| Zobrazeno: 1588
/ 1
Původní název: Heart in Chains
Autorka: Morgana
Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Překlad: Pyriel
Beta-reader: Samy
Párování: Haldir/Glorfindel, Haldir/Erestor, Erestor/Elrond, Orophin/Celeborn
Rating: slash, 18+
Varování: MPREG, strach, AU
Shrnutí: Kdo je Erestor a co se mu během jeho dlouhého života přihodilo? Co způsobilo, že zachránil Elrondův život, když Nejvyšší král zahynul a zanechal Peredhela osamělého a zlomeného?
„Měl bys to hned vypít,“ doporučila mu mírně Galadriel. „Pak do hodiny usneš.“ Vrátila se do Elrondova pokoje, když se zjevil Ithil, a teď se pokoušela přesvědčit Půlelfa, aby vypil nápoj na spaní.
„Za chvíli to udělám,“ řekl jí Elrond a pomalu se protahoval. Pokrok, který udělal od dnešního rána, byl úžasný. Pryč byla většina jeho negativních emocí. Ačkoliv stále toužil po znovushledání s Celebrían, drtivý žal vybledl a místo něj nastoupila zvědavost. S výjimkou Glorfindela, který po celý den prodléval poblíž - a kterého ignoroval - ho všichni nechali o samotě. To mu ponechalo možnost uvážit všechno, co se minulou noc stalo… a tamtu noc před třemi milénii.
Někdo minulou noc vstoupil do jeho pokoje a sám se mu nabídl. Teď, když se soustředil, vybavil si strach, který se ozýval v hlase druhého elfa, a bleskem se vrátil do noci po Bitvě Poslední aliance. Tehdy byl přesvědčený, že se k němu vrátil Ereinion, ale následující ráno na něj dopadlo kruté poznání. Krev, která lpěla na jeho ochablém údu a zbarvila prostěradlo, mu prozradila, že se zmocnil nezkušeného elfa a že si ho vzal tvrdě, bez řádné přípravy. Ještě po třech tisíciletích cítil vinu, že někoho takto použil.
Později, když se mu znovu vrátil rozum, se vyptával Glorfindela a Círdana. Vyprávěli mu o návštěvě léčitele, a když se příště setkal s Celebornem a Galadriel, poptal se jich, ale oni prostě prohlásili, že léčitel udělal svou práci a zbytek byl výplodem jeho horečnatých snů. ´Ale byla tam krev. Nevymyslel jsem si to.´ Když pochopil, že mu další informace dobrovolně neposkytnou, přestal se ptát.
Pak nastala minulá noc a nyní ho Galadriel vybízí, aby zase vypil ten uspávací nápoj. Dobrá, to se tedy nechystá udělat. „Cením si toho, že se o mě staráš, Galadriel, a jsem si jistý, že pochopíš, že chci nyní odpočívat. A ano, vypiji ten nápoj, který jsi připravila.“
Galadriel pochopila, že byla propuštěna, a neměla jinou možnost než zamířit ke dveřím. „Uvidíme se tedy ráno.“
„Ano, uvidíme.“ Elrond počkal, až za sebou zavře dveře, a pak pohlédl na uspávací nápoj. „Chci vědět, o čem to všechno je, a nezjistím to, když budu omámený.“ Elrond uchopil křišťálovou fiolu a vyprázdnil její obsah do umyvadla. Chtěl si ponechat čistou hlavu, kdyby se dnes večer jeho tajemný elf vrátil.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Elrond se uložil doprostřed svého lože. Jeho hlava spočívala na paži, kterou si složil pod čelo, čímž získal skvělý výhled na dveře. Doufal, že se dnes večer tmavovlasý elf vrátí, protože chtěl odpovědi na své otázky. Uvědomil si také, že musí jednat opatrně, a proto, aby svého návštěvníka nezahnal, bude předstírat, že je omámený.
