| Zobrazeno: 1597
/ 1
Původní název: Heart in Chains
Autorka: Morgana
Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Překlad: Pyriel
Beta-reader: Samy
Párování: Haldir/Glorfindel, Haldir/Erestor, Erestor/Elrond, Orophin/Celeborn
Rating: slash, 18+
Varování: MPREG, strach, AU
Shrnutí: Kdo je Erestor a co se mu během jeho dlouhého života přihodilo? Co způsobilo, že zachránil Elrondův život, když Nejvyšší král zahynul a zanechal Peredhela osamělého a zlomeného?
„Glorfindeli!“
Elrond hlasitě zaburácel a plavý Elda rychle vpochodoval do místnosti. Včera ho Elrond ignoroval a teď si ho volá? „Ano, jsem tady!“ Mírně funěl, protože běžel, a zíral na svého starého přítele.
„Kde jsi byl minulou noc?“ Půlelf, oblečený v hnědé róbě, na něj zlostně hleděl.
„Několik Galadhrim mě požádalo, abych se k nim připojil, a já přijal, protože to vypadalo, že tě moje přítomnost dráždí.“ Glorfindel se zamračil a uvažoval, co tohle všechno znamená. A - oj, četl správně varovné signály? Chystá se Elrond předvést jeden ze svých proslulých výbuchů hněvu? Ale proč?
„Měl jsi hlídat moje pokoje!“ Elrond netrpělivě rázoval po místnosti a zvažoval, jak by měl vůbec zjistit totožnost svého návštěvníka. Jeho záhadný milenec odešel během noci a nechal ho v posteli samotného. Když se vzbudil a natáhl se pro něj, setkal se pouze s polštářem.
„Stalo se během noci něco, čeho si nejsem vědom?“ Ohromený Glorfindel mimoděk zadržel dech, když Elrond divoce zamával rukama.
„Stalo se něco? Stalo se něco? Glorfindeli!“ znechucený Elrond přešel k Zabijákovi balroga, postavil se přímo před něj, položil mu ruce na ramena a mírně jím zatřásl. „Vzpomínáš si na tu noc před třemi tisíciletími, kdy mě navštívil ten léčitel?“
Pokud byl Glorfindel změnou předmětu překvapen, nedal to najevo. „Jistěže si vzpomínám.“ Tak jako Elrond, i on často o tom léčiteli přemýšlel. Když mu Půlelf vyprávěl, co se té noci stalo, nejdřív to pustil z mysli. Elrond mu připadal dezorientovaný, ale když mu ukázal krví potřísněné prostěradlo, uvěřil mu. „Co je s ním?“
„Poslední dvě noci byl tady a neopovažuj se mi říct, že jsem si to jen představoval. Podívej se na mě! Před třemi dny jsem hluboce truchlil, téměř jsem bledl a teď…“
Glorfindel nemohl změnu v Elrondově vzezření popřít. Viděl to také před třemi milénii. „Takže on byl tady?“ Teď začínal chápat, proč je Elrond tak rozrušený. „A ty po mně chceš, abych ho pro tebe vypátral?“
„Já jsem chtěl, abys mu minulou noc zabránil mě opustit! Ach, Glorfindeli, nemáš ani tušení, o co skutečně jde!“
„Tak proč mě nepoučíš?“
Elrond si zoufale povzdechl, pustil Glorfindela a posadil se na postel, připomněl si při tom něžnou péči minulé noci. „Tento elf je přirozeně nadaný léčitel. Bere sílu z hloubi sebe. Chvíli mi trvalo tohle rozřešit, ale teď tomu rozumím. Vytvořil se mnou léčivé pouto a já od té doby přijímal jeho životní energii. To je ten důvod, proč jsem se tehdy tak rychle zotavil a proč už teď nepodléhám žádnému emocionálnímu utrpení. Dokonce i v tuto chvíli mě udržuje.“
