Původní název: Heart in Chains
Autorka: Morgana
Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Překlad: Pyriel
Beta-reader: Samy
Párování: Haldir/Glorfindel, Haldir/Erestor, Erestor/Elrond, Orophin/Celeborn
Rating: slash, 18+
Varování: MPREG, strach, AU
Shrnutí: Kdo je Erestor a co se mu během jeho dlouhého života přihodilo? Co způsobilo, že zachránil Elrondův život, když Nejvyšší král zahynul a zanechal Peredhela osamělého a zlomeného?
„Haldire!“ Erestor, rozradostněný z toho, že se jeho milenec vrátil z hlídky brzy, sebou hodil na strážce, který rozevřel paže právě včas, aby ho zachytil. „Chyběl jsi mi!“
„I já tě postrádal.“ Haldir poctil svého milence zamilovaným úsměvem, svůdným rtům uštědřil rychlý polibek a pak pomalu táhl Erestora s sebou, když zamířil do lesa. Erestor měl tendenci zavírat se ve svém pokoji, když byl pryč na hlídce, a on tohle chování neměl rád. Věděl, že je Erestor vyděšený z možnosti, že by se náhodně setkal s Galadriel, ale tmavovlasý elf potřeboval být pod širým nebem, cítit vítr hrající si s jeho vlasy a vlhkou zemi pod svýma nohama. „Nebyl jsi tak bledý, když jsem odcházel,“ plísnil ho Haldir nesouhlasně. Byl mimo čtrnáct dnů a počítal, že celou tu dobu nebyl Erestor venku, protože Rúmil a Orophin byli také na hlídce a tak ho nemohli doprovázet na jeho procházkách.
„Studoval jsem, zatímco jsi byl pryč. Půjčil jsem si od Camfaela několik knih o léčivých rostlinách a docela dost jsem se naučil,“ řekl Erestor a pokoušel se ignorovat nesouhlasný tón Haldirova hlasu. „Chci být ten nejlepší léčitel na Ardě.“
„To už jsi,“ odpověděl něžně Haldir. „Dokonce i Elrond potřebuje bylinky a léčivé rostliny, aby jeho umění fungovalo, ale ty jsi opravdový léčitel, lirimaer.“ Usmál se, když spatřil Erestorův ruměnec. „Tak, teď mi pověz, co se dělo, zatímco jsem byl pryč?“
„Nic moc.“ Erestor se dychtivě přitiskl blíž, když mu Haldir ovinul paži kolem pasu. Strážce ho pak pobídl, aby si opřel hlavu o svalnaté rameno, což Erestor udělal.
Několik minut kráčeli v tichu a zastavili se, když dorazili k malé mramorové hrobce. Haldir už dávno zjistil, že jeho milenec touží navštěvovat toto místo pravidelně, ale ještě nemá dost kuráže přijít sem sám. Tmavovlasý elf sem chodil jenom v doprovodu.
Usadili se na lavičce, která byla na Celebornův příkaz umístěna poblíž hrobky, a oba hleděli na místo posledního odpočinku dětí. Posléze si Haldir odkašlal, ne příliš ochotný doručit zprávy, které Erestorovi musel sdělit.
S obavami pohlédl Erestor do Haldirových oříškových očí. „Co je?“
„Stalo se něco strašného.“ Haldir předpokládal, že to Elrond ještě neví, protože Erestor se nezdál být oslaben. Bylo jen slušné Erestora varovat.
„Co se stalo?“ Erestor popadl Haldirovu ruku a stiskl ji. „Stalo se něco Rúmilovi nebo Orophinovi?“ Ale ne, kdyby bylo něco v nepořádku s jeho bratry, neseděl by tu Haldir takhle klidně.