Přešly dlouhé hodiny, než se knoflík dveří konečně otočil a dveře se otevřely. Skrz štěrbiny očí opatrně sledoval svého tajemného hosta, který nosil dlouhý černý plášť, jenž skryl jeho postavu i tvář. Zdálo se, že druhý elf krátce zaváhal, ale pak za sebou dveře zavřel. Nyní cizinec přikročil k němu a plášť klesnul. Další byla tmavá róba a Elrondovy oči se zúžily, když uviděl to příliš hubené tělo. Dlouhé tmavé vlasy tančily po zádech druhého elfa a velké, čokoládové oči byly utopeny v moři modři. Barva ho nakrátko zmátla, protože mu znemožňovala rozpoznat elfa, který stál před ním. Když si návštěvník klekl na postel, Elrond zachytil náznak obav v ohromných laních očích. ´Ještě pořád se mě bojí.´ Zůstal bez hnutí a čekal, až druhý elf udělá další krok.
„Dnes vypadáš lépe. Měl jsem o tebe obavy. Je mi líto, že jsem tak slabý a nemohl jsem ti minulou noc předat víc léčivé energie. Pokusím se být dnes v noci lepší. Naše poslední společná noc.“
Elrond se zarazil, než mohl svraštit čelo, když zaslechl tato slova, která byla pronesena smutným a odevzdaným tónem. Přál si, aby nemusel předstírat, že je omámený, protože z nějakého důvodu chtěl toho druhého skrýt v pevném objetí.
„Bude lépe, když se přes to dostanu. Tak se budeš moci plně uzdravit a vrátit se ke své rodině, která tě určitě postrádá.“
´Dělá si o mě starosti, a vážné.´ Elrond zvažoval způsob, jakým jednal minulou noc, a věděl, že by se neměl příliš odchýlit, jinak by mohl tuto starostlivou duši vyplašit. Nechtěl to, ale nakonec zašeptal: „Ereinione, zase jsi tu.“ Zachytil zachvění, které proběhlo tělem tmavovlasého elfa, a uvědomil si, že chce poznat toho, kdo se z nějakého důvodu nepřestával přikrádat do jeho postele.
„Ano, jsem teď tady, Elronde. Můžeš pokračovat. Vezmi si ode mne, co potřebuješ.“
Nečekaně pocítil na tváři cizí ruku a špičky prstů ho něžně hladily po kůži. Elrond byl na okamžik zaskočený chvějivým dotykem, který nyní prosakoval do jeho kůže, ale když jeho tělem začala proudit energie, pochopil konečně, co se opravdu děje. ´Je to skutečný léčitel a dává mi svou životní sílu!´ Ale jak je to možné? Těch několik doložených případů, se kterými se setkal, mluvilo o tom, že aby to fungovalo, muselo být mezi léčitele a pacientem těsné pouto. ´Aiya, pro smilování Valar, jak dlouho už dává mně - svému pacientovi - svou životní energii? Opravdu to začalo před třemi tisíciletími? Znamená to…´ Jeho myšlenky pádily. ´Znamená to, že jsme spojeni? Ale ne, věděl bych, kdybych byl k někomu připoután. A nikdo by nepřijal poloviční pouto; zanechalo by ho to oslabeného, protože by na oplátku nemohl přijímat sílu ode mě.´
Studoval druhého elfa a viděl vychrtlé rysy, zapadlé oči lemované tmavými kruhy a příliš hubené tělo. ´U Elbereth, tak tohle se stalo před třemi milénii? Připoutal se ke mně?´ Vysvětlovalo by to krev na jeho rtech a skutečnost, že měli styk. ´Ale proč by někdo souhlasil s takovým polovičním životem?´
„Elronde, je něco špatně?“
Tmavovlasý elf zněl ustaraně. ´Očekává, že si ho vezmu a tak potvrdím naše spojení.´ Jestliže se s ním nebude milovat, jeho tajemný cizinec si uvědomí, že něco není v pořádku a uprchne. A to bylo něco, čemu chtěl za každou cenu zabránit. „Nic není špatně. Teď je všechno v pořádku.“ Elrond udržoval své oči napůl zavřené a doufal, že tím druhého elfa přesvědčí, že je náležitě omámený. „Pojď ke mně.“ Natáhl se po neznámém a přitáhl si ho na sebe. Zmatený pohled, který mu druhý elf věnoval, způsobil, že pro něj bylo těžké předstírat, že si nevšiml jeho úzkosti. Ale jeho tělo reagovalo instinktivně, když byl druhý elf blízko. Jeho vzrušení rychle rostlo a toužil pohřbít svého návštěvníka v pevném objetí, což ihned udělal. „Chci tě držet… Ereinione,“ přinutil se dodat, ačkoliv ve skutečnosti zoufale toužil zjistit, koho drží v náručí.
