Labyrintem slov...

Autor: Darkness deStination

„Tuhle třídu mám snad za trest. Nechápu, jak mohlo dojít k tomu, že v tomto ročníku nejsou žádní chlapci. A stejně mi nejde na rozum, že moje, zmijozelské, se přátelí s havraspárskými. Co je může k čertu spojovat?“
Takhle nějak přemýšlel už pár dní profesor lektvarů, Severus Snape. Vlastně už od začátku školního roku. Nemohl si nevšimnout, že dívky už přestávají být dětmi. Začínalo to pro něj být velice obtížné, protože právě neměl žádnou přítelkyni a sex mu opravdu velice chyběl. Letos to bude hodně těžké…

Dveře se s řachnutím rozlétly a do učebny vstoupil rychlým, důstojným krokem profesor Snape.
„Dnes budeme připravovat lektvar na sny.“ Klepl hůlkou na tabuli, na níž se okamžitě objevily instrukce k přípravě zmíněného lektvaru. Tvrdým, přísným zrakem přejel po třídě.
„Slečno Corny, můžete mi laskavě sdělit, co je zde k smíchu?!“
„ No, já jen, že se sny nemám problém.“ ušklíbla se Corny. Profesor se prudce sehnul k dívčinu obličeji a pomalým, tichým hlasem pronesl: „ Výborně. Strhávám Havraspáru pět bodů za vaši drzost, slečno Corny.“
Narovnal se, zkřížil ruce na prsou a pozoroval dívky, jak si připravují kotlíky, kahany a ingredience, potřebné k výrobě lektvaru, který zadal. Jeho zrak se zastavil na Darkness. Pozoroval ji. Hlavou se mu začaly honit myšlenky: „Má nádherný vlasy…jako živý oheň…a jak jsou asi hebké…moci tak do nich zajet rukama…“
Neznatelně se oklepal, aby zahnal nepatřičné myšlenky a vydal se na obchůzku po třídě.
Nahlédl do kotlíku Belly. Nadechl se ke komentáři, když tu jeho zrak sklouzl na dívčinu hruď. Všiml si, že má rozepnuté dva horní knoflíky halenky. V jeho zorném poli se naskytl pohled na kousíček černé saténové podprsenky. Ještě, že měl na sobě dlouhý hábit. Nemít ho, nedalo by se nevšimnout, že má tvrdý problém. Rychle se odebral ke svému stolu. Cestou se ale byl nucen zastavit. „Co má být tohle?“ užasl nad kotlíkem Lady S.
Ta pohotově odpověděla: „ Lektvar na sny.“
„Tak ho zkuste vypít a garantuji vám, že po tomto patoku,“ profesor se škodolibě ušklíbl,“ budete mít nejméně dva dny pěkné noční můry. A mimochodem, strhávám Havraspáru dalších pět bodů za neuvěřitelnou hloupost. Vaši hloupost, slečno Lady S. Sušená kůže z dřímala se nesmí, opakuji, nesmí smíchat s práškem ze spánečku.“
Jak se tak trefoval do Lady S, ucítil vůni. Vůni tak smyslnou, že měl co dělat, aby neztratil svůj obvyklý výraz Jeho problém byl hned naléhavější. „Na zítra mi napíšete esej na dva pergameny, o lektvaru na sny.“
Profesor Snape kvapně ukončil hodinu a chtěl odkráčet do svých komnat. Nutně si potřeboval něco zařídit. Ve dveřích učebny se ale střetl s Corny. Jak se o sebe otřeli, Snape měl málem svůj problém vyřešený. Corny tázavě pohlédla do Snapeových černých očí. Ucítila totiž na svém těle jeho erekci. Už se chtěla na svého profesora usmát, ale ten se na ni zamračil a zmizel. Jen cíp jeho pláště zavlál v zatáčce chodby.