Glorfindel tázavě pozvedl obočí. „Předpokládejme, že máš pravdu…“ Odmlčel se, aby uklidnil Elronda, když viděl jeho zuřivý výraz. „A já nemám žádný důvod předpokládat, že nemáš pravdu, tak kde je tvůj zachránce teď? Proč odešel? Jestliže je s tebou spojený, tak by pro něj bylo mnohem snazší, kdyby ti zůstal nablízku. Proč zmizel?“
Elrond jednou pokývl. „Položil jsem si tutéž otázku. Nevěřím, že by odešel dobrovolně. Minulá noc byla… naprosté blaho.“ Mírně se začervenal, když viděl Gorfindelův znalecký výraz. „Nedělej si starosti, tentokrát jsem byl opatrný.“
Glorfindel silně polkl. „Kolik si toho z minulé noci pamatuješ?“
„Všechno, protože jsem nevypil Galadrielin uspávací nápoj.“ Elrond se loktem opřel o koleno a podepřel si bradu dlaní, přitom uvažoval o svém problému. „Jsem si jistý, že je do toho Galadriel nějak zapletená.“
Glorfindel si olízl rty, vytáhl židli a posadil se naproti Půlelfovi. Také si připomněl její slova. „Před milénii ti tvrdila, že sis to takhle představoval, protože jsi měl horečku.“
„Ale to nikdy nevysvětlilo tu krev. Já vím, že se to skutečně stalo!“
„Klid, mellon, já ti věřím. Glorfindel položil ruku na Elrondovo koleno ve snaze ho uklidnit. „Možná by ses měl raději zeptat Celeborna?“
„Ani Celeborn by mi nic neřekl.“
„Možná, že od té doby změnil názor?“ navrhl Glorfindel a přál si, aby mohl pomoci Elrondovi vyřešit tento problém.
„Přinejmenším teď vím, že on je tady. Glorfindeli, musíš ho pro mě najít!“ Elrond nadšeně pokyvoval hlavou.
„Jak, meldir?“ Glorfindel nesnášel, když musel Elronda zklamat. „Jak můžu najít elfa, o kterém nic nevím? Galadriel a Celeborn možná přijali opatření, aby zajistili, že ho nikdy nenajdeme.“
Elrondovy oči nešťastně potemněly. „Zkusíš to aspoň?“
Glorfindel přikývl. „Udělám, co budu moci.“
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Celeborn si zblízka prohlížel svou manželku. Galadriel si jemně broukala, zatímco tkala. Vypadala zdánlivě jako žena, do které se zamiloval, ale teď už to věděl lépe. „Minulou noc jsem mluvil s Erestorem.“
Galadrieliny ruce ztuhly a její pohled vyhledal Celebornův, ale neřekla jediné slůvko.
„Musí to přestat, Galadriel,“ prohlásil rozhodně Celeborn. „Nedovolím ti dál mu ubližovat.“
Místo, aby se s ním přela, vrátila se prostě ke svému tkaní. Nedostatek odezvy z její strany způsobil, že se zachvěl a zauvažoval, jestli ho vůbec slyšela.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
„Můj Pane? Nesu zprávu od vašich dětí.“ Noldorský posel opustil Imladris před několika dny a spěchal sem, a by doručil zprávu. Když nyní předával Elrondovi dopis, všiml si, že stav jeho vládce se zlepšil.
Elrond rozbalil dopis a začal ho číst.
