| Zobrazeno: 5578
/ 12
Původní název: The Marriage Stone
Autorka: Josephine Darcy
Překlad: Pyriel
Beta-reader: Georgia, Mandragora a Jezinka
Párování: Harry Potter/Severus Snape, vedlejší páry SB/RL a HG/RW
Rating: slash, 18+
Severus opustil svůj byt a rychle kráčel pochodněmi osvětlenými chodbami, ale když míjel temnou chodbu, jež vedla do zmijozelských ložnic, zjistil, že večer mu ještě jednou přichystal obrat k horšímu. Čekal na něj Lucius Malfoy. Chladný úsměv na bledé tváři, hůlku se stříbrnou hlavicí pevně svírala ruka v rukavičce.
„Lucie,“ povzdechl si Severus. „Co tady ještě děláš?“
„Můj bože, Severusi,“ zavrněl Lucius. „Je snad tohle způsob, jakým se zdraví starý přítel?“
„Nemám dnes večer náladu na nesmyslné zdvořilosti, Lucie,“ odsekl Severus.
Lucius se jen lehce zasmál. „Vážně, Severusi, myslel jsem si, že manželství s rozkošným panem Potterem by mohlo tvoji náladu zlepšit. Jak vidím, tak ne. Možná, že pan Potter není tak mimořádný, jak jsme přesvědčováni, že je.“
„Ušetři mne narážek!“ zavrčel Severus. „Tvůj syn k tomuto předmětu řekl víc než dost.“
Lucius jen pokrčil rameny a dost teatrálně si povzdechl. „Ano, Draco bývá příležitostně trochu hrubý. Obávám se, že to zdědil z Narcisiny strany rodiny. Ale stěží jsem sem přišel, abych si s tebou vyměňoval vtipy o tvém sňatku, Severusi. Chci s tebou projednat jistou záležitost.“
„Nezajímá mě nic, o čem bys ty mohl chtít se mnou mluvit,“ odvětil Severus, oči zúžené. „Myslím, že moje věrnost byla deklarována patřičně.“
„Tvoje věrnost,“ přemítal Lucius. „Předpokládám, že ano - ale zajímalo by mě, na čí straně přesně jsi, Severusi. Na Brumbálově nebo Potterově?“
„Myslíš, že je v tom rozdíl?“
Lucius jen pokrčil rameny a zamyšleně pleskl svou hůlkou o stehno. „Brumbál má ideologii a program. Potter na druhou stranu má…“ Najednou se usmál. „Tomu téměř rozumím. Neuvědomil jsme si, jak přitažlivým se ten chlapec stal. Těžko tě můžu obviňovat za to, že jsi skočil po takové příležitosti.“
Severus cítil, jak mu po Luciových slovech proniká do žil chladný hněv. Blonďák vypadal pobaveně a zaujatě - a to se Severusovi vůbec nelíbilo. „Těžko dokážu uvěřit tomu, že bys měl takový zájem?“
Lucius se tomu jen zasmál. „Och, věř mi, Severusi, já nejsem slepý. Můj vkus byl vždycky zaměřený na ženy - ale pan Potter má kolem sebe auru moci, jakou jsem nikdy neviděl kromě…“
„Kromě Temného pána?“ dokončil Severus za něj a ledově se na muže zadíval. Jestliže chtěl přirovnávat Harryho k Voldemortovi, tak je opravdu slepý.
„Ano,“ souhlasil Lucius. „Kromě něj.“
„Co se děje, Lucie?“ posmíval se Severus. „Pel z růží opadal?“
Na to přes Luciův obličej přeběhlo něco neznámého, stín nejistoty, který u něj Severus nikdy neviděl. „Pán Zla zešílel, Severusi.“
„Vždycky byl šílený.“
„Ne takhle,“ zakroutil Lucius hlavou. „Tohle je něco jiného, něco… nevyslovitelného.“
Severus na něj nedůvěřivě zíral. „Žádáš nás o ochranu, Lucie? Chceš se připojit k Brumbálovi-“
„Ne!“ vyštěkl Lucius a vztekle na něj civěl. „Přidat se k Brumbálovi a jeho ubohému houfu milovníků mudlů? Donutil by nás plazit se po kolenou a líbat mudlům nohy, než tohle všechno skončí!“
„Liší se to tak moc od--“ začal Severus, ale byl přerušen Luciem.