Byla noc. Po chodbách se plížila postava. To Bella. Prohrála sázku a musela za to přinést z učebny lektvarů bobuli vraního oka. Blížila se k cíli, přičemž se obezřetně rozhlížela. Kdyby ji načapal školník Filch, to by byl parádní průšvih.
Přede dveřmi vytáhla hůlku. „Alohomora“
Potichu proklouzla dveřmi. Doplížila se ke skříni, natáhla ruku po sklenici s nápisem „Vraní oko“, už ji skoro držela v ruce, když… „Co tady hledáte, slečno Bello?!“ Snape držel Bellu za ruku. „ Neměla byste být v posteli?“ výhružně zavrčel.
„Já…já…“ Bella se nezmohla na odpověď.
„Vy co…?!“ ptal se Snape chladně.
Díval se na Bellu. Provrtával ji pohledem svých temných, hlubokých očí. Pomalu vytáhl z pláště hůlku, ukázal s ní na dveře a pronesl zamykací kouzlo. Při tom se stále díval Belle do očí. Ani si to nestačila uvědomit, a už ji tvrdě líbal. Nejprve se polekala, ale po pár vteřinách mu začala vycházet vstříc. Jeho polibek zněžněl, ale neztratil na vášni. Belle unikl tichý sten. Snape se odtáhl a opět ji spaloval pohledem. Bella se lehce usmála. Pomalu, pomaloučku si rozepínala knoflíčky své halenky. Snape se stále jen díval. Halenka se s lehkým svistem svezla k zemi. Podprsenku Bella neměla a její ňadra se jemně chvěla zadržovaným dechem. Severus natáhl ruku a přejel jí prstem přes bradavku. Pokračoval dolů, po bříšku, až k pásku sukně.
Chytil Bellu a posadil ji na stůl. Přitom jí vyhrnul sukni. Kalhotky se ani neobtěžoval sundávat. Jednoduše je roztrhl a zahodil . Pak si svlékl plášť. Bella překvapením vyvalila oči. Pod pláštěm byl Snape úplně nahý. Chvíli tam tak stál a Bella se kochala pohledem na jeho pevné, pružné tělo. Její zrak upoutala cestička černých chlupů, která vedla od pupíku až k… No páni! Bella natáhla ruku, aby se ho dotkla. On jí v tom zabránil. Klekl si k ní a políbil ji na pupík. Líbal Bellu až k jejímu místečku rozkoše.Tam ji začal něžně ochutnávat. Jeho jazyk byl najednou všude.Vjížděl dovnitř, olizoval, ssál. Bella se chvěla vzrušením. V okamžiku, kdy jí jazykem do lůna vepisoval svoje jméno, vybuchl v ní orgastický uragán. Severus přestal. Ale jen na okamžik. Vzápětí ucítila, jak do ní vniká. Zaplavila ji další vlna orgasmů. Ani on se už nebránil vyvrcholení…
Když bylo po všem, oba se mlčky oblékli. Severus zrušil zamykací kouzlo, namířil hůlkou na Bellu a řekl: „Zapomeň!“
Bella se zatvářila zmateně.
„Jděte spát, nebo budu nucen vám uložit školní trest!“ řekl přísně Snape.
Bella poslušně vyšla ze třídy. Jen se ocitla v bezpečné vzdálenosti, její výraz se změnil. Usmála se. Zvedla ruku a otevřela svou dlaň. Na dlani se zaleskl knoflík ze Severusova pláště.

„Odevzdejte mi eseje na stůl.“ Další den, další hodina lektvarů a opět ten strohý profesor Severus Snape.
„A sakra…“ sykla Corny, „já na to úplně zapomněla…“
„Máte s tím snad nějaký problém, slečno Corny?“ ozval se uštěpačný profesorův hlas. Jako vždy, všechno slyšel.
„No…Nemám tu esej.“ špitla Corny.
„Ne?…Vy jste si dovolila nenapsat úkol? Výborně. Tímto strhávám Havraspáru deset bodů za vaše lajdáctví a navíc vám uděluji školní trest.“ samolibě se usmíval Snape.
Na konci hodiny, když dívky odevzdávaly vzorky svých lektvarů k oznámkování, suše oznámil odcházející Corny: „Slečno Corny, očekávám vás v sedm hodin ve svém kabinetě.“