Glorfindel vstoupil do místnosti, pro teď propustil posla a připojil se k Elrondovi. „Dobré zprávy nebo špatné?“
„Moje děti chtějí, abych se vrátil domů,“ zamumlal Elrond poté, co dočetl dopis. „Postrádají mě a potřebují mě.“
„To chápu,“ konejšivě pronesl Glorfindel. „Ztratili svou matku a když jsi odešel, mají pocit, že přišli také o otce. Kdybych ti mohl radit, řekl bych ti, abys jel domů tak rychle, jak je to možné. Tak budete moci truchlit jako rodina.“
„Mluvíš moudře,“ přiznal Elrond, „ale…“
Glorfindel pokývl. „Provedl jsem několik průzkumů o tvém tajemném elfovi, ale nikdo se mnou o něm nechtěl mluvit. Setkal jsem se jenom s ledovým tichem.“
Elrond si posmutněle povzdechl. „Takže nikdy nezjistím, kdo je to a proč se mnou sdílí svou životní energii.“
„Obávám se, že je to tak. Možná bude nejlepší nechat to prozatím odpočívat a začít pátrat, až to nikdo nebude čekat.“
„A zase tvá rada zní moudře.“ Elrond byl odhodlaný nevzdat se. Pošle do Lothlorienu špiony a řekne jim, aby pro něj shromažďovali informace o tomto léčiteli. Teď, když mu to Galadriel a Celeborn nechtějí povědět, musí vzít záležitost do vlastních rukou.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
„Erestore? Jsi si jistý, že to chceš vidět?“ Rúmil se, jako první ze tří bratrů, vrátil ze své dlouhé hlídky a ihned k němu pospíšil. Orophin i Haldir mu vyprávěli, co se během těchto posledních dní stalo, a on sdílel jejich starost o Erestorovo zdraví.
„Jsem si jistý.“ Erestor, oblečený v černé róbě, sledoval odjezd imladriské skupiny. Elrond nasedl na svého hřebce, vypadal o moc líp. Bouřkové oči hořely životem a jeho čelist byla rozhodně sevřená. „Přežije.“
„Jsem si jistý, že ano,“ potvrdil Rúmil se sotva skrývaným nesouhlasem v očích. „Znepokojuji se víc o tebe nežli o Elronda.“
Erestor se na něj vřele usmál a poklepal na jeho paži. „Děkuji ti.“
Rúmil mu úsměv vrátil a pak se připojil k Erestorovi, aby se podíval ven. Glorfindel nasedl na Asfalotha a společnost se nyní pohnula od talanu. Když vedle sebe zaslechl tichý povzdech, podíval se starostlivě na tmavovlasého elfa.
„Vzdálenost mezi námi se zvětšuje a já cítím ztrátu,“ vysvětloval Erestor smutným tónem, když teď společnost zvyšovala rychlost. Za několik minut zmizí z dohledu. „Přál bych si, abych s ním mohl zůstat.“
Rúmil věděl o Haldirově komplikovaném vztahu s Erestorem a doufal, že jeho starší bratr neskončí poraněný. „Jsi zamilovaný do Elronda.“
Erestor polkl a nervózně se setkal s Rúmilovým pohledem. „Nikdy bych záměrně neporanil Haldirovy city. Velice mi na něm záleží.“
Rúmil přikývl. „Ale neodpověděl jsi na mou otázku.“
„Moje fea je propletena s Elrondovou,“ odvětil Erestor zamyšleně. „Jsem k němu připojený a do určité míry ho miluji.“ Dokonce i když se zlobil na dvojčata, když byla dětmi, vždycky o Elronda a Elrose pečoval. Ale po minulé noci se ty pocity prohloubily. „Je to spletitá pavučina.“
Rúmil konejšivě stiskl Erestorovo rameno. „Co teď budeš dělat, když Elrond odjel do Imladris?“
„Vrátím se ke svému studiu s mistrem Camfaelem,“ odpověděl pomalu Erestor. „A možná budete vy tři pokračovat a dělat mi dál společnost?“
„Samozřejmě, že budeme!“ Rúmil využil svůj stisk na Erestorově rameni k tomu, aby ho nasměroval ke stolu. „Posaď se,“ přikázal a naložil jídlo na talíř, který pak položil před Erestora. „Jsi příliš hubený. Jez.“
Erestor se krátce zahihňal. „Ano, nana.“
Rúmil se pokusil střelit po Erestorovi podrážděným pohledem, ale selhal a také se zachichotal.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Camfael pozorně sledoval Erestora, jakmile se mu jeho student svěřil s intimností, ke které došlo mezi ním a Elrondem. Erestor mu také pověděl, že se obává, že mohl zase počít a mohl by být těhotný. Když mu to povídal, třásl se jako list a z tmavých očí zářily obavy. Hlavní léčitel byl tedy rozhodnutý ujistit se, že je o Erestora dobře postaráno, a číhal na jakoukoliv známku, která by mohla naznačovat těhotenství.
