| Zobrazeno: 1932
/ 1
Původní název: Heart in Chains
Autorka: Morgana
Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Překlad: Pyriel
Beta-reader: Samy
Párování: Haldir/Glorfindel, Haldir/Erestor, Erestor/Elrond, Orophin/Celeborn
Rating: slash, 18+
Varování: MPREG, strach, AU
Shrnutí: Kdo je Erestor a co se mu během jeho dlouhého života přihodilo? Co způsobilo, že zachránil Elrondův život, když Nejvyšší král zahynul a zanechal Peredhela osamělého a zlomeného?
Té noci zářil Ithil s nedostižným jasem, jako by dával elfům i lidem možnost pohřbít své mrtvé a postarat se o raněné. Postavili několik stanů a přístřešků, kde se léčitelé a vojáci pokoušeli zmenšit bolest svých zraněných druhů. Bitva Poslední aliance skončila a oni vyhráli, když porazili Saurona.
Ale cena byla vysoká.
Círdan vstoupil do stanu, který donedávna sdíleli Elrond a Gil-galad. Nejvyšší král zahynul a jeho Herold ho hodlal následovat do Síní čekání.
Círdanova pravice spočinula na Elrondově zvlhlém čele, aby zjistil, že teď je studený jako led. Šedé oči zíraly bez hnutí a jeho dýchání bylo stále mělčí. Nedostávalo se jim času. Jak by ho vůbec mohli přesvědčit, aby se k nim vrátil?
Elrond upadl do šoku, když bitva skončila. Zvítězili, ale ztratili Gil-galada a Círdan doufal, že budou schopni vrátit Elronda mezi živé, místo aby ho museli také pohřbít.
„Musíš bojovat, mellon.“ Círdan třel ledové čelo a doufal v nějakou známku, že se Elrond vrací k sobě, ale nic se nestalo. Ustaraně mu přitáhl přikrývku, která zakrývala jeho nahé tělo, až k ramenům, a pečlivě upěchoval tkaninu kolem jeho postavy. „Co budu dělat, jestli zemřeš? Tohle nemůže být dnes tvůj osud.“
Když odnesl Elronda do stanu, svlékl ho. Jeho šaty byly nasáklé krví a brnění by bylo při ležení nepohodlné. Jakmile byl Elrond nahý, přikryl ho přikrývkou, aby ho udržela v teple. Ale teď se zdálo, že jeho snaha o záchranu Gil-galadova Herolda - a milence - byla zbytečná. Elrond se odmítal vrátit z nevědomí.
„Vím, že jsi ho miloval, meldir. My všichni jsme ho milovali. Ale tvá láska byla hlubší.“ A Gil-galad tuto lásku opětoval. Během těch několika posledních dní byli Elrond a Nejvyšší král šťastní, ale Círdan viděl v Půlelfových vědoucích šedých očích obavu. Elrond věděl, že jejich čas je omezený, a pokusil se jejich společný čas co nejlépe využít.
„Elronde, nemůžeme ztratit i tebe. Potřebujeme tě!“ Círdan doufal, že by ho mohl Elrond zaslechnout, ale Půlelf zůstal nehybný. ‘Slábne a bledne stále víc.’ Smrt se blíží rychle. „A pak tu budeme muset zůstat bez vás obou.“
Jeho ruka opustila Elrondovo čelo a teď uchopila Půlelfovu pravici. „Musíš mě poslouchat. Gil-galad by chtěl, abys bojoval a překonal to. Prosím, mellon.“
Ještě pár minut pokračoval ve svých prosbách a pak to vzdal. Elrond nereagoval a boj po Králově boku Círdana vyčerpal. Toužil si lehnout a odpočívat, ale musel ještě vybojovat jednu bitvu. Nemůžou ztratit Elronda!
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Glorfindel, který zaujal pozici mimo Elrondův stan, zvedl obočí, když před ním zastavila skupina čtyř jezdců. Jednoho z nich poznal a podivil se, co tu Haldir, jeden z osobních Celebornových strážců, dělá.
Haldir sesedl, přitáhl si plášť k tělu a předal Glorfindelovi svitek, který nesl Celebornovu a Galadrielinu pečeť. „Lorde Glorfindeli, můj Pán mě požádal, abych se ujistil, že si toto přečtete.“ Haldirův pohled nervózně přeběhl k jedinému elfovi, který stále ještě byl na koňském hřbetě, zatímco Rúmil a Orophin také sesedli. Rúmil pevně držel otěže, aby se ujistil, že elf s kapucí nemůže zmizet.