„Nezačínej s tím, Severusi! Tohle není o mně nebo Temném pánovi. Tohle je o Dracovi.“
„O Dracovi?“ Severus se na muže překvapeně podíval. Co to teď provádí?
„Nepotřebuji ničí ochranu. Udělal jsem všechno, co se dalo, abych se ochránil. Ale nechci, aby se do tohoto šílenství zapletl i Draco. Už tak má v hlavě podivné nápady.“
Severus byl zaražený směrem, který rozhovor nabral. Co mohl Draco udělat, že to v Luciovi vyvolalo takové chování? „Jaký druh podivných nápadů?“
Lucius při té představě vypadal poněkud znechuceně. „Zvrhlosti,“ ušklíbl se. „Myslím, že to musí být ta blackovská krev. Mají bezvadný rodokmen, ale jejich sexuální choutky byly vždycky trochu mimo. Belatrix roztáhne nohy pro kohokoliv, zatímco Narcisa, jak se zdá, ji má zašitou. A Andromeda,“ hrůzou se otřásl. „Ze všech věcí zrovna mudla. Bylo by lepší, kdyby šla Regulovou cestou, než takhle znečistit svou krev.“ Najednou se zaculil. „Řekl jsi vůbec někdy svému milovanému Řádu, jak přesně Regulus zemřel? Nebo spíš pod kým zemřel?“
Severusův žaludek se při té vzpomínce zatočil, ale přinutil se, aby výraz jeho tváře zůstal nehybný. Považoval lež, kterou Řádu řekl o smrti Regula Blacka, za svou jedinou laskavost vůči Siriu Blackovi, který by pravděpodobně nedokázal přijmout pravdu o svém bratrovi.
Regulus, stejně jako Belatrix, měl sexuální choutky, jejichž nezvladatelnost a obscénnost s časem rostla, takže dokonce ani jejich dost veřejné výkony při temném hýření nedokázaly zcela zasytit jejich touhu po perverzích. Jeho život skončil při jedné takové zábavě, kdy byl podnícen Belatrix, aby ukojil sexuální choutky horského trolla. Ta stvůra rozdrtila Regulovu hlavu na kaši, zatímco ho přidržovala na zemi a divoce do něj přirážela. Než z něj další Smrtijed trolla odtáhl, zbylo z jeho obličeje jenom málo k identifikaci.
Dokonce ještě dnes pouhá vzpomínka způsobila Severusovi nevolno od žaludku. Zalhat Řádu o Regulově změně názoru a touze opustit Smrtijedy, za což ho potkala hrdinská smrt na konci hůlky Temného pána, bylo daleko jednodušší, než kdyby musel komukoliv opakovat tento příběh.
„Co to má co dělat s Dracem?“ vyptával se Severus, který odmítl skočit Luciovi na špek. Raději doufal, že Draco nedal najevo podobné choutky.
„Draco to samozřejmě nepřizná, ale začíná toužit po věcech, po kterých by neměl,“ vysvětloval Lucius. „Věci, které jsou pod jeho úroveň. Musí se dostat do rukou někoho dost silného, aby uspokojil jeho touhy, pokud by se probudily. Rozhodl jsem se ho oženit.“
„A proč to říkáš mně?“ překvapeně se tázal Severus.
Lucius se na něj zamračil. „To je snad zřejmé. Nemohu ho oženit s někým z mých současných společníků a doufat, že ho udržím stranou šílenství Pána Zla. Ne, musí to být někdo z vaší strany. Ale problémem je samozřejmě celá ta záležitost původu. Vaši stranu tvoří nečistí míšenci, tvoje krev je jednou z mála výjimek.“
Severus měl najednou hrůznou myšlenku - existuje pouze jediný důvod, proč s ním Lucius o této záležitosti hovoří - má v úmyslu sjednat sňatek s někým ze Severusovy vlastní rodiny. „Och, Merline, určitě nemáš na mysli Julia?“
Lucius vypadal tímto nápadem pobouřený. „Nejmladší syn v rodině s pěti dědici? Zbláznil jsi se? Ne, můj syn se ožení s hlavním dědicem a hlavou Domu nebo vůbec ne.“
Severus s úlevou jen potřásl hlavou. „Tak proč mi to říkáš?“
Lucius se samolibě usmál. „Protože na vaší straně je jediná osoba vhodné krve a postavení a nyní, díky tvému sňatku, je členem tvé rozšířené rodiny. Tímto tě oficiálně žádám, abys předložil můj návrh na manželství mezi Draco Malfoyem a Siriem Blackem.“
Severus na Lucia jenom v šoku zíral, jako by nevěřil tomu, co právě slyšel. Tolik tedy k udržení tváře bez emocí - věděl, že jeho omráčená nedůvěra je v jeho výrazu jasně patrná. „Ty jsi zešílel!“ vykřikl, „Sirius Black?“
Lucius jen pokrčil rameny. „Na vaší straně není nikdo jiný vhodný.“
„Black má v úmyslu oženit se s Remem Lupinem,“ oznámil mu Severus.
