Labyrintem slov...

Autor: Nemesis
Překlad: sssnake
Páry: Severus Snape/Harry Potter
Varování: žádné
Shrnutí: Je směšné stydět se za to, jaký člověk je, když má dva největší poklady na světě - lásku a rodinu.
Poznámka: Povídka byla původně umístěna na UtC.

 

 

Severus se pohodlně opřel o černé kožené opěradlo křesla, zkřížil ruce na prsou a odkašlal si.

Nigel mu podal šálek čaje, což Severus kvitoval s povděkem. Zatímco se jeho sourozenci usazovali kolem něj, usrkával svůj čaj.

„Musím se vám k něčemu přiznat,“ začal váhavě.

Nigel zaúpěl. „Vzpomínám si, že tohle jsi říkal už posledně.“ Rodina vším doposud procházela společně. Nerozdělilo je ani zjištění, že většina z nich má buď bisexuální nebo homosexuální orientaci.

Nigel měl pravdu. Minule začal úplně stejně. Tehdy se ale přiznal k tomu, že býval Smrtijedem a pracoval pro Voldemorta.

„Tentokrát to není tak zlé,“ uklidňoval Severus spíše sebe než ostatní. „Potřebuji jen, abyste mě všichni chvíli poslouchali.“

Elena, třetí nejstarší, zvedla paži, aby Nigela umlčela, a jemným gestem vyzvala Severuse, aby pokračoval.

„Dlouho jsem vám lhal, když jste se mě ptali, jestli někoho mám,“ přiznal Severus a upřeně hleděl do Eleniných očí. Ona byla první, která byla ochotná ho přijmout zpět do rodiny, když vyšlo najevo, že je Smrtijed. Věděl, že jí může věřit. Ona zůstane při něm.

„Takže někoho máš?“ zeptala se Sarah. „Kdo je ten šťastlivec?“

Severus hlasitě vtáhl vzduch do plic a odpověděl: „Harry Potter.“

Celý pokoj se ponořil do ticha. Osm párů očí zíralo na Severuse v naprostém šoku. „No, co se dá dělat,“ prolomila ticho Nina. „Nevěděla jsem, že je gay.“

„Ale je,“ ujistil ji Severus. „Jako já a Nigel. Ženy ho vůbec nezajímají.“

„Každou chvíli do něj vidím zavěšenou nějakou couru,“ přerušil ho Liam.

Severus pokrčil rameny. „Dělá to jen proto, aby ho veřejnost nepodezírala, že je gay. Je na svoji homosexualitu velmi citlivý. Myslím, že jsem jediný, kdo o tom ví. Teď to samozřejmě víte i vy. Slibte mi, že o tom nikomu neřeknete.“

Slíbili, že to neudělají.

„Co s těma ženskýma vlastně dělá, když to s nimi nedělá?“ zeptala se zvědavě Elena. „Nedělá to s nimi, že ne?“ chtěla vědět.

Severus se přidušeně zasmál. „Ne, to nedělá. Chodí s nimi na večeři. Možná, že jim dává i dárky. Někdy je políbí, někdy se jich dotkne zavádějícím způsobem. Všechno je to ale čistě pro efekt. Za těch dvanáct let, co jsme spolu, mě nikam nevzal.“

„Dvanáct let?“ zeptal se Alan nedůvěřivě. „Tys nám svůj vztah tajil dvanáct let?“

Severus zahanbeně přikývl. „Nejsem na to pyšný. Ale Harry to tak chtěl. Svěřil se mi, že chce svoji homosexualitu udržet v tajnosti. Začalo to pro mě však být neúnosné. Milovat a nemoci vám o tom říct.“

Elena klidně vstala, přešla k Severusovi. Chytila ho za ruku a jemně zatahala. Elegantně vstal a vysoká žena, skoro tak vysoká jako on sám, ho vřele objala. „Mám tě ráda, Seve. Ať se stane cokoliv.“

Severus naklonil hlavu a položil ji na sestřino rameno. Elena ho konejšivě hladila po zádech ve snaze utěšit svého bratra.

Po chvíli se od sebe odtáhli a oba se zase posadili. „Teď, když to víte, bych vás chtěl požádat o malou laskavost.“

Liam mírně pozdvihl obočí. „Takže jsi tu jen proto, abychom ti posloužili,“ zavtipkoval.

Severus se zasmál. „To je tak očividné, Liame?“

„Co tedy chceš, abychom udělali?“ zeptala se Maria.

„Za pár dní budou Vánoce,“ poukázal Severus na ten fakt.

