Labyrintem slov...

Původní název: Heart in Chains
Autorka: Morgana
Mail:  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Překlad:  Pyriel
Beta-reader:  Samy

Párování:  Haldir/Glorfindel, Haldir/Erestor, Erestor/Elrond, Orophin/Celeborn
Rating:  slash, 18+
Varování:  MPREG, strach, AU
Shrnutí:  Kdo je Erestor a co se mu během jeho dlouhého života přihodilo? Co způsobilo, že zachránil Elrondův život, když Nejvyšší král zahynul a zanechal Peredhela osamělého a zlomeného?

 

V domě uzdravování si Camfael a Elrond vyměnili potěšené pohledy, čehož si Erestor okamžitě všiml. Dobrá, vidět je usmívat se bylo uklidňující a začal doufat, že narození jeho dcery proběhne dobře - ne snad, že by on ten porod přežil - ale to byla cena, kterou byl ochoten zaplatit. „Je všechno v pořádku?“ Jeho hlas zněl váhavě, protože se obával, že si snad jejich výrazy špatně vyložil. Nebo možná tu radost předstírali jenom proto, aby ho uklidnili, zatímco ve skutečnosti bylo něco strašlivě špatně?

„Přivedeme tvou dceru na svět za čtyři týdny,“ oznámil Camfael, který Elrondovi pověděl o porodech, které vedl, včetně Erestorova porodu, jakmile si léčitel uvědomil, že o tom Elrond ví.

„Čtyři týdny?“ Erestora zalily smíšené pocity. Jeho dcera se za čtyři týdny narodí a on pravděpodobně zemře předtím, než bude mít možnost na ni pohlédnout. Ale své obavy si nechal pro sebe, protože nechtěl Elrondovi dělat starosti.

„Tady, asi je ti zima.“ Elrond pomohl Erestorovi znovu vklouznout do róby. Jedním z důsledků těhotenství bylo, že byl Erestor neobyčejně citlivý k chladu. Tak si Elrond zvykl mít po ruce teplou přikrývku, kdykoliv byl Erestor nablízku, takže nyní ovinul teplou látku kolem postavy těhotného elfa.

Erestor si slastně povzdechl , když byl zabalený v teple. Úsměv, který mu věnoval Camfael, způsobil, že se začervenal. Pověděli léčiteli o lásce mezi nimi a Erestorovi se ulevilo, když zjistil, že s tím Camfael souhlasí. Bylo pro něj důležité, že to léčitel udělal, vzhledem k jejich společné minulosti.

Camfael, který odkládal lékařské nástroje, jež potřeboval při vyšetření zdraví děťátka, se na ně usmál. „Můj pane, proč nevezmete Erestora do jeho pokojů? Jsem si jistý, že by si rád na chvíli odpočinul.“

Erestor čekal na Elronda, až mu pomůže na nohy. Byl v jedenáctém měsíci těhotenství a byl teď tak obrovský, že se sotva mohl pohybovat sám a potřeboval někoho, aby mu pomohl postavit se a usednout. A během toho všeho zůstával Elrond věrně po jeho boku. Aiya, kdyby tak jen mohl Peredhelovi prozradit, že už sdílejí poloviční pouto!

„Připojíte se k nám dnes na večeři?“ zeptal se Elrond Camfaela, zatímco s Erestorem kráčel ke dveřím.

„Ne, to si nemyslím. Chci nasbírat bylinky, které budou užitečné během operace.“

Elrond mu vděčně kývl. „Takže vás uvidíme zítra?“

Camfael přikývl a sledoval, jak odcházejí. Sám pak opustil místnost a zamířil do lesa na sběr svých bylinek.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

„Můžeme jít na chvíli do dětského pokoje?“ Erestor dovolil Elrondovi, aby ho vedl, a ztěžka se o něj opíral.