„Má v úmyslu,“ odpověděl Lucius. „Ještě svazek neuzavřeli. A protože podle zákona je Remus Lupin jen o málo víc než zvíře, má moje nabídka přednost před jakýmkoliv porozuměním, které by mezi nimi mohlo existovat.“
„Můžeš tohle vyprávět rozzuřenému vlkodlakovi, až bude tvého syna trhat na kusy!“
Luciova pěst se pevně sevřela na rukojeti stříbrné hole. „Jestli to zkusí, bude zlikvidován jako zvíře, kterým je. Ve skutečnosti, jestli udělá jediný pohyb směrem k mému synovi, budu mít vyřízený příkaz k eutanazii tak rychle, že další úplněk už neuvidí.“
„Lucie, to je šílenství,“ protestoval Severus. „Black s tím nikdy nebude souhlasit.“
„Black nemá jinou možnost než souhlasit,“ trval na svém Lucius. „Můj návrh je pro něj čest a pokud neexistuje žádná zákonná překážka, musí ho přijmout nebo přijde o své rodinné jméno.“
„Zvolí si ztrátu rodového jména.“
„To neudělá,“ rozesmál se Lucius. „Nebelvír nebo ne, myslím, že jeho jméno pro něj něco znamená. A kromě toho, zapomněl jsi, na koho by rodové jméno přešlo? Jakmile bude mít titul, použije proti němu Belatrix pokrevní magii. Do týdne by byl Sirius mrtvý. Myslím, že za takových okolností ho dokonce i váš oblíbený vlkodlak bude přemlouvat, aby přijal - Nebelvíři jsou už takoví. A pokud mluvíme o Nebelvírech, Sirius je Dracův bratranec. Jistě by šlechetný Nebelvír neponechal svého mladičkého bratrance temnotě Pána Zla, pokud by bylo v jeho silách ho zachránit?“
Severus pochyboval, že by se Black staral o svého bratrance, ale hrozba pokrevní magie byla velice reálná a srdce mu naplnila hnusná hrůza. „Lucie, nedělej to. To špatně skončí.“
Ale Lucius se na něj jen pronikavě zadíval. „Už jsem se rozhodl. Předáš mou nabídku. Nechci slyšet žádné námitky.“ A s tím se obrátil a kráčel rychle pryč, míře k hlavní bradavické bráně.
Dlouho Severus jenom stál v chodbě a zíral za ním. Cítil nevolnost a jeho srdce plnily obavy. Tohle nebude dobré - vůbec ne. Ach, nestaral se tak moc o pitomou romanci mezi Lupinem a Blackem - rozhodně ne doopravdy - ačkoliv to bylo smutné, že by měl Lupin nakonec prohrát po tolika letech oddanosti. Patetické, rozhodl se, nikoliv smutné.
Kruci! Severus si povzdechl. Smutné - bylo to smutné, celkově vzato ubohá záležitost. A zatímco stoický Zmijozel by tu situaci mohl přijmout a pokračovat dál, Nebelvíři mají tváří v tvář podobnému protivenství tendenci sesypat se. A Harry… Severus potřásl hlavou. Co si pomyslí Harry? Miluje svého kmotra - a toho zatraceného vlkodlaka taky. Tohle nepřijme moc dobře. Nikdo to nepřijme dobře, což bylo pravděpodobně to, co měl Lucius v úmyslu.
Severus tušil, že teď už Brumbál a ostatní vyčistili hrad, proto zamířil do komnaty, ve které se setkávali. Ostatní právě dorazili a Severus se na okamžik zastavil ve dveřích, aby se rozhlédl po přítomných. Spolu s Albusem a početným personálem, kteří byli nepochybně nedočkaví, aby se dozvěděli o událostech posledních dní, tu zůstali i Molly a Artur. S nimi se vrátili Bill, Charlie a Percy, kdežto dvojčata zůstala v nebelvírské věži. Ale byl to ve skutečnosti Remus Lupin, na koho se Severus díval, obával se, možná i děsil úkolu, který měl před sebou. Mohl jenom doufat, že vlkodlak novinky přijme dobře. Ale nepočítal s tím.
