| Zobrazeno: 2028
/ 2
Autoři: Zuzka a Kája
Beta-readers: Severka S. Rougueová
Páry: Několik
Varování: Jako obvykle. Všichni zúčastnění jsou plnoletí.
Shrnutí: Bylo třeba něco dokončit a posledně se to moc nepodařilo.
Ordo equestris Draconis Hungariae nezanikl!
O tom se v poslední době přesvědčilo mnoho obyvatel malé vesnice nedaleko Bystřice. Jak jinak si vysvětlit přítomnost hned několika členů tohoto starobylého Řádu Draka sv. Jiří, který vznikl již ve 14. století zásluhou srbského rytíře Miloše Obiliče? Původní poslání Řádu, a sice zabití tureckého sultána Murada I., se po jeho splnění rozšířilo tak, že zahrnovalo ochranu křesťanství před jakýmkoli nepřítelem. Údajně poslední zprávy o tomto Řádu pochází z počátku 18. století. Nám se však podařilo zjistit, že se v obci objevil jistý nenápadný úředník, který pod sakem nosí stuhu s tělem draka, jenž má ocas obtočený okolo krku. Na zádech je drak rozetnut červeným křížem sv. Jiří. Zaměstnanec Národního Muzea v Bukurešti nám prozradil, že znak v této podobě užíval Řád ještě za císaře Zikmunda Lucemburského.
Jistě není náhodou, že se člen starobylého Řádu objevil v malé vísce nedaleko Bystřice zvláště v těchto dnech, kdy tamní obyvatele sužuje strach z neznámého masového vraha, jehož činy se vyznačují nebývalou brutalitou a až abnormální zrůdností a surovostí. Vyděšení obyvatelé se teď rozdělili do dvou skupin. Jedni z nich věří, že se vrátil jejich dávný krutý pán Vlad III. Tepes a vybírá si na nich svou daň. Druzí jeho návrat nepopírají, avšak nesouhlasí s jeho krutostí. Vždyť právě otec tohoto Vlada III. Tepese byl jedním ze zakládajících členů Řádu. Vždyť co jiného znamená přízvisko „Dracul“, než člen Dračího řádu?
Ať tak či onak, skutečností zůstává, že v okolí Bystřice došlo za posledních týdnů k řadě dosud neobjasněných vražd. Oběti zrůdného řádění byly většinou mladé dívky. Soudní lékař na nich neobjevil stopy sexuálního násilí. Všechny prostě vykrvácely z rozervaného hrdla. Protože však nikde v okolí mrtvolného lůžka nebyla nalezena krev, policejní vyšetřovatel nabyl dojmu, že dívky byly zavražděny někde jinde a posléze pohozeny v místech, kde byly náhodnými chodci objeveny.
Policie se proto obrací na všechny obyvatele s žádostí o pomoc. Vyzývá případné svědky nějakých podezřelých událostí, aby se dostavili na nejbližší policejní stanici a učinili tam výpověď. V případě, že na tom budou trvat, zajistí jim policie anonymitu.
Romania Libera, v den svatého Vlastislava, roku…
„Běž pryč, Lucie, slyšíš?“ odstrčila ho Minerva za posledních pět minut snad již podesáté. Chtěl povýšeně odseknout něco v tom smyslu, že jeho, Malfoye, nebude nikdo odnikud vyhazovat. Jindy by to snad udělal, ale teď neměl na diskusi s Minervou nejmenší náladu. To, co plně zaujímalo veškerou jeho pozornost, bylo za TĚMI dveřmi.
„No tak, dědo,“ připojil se Tiberius. „Tady nejsi nic platný. Pokud si dobře pamatuji, nikdy jsi neměl k léčitelství sklony a když jsi mě ošetřoval při rýmě, málem jsem z toho umřel.
„Potřeboval bych s tebou mluvit, Malfoyi,“ přemohl se Sirius a celkem slušně odvlekl plavovlasého muže do vedlejší místnosti. Ten se chtěl bránit, ale uvědomoval si, že jednak všichni mají pravdu a jednak, že se něco děje, když i Black se chová slušně.
„O co jde?“ zeptal se, když navyklým pohybem odhodil dlouhé vlasy, které mu teď neuspořádaně padaly do tváře, zpět na záda.
„O Harryho,“ připustil Sirius neochotně.
„Nerozumím,“ vybídl ho k dalším sdělením.
Na Siriově tváři se objevil chápavý úsměv. „Jasně, ty teď máš jiné starosti. Ale já vidím, že Harry není v pořádku. I Remus má o něj strach.“
Ne, že by ho zajímalo, co si tihle dva myslí, ale šlo o Harryho, a ačkoli si to jen nerad připouštěl, to bylo důležité i pro něj.
Navíc bylo veřejným tajemstvím, že Harry není až tak úplně v pořádku. Od pádu Vy… Voldemorta se choval divně. Objevilo se pár hlasů, že snad Voldemort neodešel úplně a zůstal v Harryho duši, ale prastarý rituál, kterým Harry prošel a jehož byl Lucius svědkem, to vyloučil. Další tvrdili, že snad těch dvacet let, které uplynulo, aniž by se jich Harry účastnil, jsou odpovědné za jeho současné rozpoložení. Lucius měl neblahý pocit, že jen on ví, co vlastně Harryho žere. A vůbec z toho neměl radost. A ještě něco. Měl-li věřit drbům, které se k němu občas donesly, smrtí Voldemorta nic neskončilo.