Doufal, že Erestor těhotný není, protože se obával o jeho duševní rovnováhu. Téměř Erestora ztratili, když utrpěl tamten potrat, a nehodlal teď podstoupit žádné riziko. Jeho ostražitost se vyplatila, když zaslechl z koupelny, jak se Erestorovi obrátil žaludek. Erestor s ním dnes studoval a on zašel do elfova pokoje, aby ho doprovodil do knihovny, kde měli knihy o léčitelství.
Camfael spěchal do koupelny a srdce ho zabolelo, když viděl, jak Erestor potlačuje nucení ke zvracení. „Nedělej to. Nebojuj s tím. Prostě nech, ať se to stane.“ Shrnul dlouhé, zvlhlé prameny vlasů ve své ruce a Erestora podepřel.
Erestorovy oči se naplnily slzami utrpení, když se na léčitele podíval. Musel to nechat proběhnout a když konečně přestal, zhroutil se na Camfaela.
Camfael ho zachytil a podpíral ho. „Vypláchni si ústa, můj příteli.“ Jeho paže zůstala pevně ovinutá kolem Erestorova pasu, zatímco si tmavovlasý elf vyplachoval ústa. „Pojď, potřebuješ se posadit.“ Pomalu vedl Erestora zpátky do pokoje, kde svého svěřence usadil na postel.
Slzy teď volně stékaly po Erestorově tváři. „Zase se to stalo. Kéž mi Nienna pomůže nést toto břímě.“ Pokoušel se popírat, co mu jeho tělo těch několik posledních dní říkalo, ale ty nevolnosti ho konečně dostaly. „Jsem těhotný.“ Opřel se hlavou o Camfaelovo rameno, když se léčitel posadil na postel vedle něj. „Co teď budu dělat?“
Camfael si povzdechl, protože si sám pokládal tutéž otázku. Elrond navštívil Lothlorien před čtyřmi měsíci, takže Erestorovo těhotenství nebylo ještě tak pokročilé. „Dobře se o tebe postarám.“
„Co když o tohle také přijdu?“ Erestor se proti Camfaelovi kolébal, takže ten neměl na vybranou a pohupoval se s ním.
„Nepřijdeš o své dítě.“
Celebornův hlas oba elfy přivedl zpět. Vylekaný Erestor se okamžitě odtlačil od Camfaelovy utěšující přítomnosti a pokusil se uklidnit. „Můj Pane… ?“
„Vyslechl jsem, co bylo řečeno,“ zašeptal Celeborn přemýšlivým tónem a pozorně studoval Erestora. Tmavovlasý elf poté, co pomohl Elrondovi, nikdy znovu nepřibral a zůstával příliš hubený. Ačkoliv se Haldir, jeho bratři, Camfael a on pokoušeli pečovat o Erestora, pořád cítili, že nedělají dost. „Zase jsi těhotný. Ve čtvrtém měsíci, počítám?“
Erestor si skousl spodní ret a přikývl: „Ano, můj Pane.“
„Uděláme všechna nezbytná opatření,“ prohlásil Celeborn odhodlaně. „A Galadriel nech na mě.“
Erestor pozorně prohlížel Celebornovy oči a zjistil, že jsou upřímné. „Postaráte se, že mé dítě bude v pořádku?“
Celeborn přešel k nim a postavil se přímo před těhotného elfa. „Slibuji, že udělám všechno, co mohu, abych zajistil, že se tvoje dítě narodí zdravé.“
Když tohle Erestor vyslechl, cítil se poněkud klidnější. „Děkuji vám.“
Celeborn se na Erestora vřele usmál a pak kolem něj ovinul paži. „Pročpak si na chvilku nelehneš? Potřebuji to prodiskutovat s Camfaelem.“
Erestor byl šťastný, že může starosti o bezpečí svého dítěte nechat na nich, a položil se na postel. Dovolil Camfaelovi, aby ho přikryl pokrývkou, a pak zavřel oči, aby se pokusil vytěsnit jejich přítomnost. Právě teď si přál, aby tu byl Elrond a sdílel tuto novinu s ním.