„Lady Celebrían byla na své cestě zpět do Imladris napadena. Zaútočila na ni skupina skřetů.“ Haldir ztěžka polkl. „Její doprovod byl zavražděn a ona byla vážně zraněna. Mám z dobrého pramene, že byla… napadena sexuálně.“
Erestor zbledl. „Pro smilování Valar… Jak může někdo udělat něco takového elfovi?“
„Její synové ji v současné době doprovázejí zpět do Imladris. Lord Celeborn by upřednostnil, kdyby ji místo toho vzali do Lothlorienu, ale Elladan a Elrohir chtěli vzít svou matku domů, protože doufají, že ji Elrond může vyléčit.“
„Dokonce ani já neumím vyléčit něčí fëu,“ řekl Erestor lítostivě. Srdce ho bolelo pro Lady, ale pak si uvědomil, co to znamená pro něj osobně. „Elrond bude zničený, až se dozví, co se stalo.“
„A bude potřebovat tvou sílu. Ta noční můra začne úplně znovu,“ řekl Haldir stísněně. „Nechci tě ztratit kvůli Elrondovi nebo katatonii, lirimaer.“
Erestor poraženecky sklopil hlavu. „Lady Celebrían vybledne.“ Prostudoval dost knih o hojení, aby věděl, že nemůže přežít. „A Elrond zase zůstane sám. Co když ve svém žalu začne také blednout?“
„Má největší obava je, že teď si Galadriel vzpomene na tvou existenci. Nechala tě být, ale…“
„Rozumím tvé obavě,“ řekl Erestor nejistým hlasem. „Ale jsem připoután k Elrondu Půlelfovi. Souhlasil jsem s tou dohodou.“
„Souhlasil jsi, protože Galadriel na tebe vyvinula nátlak, abys to přijal!“ Haldir, v němž narůstal vztek, náhle vyskočil na nohy. „Pro smilování Valar, Erestore! Souhlasil jsi s jejím návrhem, protože jsi byl vězeň! Chtěl jsi přístup ke knihovně a příležitostně jít ven. Galadriel neměla žádné právo tohle ti udělat!“
Erestor se zhluboka nadechl, vstal z lavičky a přikročil k Haldirovi. Rozhodně položil své ruce na strážcova ramena a čekal, až se na něj stříbrovlasý elf podívá. „Vždycky jsme věděli, že by tento den mohl přijít.“
„Slíbil jsem, že nikdy nebudu litovat, že tě miluju,“ zašeptal Haldir, už zklidněný. „A svůj slib dodržím.“ Věděl, že Erestor bude potřebovat jeho i jeho sílu, až nadejde čas. Jakmile Elrond zjistí, že ztratil manželku, bude nevědomky vysávat sílu z Erestora. Vedl Erestora zpět k lavičce, kde se posadili, a Haldir si ho přitáhl blíž. „Vždycky budeš mít mou podporu, lirimaer.“
„Já to vím, ale cítím vinu za to, že jsem tě do toho zatáhl,“ šeptal Erestor nešťastně. Tohle bylo vůči Haldirovi tak nefér!
„Nedělej si o mě starosti, melethwain-nin.“ Haldir skryl Erestora v láskyplném objetí. „Budeme tomu čelit společně.“
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Naneštěstí nebyl Haldir nablízku, když nečekaně projela Erestorovým srdcem bolest a přiměla ho zapotácet se, ale byl tam Camfael a rychle ho podepřel. Zpráva o útoku na Lady Celebrían se rozšířila a už to věděl celý Lothlorien. Galadriel a Celeborn odešli do ústraní, aby se poddali svému žalu, a pohraniční hlídky byly zmnoženy, což Haldira častěji odvádělo od Erestora.
„Erestore?“ Camfaelovy ustarané oči se střetly s Erestorovýma čokoládovýma. „Co je špatně?“
„Zjistil to,“ zasípal Erestor. „Elrond to konečně ví.“ V tu chvíli si neuvědomil, jak moc prozradil, když tohle řekl, ale když se Camfaelovy oči zúžily v náhlém poznání, pochopil svou chybu. „Mohl bys… mě vzít… do mého pokoje? Potřebuji… si lehnout.“
„Ne, tam na tebe nemůžu dohlížet. Byl bys sám, když jsou teď Haldir i jeho bratři na hlídce. Vezmu tě raději do léčitelského talanu.“
Erestor krátce zauvažoval o protestu, ale když se muka v jeho srdci zdvojnásobila, jednoduše se držel léčitele jako opory a následoval ho, kam ho Camfael vedl.