„Tedy mě drž…“
Elrond napřímil hlavu a pokusil se udržet neostrý výraz, když se díval na třesoucího se elfa ve svém náručí. Když se usilovně snažil, mohl odhalit energii toho druhého, vlévající se do jeho mysli. Dokonce i teď ho tmavovlasý elf posiloval. ´Takže to pouto je pevně na svém místě. A je staré. Ano, bylo vytvořeno před třemi tisíciletími.´ Přejížděl rukama po zádech chvějícího se elfa a dál se ho pokoušel uklidnit. „Toužím tě znovu mít.“
Neznámý usilovně polykal a Elrond fascinovaně sledoval, jak jeho ohryzek nervózně poskakuje. „Šššš, byl jsem na tebe jemný, že ano? Přesně, jak jsi minulou noc žádal.“
„Ano, byl jsi na mě jemný. Děkuji ti za to.“
Nervozita druhého elfa se nyní začala jasně ukazovat, protože se na něm nepohodlně posunul, zřetelně se pokoušejíc vyhnout kontaktu s jeho vzrušeným údem. V tu chvíli si Elrond uvědomil další pravdu. „Chci tě.“
„Já vím, že ano. Tak si mě vezmi. Jak jsi řekl minulou noc, jsem tvůj.“
Elrond se nakrátko zarazil, když si uvědomil, že druhý elf je smrtelně vážný. ´Ano, to pouto ho ke mně váže. On je můj, ale já nejsem jeho.´ Elrond dovolil, aby se jedna jeho ruka zapletla do tmavé hřívy. ´Jeho energie se vlévá do mé fëy a nezůstává mu mnoho, aby ho udržela. V tomto oslabeném stavu je kvůli mně.´ Sevřel své prsty kolem jeho pramene vlasů a zlehka ho přiměl, aby se k němu naklonil blíž. Elrond se zmocnil jeho úst. Chutnala hořkosladce a… slaně? ´On pláče.´ To se mu zdálo tak nespravedlivé a on chtěl zoufale utišit a odstranit jeho bolest. „Důvěřuj mi. Budu něžný.“
Tmavovlasý elf nejistě přikývl a Elrond ho začal polehoučku přetáčet na záda. Dlouhé nohy se automaticky roztáhly a pak se hubené prsty okamžitě zaťaly do prostěradla. Jeho postelový partner byl napjatý a ztuhlý, čokoládové oči zavřené, nepochybně očekával bolest. Elrond cítil, že slova by ho neuklidnila, proto ho místo toho tišil polibky. Začal zkoumat příjemná ústa a chuť vyvolala vzpomínky. Chutnal tohoto tmavovlasého elfa už předtím. ´Celou tu dobu jsem měl pravdu.´ Bylo dobře, že nevypil Galadrielin lektvar, protože by nikdy nezjistil celou pravdu!
Tajemný elf se pod ním kroutil, ale ne vášní. Laní oči se znovu otevřely a odhalily všechnu jeho hrůzu. Elrondovy ruce se nyní přidaly k úsilí uvolnit jeho partnera v loži. Pomaloučku prozkoumával všechna ta místa, která toho druhého přiměla zasténat, a zjistil, že se tmavovlasý elf vzruší, když olizuje zadní část jeho kolen. Mohl cítit, že napětí pomalu opouští tělo a jeho společník se začal uvolňovat. „Udělám to pro tebe příjemné.“ Chtěl mu vynahradit jejich poprvé, když ho tak zle poranil.
Když viděl, jak si druhý elf kouše spodní ret, připomnělo mu to způsob, jakým jeho dočasný milenec sál jeho spodní ret, dokud nezačal krvácet. Takže je tedy vášnivý, tenhle roztřesený elf.