Pět minut před sedmou hodinou už stála Corny před kabinetem profesora Snapea. Zaklepala na dveře.Ty se otevřely a ona vešla. Severus Snape seděl u stolu a opravoval eseje.Aniž by zvedl oči od své práce, ukázal na stůl, na kterém byly dvě velké lahve s tlustočervy.
„Tyto tlustočervy mi nakrájíte a naložíte do lihu, slečno.“
Corny zhnuseně přistoupila ke stolu, vzdychla si a začala krájet…
„Už jste hotová?“ zničeho nic se profesor Snape objevil Corny za zády. Stál u ní tak blízko, že cítila jeho horký dech na krku a jeho hruď na svých zádech
„J…ještě ne.“ pípla Corny. Snape se natáhl přes Corny na stůl pro druhý nůž. Při tom se o ni otřel celým tělem. Mlčky spolu dokrájeli zbytek tlustočervů.
„Hotovo.“ s ulehčením řekla Corny. Položila nůž Před ní se na stole objevilo umyvadlo s vodou. Snape i Corny si umyli ruce. Corny se už chystala k odchodu.
„Kam si myslíte, že jdete?“ zastavil ji hlas profesora Snapea.
Otočila se na něj a uviděla, že drží v ruce nůž.
Corny strachy ztuhla. Snape se k ní přiblížil. Opatrně propíchl nožem látku Cornina hábitu v místech, kde měla srdce. Rozřízl jí celý hábit a ten spadl na zem. Snape se naklonil ke Corny a dýchl jí vzrušeným dechem na ucho. Corny se podlomila kolena.
Severus ji zachytil do náruče. Políbil ji. Nebránila se, toužila po pokračování. Severus ji odnesl do své komnaty, která s kabinetem sousedila. Opatrně ji položil na postel. V ruce stále držel nůž. Pomaloučku z Corny odřezával kusy oblečení, až byla úplně nahá. Zahodil nůž a svlékl se také. Lehl si k ní na postel a opět se líbali. Jeho ruce s dlouhými, štíhlými prsty obratně rozněcovali touhu a vášeň, které měla Corny víc, než dost.
Když jeden z Severusových prstů zabloudil na okraj Corniny brány lásky, nemohla se ubránit zavzdychání. Přestal, nalehl na ni, kolenem jí opatrně roztáhl nohy a prudce do ní vnikl. Byla tak těsná, tak horká. Zasténal. Prudce a vášnivě se milovali. Corny se zmítala v nádherném orgasmu, málem zapomněla i dýchat.Teď byla opravdu hotová. Pár okamžiků na to se na ní Severus vzepjal a s hlasitým sténáním prožil i svoje vyvrcholení…

Ráno se Corny vzbudila ve své ložnici. Malou chvilku vypadala zmateně, ale pak se usmála. V dlani sevřela malý kousek černého saténu.