O několik minut později dorazili do talanu léčitelů a Camfael ho nasměroval do prázdné místnosti, umístěné nedaleko jeho vlastního pokoje. „Lehni si.“
Erestor znovu vyhověl. „Mohl bys… zkontrolovat, kdy se Haldir… má podle plánu… vrátit?“
„Udělám to, ale pochybuji, že se vrátí brzy.“ Camfael vstoupil do koupelny, namočil tkaninu a pak se vrátil a položil ji na Erestorovo provlhlé čelo. Uchopil do své Erestorovu ruku a zkontroloval puls, který byl podle něj příliš rychlý. „Mohu ti připravit čaj, který ti pomůže odpočinout si.“
„Děkuji ti… za tvou péči,“ zašeptal Erestor a zavřel oči v soustředění. Elrondovo emoční utrpení rostlo a rychle narušovalo jeho podstatu. Protože byl k Půlelfovi připoutaný, neměl žádný způsob obrany proti rostoucímu zármutku. Přinutil se znovu otevřít oči, když si připomněl, že Camfael nepochybně odhalil identitu jeho druha. „Nemůžete… nikomu říct.“
Camfaelův výraz ztvrdl, ale jeho hněv byl namířen proti Celebornovi a Galadriel, nikoliv proti Erestorovi. „Jsi připoután k Elrondu Půlelfovi.“ Slova, která před mnoha lety pronesl Celeborn, nyní dávala smysl. ´Je šťastně ženatý a otcem tří roztomilých dětí. Neměl jsem tušení, že mluví o Elrondu Půlelfovi! Co, ve jménu Elbereth, je přimělo vložit na Erestora takové břímě? Minimálně mohli vytvořit to pouto jako oboustranné.´
Erestor pozoroval hru emocí na Camfaelově tváři a přesně věděl, na co léčitel myslí. „Nechtěli, aby se… připoutal… k vrahovi.“
„Vrah.“ Na to Camfael zapomněl. „Nemohl bys nikoho zabít, i kdyby na tom závisel tvůj život,“ řekl s jistotou. „Co se doopravdy stalo?“
Erestor pochopil a těžce polkl. „Jeden z Maglorových mužů… vrazil dýku… Rhossovi do srdce… Věděl jsem, že vytáhnout ji… by mohlo zvětšit ztrátu krve… tak jsem ji držel na místě, dokud… Mohl jsem nechat působit svou léčivou moc… Orophin mě nalezl v této… situaci.“
„A došel ke špatnému závěru.“ Camfael jednou přikývl. „Měl jsi to říct našemu Pánovi a Paní.“
„Udělal jsem to… Pokusil jsem se!“ Erestor, rozechvělý frustrací, zíral na Camfaela. „Myslím, že… její slova zněla… „Nechci se pošpinit… tvými vzpomínkami… Dokonce jsem prosil tvou Paní… přečíst si mou mysl… a zjistit pravdu! Ona… odmítla!“
„Je mi to líto,“ zašeptal upřímně Camfael. „Ale pokud v tom je pro tebe nějaká útěcha, myslím, že Lord Celeborn tě už dávno nepovažuje za vraha.“ Když si uvědomil, že Erestora rozrušil, pokusil se ze současného tématu odbočit. „Je něco, co bych mohl udělat, abych zmírnil tvou bolest?“
„Přiveď… Haldira,“ unaveně zašeptal Erestor.
„Půjdu se po něm poohlédnout, jakmile ti připravím ten čaj,“ rozhodl se Camfael. „Možná ti přece jen pomůže.“
Erestor přikývl, protože toužil, aby Camfael odešel. Potřeboval být sám. Elrondova bolest jím otřásla a ponořila ho do temnoty. Skutečnost, že ho jeho síla opouštěla tak rychle, způsobila, že se cítil vyčerpaný.
Camfael zamířil ke dveřím a ještě se ohlédl přes rameno na Erestora. Oči tmavovlasého elfa byly zavřené a jeho prsty drápaly po prostěradle. Cítil lítost a soucit s Erestorem, ale jeho hněv směřoval k Pánovi a Paní. ´Jak mu něco takového mohli přikázat?´ Jeho názor na jeho vládce se dramaticky změnil.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Galadrieliny oči byly rudé od pláče. Šla si k Celebornovi pro útěchu a její manžel se pokusil zmírnit její bolest, ale neúspěšně. Když je zastihly zprávy o útoku na Celebrían, byli zdrceni. Právě když Celebrían a její rodina byli šťastní, udeřila katastrofa.