„S Harrym je všechno v pořádku?“ zeptal se Albus, když si všiml, že Severus zůstal stát mezi dveřmi.
Severus přikývl a vstoupil do místnosti, dovolil Minervě a Kratiknotovi zabezpečit pokoj kouzlem pro zachování soukromí.
„Dobrá,“ prohlásil Albus s živým zábleskem v očích. „Hádám, že ty a Remus máte pro nás k vyprávění úžasný příběh. Obzvlášť, jestli jednání tvého švagra je toho důsledkem.“
Severus si povzdechl. „Nemáš ani tušení,“ pohlédl na Rema, který se na něj jen povzbudivě usmál. Severus začal líčit události posledních několika dní všem naslouchajícím.
Většinu času poslouchali mlčky, jenom příležitostně požádali o vysvětlení. Filius Kratiknot se dvakrát zeptal, jaké kouzlo použil Harry k přesunutí kamene, a pak tam jen seděl s poněkud ohromeným výrazem na tváři. Vyptával se ho pak teprve na kouzlo, které chlapec použil k zapečetění Studny.
Severus dokončil příběh včetně onoho zvláštního snu, který Harry měl noc před bitvou. Kupodivu to byl právě ten sen, který v Albusovi vyvolal největší reakci. Starý kouzelník se opřel dozadu ve svém křesle a zamyšleně si hladil svůj dlouhý plnovous.
„Merline!“ vykřikl Kratiknot, když vyprávění skončilo. „Už dlouho jsem neslyšel tak neobyčejný příběh! Zdá se mi, že bychom neměli na pana Pottera při vyučování příliš tlačit, jestli tohle je příklad toho, čeho je schopný.“
„Souhlasím,“ odpověděla Minerva. „Tohle je ovšem pořádný kus kouzelnické práce. Věděla jsem, že ten chlapec je silný, ale tohle je nečekané.“
Albus se tomu mírně zasmál. „Pan Potter má ve zvyku dělat nečekané věci.“ Podíval se zamyšleně na Rema i Severuse. „Myslíte si, že vůbec tuší něco o tom, co by mohly znamenat symboly v jeho snu?“
Byl to Remus, kdo odpověděl. „Ne, myslel si, že to má co dělat se symbolem Havraspáru.“
„Dobře, ale stejně to ve dnech, které přijdou, určitě způsobí Harrymu další nesnáze,“ povzdechl Albus. „Ráno to bude na titulní stránce všech kouzelnických novin na světě a my musíme zajistit, aby se do toho Popletal nevměšoval. On tyto záležitosti nenechá být. Obávám se, že vidí, jak mu naděje na znovuzvolení uniká, a stává se zoufalejším. Jsem rád, že se Sirius mohl vrátit do Zimních zemí - nějakou dobu to tady pro něj nebude bezpečné, řekl bych.“
Severus si povzdechl, protože tušil, že už dál nemůže odkládat zbytek tohoto příběhu.
„Mám ještě jednu novinku, Albusi, která se nebude líbit nikomu,“ začal. Všechny oči se na něj znovu obrátily. „Cestou sem mě zastavil Lucius Malfoy, aby si se mnou promluvil. Vypadá to, že mu nedávné jednání Temného pána dělá stále větší starosti, a proto se rozhodl odstranit Draca z dosahu Pána Zla.“
Albus vypadl, že ho to překvapilo. „Chce, abychom poskytli Dracovi azyl?“
„Jistým způsobem by se to tak dalo označit,“ souhlasil Severus. „Požádal, abych formálně navrhl sňatek mezi jeho synem Draco Malfoyem a Siriem Blackem.“
„Cože!“ Remus vyskočil na nohy a téměř tak odhodil velké křeslo, ve kterém seděl. „To je směšné!“
„Možná ano,“ souhlasil Severus. „Ale chce mít Draca v rukách Světla a pokud se jeho týče, tak jediná osoba s vyhovujícím původem z naší strany je Black.“
„Sirius odmítne!“ naléhal Remus pobouřeně, jeho hlas se zvyšoval. Při těch slovech proběhla místností podivná vlna magie - ne náhodná magie, jak to často nechtěně předváděl Harry, ale něco jiného, něco syrového a divokého, jako kdyby byli všichni přítomní na okamžik sevřeni stejnou spalující emocí. Severus viděl více než jednu osobu, jak před rozzuřeným vlkodlakem couvá.
