Labyrintem slov...

VKEŘ

Druhý den z pěti: Ostružiní a hřmění

Erestor se poněkud neochotně stává chůvou Haldirova a Králíkova potomka, Thranduil je tradičně okouzlující a Celeborn a Elrond uzavírají opravdu hloupou sázku.

Mimořádně nepříjemný den.

Dnes ráno jsem ve své pracovně objevil pětiletou dceru jednoho z mých přátel, jak sedí v křesle a žvýká jeden z mých svitků. Na stole byl vzkaz:

Snažil jsem se jí svitek odejmout, ale Ostružiní mě kousla. Takže mi nezbývalo nic jiného, než ji velice opatrně zvednout z křesla a přemístit na koberec. Upustila svitek a okamžitě začala žvýkat třásně na koberci.

Myslím, že nesnáším děti.

A zrovna teď musel dorazit Celeborn. Nejenže s sebou přivezl svého osobního kadeřníka a návrháře, ale také čtyřiadvacet exotických tanečnic, kterými chtěl v první řadě zapůsobit na Thranduila a naštvat Elronda, a také asi proto, že Galadriel musela zůstat doma a dohlížet na přestavbu královského talanu.

Celeborn přijel do Roklinky s doprovodem odpovídajícím jeho egu a my jsme byli nuceni najít ubytování pro spoře oděné dívky, které doprovázely královský průvod bušením do tamburín, kroutily boky a chrlily ze sebe rozmanité rýmující se hlášky k poctě Jeho lordstva.

K mému velkému překvapení se okamžitě nabídli Elladan, Elrohir a Legolas s tím, že pomůžou naše hosty uvést do jejich pokojů. Jsem rád, že si chlapci začínají plně uvědomovat a plnit své povinnosti jako budoucí následníci trůnu.

Mezitím Ostružiní využila mé krátkodobé nepřítomnosti, vylezla na závěsy v hlavní síni a začala házet zkažená jablka na delegace z Temného hvozdu. Kromě toho, že riskovala pád a zlomení vazu, moje autorita visela na vlásku. Nezáleželo na tom, jak jsem křičel, ječel a nadával, Ostružiní neprojevovala žádný náznak toho, že by v dohledné době slezla dolů.

V tom se náhle objevil Glorfindel a odstrčil mě stranou se slovy: "Erestore, nech to na profesionálovi." A zapředl: "Tak, moje krásná elfí princezničko, nechtěla bys slézt k nám dolů a jít na procházku se strýčkem Glorfym?"

Ostružiní jako blesk sešplhala ze závěsu a skočila Glorfindelovi do náručí.
Zašklebil se na mě: "Potřebuješ zapracovat na technice, Erestore. Není divu, že jsi stále svobodný."

Myslím, že nenávidím Glorfindela.

Do večeře všechno probíhalo podle plánu. Stavil jsem se v kuchyni, abych nařídil kuchaři připravit ta nejlepší jídla pro naše vzácné hosty. Odešel jsem ale nakonec s ještě horší náladou a prokousnutou rukou, protože Ostružiní mě kousla, když jsem se jí snažil vzít kost z polévky.

Večer se stoly prohýbaly tím nejsladším ovocem a nejlepším sušeným masem. Thranduil zahájil jednu ze svých přednášek o výhodách vegetariánské výživy a asketickém způsobu života. Chlubil se tím, že od samého narození své děti nekrmí ničím jiným kromě ovoce a zeleniny a že je také vede k životu v celibátu, dokonce i po tom, co vstoupí do svazku manželského, a každý, kdo se prý podívá na Legolase, musí vidět, že je to ten nejlepší způsob výchovy elfátek.

Naneštěstí Celeborn ucítil nějaký pohyb pod stolem. Když prostě ze zvědavosti, jak to u něj už většinou bývá, nakoukl pod stůl, spatřil jednu ze svých tanečnic, jak krmí prince Legolase kuřecím stehýnkem.

Thranduil nebyl moc potěšen.

Z debaty o výživě

("Už celé tři věky jíš maso, takže to, že ti ustupují vlasy, můžeš vyčítat jen sám sobě Elronde…")

se přesunuli ke zdravému životnímu stylu

("Mí vojáci se každé ráno koupou v ledové vodě. Posiluje to jejich tělo i ducha!"
– "Opravdu? Vždycky jsem si myslel, že ledová voda má opačný účinek..." )

a nakonec k bojové strategii

("Máme tady nejlepší bojovníky! Například Glorfindel je slavný Přemožitel balrogů!"
– "Přemožitel balrogů? Myslel jsem si, že ta příšera umřela smíchy..." )

a během pár minut bylo na obzoru další Zabíjení rodných.

"Nepřežiješ ani minutu bez teplé postele, provoněného pyžama a šesti panen, které by tě ovívaly mallornovými listy!" ušklíbl se Thranduil.

"Och, opravdu?" zeptal se Celeborn a Thranduil zařval: "Opravdu! Chceš se vsadit?"

A Celeborn řekl: "Ano!"

Slavná poslední slova.

Sázka je prostá: Elrond a Celeborn musí strávit dva dny a dvě noci sami v lese, ozbrojení pouze lukem, šípy a loveckými noži. Pokud to přežijí, Thranduil každému z nich daruje láhev svého extra vzácného 2948 ročníku. Pokud ne, Thranduil dostane od Elronda sud miruvoru a na dva týdny Celebornovy tanečnice.

Snažil jsem se jim to rozmluvit, ale Elrond byl pořád nevrlý kvůli té poznámce o jeho vlasech a Celeborn stejně nikdy nikoho neposlouchá. Tak oba odkráčeli do svých pokojů sbalit si věci a po půl hodině už netrpělivě přešlapovali na nádvoří v lovecké výstroji s výše zmíněnými zbraněmi.

Celeborn poprvé spatřil svého drahého zetě jinak než v jeho formálním šatu a zmínil něco o nohách do ó, což nenechalo Elronda chladným: "Pěkná tunika, Celeborne, ale není ti trochu těsná v pase?"

Tak nakonec oba dali všem sbohem a zmizeli ve tmě. Měl jsem z toho všeho špatný pocit a řekl o tom Glorfindelovi, ale on jen pokrčil rameny.

"Nevím, co ti na tom vadí," řekl, "oba jsou už dost staří a zkušení válečníci. Nejhorší, co se může stát, je, že Celeborn skončí zase v nějakém jedovatém křoví, ale buďme upřímní, Erestore, oba nás ta jeho smůla jen potěší."

Neodpověděl jsem, ačkoliv jsem částečně souhlasil – částečně, protože nejhorší co by se mohlo stát, není to, že by Celeborn skončil v nějakém jedovatém křoví, ale to, že by tam poslal Elronda s tím, že je to tam naprosto bezpečné. Už to dřív udělal, když byli na líbánkách s Paní Galadriel. Nakonec strávila dva dny ve vaně s ledem.

Takže teď jsou Celeborn a Elrond někde v divočině, a zatímco Thranduil už sní o Elrondově miruvoru (a nejspíš i o lórienských dívkách, jak tančí tanec sedmi závojů), Glorfindel sedí v hlavním sále a baví Celebornovy tanečnice otřepanými historkami ze své minulosti.

Ostružiní jednu z nich kousla.

Myslím, že miluji děti.

Kapitola 1. - První den z pěti: “Glorfinkl, Garfindel a Glorfunkl”

Kapitola 3. - Třetí den z pěti: “Noli me tangere”