„Camfaeli, projdi se se mnou.“ Poté, co se ujistil, že pro teď je Erestor v pořádku, pokynul Celeborn léčiteli, aby se k němu připojil. Oba dva se přesunuli do chodby a pak zamířili k jezeru, protože věděli, že tam budou mít soukromí. „Jaké jsou vyhlídky, že Erestor utrpí další potrat?“ zeptal se Celeborn. Ačkoliv pro něj Erestorovo těhotenství nepřišlo jako šok, stále se ještě cítil celou tou situací zneklidněný.
„Pokud ho Galadriel nechá na pokoji?“
Celeborn si povzdechl, protože chápal narážku, kterou Camfael udělal. „Pokoušel jsem se ji zastavit. Dokonce jsem jí zakázal využít Erestora ke zhojení Elrondovy bolesti, ale ona pokračovala za každou cenu. Musím připustit, že už na ni dál nemám vliv.“
„V tom případě si myslím, že je zde velice reálná možnost, že Erestor o tohle dítě přijde.“
Celeborn se zamračil a uvažoval, jak udržet Erestora z dosahu svojí manželky. „Erestor je ještě na počátku svého těhotenství. Jak dlouho ještě můžeme skrývat jeho stav?“
Camfael pokrčil rameny. „Možná další dva měsíce, ale pak se to začne ukazovat.“
„A o dvojčata přišel, když byl ve skoro devátém měsíci. To pro něj bude velice stresující období.“
„Můj Pane? Mohu něco navrhnout?“
„Samozřejmě.“ Celeborn pohlédl na léčitele s očekáváním.
„Pošlete ho do Imladris. Pošlete ho k Elrondovi.“
„Ta možnost mě také napadla,“ přiznal Celeborn. „Bylo by to nejlepší pro oba; Erestora i dítě.“
„Ale vy se obáváte, že se Galadriel podaří zastavit nás.“
Celeborn jednou přikývl. „Možná bychom to měli udělat za jejími zády. Až zjistí, že je Erestor v Imladris, bude jen malá šance, že by to mohla změnit.“
„A možná byste s Erestorem mohl poslat Haldira,“ navrhl Camfael. „Haldir je jediný, komu Erestor naprosto věří a bude potřebovat přátelskou tvář, až bude mezi cizinci.“
„Zařídit to zabere čas.“ Celeborn bude muset kontaktovat Elronda a požádat ho, aby převzal odpovědnost za péči o Erestora a informovat ho o elfově těhotenství. Měl by také Elrondovi prozradit, že je otcem toho dítěte? Ale s tím si může dělat starosti později. Nejprve musí odeslat posla do Imladris. „Budu tě udržovat v obraze.“
„Udělal jsi správné rozhodnutí,“ řekl mu Camfael vděčným hlasem. „Kdy to povíme Erestorovi?“
„Jakmile dostanu zprávu od Elronda. Nechci dávat Erestorovi planou naději. Haldir a on se budou muset pravděpodobně vyplížit z Lothlórienu, zatímco já rozptýlím svou manželku.“
Camfael se na Celeborna vřele usmál. „Musím říct, že je mi ctí být tvým přítelem, můj Pane.“ Vždycky doufal, že by se Celeborn nakonec mohl stát Erestorovým ochráncem, a pán Zlatého lesa ho přece jen nezklamal.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Erestorovi bylo teplo. Dneska bylo dost horko a tak si naplnil vanu vlažnou vodou. Dal by přednost vodě ledové, ale nechtěl své dítě vystavit takovému chladu. Byl teď v pátém měsíci těhotenství a nevolnosti ho pořád ještě každé ráno hnaly do koupelny. Teď také zažíval křeče a nikdy nebyl vděčnější, že má několik elfů, kteří o něj pečují.