Glorfindel také jedním okem sledoval zahaleného jezdce, zatímco rozbaloval svitek. Okamžitě poznal Celebornovo elegantní písmo. Zřejmě se zvěst o Gil-galadově úmrtí rychle rozšířila a Galadriel se rozhodla poslat Elrondovi léčitele, který mu pomůže se zotavit. ‘Takže ten jezdec s kapucí je léčitel?’ Po přečtení zprávy zvažoval všechno, co se dozvěděl.
„Ujišťuji vás, že má Paní Galadriel chce pouze pomoci,“ pronesl Haldir mírně. Slyšel mnoho příběhů o Glorfindelově síle a odvaze a cítil se poněkud zastrašený, když věděl, s kým jedná. „Mí bratři a já jsme zde jako jeho osobní stráž. Cestovali jsme bez oddechu, abychom sem dorazili včas.“
Glorfindel se zhluboka nadechl. „Počkejte zde,“ požádal Haldira. Pak zmizel ve stanu.
Círdan vzhlédl, když Glorfindel vstoupil. „Prosil jsem tě, abys nás nechal na chvíli samotné.“
Glorfindel zůstával klidný, jen Círdanovi podal svitek. „Jenom si to přečti.“
Círdan si přečetl Celebornův dopis a pak se jeho pohled vrátil k jeho svěřenci. „Nemůžu k němu dosáhnout. Elrond míří pryč od nás, hledá svého milence.“
„Co můžeme ztratit?“ Glorfindel sdílel Círdanovy obavy. Už ztratili Gil-galada a nemohou si dovolit přijít také o Elronda. „Mám dovolit tomu léčiteli, aby Elronda navštívil?“
Círdan - unavený a plný beznaděje - pustil Elrondovu ruku a vstal z postele. „Ano, řekni mu, ať vstoupí.“
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Erestor bojoval všemi svými silami se záchvatem paniky. Souhlasil, ale to neznamená, že to udělat chtěl. Být spojen s Elrondem Půlelfem, Gil-galadovým Heroldem, byla děsivá představa, ale odměna, kterou mu Galadriel nabídla, byla příliš lákavá, než aby odmítl. Za záchranu Elrondova života mu bude povolena jedna vycházka týdně a Galadriel by mu dala neomezený přístup do knihovny. Po životě, který vedl, to znělo jako naprostý přepych.
Mohl na sobě cítit jejich pohledy. Haldirovy, Rúmilovy a Orophinovy oči ho nikdy neopouštěly a Erestor si připomněl, že měli rozkaz ho zabít, pokud by se pokusil uprchnout. Ale útěk nebylo to, na co právě teď myslel. Všude kolem něj trpěli elfové i lidé a pocit odevzdanosti kolem něj ho dusil. Jako léčitel zoufale toužil pomoci, ale čekal na Haldira, až mu dovolí sesednout. Nechtěl skončit se šípem v zádech.
Náhle se zlatovlasý elf, kterého Haldir oslovil jako Glorfindel, vrátil a přikývl.
„Váš léčitel smí vstoupit.“
Erestor zatajil dech. Bylo to tady. Jeho zděšení vzrostlo, ale podařilo se mu udržet je pod kontrolou. Poté, co si vyměnil pohled s Haldirem a dostal povolení, sesedl, přičemž se ujistil, že kapuca zůstávala na svém místě. Rukama vklouzl do rukávů a čekal na Haldirovy příkazy.
Stan teď opustil další elf a Erestor na něj překvapeně zíral. Nikdy předtím neviděl vousatého elfa.
„Jsem Círdan, jeden z Elrondových přátel.“
Erestor nevěděl, co by měl říci, tak jednoduše čekal.
„Takže vy jste léčitel?“
Erestor jednou přikývl a uvažoval, co bude dál.
„Vezmu vás k Elrondovi,“ řekl Círdan a odtáhl plachtu stanu, aby mohl Erestor vstoupit. „A zůstanu s vámi.“
„Ne,“ prohlásil Haldir rozhodně. „Můj Pán Celeborn jasně uvedl, že léčitel se potřebuje věnovat Elrondovi o samotě.“
Glorfindel i Círdan tuto pasáž také četli, ale nebyli nakloněni tomu, aby to dovolili.