„Nepovídej!“ poznamenala Rosa kousavě.

Severus na sestru vrhl temný pohled. Rosa nad tím však jen mávla rukou. „A já bych tady,“ pokračoval Severus, „na panství chtěl uspořádat vánoční párty. Chtěl bych, abyste se všichni zúčastnili.“

„Opravdu?“ zeptala se Nina zaskočeně.

Severus přikývl. „Chci, abyste se tu sešli okolo páté. Já se tu objevím později – okolo šesté – s Harrym. Asi to pro něj bude dost velký šok. Nebudu dělat tajnosti s tím, že víte, že on je můj partner. Ve skutečnosti ho tak hodlám představit. Věřím, že se přes to přenese. Ví, že vás mám všechny moc rád.“

Alan se zasmál a objal svého bratra. „To se mi líbí. Jak hrozný to pro něj asi bude?“

Rosa ho chtěla plácnout, ale on se její ruce vyhnul. Severus se rozhlédl. „Mohu s vámi tedy počítat?“ zeptal se s nadějí v hlase. „Snažím se ho přesvědčit, aby se ke své homosexuální orientaci veřejně přiznal.“

„Neměl by ten kříž nést sám,“ pronesl Nigel moudře.

„Souhlasím,“ odpověděl Severus smířeně. „Harry se ale bojí o svoji pověst.“

„Pokud to zveřejní, posílí to jeho charakter. Možná, že už nebude tak populární, ale pokud tě opravdu miluje, měl by to přiznat,“ zapojila se do hovoru Nina.

Jenom Elena mohla vidět prchavý záblesk bolesti, který přeběhl přes bratrovu drahou tvář. To ji jen utvrdilo v rozhodnutí, že si s ním později musí promluvit v soukromí. Měla pocit, že se jim Severus nesvěřil se vším, co měl na srdci.

Severus se znova posadil. „Vydržte ještě,“ požádal Liam. „Můžeme na tu párty přivést i své partnery?“

Severus už se chystal souhlasit, když si uvědomil, že kromě jeho rodiny nikdo neví, že je Harry jeho milenec.

„Omlouvám se, Liame, ale byl bych radši, kdybyste to nedělali. Harry v tom vězí dost hluboko a já nechci, aby musel čelit více lidem než vám osmi. Možná někdy jindy. Opravdu mě to mrzí.“

Všichni přikývli. „Rozumíme,“ odpověděl Nigel po pravdě. „Severus potřebuje naši pomoc. A my mu pomůžeme, ne?“

Zbytek znovu souhlasně přikývl. „Všem vám děkuji. Nedokážu vyjádřit, jak jsem vám vděčný,“ poděkoval všem Severus.

Později, když byl Severus sám ve svém pokoji, uslyšel váhavé zaklepání na dveře. „Vstupte!“ vyzval nočního návštěvníka.

Elena vstoupila do místnosti a zavřela za sebou dveře. Potom se o ně opřela.

„Tam dole jsi nám neřekl vše. Ty na ty ženy, které Harry bere ven, žárlíš. Že je to tak?“

Severus přikývl. „Jsme milenci už dvanáct let a za tu dobu jsme spolu nikde nebyli. Mimo zdi našich komnat pro něj nejsem ničím. Milencem už vůbec ne. Někdy pochybuji o tom, že mě skutečně miluje,“ zašeptal.

Elena se napřímila, přešla k posteli a posadila se vedle bratra. „I kdyby to mezi vámi skončilo, budeme stát při tobě.“

„Miluji ho už dvanáct let. Nechci ho kvůli tomu nechat odejít.“

„Jednou budeš muset. Jsem si jistá, že to dokážeš. Myslím, že on tě ale miluje.“

„Proč?“ zeptal se Severus šokovaně.

Elena se usmála. „Ty ho miluješ a navíc jsi excelentní soudce lidských povah.“

„Láska je slepá,“ odtušil Severus.

„Ve tvém případě není nic slepé, Seve. Je to jako s tím řeckým netvorem, Argosem. Sto očí, které nikdy nespí.“

Elena se přísně zahleděla na svého bratra. „Nepřestávej věřit, Seve, nepřestávej věřit. On zůstane. Neměl bys o něm pochybovat.“

Severus se podíval na Elenu a přikývl. „Budu mu tedy věřit,“ zašeptal. Elena se souhlasně usmála.

„To je můj bratr,“ řekla a objala ho.

O pár dní později se rodina opět shromáždila na Snape Manor, aby oslavila Vánoce. Seděli v salonu, žertovali a popíjeli. Prostě si užívali klidu a pohody.