Když to Haldir zjistil, byla reakce stříbrovlasého elfa smíšená. Nejdřív vyjádřil své obavy, pak radost a nakonec slíbil, že bude jeho i dítě chránit do posledního dechu.
Rúmil a Orophin reagovali podobně a jejich obskakování vzrostlo. Dostat se pryč z jejich starostlivých očí bylo stále těžší, ale konečně se mu podařilo získat chvíli pro sebe. Poté, co si svlékl šaty, opatrně se posadil do vany a nechal vodu, aby laskala jeho tělo. Pravou rukou spočinul na svém břiše, které bylo mírně nafouklé. Jenom ten, kdo věděl, že je těhotný, si uvědomil, proč má to bříško. „Slibuju ti, človíčku. Jestli zemřeš, zemřu s tebou.“ Nemohl by dál pokračovat ve svém životě, kdyby přišel také o toto dítě.
„Erestore?“ Haldir nakoukl do místnosti a usmál se, když viděl Erestorův plachý ruměnec. „Měl jsem pocit, že bych tě tu mohl najít.“ Zavřel za sebou dveře a přistoupil k vaně. Poklekl vedle nádoby a začal masírovat napjatá ramena.
Erestor se uvolnil a užíval si masáž. „Postaral by ses mi také o nohy?“
„Tvoje nohy?“ Haldir se vřele zasmál. „Ano, udělám ti také nohy.“
Erestor se ostýchavě usmál. „Nemůžu si pomoct. Mám v nich křeče.“
„A to jsi těhotný teprve pátý měsíc! Věci se zhorší předtím…“ Haldir se náhle zarazil, když úsměv na Erestorově tváři vybledl. „Ne, věci se nezhorší, slibuji. Co se pokouším říct, je-“
„Já vím, co se pokoušíš říct,“ ujistil ho Erestor a uklidňoval se. Haldirova slova ho zastihla nepřipraveného a rázem se mu zjevil nejhorší možný scénář: ztráta jeho miminka.
„Přijdou potravinové chutě, další křeče, budeš se cítit oteklý, unavený-“ Haldir se ujistil, že jeho hlas zněl škádlivě.
„Haldire, nech toho!“ Erestor zvládl slabý úsměv. „Já vím, co očekávat.“
„A nezapomínejme na ty změny nálady!“ Haldir si oddechl, když se na Erestorovu tvář vrátil úsměv. Vstal z podlahy a přesunul se k druhému konci vany. „Takže v nohách máš taky křeče?“
„Ano,“ Erestor miloval Haldira za to, že tohle pro něj dělal, a laskavě se na velitele stráží usmál, zatímco vystrčil jednu nohu z vody. „Uděláš tuhle jako první?“
„V téhle jsou křeče horší?“
„Ano.“ Erestor vzdychl, když Haldirovy prsty začaly předvádět své kouzlo na jeho křečovitém údu. „'To je boží. Co bych si bez tebe počal?“
Haldir se natáhl pro druhou Erestorovu nohu a masíroval je zároveň. Věděl, že to dělá dobře, protože slyšel Erestora, jak vrní potěšením. Ale teď nadešla ta choulostivá část. Jak má Erestorovi povědět o jejich plánu? Camfael a Celeborn se Erestorovi ještě nesvěřili a požádali jeho, aby těhotnému elfovi oznámil jejich blížící se odjezd.
„Haldire? Jsi zadumaný.“ A Erestor to neměl rád. Obvykle to znamenalo, že měl Haldir starosti, starosti o něj.
