Labyrintem slov...

Původní název: Lynne's AU Ending to The Marriage Stone
Autorka: lynned0101
Překlad: larkinh
Beta-reader:  angie77 a Nixerwil

Párování:  Harry Potter/Severus Snape, vedlejší páry SB/RL a HG/RW
Rating: slash, 15+

Když ve středu ráno bradavický hrad zasáhl první paprsek úsvitu, byl už hrad zachvácen aktivitou, zdaleka ne jen běžným úklidem a přípravou jídla, jež se na tomto místě obvykle odehrávaly.

Albus Brumbál požádal domácí skřítky, aby ve věži v prostoru před vstupem do jeho kanceláře vytvořili několik úředních místností pro případ, že by se Harry musel s někým oficiálně sejít, dokud je v Bradavicích. Nechtěl, aby mladík navštěvoval ministerstvo, pokud to nebylo nezbytné, a tohle uspořádání pro něj bylo rozhodně pohodlnější. Postavit kancelář by normálně nezabralo více než hodinu, ale domácí skřítci byli naprosto mimo z té cti, že mají vytvořit něco pro Harryho Pottera, a strávili celou noc tím, že zacházeli až do absurdních detailů, aby stvořili dokonalý prostor pro krále.

Soví provoz se zdesateronásobil, proto bylo nezbytné rozšířit sovinec. Zatímco se na tom pracovalo, stovky sov z bidýlek rozmístěných všude po hradě tyto práce netrpělivě sledovaly. Domácí skřítkové, kteří byli zodpovědní za udržování čistoty na hradě, stejně silně toužili, aby bylo rozšiřování dokončeno, protože nepořádek pod místy, kde sovy hřadovaly, byl hrozný.

Ministerská kancelář pro VIP, která už několik měsíců obstarávala veškerou Harryho poštu, požádala Albuse, jestli by si mohli v Bradavicích zřídit pracoviště, aby mohli dál zpracovávat dopisy, které se týkaly aktuální krize a vyžadovaly bezprostřední pozornost. Třebaže si Albus uvědomoval, že ministerstvo pod vedením ministryně Bonesové a to, jak vypadalo za Popletala, je jako nebe a dudy, stále ještě byl znepokojen jeho objevením se, i když už se dál neobával hrozby pro školu nebo její studenty. Určil nepoužívané místnosti vedle vchodu a ty byly nyní vybavovány, aby sloužily jako detašované pracoviště ministerstva.

Kuchyně v Bradavicích byly vždycky velice vytížené. Domácí skřítkové, kteří tam pracovali, už oslovili skřítky z dalších velkých kouzelnických domů, nemovistostí a hradů z celé Británie, aby jim vypomohli. Tudíž dokonce i s mnohem větší populací, jež v Bradavicích sídlila, byl daný prostor postačující. Skřítkové v kuchyních po celé zemi připravovali jídlo, jež bylo magicky přenášeno do přípravny v Bradavicích, a když byli kdykoliv zapotřebí další skřítci, dostavili se také. Byla škoda, že málokdo věnoval skřítkům pozornost, protože měli jedno z nejefektivnějších propojení, jež se dalo představit!

Dole ve sklepení v bytě Severuse Snapea a Harryho Pottera stál osamělý domácí skřítek bděle na stráži. Dobby dorazil, aby je zkontroloval, jakmile usnuli. Vyřadil Severusovo probouzecí kouzlo a zablokoval Letax. Tihle kouzelníci potřebovali spánek a nikdo je nebude budit, dokud nebude mít Dobby pocit, že mohou být vyrušeni.

Téhož dne svítalo i nad velkým domem v Raddleově vlastnictví ve vzdálené části mudlovské Anglie, ale tam panovalo ticho. Lord Voldemort se rozhodl dál používat dům svého mudlovského otce, protože byl izolován nejen od mudlovské komunity, která ho obklopovala, ale také od kouzelnické společnosti. Samotu měl opravdu rád.