Opřela si hlavu o Celebornovo rameno a dovolila mu, aby ji objal. „Mé srdce pro ni pláče.“
„Stejně tak moje.“ Ale Celeborn se kvůli ní pokoušel být silný. Jeho srdce bylo také zlomené, ale věděl také, že Galadriel potřebuje, aby jí byl oporou. „Pokud neodpluje do Amánu, tak ji ztratíme.“
Galadriel proti jeho hrudi přikývla: „Nechci svou dceru ztratit.“
„Zapřisáhnu Elronda, aby přesvědčil Celebrían, aby odplula do Zemí neumírajících. Tak se s ní jednoho dne znovu budeš moci shledat.“ Galadriel mu pověděla o budoucnosti a jejich rozdělení. Zatímco Galadriel odpluje, on zůstane. Celeborn by se nikdy nedokázal s touto zemí rozloučit, byl tu zakořeněný.
Teď, když byli spojeni v žalu, jeho znechucení nad způsobem, jakým jednala s Erestorem, ustoupilo do pozadí. Potřebovali jeden druhého, aby se smířili se ztrátou své jediné dcery. Pokud by Celebrían zůstala, do roka vybledne. Odplout do Amánu byl pro ni jediný způsob, jak přežít.
„Elrond…“ Galadrieliny oči se náhle zúžily a mírně se od svého manžela odtáhla, aby se na něj mohla podívat. „Elrond bude zničený.“
„A stejně tak Arwen a dvojčata. Jsou sevřená rodina a nutnost nechat Celebrían odplout jejich duše poraní.“
„Ale Celebrían nemá na vybranou.“ Aby se uklidnila, vstala Galadriel od Celeborna a přešla k pohodlnému křeslu, kam se posadila. Bylo jen málo, co mohla udělat, aby pomohla Celebrían. Budoucnost její dcery ležela nyní v Amánu a až jednou přijde den jejich znovushledání, její srdce bude plesat nad tím, že bude Celebrían držet opět v náručí. Ale právě teď se musí zaměřit na Elronda.
Celeborn se zachvěl, když se výraz jejích očí změnil ze smutného na plánující.
„Opět závisí Elrond na vrahovi. Pověz mi, jaký je Erestorův zdravotní stav?“
Celebornovi se ta otázka nelíbila, ale stejně odpověděl: „Znovu zesílil. Následky z doby jeho katatonie byly vyléčeny.“
„Výborně.“ Galadrieliny myšlenky pádily. „Elrond to teď už pravděpodobně ví, což znamená, že potřebuje Erestora, aby ho podporoval.“ Její zúžené oči se zaměřily na jejího manžela. „Vím, že se Erestor vídá s Haldirem. To musí přestat. Nemůžeme takové rozptylování dovolit, když na bratrovrahovi může záviset Elrondův život.“
Celeborn strnul. „Galadriel, nemyslíš si, že už jsme od něj požadovali dost obětí? Poté, co přišel o své děti, nás opustil. Nemůžeme -“
Ale Galadriel ho zarazila. Vytáhla se do plné výšky a zabodla do něj pohled. „Erestor zabil jednoho ze svého vlastního rodu. Je to bratrovrah. Vím, že tě obelstil, aby ses o něj staral, a já se děsím toho, žes mu dovolil, aby se to stalo. Sledovala jsem Haldira a jeho bratry, jak se mu věnují, a dovolila jsem to. Ale nyní se do toho musím vložit a zarazit to. Erestor je náš vězeň, protože musí zaplatit za to, co udělal. Způsob, jakým se k němu Haldir a ty chováte, je … nepatřičný.“
Celebornovy oči se rozevřely. „Galadriel,“ sykl varovně.
Ale ona rozhodně pokračovala. „Souhlasil s tím, že se připoutá k Elrondovi, a teď je jeho povinností Peredhela podporovat. Bude-li to nezbytné, pošlu ho do Imladris, aby byl Elrondovi blíž. Tak se jeho léčivá energie dostane k Elrondovi snadněji.“
Celeborn zakroutil hlavou. „Nedovolím ti, abys ho takhle dál využívala.“
„Ty to nedovolíš?“ Galadrielina ruka se změnila v pěst a její ledové oči vřely vztekem. „Erestor ztratil svůj život, když zabil toho strážce, a já udělám to, co považuji za nejlepší pro Středozemi!“
„Varuji tě,“ zavrčel Celeborn, který měl problém pochopit, jak během okamžiku mohla Galadriel přejít ze smutku k zuřivosti.