„Nemůže odmítnout,“ informoval ho Severus. „Vy dva jste neuzavřeli svazek. Nemá žádný přijatelný důvod odmítnout tak prestižní manželství. Kdyby to udělal, přišel by o jméno a postavení hlavy Domu. Titul by přešel na Belatrix Lestrangeovou a já ti zaručuji, že by proti němu použila kouzlo Sang Mort - a pravděpodobně také proti Andromedě. Do týdne by byli mrtví. Nemá jinou možnost než se oženit s Dracem.“
„Ne!“ zařval Remus a ta podivná syrová energie kolem nich explodovala a všechny je zasáhla. Všichni přesně viděli ten okamžik, kdy se vztek stal pro vlkodlaka příliš velkým a jeho ovládání se zlomilo, jeho oči zcela zežloutly, ústa se zkroutila do děsivého vrčení. Neuvěřitelně silný muž zvedl křeslo, na kterém seděl, a mrštil jím napříč pokojem. Roztříštilo se o zeď, což přimělo Billa a Hagrida vrhnout se mu z cesty. Než mohl udělat Remus další pohyb, mířily na něj všechny hůlky v pokoji. Bylo to Albusovo kouzlo, které ho zasáhlo.
Dokonce i přirozená vlkodlakova odolnost vůči kouzlům nestačila na to, aby překonala sílu Brumbálovy magie. Muž se zhroutil v bezvědomí. Na místnost padlo ohlušující ticho.
Byla to nakonec Molly, kdo se vyřítil k Removi; pozorně ho otočila a odhrnula mu vlasy z tváře. „Ach, Albusi,“ zajíkla se. „Že právě nezdivočel! Ne Remus! Bude v pořádku, že ano?“
Avšak Albus vypadal ustaraně. „Já nevím, Molly. Remus je jeden z nejsilnějších mužů, které znám. Nemyslím si, že dovolí, aby tohle získalo navrch nad tím nejlepším v něm.“ Zamračil se na Severuse. „Ačkoliv ty sis mohl vybrat vhodnější chvíli k takovým zprávám, Severusi.“
„Vhodnější čas?“ zavrčel Severus, který se cítil mrzutý a vylekaný, i když by to nikdy nepřiznal. „A kdy bys asi tak navrhoval, Albusi? Když bych s ním byl sám, takže by mě mohl roztrhat na kusy beze svědků? Nebo možná jsem měl dovolit Blackovi, aby mu to řekl, a dát vlkovi příležitost vzít si silou, co mu bylo odepřeno - a zničit tak i jejich přátelství?“
„Ale Sirius si snad nebude muset vážně vzít toho rozmazleného kluka!“ protestovala Molly. „Ani on, ani Remus si tohle nezaslouží. Mají toho za sebou už dost.“
„Nevím,“ přiznal Albus. „Možná by se nám mohlo nabídnout ještě nějaké jiné řešení. Myslím, že mezitím bude nejlepší, když dostanu Rema dolů na ošetřovnu.“
„A co s Blackem?“ naléhal Severus. „Nemám jinou možnost než mu přednést Malfoyův návrh.“
„Je pochopitelné, že to může trvat několik dní, než zjistíme, kde Sirius je,“ odpověděl Albus zamyšleně. „A je zcela jasné, že poté, co se dozvíš místo jeho pobytu, může ti to trvat několik dní, než budeš mít příležitost promluvit s ním osobně. Koneckonců taková důležitá věc se nemůže vyřizovat poštou. A musí se vzít v úvahu jistá bezpečnostní opatření, protože ho hledá ministerstvo. Myslím, že je lepší chvíli vyčkat, než mu to oznámíš. Možná se mezitím objeví jiné řešení.“
„Co se s Remem stane, jestliže zdivočel?“ zeptala se Molly s vystrašeným pohledem.
Albus ji jenom jemně poklepal po rameni. „S tím si budeme dělat starosti později, až se dozvíme víc o stavu jeho mysli. Mezitím uděláme všichni nejlépe, když půjdeme spát. Zítřek nepochybně bude…“ odmlčel se a potřásl hlavou. „Mírně řečeno - mimořádný.“
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Poznámka autorky: Děkuji všem, kdo mi napsali mail nebo komentář u mé povídky. Všech si moc cením - jsem ráda, že máte tolik pochopení pro reálný život. A teď dosti dlouhá poznámka…
Jak jsem řekla, objevila se zajímavá dějová linie týkající se Draca a já nedokázala odolat, abych se nepodívala, kam by mohla dospět. Má dost nečekané vyústění - ale myslím, že se vám všem bude líbit.