Byla sobota. To znamenalo volno. Venku svítilo sluníčko a svádělo k vykoupání v jezeře.Taky, že tam všichni byli.Všichni, až na Lady S. Od rána měla melancholickou náladu, ale protože i jí bylo horko, rozhodla se, že se vykoupe v prefektské koupelně. A aby to bylo zajímavější, vybrala si koupelnu zmijozelu. Od kamarádky Darkness znala přístupové heslo, takže jí v úmyslu vstoupit na zakázané území nic nebránilo.
Zmijozelská prefektská koupelna byla přepychově vybavená. Velký bazén, vykládaný mozaikou ze zeleného a černého mramoru, zlaté kohoutky, zlaté držáky na ručníky, které byly též tmavě zelené a tak heboučké…
Lady S se nepozorovaně dostala dovnitř. Voda v bazénu byla napěněná a voněla eukalyptem. Lady S se svlékla a elegantní šipkou skočila do bazénu.
Rána a Lady S ztratila vědomí.
„ Slečno Lady S, tak už se proberte, jste v pořádku?“
Lady S vytřeštila oči. Co se stalo?
Jednoduše si vůbec nevšimla, že není v koupelně sama. Jak skočila do vody, narazila hlavou přímo do Severuse Snapea, který měl stejný nápad, jako ona, a to vykoupat se, ale ne v jezeře.
Vzpamatovala se a uvědomila si, že je úplně nahá a že ji drží v náručí úplně nahý profesor Snape. V ten okamžik silně zrudla. Pokoušela se vymanit z profesorova sevření, ale on jí v tom zabránil.
„ Buďte v klidu, slečno. Musíte se vzpamatovat z té rány do hlavy. Můžete mít také otřes mozku.“
Jeho hlas zněl překvapivě měkce.
Lady S bylo trochu trapně a pokoušela se alespoň skrýt svou nahotu rukou. Na to jí Snape opět napomenul, aby se nehýbala. Najednou ucítila, že ji hladí po ramenou. Do ucha jí zasyčel cosi, co zaznělo jako „sssex…“
Vzápětí zjistila, že to, co ji tlačí do zad, nebude jeho koleno Začal ji líbat po krku a šeptal: „ Jsme tu úplně sami…Nikdo sem nepřijde…Vzrušuješ mě… “
Jeho hlas byl tak svůdný a prostoupený vášní, že Lady S nebyla schopná jediného pohybu a jen se snažila, nezapomenout dýchat. Severus sklouzl do bazénu a stáhl Lady S s sebou. Otočil si ji proti sobě a lačně se přisál na její ústa.
Lady S opětovala jeho polibky, které se stávaly hlubší a procítěnější. Nohy obtočila kolem Severusova pevného těla. On ji chytil za boky a opatrně do ní vklouzl. Chvilku se nehýbali. Vychutnávali si ten pocit spojení. Jednou rukou ji přidržoval ve vhodné poloze a druhou hladil a laskal celé její tělo. Vášeň a chtíč bylo vidět na obličejích obou milujících se lidí. Lady S hrábla rukou do Severusových vlasů a když se její tělo napjalo v orgastické křeči, ztratila vědomí.

Probrala se u jezera. Okolo ní stály Bella, Corny a Darkness a smály se jí, že usnula na sluníčku a má opálenou jen půlku obličeje. Nic, co by nespravilo jednoduché kouzlo. Posadila se a sáhla do kapsy pro hůlku. V kapse ucítila krom hůlky i chomáč vlasů.Usmála se