„Jistěže můžeme.“ Dorazili k Erestorově ložnici a vedl nyní svého svěřence do dětského pokoje. Když těhotný elf poprvé do místnosti vstoupil - poté, co ji Arwen označila za 'dokonalou' - stál Erestor v tichém obdivu a jeho oči se naplnily slzami. Umělci se opravdu překonali. Pomalovali stěny mořskými výjevy. Delfíni, velryby, lastury, racci a dokonce mořští koníci kroužili v mírných vlnách a nad nimi jemně svítila Arien, jako by na ně dohlížela.

Arwen nechala dokonce vyrobit houpací křeslo a Erestor se do něj zamiloval a houpal se v něm každý večer před spaním. Elrond ho jednou nachytal, jak předstírá, že chová svou dceru. Uvažoval o nesmírném smutku v Erestorových očích, když hleděl na svou prázdnou náruč. Ten pohled mu téměř zlomil srdce. „Chceš se posadit?“

Erestor přikývl, protože věděl, že ho Elrond povede k houpacímu křeslu. Elrond v něm upravil polštáře předtím, než mu pomohl se posadit. Erestor si povzdechl a začal se spokojeně houpat. „To je nádhera. Ona to tu bude milovat.“

To Elrondovi připomnělo. „Už jsi uvažoval o jméně pro svou dceru? Den jejího narození se rychle blíží.“

„Ne, ještě ne.“ Erestor si povzdechl a na krátko zavřel oči, pokoušeje si představit, jak by mohla jeho dcera vypadat; havraní vlasy a doufejme Elrondovy bouřkové oči. Kdyby ji mohl alespoň jedinkrát uvidět!

„Opravdu bys měl,“ řekl Elrond, usadil se na okenní římsu a díval se, jak se Erestor houpe. Dětský pokoj byl více než připravený přijmout svou malou obyvatelku. Arwen naplnila šatník dětským prádlem a vše, co by mohl Erestor potřebovat při péči o svou malou dcerušku, bylo uloženo ve skříních. „Teď už to nebude dlouho trvat.“

„Ještě čtyři týdny.“ Jeho poslední čtyři týdny na Ardě; byl rozhodnutý využít je co nejlépe.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

„Haldire?“ Erestor se na stříbrovlasého elfa zamyšleně podíval. „Chybí ti tvoji bratři?“

Otázka překvapila Haldira, který pomáhal Erestorovi s koupelí, a nyní právě rozčesával temnou, mokrou hřívu. „Někdy,“ přiznal, „ale Glorfindel mi nenechává příliš času, abych se litoval. A Rúmil s Orophinem mají jeden druhého. Nedělám si o ně starosti, ale ano, občas je postrádám.“

Haldir nyní česal jeho vlasy do jednoho volného copu, aby mu prameny v noci nepřekážely, když se pokoušel pohnout svou váhou, jak sebou házel a otáčel se, když hledal pohodlnou polohu. „Myslíš, že se někdy vrátíš do Lothlorienu?“

Když Haldir zaslechl Erestorův melancholický tón, dokončil zaplétání a pak se posadil na kraj postele. Podíval se tmavovlasému elfovi do očí a pravdivě mu odpověděl: „Nevrátím.“

„To tě musí strašlivě bolet.“ V posledních týdnech těhotenství se stával stále citlivějším a cítil se vinen za to, že Haldir ztratil kontakt se svými bratry.

„Neobviňuj se za to,“ řekl Haldir a konejšivě hladil hřbet Erestorovy ruky.