Harry se opřel o Severusovu paži. „Proč zrovna tady, Seve? Doufám, že se brzy vrátíme na hrad.“

Severus mu odpověděl pokrčením ramen. „Chtěl bych se s tebou podělit o pár rodinných vzpomínek. Na mé rodiče, na sourozence. Dovol mi to, lásko.“

„Samozřejmě,“ odpověděl Harry. „Víš, že tě miluji.“

Severus se na svého partnera usmál. Doufám, že budeš i po dnešní noci, modlil se.

Otevřel hlavní dveře panství a vedl svého milence do salonu.

„Co tu všichni děláte?“ vykřikl s hraným překvapením, když uviděl sourozence.

Elena se zasmála. „Proč se ptáš, Seve? Mysleli jsme, že by bylo báječné tě překvapit. Ale kdo je tohle?“ zeptala se a nabídla ruku Harrymu, který stál vedle svého partnera strnulý šokem.

„Tohle je můj partner, Harry Potter. Harry, moje sestra Elena, Liam, Nigel, Rosa, Nina, Maria, Alan a Sarah,“ představil Harrymu svoje sourozence jednoho po druhém a na každého ukázal.

Harry se k němu vztekle otočil. „Jak jsi mi to mohl udělat?“ zasyčel.

Nigel promluvil. „On nic neudělal. Přišli jsme sem, abychom ho překvapili. Skoro vůbec se nevidíme.“

Harry se chladně obrátil na druhého nejstaršího Snapea. „Neptal jsem se, proč jste tady. Ptal jsem se ho, proč mě představil tak, jak mě představil.“

Nina mu věnovala zamračený pohled. „Prostě tě představil jako svého partnera.“

Harry pohlédl zpět na Severuse. „Já ti věřil, ty bastarde. Táhni zpátky k Smrtijedům.“

Prudce se otočil na patě a odcházel, hnal se pryč z panství, přičemž za sebou nezapomněl pořádně prásknout dveřmi.

„Zatraceně,“ řekl Severus neadresně. „Zatraceně! Nemyslím, že to překoná tak lehce.“

Otočil se a chystal se k odchodu, když ho Liam chytil za paži. „Nech mě jít za ním. Nezná mě, ale… Myslím, že zrovna teď je na tebe dost naštvaný.“

„Ty myslíš?“ odpověděl Severus jízlivě.

Elena se zamračila. „Jenom se ti snaží pomoct, Seve. Měl bys mu být vděčný. Běž za ním, Liame. Já tady zůstanu se Sevem.“

Liam přikývl a vyšel z místnosti, stejným způsobem, jako jeho bratr.

Lehce Harryho dohonil, srovnal s ním krok a pár minut jen tak kráčel vedle něj.

„Jdi pryč, Seve,“ prskl Harry.

„Já nejsem Sev,“ odvětil Liam klidně.

Harry pohlédl na muže, který kráčel těsně vedle něj a zamračil se. „Jistě, že jsi.“

Liam se zastavil. „Podívej se na mě. Poslouchej můj hlas. Vypadám snad jako tvůj Sev? Mluvím snad jako tvůj Sev?“

„Velmi se Sevovi podobáš. Tvůj hlas je skoro jako jeho. Ale ty nejsi on! Jak se jmenuješ?“

Liam zdusil smích, který se mu dral do hrdla. „William.“

Harry pozvedl obočí a v paměti si procházel okamžik, kdy mu Severus představoval své sourozence.

„O žádném Williamovi se nezmínil,“ řekl Harry nakonec. „Nikdy o žádném Williamovi nemluvil.“

Liam se tentokrát už zasmál. „O kom tedy mluvil?“

„Jmenoval Alana… Nigela… a… Liama.“

Liam se usmál. „To jsem já. Liam je zdrobnělina od William.“

„Ale Liam je také jméno, ne?“

Liam pokrčil rameny. „Myslím, že ano. Ale tohle je moje jméno. Sev mi tak začal říkat, když jsem se narodil, a mámě a tátovi to přišlo roztomilý. Pak následoval Nigel, ten je o rok mladší než Sev. Další se narodila o dva roky mladší Elena. Od té doby mi tak říkali máma s tátou. U Seva a Nigela je to síla zvyku. Takže mi teď všichni říkají Liame. Vlastně je to lepší, než William.“

Harry se zamračil. „Takže… Co vlastně chceš?“

„Poslouchej. Sev nás nepozval. Objevili jsme se, protože jsme chtěli. A ty jsi úplně vedle, když obviňuješ jeho.“

Harry ho probodával pohledem. „Nejsem na něj naštvanej kvůli vaší přítomnosti. Zlobím se kvůli způsobu, jakým mě představil.“

Liam se ušklíbl. „On jenom řekl, že jsi jeho partner. Na tom přece není nic špatného.“

„No jasně. Já o tom ale přesvědčený nejsem,“ prskl Harry.