Kromě své oddané společnice, hada Nagini, měl pár domácích skřítků, kteří pečovali o jeho potřeby, a povolal půl tuctu svých Smrtijedů, aby byli přítomni při vržení jeho kletby. Pro tuto událost si zvolil svou audienční komnatu - vždycky dával přednost velkému prostoru, když se zabýval nějakou činností, u které měl pocit, že je charakteristická pro jeho samozvanou roli lorda. A když použil své kouzlo, to byl skvělý okamžik! Všichni v místnosti okamžitě usnuli, jak čerpal z jejich síly. Měl v plánu své Smrtijedy ve vhodnou dobu probudit. Trvalo mu hodinu, než se on sám zotavil z použití kouzla, a tak je prostě nechal na podlaze audienční síně a stáhl se do hlubin svého sídla.

Voldemort doufal, že bude moci strávit pondělní noc tak, že si vychutná zvuky pohromy a zkázy, již způsobil. Chtěl vidět planoucí požáry, havarující letadla, umírající lidi vydané na milost svých neovladatelných vynálezů. Bohužel byl příliš vyčerpaný svou úlohou při rozšíření kouzla, než aby si okamžitě užil plody jeho dopadu. Nebyl schopen dělat nic víc než naslouchat vzdáleným sirénám a dalším mudlovským alarmům a spokojil se s vědomím, že na poplachy nikdo neodpoví, nikdo neuhasí požáry, nikdo nezastaví rozvíjející se noční můru.

Jeho velkolepý plán se rozběhl! Jako dítě v sirotčinci se naučil nenávidět mudly a jejich mechanická zařízení. Neměl žádnou z věcí, po kterých, jak se zdálo, všichni bažili. Tehdy ho to velice trápilo a po krátký čas ve svém mládí chtěl více než cokoliv jiného vlastnit tyhle předměty. Jak se učil více o své vlastní skutečné podstatě a o věcech ze světa, o němž mudlové nic nevěděli, jeho touhy se posunuly. Došel k závěru, že mudlové světu nepřinesli žádnou hodnotu a že by svět byl lepším místem bez nich a beze všech jejich mechanických zařízení. Prioritou v plánech, jež začal formulovat, když byl ještě ve věku dospívání, bylo vždycky vytvoření světa, ve kterém nebyli žádní mudlové. V jeho mládí takové plány obvykle charakterizovalo něco okázale hlasitého a krvavého. Kamenem úrazu byl vždycky mechanismus takové zkázy. Kdyby ten postup trval příliš dlouho, rozvinul by se odpor. Když dospěl a shromáždil všechny základní prvky, jež by mohl potřebovat, aby svůj plán skutečně zrealizoval, tak si uvědomil, že dokonce i se zapojením svých důvěryhodných přisluhovačů do procesu vymýcení mudlů nebylo prostě možné splnit hlavní cíl - zbavit svět těch neužitečných mudlů. Když zvažoval další možnosti a dál zdokonaloval své myšlení, pochopil konečně, že nejlepší možností je taková, která by byla tichá, rychlá a nevratná. Vzdal se dramatu a vzrušení ve prospěch jistoty úspěchu.

Jako nejlepší možnost se ukázalo to, co našel, když studoval staré Zmijozelovy deníky, jež zachycovaly pozoruhodnou Zmijozelovu práci na černé magii. Ona uspávací kouzla, která hrála tak významnou úlohu v některých mudlovských pohádkách, byla založena na pradávné magii, která už byla pro svět převážně ztracena, ale některá z nich byla zachována Zmijozelem v jeho denících. Když pochopil, jak oddělit základní prvky starodávných kouzel a objevil způsob rozšíření do celého světa, věděl, že nalezl klíč ke svému celoživotnímu cíli! Světu s pouze kouzelnickým obyvatelstvem, z nichž všichni budou naprosto oddaní jemu a jenom jemu, kde jeho slovo nebude zpochybňováno a jeho touhy a potřeby se pro všechny stanou každodenním úkolem.