„Vznešení lordové, musíte nám věřit. Chceme lordu Elrondovi zachránit život. Proto jsme tady. Proto jsme přivedli tohoto léčitele.“ Haldir doufal, že budou spolupracovat.
Po chvíli zvažování Círdan neochotně souhlasil. Glorfindelův podezřívavý výraz odrážel jeho vlastní neklid. „Haldir má pravdu. Musíme Galadriel a Celebornovi věřit. Oni ví, co dělají.“
Erestor uvolnil dech, který tajil, když konečně vstupoval do stanu - vstříc svému osudu.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Erestor se opatrně rozhlédl kolem. Vpravo ležel na lůžku Elrond Půlelf. Vrátily se mu vzpomínky na hlídání rozpustilých dvojčat, když byla elfátky. Tenkrát považoval Elronda za rozkošného a elfátko do něj na oplátku bylo zamilované, ale nyní byl Elrond velkým válečníkem. Válečníkem, který truchlí pro smrt svého milence. A existoval jediný způsob, jak mu zabránit, aby následoval Gil-galada do Síní čekání.
Zhluboka se nadechl a pak spustil na zem svůj plášť. Vedle Elronda byla položená mísa naplněná vodou a její stříbřitý povrch zachytil jeho odraz. Jeho dlouhé, tmavé vlasy byly jako vždycky rozpuštěné a jeho hnědé oči byly naplněné hrůzou. Modrá barva, kterou Galadriel použila, pokrývala okolí jeho očí a způsobila, že se část jeho tváře zdála zahalená. To vše proto, aby se ujistila, že vůbec nikdo neodhalí jeho totožnost.
Zamířil k lůžku a cestou pozhasínal všechny svíce, které předtím osvětlovaly stan. Posadil se vedle lože na židli, kterou Círdan uvolnil. Chvíli si Elronda prohlížel a zjistil, že Půlelf je krásný, dokonce i se stínem smrti nad sebou. Dlouhé, tmavé vlasy nesly válečnické copánky a mírně opálenou kůži poskvrnila uschlá skřetí krev. Šedé oči byly bez emocí, ale přesto léčitel v něm vycítil přítomnost zdánlivě bezvědomého Půlelfa.
Měl dost odvahy dotáhnout to do konce? Řekl Galadriel, že se připoutá k Elrondovi a tím zajistí, že přežije, ale nemohl si pomoci, aby necítil lítost sám nad sebou. Elrond se nikdy nedoví, kdo mu zachránil život, a ten svazek mu nezabrání najít si nového milence, když o něm nebude dokonce ani vědět!
Ale pro něj bude situace jiná. Po zbytek svého života bude cítit Elrondovu bolest a půjčovat mu sílu, když bude potřebovat jeho podporu. Ale doufal, že na oplátku získá znovu kousek svobody, pokud Galadriel dodrží své slovo.
Jeho nejistá ruka spočinula na Elrondově čele, takže vycítil hrozící Půlelfovu smrt. Instiktivně se pokusil zastavit chlad, který se Elronda zmocňoval, vytlačuje cizí přítomnost svou vlastní myslí. Když ho prozatím ustálil, vstal ze židle a uvolnil opasek, který přidržoval jeho šaty. Sklouzly mu k nohám, on z nich vykročil a vnitřně se soustřeďoval. Musí spojení vytvořit teď hned.
Na malém stolku vedle postele uviděl Erestor malý, ceremoniální nůž a uchopil ho. Hluboko prořízl své zápěstí a nezaujatě sledoval krev tekoucí mu po ruce; ta vytvoří spojení a dá Půlelfovi sílu přežít.
Uctivě poklekl vedle lůžka. Jeho zápěstí se nyní vznášelo nad Elrondovými ústy a několik kapek jeho krve vkouzlo do pootevřených úst a steklo do jeho hrdla. Teď, když se proces dal do pohybu, čekal na Elrondovu reakci, zatímco si kolem zápěstí ovazoval kousek látky. Věděl, co se stane dál a obával se toho, ale už to provedl a cesty zpět nebylo.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Elrond si hlasitě povzdechl, když kovově chutnající tekutina stekla do jeho krku. Jeho tělo se pomalu vracelo do života a s ním děsivé vzpomínky. „Ereinione!“ Poslední věc, na kterou si vzpomínal, byl jeho milenec spálený Sauronem na popel, ale pak ho obklopily hřejivé a zvoucí paže, konejšivě jím pohupovaly a on spočinul v jejich náručí.