„Ano, jsem.“ Haldir jemně položil do vody končetiny, které už dál nebyly v křečích, a přitáhl si židli, na kterou se posadil vedle vany.
Erestor uviděl v Haldirových oříškových očích vážný výraz a jeho obavy vzrostly. „Je něco špatně? Co Galadriel přikázala tentokrát?“ Instinktivně se natáhl pro Haldirovu ruku a nestaral se, že šaty velitele stráží postříká vodou.
Haldir se zhluboka nadechl. „Neřekl bych, že je něco špatně. Ale dojde k určitým změnám.“
„Změnám?“ Erestorovy oči se ustaraně rozšířily.
„Celeborn pro tebe zařídil cestu do Imladris. Odjíždíme dnes večer.“ Haldir zadržel dech, zvědavý, jaká bude Erestorova reakce.
„Cože?“ S ústy dokořán zíral Erestor na Haldira. Musel se přeslechnout!
„Celeborn má o tebe obavy a je odhodlaný zajistit, že tohle dítě donosíš. Proto se rozhodl poslat tě k Elrondovi, protože Peredhel je ten nejvhodnější, kdo by se s tím mohl vypořádat, protože je sám léčitel.“
„Já… tomu… nerozumím.“ Erestor zmateně mrkal. Haldir to nemůže myslet vážně!
„Celeborn přikázal mně a mým bratrům, abychom tě odvezli do Imladris. Rúmil a Orophin se vrátí, jakmile bezpečně dorazíme do Imladris, ale já zůstanu s tebou. Nebudeš sám, lirimaer.“ Haldir přemýšlel o vyděšeném výrazu v Erestorových očích. „Myslel jsem, že se ti ten nápad bude líbit.“
„Já…“ Erestor si odkašlal a pokusil se promluvit, ačkoliv se mu hrdlo sevřelo emocemi. „Takže se předpokládá, že tam zůstanu, dokud se dítě nenarodí, a pak se vrátím sem?“
Haldir zakroutil hlavou. „Celeborn chce, abys zůstal v Imladris. Bojí se, že by Galadriel jednoho dne zapříčinila tvou smrt, a chce tomu zabránit.“
„A Elrond?“ Erestor měl pořád ještě problém pochopit, o co se jedná.
„Celeborn poslal Elrondovi dopis, ve kterém vysvětluje, že si dělá starosti o těhotného elfa. Neřekl Elrondovi, kdo jsi ani co jsi udělal, jenom to, že se obává, že bys mohl znovu potratit. Elrond souhlasil, že převezme dohled nad tvým těhotenstvím.“
„Takže Elrond neví, že nosím jeho dítě,“ vyptával se Erestor, aby se ujistil, že porozuměl.
„Budeš jeho pacient, nic víc.“ Ale Haldir doufal, že by Elrond mohl začít mít Erestora rád. Haldir miloval Erestora dost na to, aby upřednostnil jeho štěstí. A možná by mohl sehrát dohazovače.
„A my odjedeme dnes večer?“ Erestor se nervózně kroutil ve vodě. Zoufale toužil být Elrondovi nablízku, ale zároveň se bál, že ho Půlelf nebude mít rád, a nebyl si jistý, jak by se ve svém současném stavu vyrovnal s odmítnutím.
„Odjedeme, jakmile vzejde Ithil.“ Haldir poklepal Erestora po ruce způsobem, který byl, jak doufal, uklidňující. „Budu chránit tebe i tvé dítě, to přece víš,.“
„Ano, vím,“ řekl Erestor a kývl.
„Camfael tě chce naposledy prohlédnout, tak ho nezapomeň navštívit, než odjedeme.“ Haldir se naklonil blíž a vtiskl polibek do mokrých vlasů. „Nejsi sám. Měj to stále na paměti.“
Erestor silně polkl a zadíval se do Haldirových upřímných očí. „Pokusím se.“
meldir - přítel
mellon - přítel
lirimaer - milý