Ještě téhož dne navečer seděla Darkness v okně své ložnice a pozorovala třpytící se hladinu jezera. Zachtělo se jí večerního vykoupání. Vykradla se ven. Jezero se třpytilo ve svitu zapadajícího slunce. Došla ke břehu. Pomalu si svlékla šaty a vstoupila do vody. Nevšimla si pozorovatele. Sluneční paprsky roztančily zářivě rudou hru barev v jejích vlasech. Pozorovatel se přiblížil k jezeru. Schoval se do rákosí a sledoval koupající se dívku. Kousek plavala, pak se vrátila na mělčinu a začala se potápět a vyskakovat, cákat a vůbec vyváděla, jako by jí bylo sedm a ne sedmnáct. To už bylo na pozorovatele moc. Vystoupil ze svého úkrytu.
„ Co tady děláte v tuto dobu, slečno deStination.“
Darkness se vyděsila. Profesor Snape. Co ten tu dělá? Skrčila se ve vodě.
„ Vylezte z vody, už je studená. Budete z toho nemocná.“ řekl Snape.
„ Já …já jsem ale nahá…“ namítla Darkness.
„ Nemohl jsem si nevšimnout.“ušklíbl se Snape. „ Tím spíš byste měla vylézt a obléknout se.“
„ Mohl byste se laskavě alespoň otočit?“ Darkness už byla trochu naštvaná. Není možné, aby byl tak natvrdlý. Nebo to snad dělá schválně?
„ Tak to bych mohl. Ale nechci…“ jeho hlas dostal zvláštní podtón. Sebral ručník, co měla Darkness připravený u břehu a kráčel s ním pomalu k ní. Vzal ji za nadloktí, postavil ji a omotal kolem jejího těla ručník.
„ Teď už vylezete?“ sarkasticky se zeptal.
„Asi budu muset.“ povzdychla si Darkness. „ Ale vy si můžete zrovna zaplavat. Jste zmáčený.“dodala.
Snape ji beze slova chytil do náruče. Nesl ji na břeh a cestou zabořil svůj obličej do jejích mokrých rudých vlasů.
„ Krásně voní, ty vaše vlasy,“ zašeptal.
Darkness vztáhla ruku a dotkla se jeho vlasů.
„ Jsou tak jemné…“ vzdychla. Nyní už nebyla na pochybách o jeho úmyslech.
Postavil ji na zem. Jak tam tak stála, pustila ručník a ten spadl na zem.
Jemně ji napomenul: „ Nastydnete, slečno…“
„ Myslím, že ne.“ usmála se na něj.
Zatoužil políbit ty drzé rty, a také to udělal.
Najednou ucítila takové škubnutí, jakoby za pupíkem a už stáli oba v Severusově ložnici.
„ Myslela jsem, že se v Bradavicích nedá přemisťovat?“ Darkness byla překvapená.
„ Slečno, já jsem velmi…mocný…“
„ Jmenuji se Darkness.“
„ Já vím. Já jsem Severus.“
„ Já vím. Severusi…?“
„ Ano, Darkness…?“
„ Polib mě…“
„ Ano Darkness.“
Líbal ji všude po celém těle. Ve vášnivém objetí spadli na postel. Severus věděl, co žena potřebuje k uspokojení a tak netrvalo dlouho a Darkness byla ve víru orgasmu. Poté se zvedla a prudce strčila překvapeného Severuse na záda. Vzala do ruky jeho pýchu a zvědavě si ho prohlížela. Olízla špičku. Severus zasténal. Vzala ho do úst a pohrávala si jazykem s jeho uzdičkou. Severus zaúpěl, odstrčil ji, otočil si ji na všechny čtyři a zezadu do ní vnikl. Ještě, že jeho ložnice byla zvukotěsná.
Jejich hrátky nebraly konce. Darkness už ani nevnímala, kolikátý orgasmus má za sebou. Konečně se oba vyčerpali natolik, že usnuli.

Když se Darkness probudila, zjistila, že je stále v Severusově ložnici. On ještě spal a jeho výraz ve tváři byl tak lidský, že to snad ani nebyl ten samý, mrzoutský a otravný profesor Snape. Darkness se opatrně, aby ho nevzbudila, zvedla z postele. Vešla do koupelny, vzala si tam jeho košili.Všechno její prádlo zůstalo totiž u jezera a nahé se jí jít do své ložnice nechtělo. Potichu se vytratila ze sklepení.

Když se Severus vzbudil, byl chvilku dezorientovaný. Pak si vzpomněl, že Darkness odešla, aniž by jí upravil paměť. No co, napraví to později...

Sedmé patro, komnata nejvyšší potřeby: Corny, Bella, Lady S a Darkness stojí v kruhu a každá má nataženou dlaň. Bella drží knoflík, Corny kousek saténu z povlečení, Lady S pramen černých vlasů a Darkness sněhobílou košili s iniciálami SS.
„ Taky na vás zkoušel paměťový kouzlo?“ ptala se Bella.
„ No jo, ale má smůlu, neměl nás naučit lektvar rušící účinky paměťovýho kouzla,.“odpověděla Darkness.
Dívky se rozesmály.
„ Kdy uspořádáme lov na Luciuse Malfoye?“