„Melamin!“ Gil-galad tedy žil, protože nikdo jiný by se ho takhle neodvážil držet. Elrond téměř zpanikařil. Proč je ve tmě? Proč nemůže vidět? „Kde jsem?“
„Ve svém stanu.“
Hlas mu zněl cize i důvěrně známý zároveň. „Melamin?“ Musí to být Ereinion! Jeho milenec ho tedy přece jen neopustil! Gil-galad Saurona oklamal a nezemřel! Ereinion byl doposud s ním!
„Teď mlč a nedělej si starosti. Všechno bude v pořádku.“
„Proč je tu tma? Proč tě nemohu vidět?“ Elrondovy ruce se natáhly po hřejivé postavě vedle něj. Jediná věc, na kterou dokázal myslet, bylo ujistit se, že ho jeho milovaný neopustil. „Měl jsem tak hrozný sen.“ Teď, když válka skončila, potřeboval vědět, že jeho milenec patří stále jemu!
Elrond popadl druhého elfa a když se setkal jenom s holou kůží, slastně si povzdechl. Ereinion měl tedy stejný nápad a chtěl se s ním milovat. „Potřebuji tě, melamin. Potřebuji vědět, že jsi stále ještě se mnou.“ Vyslovení těchto slov bude pro Gil-galada znamením, co potřebuje ze všeho nejvíc; být uvnitř Nejvyššího krále. Na kratičký okamžik pocítil zmatek, když uviděl hnědé oči v záplavě modři.
Jeho společník s ním krátce bojoval, což Elronda zmátlo, ale pak se na jeho tváři objevil úsměv. Ereinion byl vášnivý milenec, který byl většinou nahoře, ale občas si na oplátku přál, aby se ho zmocnil, ale nejprve si to musí vybojovat. V těch několika případech, když byl Gil-galad na přijímajícím konci jeho vášně, měl rád, když si ho vzal tvrdě. Zdá se, že tohle je takový moment a on byl šťastný, že mu může vyhovět. ‘Ach, nepochybně jsi se už pro mě sám připravil.’
Ovládaný touhou a vášní vsunul své ruce za záda svého milence, přetočil ho na břicho a položil se na něj. „Můj, jsi můj. Vždycky budeš můj. A vím, co chceš, protože to chci taky!“
Vytáhl svého partnera na ruce a kolena a postavil se k těsnému vstupu. Aniž by logicky uvažoval -- přemožený zoufalou potřebou a přesvědčený, že se jeho milenec sám připravil pro divoké milování -- provnikl dovnitř.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Erestor nikdy nečekal, že bude Elrond reagovat tak divoce. Předtím, než si uvědomil, co se děje, ležel na břiše a pak byl na všech čtyřech. Věděl, že se to stane, ale rychlost a síla, kterou Půlelf předvedl, způsobila, že propadl panice. Krátce vzdoroval, ale zarazil veškerý pohyb, když do něj Elrond začal vstupovat. Horká hlava penisu šťouchla do jeho vchodu a on se pokusil duševně připravit na penetraci, ale neměl žádnou představu, co očekávat. Náhle byl jako v ohni a bolest, která jím projela, byla jako žádná jiná, kterou kdy předtím pocítil.
Elrondův ztvrdlý úd si vynucoval svou cestu do jeho těla a přitom ho natrhl. Neschopný zastavit ho, zakousl se Erestor do podušky, aby ztlumil své výkřiky, protože nechtěl, aby kdokoliv vstoupil a našel ho v tomto ponižujícím postavení. Když už si myslel, že bolest nemůže být větší, začal Půlelf přirážet.
Z očí mu vytryskly slzy bolesti a stékaly mu po tváři. Nechtěně se napjal, jak se pokoušel vypudit vetřelce, ale způsobil si tím jen větší bolest. Skousl silněji, aby se přinutil vydržet Elrondovy údery, které nabíraly na rychlosti a intenzitě. Zvuk masa o maso -- Elrondova těžké varlata plácala proti jeho zadnici -- mu způsoboval nevolnost a Erestor trhaně polykal, jak zkoušel zabránit svému žaludku, aby vyzvrátil to málo, co snědl.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
„Ano, meleth-nin, věděl jsem, že bys mě nikdy neopustil.“ Elrond se hnal k cíli v těle svého milence, vychutnávaje pocit těsné rukavice kolem něj. Už to bylo dost dlouho, co si bral Nejvyššího krále, a zdál se mu těsný jako když si ho vzal poprvé. Usilovně přirážel a zahryzl se do krku svého milence, když konečně dosáhl vyvrcholení.