Elrond se obkročmo usadil nad útlými boky a pustil se důkladného prozkoumávání druhého těla, dávaje si načas. Sát tvrdé bradavky bylo opravdové potěšení a tmavovlasý elf zareagoval tím, že zvedl boky. ´Chce to, ale je vystrašený.´ Elrond ho nemohl vinit za to, že je plný strachu, když uvážil, jak svému partnerovi tehdy poprvé ublížil.
Obrovské tmavé oči byly znovu zavřené a hlava odvrácená. Bylo jasné, že jeho tajemný milenec očekává, že si ho teď vezme a že si ho vezme tvrdě. Elrond se posmutněle usmál, když teď byly oči toho druhého zavřené, a natáhl se pro lahvičku oleje, kterou dříve položil poblíž postele. Doufal - téměř očekával - že se k němu druhý elf dnes večer vrátí.
Litoval, že musí přestat hladit jednu tvrdou bradavkou mezi špičkami prstů, ale musel odstranit zátku. Poté, co do dlaně své ruky nechal vytéct velkorysé množství oleje, ovinul mastné prsty kolem tvrdého údu druhého elfa. Čokoládové oči se okamžitě rozevřely a z pohmožděných úst unikly tiché, žebrající stony. ´Myslel jsem to vážně, když jsem řekl, že se to chystám udělat pro tebe příjemné.´ Elrond hladil tvrdý penis ve své ruce a položil se na druhého elfa tak, aby mohl znovu získat ty hebké rty.
Jakmile usoudil, že jeho společník je dostatečně uvolněný, odtáhl ruku, přidal víc oleje a pak se posunul dolů, až mohl pokleknout mezi nohy toho druhého. Litoval, že se ty velké oči zavřely, ale respektoval to. Umístil jeden prst blízko jeho těsného vstupu a začal jemně masírovat sevřený strážní kruh. ´Musel jsem ho tehdy poprvé vážně poranit, když je teď tak napjatý.´ Naklonil se blíž, pokračoval v přípravné masáži, ale nyní též zasypával elfova vnitřní stehna lehkými polibky, které vymámily měkké zasténání. Když byl konečně přesvědčený, že se po tom všem jeho partner uvolnil, vložil svůj prst do těsného horka.
Tmavovlasý elf vydal prosebné zakňučení, ale Elrond si nebyl jistý, jestli to bylo proto, že potřeboval další stimulaci, nebo se ho pokoušel zastavit. Mimoděk uchopil jedno varle a ovinul ho svou dlaní, čímž způsobil, že sténání bylo hlasitější. Kroutil svým prstem uvnitř té těsné pasáže, pak ho odstranil, přidal víc oleje a vrátil se se dvěma, které opatrně zasunul. „Není důvod být tak napjatý. Nechci ti ublížit,“ pronesl a doufal, že to jeho záhadného milence opětovně uklidní.
Ale tmavé oči zůstávaly zavřené a prsty dál svíraly pomačkané prostěradlo. Se zklamaným povzdechem se Elrond sklonil dolů a olízl štěrbinu, která byla už zvlhlá kapičkami preejakulátu. ´Nezraním tě, slibuji.´ Musí prostě usilovněji pracovat na tom, aby svého milence potěšil. Uvolnil svůj krk a hluboce pohltil Erestora. Běžel svým jazykem podél celé délky a jemně sál. Tmavovlasý elf nečekaně přirazil a Elrond to pochopil jako znamení, aby přidal další prst. Pohybujíc jimi uvnitř teplé rukavice, pečlivě svého partnera připravoval.
„Ach, co… mi to… děláš?“
Elrond se široce usmál, nechal vzrušený úd vyklouznout ze svých úst a foukal jemně na horoucí hlavu.