Pokud jde o odkazy na kánon v této kapitole - jak už jsem říkala, začala jsem psát tento příběh předtím, než vyšel 5. díl. V té době jsem nevěděla nic o Fénixově řádu nebo Siriu Blackovi a jeho rodině. Také události v 5. ročníku v tomto příběhu jsou drasticky odlišné od těch, co se objevily v knize. Nicméně nevidím žádný důvod, proč bych nevčlenila několik věcí z této knihy nyní - proto ty odkazy na Blackovu rodinu včetně Andromedina sňatku s mudlou, ze kterého se narodila Tonksová.
Regula očividně potkal jiný konec v tomto příběhu nežli v kánonu - chudák Regulus, ale tak to chodí.
Teď k otázce - je každý gay? Pokaždé se musím smát, když čtu slash. Na konci povídky častokrát vidíme, že se všichni změnili v homosexuály - muži i ženy. Řekla bych, že nejhorším takovým příkladem je fikce Gundam Wing. Nejenom, že se ukáže, že všech pět pilotů v tomto příběhu jsou gayové, ale stejně tak VŠICHNI nepřátelé. Je to spíš legrační. HP fikce jsou k této podivnosti stejně náchylné - navzdory faktu, že ve skutečnosti obvykle jen asi 10 procent společnosti má sklony k homosexualitě. Takže teď mám nejen Harryho, Severuse, Siria a Rema v homosexuálním vztahu, ale plánuju přidat také Draca (a někoho dalšího - většina z vás už rozřešila, kdo by to měl být). A taky Julius, pokud ho počítáte. To je hodně homosexuálních lidí.
Ale mám pro to dobré vysvětlení - jestli chcete naslouchat. Pokud ne, přejděte na další kapitolu.
V kouzelnické společnosti, jak jsem ji vytvořila já, se zdá být malý rozdíl mezi homosexuály, normálními a ostatními. Nestarají se o to. Četla jsem jednou studii, ve které se tvrdilo, že 10 procent naší populace je čistě homosexuální, 10 procent je naprosto heterosexuální a zbývajících 80 procent je bisexuální, ale inklinují především k heterosexualitě. Pokud se týká těchto 80-ti procent, jsou všichni schopni být přitahováni ke stejnému pohlaví, ale většina se rozhodne to ignorovat, kromě skutečně extrémních a neobvyklých okolností.
Takže když teď tuto statistiku přenesete do světa, kde doslovně neexistuje vůbec žádný cejch kvůli vaší sexuální orientaci a neexistují tu žádné tresty (jako zákonné překážky v manželství nebo dědění) založené na sexuální preferenci, tak si myslím, že oněch 80 středových procent by bylo mnohem flexibilnějších, než jsme obvykle zvyklí.
Mimochodem, našla jsem řešení problému 'dědice'. Ne, nechystám se zahrnout mužské těhotenství - s tím už jsem se vypořádala dříve (nezapadlo by to do tohoto příběhu). Ale přišla jsem s opravdu zajímavou alternativou. Bez této varianty by neexistovala absolutně žádná možnost, aby Lucius Malfoy oženil svého jediného dědice s mužem. A ano, vysvětlím, jak hledaný kriminálník může být stále ještě zahrnut do 'úctyhodného' manželství.
Pokud jde o Sang Mort - rovněž to trochu víc rozvedu. Hlava domu má jistá práva a výsady, stejně tak jako jistou moc nad svou rodinou. Už jsme to viděli u Severuse, který kontroluje rodinné finance. Když vložil na Julia kouzlo pásu cudnosti, použil také určitý druh pokrevní magie. Sang Mort je temný extrém.
A k Luciovi Malfoyovi - na čí je straně? Lucius Malfoy je na své vlastní straně - vždycky byl, vždycky bude. Právě teď je zachycený mezi mlýnskými kameny - a to si to teprve začíná uvědomovat. Než bude vše řečeno a uděláno, bude mu realita vysvětlena velice zřetelně.
Mimochodem - v několika málo kapitolách se objeví jisté akce 'romantického' charakteru. Jú, konečně? Vezme to prostě nečekaný obrat. Pořád ještě na dalších kapitolách pracuji, takže je sem vložím hned, jak budu moci.