Voldemort věděl, že když použije své kouzlo, ovlivní to také všechny jeho Smrtijedy, ale uvědomil si, že i to pracuje v jeho prospěch. Nagini mu před několika měsící poradila - a on uznal, že má pravdu - že pro něj bude nejlepší, když si během choulostivých finálních přípravných prací bude udržovat dokonce i své Smrtijedy na délku paže od sebe, aby nikdo z nich nepochopil, co se má stát, a nepodnikl kroky, které by podkopaly nebo změnily to, co hodlal udělat. Ke své hrůze se dozvěděl, že přinejmenším dva z jeho nejdůvěryhodnějšího vnitřního kruhu porušili slovo, které mu dali, a spojili se s jeho nepřáteli! Nebyli o nic lepší než mudlové! Ale hořká zkušenost z toho, že viděl, jak ho zradili ti, které si pečlivě vychovával a nakonec je odměnil darem své přízně, přinutila Voldemorta pochopit, že nikdy nemůže nikoho plně poznat nebo mu důvěřovat, a byl zcela připraven následovat Naginin návrh. Odřízl se ode všech, dokonce i od těch nejhorlivějších stoupenců, aby si tak nevytvořil další problémy.

Díky použití kouzla, jež uspí všechny lidi, a k jehož zrušení má klíč jen on jediný, zhynou všichni KROMĚ těch, kterým projeví přízeň. Může probudit svoje Smrtijedy a ti budou vědět, že jsou naživu jedině díky jeho milosti. Byl si jistý jejich nehynoucí oddaností a vděčností, jakmile si uvědomí, jak naprosto jsou mu zavázáni. Na další mohl vložit stázové kouzlo a bude mít desetiletí, aby se rozhodl, jestli je chce mít naživu nebo ne.

Vlití kouzla do leylines ho vysílilo a vyčerpalo, a to přesto, že většinu síly vysál z těch, kteří nesli jeho Znamení. Nicméně čas se před ním rozpínal, tak necítil žádný spěch. Mohl využít tolik času, kolik potřeboval, aby si obnovil a znovu naplnil své magické rezervy. A pak započne vítěznou cestu po všech významných místech, aby se osobně potěšil zkázou, již způsobil.

Kvůli své izolaci v mudlovské oblasti neměl možnost dozvědět se, že všichni s magií byli probuzeni během několika minut poté, co byli jeho kouzem uloženi ke spánku. Vyčerpání sil těch, kteří měli Znamení zla, bylo nejnáhlejší a nejprudší pro ty, kteří mu stáli nejblíže, když kouzlo prováděl. Tudíž ve skutečnosti tři ze šesti Smrtijedů, kteří se akce zúčastnili, zabil; nespali, ale byli mrtví. Naprosto zničil magické jádro dalších dvou, čímž z nich udělal mudly ve chvíli, kdy dopadli na podlahu audienčního sálu. Poslední přežil a udržel si trochu magie, ale když protikouzlo Harryho Pottera uspávací kletbu zrušilo, byl kvůli vyčerpání v bezvědomí, a tak o tom neměl vědomí ani tušení.

Pro pozorovatele, který nemá lékařský výcvik a který neví, co hledat, ještě nějakou dobu nebude očividné, že mudlové jsou ve stázi, zatímco spí, a tak nejsou v bezprostředním nebezpečí, že by kvůli spacímu kouzlu zemřeli na dehydrataci.

Úsvit pomalu rozjasňoval oblohu středečního rána. Byla to obloha nad obrovsky změněným světem. Někteří tyto změny chápali mnohem jasněji než jiní.

 Rozhodnutí a pokrok - 80. kapitola

Věci se dostávají pod kontrolu - 82. kapitola