Liam se najednou zasmál. „My jsme jeho rodina, Harry. Není mu příjemné nám lhát. On ví, že to přijmeme. Mimochodem, většina z nás je bisexuální nebo homosexuální.“

„Ale on ví, jaký na to mám názor.“

Liam si povzdechl. „Přemýšlel jsi někdy o tom, jak se cítí Sev, když o tom musí mlčet? V naší rodině jsme si velice blízcí. Být zticha, to muselo být pro Seva hotové peklo. Jak dlouho jste milenci?“

„Dvanáct let,“ odpověděl Harry.

Liam svraštil čelo. „Dovedu si představit, jak ho to muselo rozčilovat, že nám to nemohl říct. Kdybys s tím vyšel na světlo boží, hned bys byl ušlechtilejší a silnější v očích veřejnosti. A i kdyby tě odsoudili, alespoň bys žil v pravdě a ne ve lži.“

„Ale mě se sláva líbí.“

Liam se zamračil. „Měl by sis konečně vybrat. Buď budeš mít slávu a ženy, které ti budou padat k nohám přestože o ně nemáš zájem, ale budeš se vracet domů do chladné, prázdné postele, do chladných a prázdných komnat. Nebo se přiznáš. Možná, že ztratíš tu kupu žen, která se kolem tebe neustále motá, ale budeš se každou noc vracet domů k Sevovi. Budeš s ním žít, dokud se jeden druhému nezprotivíte nebo jeden z vás nezemře. Je to tvoje volba, Harry, ale neměl bys ji dál odkládat. Sev je z toho už nemocný, to poznám. Cítím to. Jak už jsem říkal, jsme si všichni velmi blízcí, Harry. Okamžitě by ses mohl stát jedním z nás. Přemýšlej o tom.“

Poplácal Harryho po rameni a otočil se zpět, aby se vrátil do domu.

Elena se zatím pokoušela Severuse uklidnit. Liam se vrátil a zamířil přímo k Severusovi, který měl tašku přes rameno a chystal se odejít. Liam ho chytil za paži. „Seve, kam si myslíš, že jdeš?“

„Pryč,“ odpověděl Severus úsečně.

Liam ho probodl pohledem. „Měl bys ještě chvíli počkat. Právě jsem mluvil s Harrym. Teď o všem přemýšlí.“

Severus se zhroutil na nejbližší židli. „Já ho miluji. Nemůžu ho ztratit. To bych nepřežil. Půjdu se mu omluvit a pak na všechno zapomeneme.“

„Ne,“ usekl Liam. „To nepůjdeš. Přemýšlí o tom, co jsem mu řekl. Pravděpodobně se přijde omluvit on tobě. Nech ho rozmyslet se.“

Severus skryl tvář do dlaní. Jeho hedvábné lesklé vlasy se svezly přes jeho bledé dlouhé prsty.

„Už je čas,“ poznamenal Nigel konejšivě.

Severus si povzdechl.

Dveře se s prásknutím rozletěly a Harry se jimi vrhl k Severusovi. „Seve,“ volal, odtahujíc Severusovy ruce od mužova obličeje a pak políbil svého milence.

„Seve, je mi to tak líto. Nenapadlo mě, jak hrozně se musíš cítit.“

Severus hleděl do očí svého milence a smál se.

„Miluji tě,“ zašeptali oba současně.

Elena a Liam po sobě vrhli vědoucí pohledy a pak sledovali, jak Severus sklouzl ze židle a sevřel Harryho v náruči.

Zbytek rodiny nevěnoval Severusovi a Harrymu žádnou pozornost. Ti dva se mezitím vykradli pryč. Jeden na druhého se usmívali.

Nigel se usmál. „Myslím, že jsme ten pár udělali dnes večer velmi šťastným.“

Elena si povzdechla. „Ještě s tím počkej. Musí to sdělit zbytku světa.“

Liam jí odpověděl pokrčením ramen. „A co když Harry odmítne? Tak má nás. Má naše strýce, Emmeta a Nicholase. A co je důležitější, má Severuse. A pokud Severuse opravdu miluje… tak má to nejlepší, co si kdy mohl přát.“