Ve chvíli, kdy rozlil své semeno v těle svého partnera, něco se změnilo. V jeho srdci vzplál oheň a zdálo se, že žár pohltí celé jeho tělo. Postihlo ho snad po tom všem konečně šílenství?
Vyčerpaný, ještě jednou naposledy přirazil a pak se zhroutil na tělo svého milence. „Ah, jsi tak těsný, Ereinione.“
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Hořké slzy bolesti, hanby a naprostého ponížení kapaly z Erestorovy tváře, jak tam tak ležel, zneužitý a zraněný na místech, o kterých nikdy ani nevěděl, že existují. Elrond na něm ztěžka ležel a on uvažoval, co má udělat. Najednou z něj Půlelf vyklouzl, řezavá bolest projela jeho dolní částí a způsobila, že zabořil zuby do svých kloubů, aby zabránil bolestnému výkřiku.
Erestor už teď také cítil pouto, které vzniklo. Cítil dokonce Elrondovu extázi, byť stále ještě smíšenou se špetkou zoufalství. Pak z Půlelfových rtů splynul povzdech a upadl do hojivého spánku, který byl živený Erestorovu životní energií.
Otřesený Erestor potlačil svou bolest a podařilo se mu odkulit zpod Elronda. Po potlačení nutkání zkroutit se do embryonální polohy bázlivě studoval toho, se kterým byl nyní spojený. Půlelf vypadal jinak a on instinktivně věděl, že Elrond přežije a nakonec se zotaví. ‘Nikdy se nedozvíš, že jsem s tebou svázaný, a já jsem za to vděčný. ‘ Co by na tom bylo dobrého, kdyby Elrond věděl, že je spojený s takovou ubohou bytostí?
Jak mu velely jeho instinkty, položil ruce na Elrondovo čelo. Zavřel oči a poslal svou zbývající energii do Půlelfovy fëy. Když mu dal tolik, kolik zvládl, aniž by uhasil své vlastní vnitřní světlo, nechal své ruce padnout na postel. Kvůli svému vyčerpání dýchal zrychleně a pozoroval Elronda, aby si do mysli vtiskl jeho rysy. Už ho nikdy neuvidí a Půlelf bude jediný 'milenec', kterého kdy vůbec bude mít. Na kratičkou chvíli pocítil zklamání, že tohle bude jeho jediná sexuální zkušenost, ale teď, když ví, kolik bolesti je v tomto aktu obsaženo, je poslední věc, po které by toužil, znovu se tomu podrobit.
Byl čas odejít, proto se vytáhl do sedu. Zajíkl se bolestí a jeho oči se rozšířily, když si všiml, že mezi nohama krvácí. Elrond ho roztrhl.
Zatínal zuby a podařilo se mu postavit se na nohy, ale zakymácel se a musel se opřít, jinak by upadl. Třásl se jako list, ale přinutil se sebrat své šaty. Téměř se zlomil v agónii a plakal hořké slzy, když po jeho stehnech stékalo víc teplé krve.
S rozhodným výrazem vklouzl do svých šatů, upevnil je opaskem a přes ramena si přehodil plášť. Poté, co si nasadil kapuci, udělal několik nejistých kroků k východu. Cítil teď naprosté ponížení, že mu Půlelf způsobil krvácení, ale neměl to snad očekávat? Galadriel ho varovala, že ho Elrond využije tak, jak se mu bude hodit. Mohl se utěšit tím, že už nikdy nebude muset takové pokoření znovu podstoupit.
Konečně vyšel ven. Vyhýbal se pohledu na ně, nechtěje se náhodně setkat s očima kteréhokoliv z nich. Pomalu přešel ke svému koni a doufal, že bude schopný dojet zpátky do Lothlórienu, aniž by Haldir a jeho bratři odhalili, že je zraněný.