„Varuješ mě?“ Galadriel nedůvěřivě potřásla hlavou. „Žádný muž by tahle se svou manželkou nemluvil!“
Celebornovy rysy změkly. „Já tě miluji, ale někdy s tvým míněním nesouhlasím a tohle je jeden z těch okamžiků. Proč nemůžeš otevřít své srdce a pochopit, že jsme Erestora nesprávně posoudili? Je to opravdový léčitel a já věřím, že je neschopný ukončit něčí život.“
„To je tvůj názor, ne můj. Promluvím si na dálku se svou dcerou a zjistím, jaké jsou její plány. Nebraň mi v přístupu k Erestorovi. Použiji jeho léčitelské schopnosti, jak uznám za vhodné.“ Považovala tuto rozepři za skončenou a vypochodovala z místnosti s hlavou vysoko vztyčenou.
Celeborn sledoval, jak odchází, s obrovskou bolestí v srdci. Před okamžikem prohlásil, že ji miluje, ale pravda byla, že už si tím nebyl tak jistý. Jak by mohl milovat ženu, jejíž srdce se změnilo v led?
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
„Erestore, spěchal jsem zpátky tak rychle, jak jen jsem mohl!“ Haldir byl zděšený, když viděl, v jak oslabeném stavu se Erestor nachází. Uplynul týden od chvíle, co se Elrond dověděl o Celebríanině zranění, a od té doby čerpal svou sílu od Erestora. Výsledkem bylo, že dřívější zdravý ruměnec Erestorových tváří zmizel a na jeho místo se vrátila důvěrně známá bledost. Haldir se zhrozil, když zaznamenal změny u svého milence, jak nejistě vstával z lože, aby ho přivítal. Pod otupělýma, tmavýma očima se začínaly ukazovat tmavé kruhy a zdálo se, že Erestor znovu ztratil na váze. Kalhoty, které před týdnem pevně obepínaly jeho tělo, se nyní zdály volné. „Je mi líto, že mi to trvalo tak dlouho.“
Erestor si povzdechl, když ucítil, jak ho objaly Haldirovy paže. „Jsem tak rád, že jsi zpátky.“ Ztěžka se o velitele stráží opřel a letmo pocítil úlevu nad tím, že nebyli schopní se svázat. Brát energii z Haldira bylo něco, co nikdy nechtěl, protože věděl, jak oslabeně by se pak bojovník cítil. „Pojď a povídej mi o tom, co jsi se dověděl na hlídce. Rozptyluj mě trošku.“
Haldir následoval Erestora ke křeslům před ohništěm a poté, co se posadili, studoval zblízka svého milence. Pak se zeptal na první věc, která mu přišla na mysl: „Proč nepobýváš ve svých pokojích?“
„Camfael se cítil mnohem lépe, když mě měl tady. Chce mě mít na očích.“
Haldir si nervózně olízl rty. „Vypadáš unavený… vyčerpaný.“
„To Elrond. Měl bys to znát.“ Erestor se zhluboka nadechl. „Byl to jenom týden. Uvažuju, jak se mi povede, až Elrondův smutek vzroste.“
„Budu tady pro tebe,“ zopakoval Haldir svůj slib, zatímco do svých rukou uchopil Erestorovy. Předklonil se a choval je ve svých. „Doufám, že tě Galadriel nechala být?“
„Ještě se ke mně nepřiblížila, ale udělá to,“ pronesl Erestor s klidným přesvědčením.
„Nesmíš jí dovolit, aby pokračovala v dalších machinacích, lirimaer.“
„Já nemám na vybranou,“ prohlásil Erestor mírně. „Přijal jsem toto pouto.“
Haldira pro Erestora bolelo srdce a reagoval impulsivně, když raněného elfa objal a na zvlhlé čelo ho políbil. „Udržím tě v bezpečí.“
„Haldire, melme, to je slib, který nebudeš schopen dodržet,“ zašeptal Erestor posmutněle. „Ale vždycky tě budu milovat za to, že jsi to zkusil.“
Haldir si těžce povzdechl, protože instinktivně věděl, že Erestor má pravdu. Ale to mu nezabránilo zesílit objetí a pomalu svého milence kolébat.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Minulo několik měsíců a Erestor byl stále slabší a slabší. Jeho obvykle havraní vlasy ztratily svůj lesk a čokoládové oči hleděly do světa s otupělým výrazem. Elrond se trápil a stejně tak i Erestor.