„Aiya, ty…“
Jeho záhadný milenec teď vrněl potěšením a Elrond se domníval, že je vhodný čas dokončit jejich spojení. Byl už v pozici mezi dlouhýma nohama, tak je ještě dál roztáhl a pak se pomalu začal sunout dovnitř. Doufal, že se laní oči znovu otevřou,, ale nestalo se. Místo toho se obočí toho druhého spojilo v soustředěné lince. Když se setkal s odporem, protože jeho milenec byl pořád ještě dost napjatý, pravidelně zastavoval, aby mu dovolil se přizpůsobit pocitu naplnění. „Bude to lepší, slibuju,“ Jakmile Elrond vycítil, že se jeho partner znovu uvolnil, pokračoval v pronikání do těsné pasáže, dokud nebyl úplně zabořený. Protože si uvědomoval, že tmavovlasý elf stále ještě očekává, že bude těžce poraněn, přinutil se zůstat bez pohybu. „Prosím, pokus se si to užívat. Chci tě potěšit.“ Kývnutí tmavovlasé hlavy mu ukázalo, že ten druhý slyšel, ale pochyboval, že mu jeho dočasný milenec uvěřil. Zaměřil svůj první příraz a vřele se usmál, když se jeho penis otřel o prostatu toho druhého.
„Jej!“ Oči se konečně otevřely a užasle na něj zíraly.
„Vezmu tě s sebou…“ Elrond nasadil pozvolný rytmus a ujistil se, že i nadále zasahuje citlivou žlázu uvnitř těla svého milence. Náhle, unavený z pozice, ve které byli, vsunul Elrond ruce pod elfova záda a začal ho táhnout do vzpřímené polohy. Zmatek a překvapení, které na něj zazářilo, ho přimělo k úsměvu. Poté, co navedl dlouhé nohy kolem svého pasu, si položil paže svého milence kolem krku. Podpíral ho a čekal, až tmavovlasý elf dosáhne pohodlnější pozice. Hledě do rozšířených očí jemně přirazil vzhůru a doufal, že druhý elf pochopí, že může kontrolovat rychlost a hloubku úderů, pokud bude chtít. Ale hleděla na něj nedůvěra a zmatek a Elrond si uvědomil, že převzetí kontroly je ta poslední věc, kterou má jeho partner na mysli. Tak pokračoval v pomalém a jemném rytmu a staral se, aby výpady nebyly příliš hluboké, protože ho nechtěl poranit. Pomalu se propracovával k jejich společnému orgasmu a vzal svého milence na okraj. Když se proti jeho břichu rozstříkl teplý krém a vnitřní svaly se kolem něj sevřely, uvolnil se také Elrond. Mimoděk se zahryzl do ramene svého milence, pak si uvědomil, co udělal a olízl malou ranku, kterou vytvořil.
Držel svého tajemného milence, zesílil objetí a přitiskl si ho blíž. „Ach, páni, to bylo…“ Nedostávalo se mu slov, proto Elrond navedl hlavu druhého elfa na své rameno. Mohl cítit energii, kterou jejich milování vytvořilo, a trochu se hrozil, když cítil, kolik jí plyne do jeho těla i duše. ´Ne všechno. Potřebuješ nějakou, abys udržoval také sebe!´ Ale kdyby to řekl nahlas, odhalil by se, tak zůstal potichu. Může mu to oplatit později, jakmile zjistí jeho identitu.
Jeho nasycený úd vyklouzl z teď už zcela uvolněného otvoru a on něžně položil svého milence dolů a zkroutil se kolem něj. „Teď odpočívej.“ Hubeným tělem ještě lomcovaly otřesy a Elrond konejšivě pohladil dlouhé, zvlhlé vlasy. „Se mnou jsi v bezpečí.“
Hojivý spánek se k němu zakrádal a pro Elronda tak bylo stále těžší zůstat ostražitý. Pomalu vklouzával do hlubokého spánku, ale udržoval své pevné objetí okolo druhého elfa. Jeho poslední myšlenka, než tvrdě usnul, byla: ´Vypátrám, kdo jsi a proč tohle děláš.´
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Erestor, zmatený a ohromený, se neochotně uvolnil z Elrondova pohodlného objetí. Moc by se mu líbilo zůstat v těch silných pažích navždy, ale Elrond nebyl pro něj. Galadriel to vyjádřila naprosto jasně.