Nasednutí na koně si vyžádalo jeho poslední síly, ale podařilo se mu to. Teď, když seděl na koňském hřbetě, se bolest jeho spodní části těla zdesateronásobila a on téměř omdlel. Jeho ramena poklesla a sklonil poraženecky hlavu, zatímco čekal na Haldira, až také nasedne. Cesta zpátky do Lothlórienu nebude nic než čiré utrpení.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Círdan a Glorfindel si vyměnili ustarané pohledy, když se léčitel objevil. Oba na něm cítili kovovou příchuť krve a divili se, co se stalo. Círdan jako první opustil lothlórienskou společnost a zmizel ve stanu.
Haldir, který viděl Erestorovy váhavé pohyby, také rychle nasedl. „Jsem si jistý, že teď se Lord Elrond uzdraví. Kdybyste znovu potřebovali služby léčitele, pošlete zprávu Pánovi nebo Paní.“ Obrátil svého koně a dal svým bratrům pokyn, aby ho následovali. Rúmil znovu popadl otěže Erestorova koně, aby zajistil, že jejich vězeň nemůže uniknout.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Glorfindel se díval, dokud mu společnost nezmizela z dohledu, a pak si dovolil vstoupit do stanu uvažuje, v jakém stavu by Elronda mohl najít.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
První věc, které si Glorfindel všiml, byla krev, která lpěla na Elrondových rtech. Půlelf byl pečlivě zakrytý přikrývkou a evidentně klidně spal. Elda se zastavil vedle Círdana a tázavě se na něj podíval. „Co se tady stalo?“
Círdan svraštil obočí. „Když jsem vstoupil, našel jsem všechny svíce zhasnuté a musel jsem je znovu rozsvítit. Byla tady tma, když jsem vešel.“
„A co ta krev?“ Glorfindel se prstem dotkl Elrondových rtů. „Je čerstvá.“
Círdan se posadil do křesla a sledoval Elronda. „Něco je na něm jiné.“
Glorfindel musel souhlasit. „Tentokrát je to léčivý spánek.“ Prázdnota z šedých očí zmizela. Prohlížel ho a uvažoval, jak tohle léčitel dokázal.
Nečekaně se Elrondova víčka zatřepetala, ohlašujíc Půlelfův návrat k vědomí.
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
Elrond se cítil dezorientovaný, ale uklidnilo ho, když uviděl tváře svých dvou nejlepších přátel. „Círdane? Glorfindeli?“ S obtížemi se posadil a jeho oči ihned pátraly po jeho milenci. „Kde je Ereinion?“
Círdan si zoufale povzdechl. „Je mrtvý, meldir.“
Elrondovi se rozšířily oči, když to slyšel. Ano, pamatoval si to, ale… „Před chvílí tady byl! My se milo--“ jeho hlas zaváhal uprostřed věty. „To nemohl být přelud! Byl tu!“
„Mellon, můžeš mi říct, proč je na tvých rtech krev?“ Círdanova zvědavost se vrátila, když viděl zmatený výraz v šedých očích.
„Krev?“ Popletený Elrond zvedl ruku a dotkl se svých rtů. Když je jeho prsty opustily, byly zbarveny krví. „Nerozumím.“
„Zajímalo by mě, co ten léčitel udělal,“ zamumlal zaujatě Glorfindel.
„Léčitel? Jaký léčitel?“ Elrond se hluboce zamračil, jak si připomínal, co se před pár okamžiky stalo. Miloval se s Gil-galadem! „Ereinion tady není?“
„Je mrtvý, Elronde. Musíš to přijmout.“ Círdanův hlas byl plný útěchy.
„Pak kdo…?“ Elrondovy oči se zúžily. „Mohl bych mít chvilku o samotě? Potřebuji se uklidnit.“
Glorfindel usoudil, že je jeho přítel dostatečně vzhůru a při zdravém rozumu, aby se mohl o sebe postarat, tak jednou přikývl. Změna, ke které u Elronda došlo, byla opravdu pozoruhodná. „Mellon, dejme mu trochu soukromí, aby truchlil nad odchodem svého milovaného.“
Círdan ustoupil a následoval ho ven.
Elrond zůstal sám, stále ještě v šoku. Miloval se s Ereinionem; nepředstavoval si to! Byl uvnitř svého milence, cítil, jak je úzký! Ale…
‘Nedosáhl orgasmu.’ Vnitřní svaly jeho milence se kolem něj nestáhly! Naprosto zmatený odhrnul pokrývku. Otřeseně zíral na svůj ochablý úd - a na krev, která na něm lpěla.
mellon - přítel
meldir - přítel
melamin - má lásko
meleth-nin - má lásko
fëa - vnitřní oheň (duše)