Haldir byl každým dnem frustrovanější. Většinu času nebyl schopný dosáhnout k Erestorovi, který na něj prostě zíral.
A pak k němu dorazila další bolestná zpráva. Celebrían se konečně rozhodla odplout do Amánu. Haldir viděl poprvé ve svém životě Celeborna plakat, když Pán Zlatého lesa zaslechl tuto novinu, ale když pohlédl na Galadriel, zjistil, že její oči jsou suché a chladné, což jím otřáslo.
Samozřejmě, že nejvíce se obával o Erestora. Jeho milenec se změnil téměř ve stín svého bývalého já.
Když k němu posléze Galadriel přistoupila, uvědomil si Haldir, že při ní musí být nesmírně opatrný.
„Haldire, mám pro tebe nové rozkazy.“ Galadriel se pokusila jednat klidně a královsky, ale uvnitř ní to vřelo. Její původní plány byly jejím manželem sabotovány a tak své plány musela přizpůsobit.
„Ano, má Paní.“ Haldir sklonil uctivě hlavu, jak bylo vyžadováno.
„Teď, když je má dcera na cestě do Amánu, vyjádřil Elrond přání na čas nás navštívit. Truchlí a každým dnem slábne.“
„Je mi líto, že tohle slyším,“ přinutil se Haldir procedit skrz zuby, zatímco si myslel ´A pomyslela jsi vůbec na Erestora, který také slábne?´
„Chci, aby se Erestor přestěhoval do talanu, který je blíže Elrondovu dočasnému obydlí.“ Už své plány změnila a chtěla mít jistotu, že se její vůle nakonec uskuteční. „Poté, co tohle provedeš, vrátíš se ke svým povinnostem, které jsi v posledních měsících zanedbával. Chci, abys střežil hranice a vyhnal skřety, kteří se odvážili přiblížit k naší zemi.“
Haldirovy oči se podezřívavě zúžily. ´Posílá mě pryč, abych ho nemohl chránit!´
„Elrond přijede ráno, takže navrhuji, aby sis pospíšil.“ Galadriel na něj vrhla vítězoslavný pohled, popadla své sukně, až kolem ní zavlály, a téměř vyplula z místnosti.
Haldir vztekle zíral na její záda. ´Můžeš být schopná poslat pryč mě, ale Rúmil, Orophin a Camfael dohlédnou na Erestora místo mě.´ Ale dal by přednost tomu, aby Erestora proti Galadriel chránil osobně.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Erestor sotva zareagoval, když dorazili Galadrielini sluhové, aby ho přestěhovali do nového talanu. Neprotestoval a pokorně je následoval. Jeho mysl byla příliš hluboko ponořená do Elrondovy bolesti a bylo pro něj téměř nemožné zaměřit se na to, co se kolem něj děje.
„Erestore? Melethwain-nin?“ Haldir poklekl před Erestorem a sevřel ve svých jeho studené ruce. Když se díval na tichou postavu sedící v pohodlném křesle, jeho srdce se svíralo bolestí. Krátce ho pobavila představa, že by odtud Erestora odvedl, ale rychle si uvědomil, že by to Galadriel nikdy nepřipustila. Určila dokonce své osobní strážce, aby sledovali každý Erestorův pohyb.