Elrond… Elrond ho překvapil. Tentokrát se opravdu milovali. Čekal nepohodlí a bolest, ale nic z toho se nestalo. Jeho tělo se tetelilo potěšením, a když se posadil na kraj postele, chyběla dokonce jakákoliv bolest. ´Tak takové je milování?´ Rozhodl se, že se mu to líbilo a přál si, aby existoval způsob, jak by mohl zůstat Elrondovi nablízku a znovu se s ním milovat.
´Ne, co to se mnou je, že chci něco takového? Pokaždé, když se milujeme, můžu otěhotnět. Nechci prožít další těhotenství.´ Elrond se pod pokrývkou pohnul a Erestor zareagoval instinktivně, uklidňujíc Půlelfa. Na jeho tváři se zjevil úsměv. „Děkuji ti, že jsi mi toto daroval. Vždycky si budu tuto vzpomínku schraňovat, dokonce i když ty jsi měl dojem, že se miluješ s Ereinionem.“ Nikdo mu nikdy nemůže tuto hořkosladkou vzpomínku vzít.
Poté, co vtiskl poslední polibek na Elrondovo čelo, oblékl se a neochotně odešel. „Rád bych s tebou zůstal, ale nemohu. Nikdy nebudeš můj a myslet si, že bys mohl být, by znamenalo lhát sám sobě.“
Otvíral dveře a ještě pohlédl přes rameno na Elronda, který mírumilovně spal. „Přeji ti to nejlepší a doufám, že tvé děti jsou pro tebe dostatečným důvodem, aby ses znovu vrátil do života.“ Přál si zůstal v Elrondově náručí, ale opatrně vykročil na galerii. Po jeho kůži přeběhlo mrazení, když tam uviděl Galadriel, jak tu na něj čeká. Erestor okamžitě sklopil pohled, nechtěje jí jakkoliv odporovat. „Udělal jsem, co jste mi přikázala. Elrond je nyní dost silný, aby se úplně uzdravil.“
„Výborně. Už tedy nebudu tvé… 'služby' víc potřebovat.“
Způsob, jakým na něj ta slova vyplivla, způsobil, že se cítil jako děvka. ´Ale to já nejsem. Elrond je můj druh.´ Přinutil se odpovědět: „Vrátím se tedy do svého talanu.“
„Ano, od této chvíle se drž od Elronda co nejdál. Teď, když je na cestě k uzdravení, se potřebuje zaměřit na sebe a svou rodinu. Což tebe nezahrnuje.“
Erestorovy oči vztekle vzplály, ale ujistil se, že ona tento výraz nevidí. „Jak si přejete.“ Pomalu se od ní vlekl.
Jakmile byl zpátky v bezpečí svých pokojů, hodil sebou na postel a potichu se rozvzlykal. Jeho srdce volalo Elronda a Haldira, ale žádný z nich nebyl nablízku.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Celeborn zaslechl jisté pověsti, kterým nechtěl uvěřit, proto se musel přesvědčit sám, že nejsou pravdivé. Vyhledal Erestorův talan, aby si s tmavovlasým léčitelem promluvil. „Erestore? Smím vstoupit?“ Zamračil se, když jako odpověď dostal přiškrcené zaštkání, které ho přimělo otevřít dveře a vstoupit.
Když našel Erestora schouleného na posteli a v slzách, rychle překonal vzdálenost, která je dělila. Nejistý, co udělat, posadil se na kraj postele a vztáhl ruku, aby pohladil dlouhé tmavé vlasy. „Proč pláčeš, Erestore?“ Obával se toho, co se dozví.
„Já nevím…“ Erestor se necítil pohodlně, že by se měl svěřit Pánovi Zlatého lesa, protože si nebyl jistý, na čí straně v této záležitosti Celeborn stojí.
Celebornovy zkoumavé oči prohlížely třesoucí se tělo a potichu zavrčel, když se setkal se stopami po kousnutí. „Takže je to pravda.“
Když Erestor zaslechl Celebornův rozhněvaný tón, přinutil se přestat plakat a uklidnit se. Po dlouhých minutách se vytáhl do vzpřímené polohy a ustrašeně se setkal s Celebornovým pohledem. „Co je pravda“?
„Znovu ti přikázala ulehnout s ním,“ syčel ta slova přes zaťaté zuby.
Erestor už byl unavený z diskuzí o této záležitosti. „Tak to prostě je.“
Celeborn zakroutil hlavou. „Takhle by to být nemělo. Předpokládám, že ho nejdřív omámila, než tě k němu poslala?“ Byl si moc dobře vědom záliby své manželky v míchání lektvarů.
„Ano, aby mě nemohl poznat. Ne že by na tom záleželo. Elrond si myslí, že jsem Ereinion, když jsem tam s ním.“ Erestor pokrčil rameny a okamžitě toho zalitoval, protože ho začalo mírně pálit kousnutí.
„Učiním tomu přítrž. Nemůže tě dál takhle zneužívat!“
Erestor se slabě usmál, když pochopil, že má v Celebornovi přítele. „Netrapte se. Elrond už je na cestě k uzdravení a to zvládne bez mé fyzické blízkosti.“
„Na tom nezáleží,“ řekl Celeborn rozhodně. „Galadriel musí přestat ubližovat tobě!“
„Děkuji vám za vaši péči, můj Pane.“
Celeborn cítil, že s Erestorem selhal a přál si, aby byl způsob, jak by mohl poraněnému elfovi pomoci právě teď. S Galadriel si může promluvit později. „Je něco, co bych mohl udělat… ?“ Nechal svůj hlas vyznít do ztracena.
„Vlastně… ano,“ zašeptal Erestor nejistě. Ale opravdu mohl požádat Pána Zlatého lesa o 'tamto'?
„Co je to?“ Celeborn se posunul blíž k Erestorovi a všiml si pohmožděných rtů.
„Mohl byste tu dnes v noci zůstat? Nechci být sám, a protože jsou Haldir i jeho bratři na hlídce, nemám nikoho, koho můžu poprosit…“ Nechtěl obtěžovat Camfaela, protože se bál léčitelovy reakce, kdyby se dozvěděl o tom, že šel do Elrondovy postele dobrovolně.
„Zůstanu,“ slíbil Celeborn mírně. „Věz, že tě udržím v bezpečí. Tak odpočívej.“ Když viděl váhavý Erestorův výraz, uvědomil si, o co 'doopravdy' tmavovlasý elf žádal. „Posuň se, Erestore.“
Erestor ztěžka polkl, když pochopil, co se vlastně Celeborn chystá udělat. Posunul se a sledoval, jak se Pán Zlatého lesa natáhl vedle něj.
Celeborn zvedl paži a pokynul Erestorovi, aby se k němu přisunul blíž.
Erestor vyhověl, a když leželi tváří v tvář, spočinul tváří na Celebornově rameni. „Děkuji vám.“ Potřeboval cítit, že je mu někdo nablízku, potřeboval někoho, kdo ho bude držet a možná, ve svých snech, by mohl předstírat, že to je Elrond, kdo ho objímá.
„Není zač,“ zamumlal Celeborn, který si dělal starosti o Erestorův křehký stav. Dokončil objetí a pevně tmavovlasého elfa sevřel. „Teď spi.“
„Děkuji… vám,“ zašeptal Erestor, už téměř spící. Elrond ho vyčerpal.
Celeborn zblízka poslouchal, jak se Erestorovo dýchání prohlubuje, a pak se narovnal. Musí najít způsob, jak dostat Erestora od Galadriel. Nikdy ho nepřestane využívat, jak se jí hodí. ´Možná bych mohl Erestora poslat do Imladris. Elrond byl vždycky ochotný přijmout nové léčitele.´ Přinejmenším by aspoň takhle byl Erestor nablízku svému druhovi.
Celeborn hladil Erestorova záda, zatímco jeho druhá ruka spočinula na boku spícího elfa. Najednou ho napadla zarážející myšlenka. ´Co když je zase těhotný? Co s tím pak udělám?´ Čím víc přemýšlel o všech možných scénářích, tím víc byl přesvědčenější, že musí Erestora dostat pryč od Galadriel. „Najdu nějaký způsob,“ slíbil sám sobě. Jestliže Erestor opravdu znovu otěhotněl, postará se, aby nedošlo k druhému potratu!