„Haldire.“ Erestor zvládl slabý úsměv. Doufal, že ho jeho milenec vyhledá, než znovu odejde k hranicím. Slabě stiskl Haldirovy prsty, aby mu dal najevo, jak moc si přítomnosti svého milence cení. „Buď tam venku opatrný.“
Haldirovo srdce vynechalo úder. „Nedělej si o mě starosti, lirimaer. Jsi to ty, kdo musí být opatrný. Teď, když budu pryč, může se do toho vložit Galadriel. Buď pořád ve střehu a nesouhlas s ničím, co ti navrhne. Zkontaktuj Celeborna, když bude mít nepřiměřené požadavky. Celeborn je na tvé straně.“
„Je dobré to vědět,“ zamumlal potichu Erestor, i když pochyboval, že by Celeborn otevřeně odporoval své manželce. Nicméně bude mít Haldirovu radu na paměti. „Prosím, vrať se ke mně rychle. Potřebuji tě, Haldire.“
Haldir jednou přikývl a v jeho očích se zrodilo nové odhodlání. Najde způsob, jak si pospíšit zpět k Erestorovi.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Erestor se neklidně zachvěl, když do místnosti vstoupila Galadriel. Jeho instinkt mu napověděl, aby ji očekával, proto se přinutil vstát z křesla a uctivě sklonil hlavu. „Má paní.“
Galadriel ho studovala s chladným a odtažitým výrazem v modrých očích. Cítila k němu jenom odpor. Postavila se naproti němu, ruce ukryté v dlouhých rukávech. „Elrond dorazil.“
„Vím to. Mohu cítit jeho blízkost.“ Erestor se přinutil udržet oční kontakt, přestože v jejích očích byla zřetelná zášť. „Je zarmoucený.“
Galadriel věděla, že mu nemůže dovolit připomenout Celebrían. Sama pro svou dceru truchlila, ale nemohla ukázat žádnou slabost, dokud jednala s Erestorem. „Ještě jednou jsou zapotřebí tvoje léčitelské schopnosti.“
Erestor se zahořkle zasmál, aniž by se staral, co si o jeho reakci pomyslí ona. „Nemyslíte spíš, že musím obnovit pouto tím, že se mu podrobím?“ Množství léčivé energie, kterou by takové spojení vytvořilo, by Elronda značně posílilo. „Nejsem žádný hlupák, má Paní. Během let uvěznění jsem měl dost času uvažovat o své budoucnosti a vždycky jsem věděl, že by k tomuto mohlo dojít.“
Galadrielin výraz ztvrdl. „Souhlasil jsi s tím.“
„Když jsem souhlasil, netušil jsem, že bych mohl otěhotnět a o své děti přijít!“ Erestor vzkypěl emocemi, nestaraje se o důsledky. „Vy jste ztratila svou dceru… Umíte si teď představit, jak jsem se cítil, když jsem ztratil svá miminka?“
Galadrieliny oči metaly dýky: „Neopovažuj se srovnávat mou dceru se svými bastardy!“
Erestorovy oči se rozevřely a on zavrávoral a pak se zhroutil do křesla. „Mými bastardy? Elrond je můj druh! Byly počaty a zrozeny v manželství, které jste nikdy nedovolila završit!“
Galadriel k němu přistoupila. „S tímhle nesmyslem přestaneš! Nepřišla jsem sem, abych poslouchala tvoje fantazírování. Dnes večer tě jeden z mých strážců vezme k Elrondovi a ty se postaráš o to, že zůstane na Ardě. Elrond Půlelf poslouží jako nástroj při porážce Saurona, až se Temný pán rozhodne vrátit. Uděláš, jak ti bylo řečeno.“
Erestor na ni jen v šoku zíral. „A co když znovu otěhotním?“ Připomněl si utrpení, které zažil, když se ho Elrond zmocnil po Bitvě Posledního spojenectví, ale nedalo se to srovnávat s agónií poté, co přišel o své děti. Šel by k Elrondovi a dovolil mu, aby si ho vzal do postele, protože s tímto ujednáním před několika milénii souhlasil, ale nebyl ochotný čelit dalšímu potratu.
„Je mi jedno, jestli otěhotníš,“ sykla Galadriel, naklonila se blíž a ruce položila na opěradla po obou stranách Erestorova těla. „Je mi jedno, jestli tvoje děti žijí nebo jsou mrtvé. Můj jediný cíl je zajistit Elrondovo přežití.“
„Jste bezcitná.“ Erestor se pod jejím ledovým pohledem přikrčil.
„Nedráždi mě, Erestore. Jestli to uděláš, naučíš se, co to je skutečné utrpení.“
Erestor zvedl své velké oči, aby se setkaly s jejíma. „Přišel jsem o dva syny… Už vím, co je to skutečné utrpení.“
Galadrieliny oči vzplály: „Jenom si to myslíš.“
Ta slova mu zmrazila krev v žilách.
„Půjdeš k Elrondovi a podrobíš se mu. A budeš v tom pokračovat tolikrát, kolikrát to bude nezbytné, aby Elrond znovu nabyl svou sílu. Rozumíš?“
Erestor silně polkl a pak přikývl. „Rozumím.“ Sledoval ji, jak opouští místnost, a pocítil okamžitou úlevu, když mu zmizela z dohledu.
„Nienno, prosím, pomoz mi,“ zašeptal prosbu k Vale žalu. Nepřežil by, kdyby přišel o další dítě.
lirimaer - milý
melethwain-nin - můj nejmilovanější
melme - lásko