„Ale Celeborn ti to přikázal! Neměl jsi vůbec na vybranou!“ Erestor zvedl tmavé, uslzené oči a bezmocně se na strážce zadíval. „Velel jsi Celebornově armádě, než jsme odešli.“

Haldir třel klouby Erestorovy ruky. „Ano, je pravda, že mi Celeborn přikázal zůstat s tebou, ale my tři jsme se dobrovolně nabídli, než se rozhodl, že pošle mě. Rúmil a Orophin byli také ochotní zůstat s tebou. Pro mě to nebyla oběť. Dokonce mi záviděli, že jsem byl vybrán.“

To na Erestorovu tvář přivolalo úsměv a zahnalo zpět hrozící slzy. „Děkuji ti, potřeboval jsem to slyšet.“

Haldir se naklonil blíž a vtiskl polibek na Erestorovo čelo. „Ty ani nemůžeš být břemenem pro mě nebo moje bratry. A Elrond je do tebe velice zamilovaný, že ano?“

„Ano, to je,“ odpověděl Elrond, který před několika okamžiky vstoupil, ale zůstával zticha a místo toho je pozoroval a naslouchal jim. Nebylo pro něj žádným tajemstvím, že změny Erestorových nálad jsou nepředvídatelné a často mu způsobují záchvaty pláče. To byl ten hlavní důvod, proč Erestora navštěvoval každý večer. Zjistil, že má jeho přítomnost na těhotného elfa uklidňující vliv a sedával se svým milovaným, dokud tvrdě neusnul. Při více než jedné příležitosti vklouzl do postele k Erestorovi a držel ho po celou noc. Ještě si vzpomínal na to první ráno, kdy ho Erestor našel v posteli vedle sebe. Ten polibek na dobré ráno byl úžasný a on se pokoušel zopakovat si to každé ráno, kdy to bylo možné. „Dnes večer s ním zůstanu.“

Usmívající se Haldir se omluvil a odešel.

Elrond se okamžitě přesunul na místo a usadil se na postel, opíraje se zády o pelest. Během sekundy byl jeho klín plný vrnícího těhotného elfa a tak kolem Erestora ovinul své paže. „Dnes večer vypadáš šťastně, má lásko.“

Erestor zalapal po dechu. Bylo to vůbec poprvé, kdy ho Elrond takhle nazval, a on na něj zamilovaně vzhlédl z Půlelfova klína , který mu vytvářel velice pohodlný polštář. „Nazval bys mě tak?“

„Ano.“ Pomalu se Elrond sklonil vpřed a zmocnil se Erestorových rtů. Nikdy se nenabaží té sladké chuti a pokaždé, když prozkoumával jeho ústa, bylo to, jako by to bylo znovu úplně poprvé. „Jsi v mé krvi.“

Erestorův šťastný výraz krátce zakolísal. Ano, byl v Elrondově krvi, vždyť už před třemi tisíci lety sdílel svou krev s Půlelfem. ‘A já si přeji, abys ty byl v té mé.’ Protože pak by byl znovu opět celý. „Zůstaneš se mnou dnes v noci? Budeš mě držet?“

Elrond přikývl a posunul se na posteli, aby získal pohodlnější pozici. Jakmile se usadil, pohrával si s koncem copu, ovíjel si kolem prstů prameny vlasů dokonce ještě temnějších než jeho vlastní. „Budu.“ Když tu odpověď uslyšelo dítě, znovu ho koplo a Elrond si okamžitě uvědomil, proč se Erestor šklebí. Položil ruku na naběhlé břicho a ucítil pod ní pohyb. „Je velice silná.“

„Bude svou sílu potřebovat,“ zašeptal Erestor a byl tažen dolů pochmurnými vzpomínkami na ztrátu svých synů. „Mohu jít teď spát?“

„Určitě.“ Elrond konejšivě pohladil Erestora po zádech, prostě jen pro případ, kdyby těhotný elf trpěl křečemi. „Jdi spát. Zítra vzejde nový den.“

„Čtyři další týdny… jen čtyři… další… týdny…“ Erestor se pomalu nořil do snění a věřil, že ho Elrond bude držet v bezpečí a zažene jeho noční můry.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Arwen se připojila ke svému otci na snídani v Síni ohně. Usadila se, našpulila ústa a pokusila se najít způsob, jak předat otci špatné zprávy.

Elrond vycítil, že ji něco rozrušilo, ale nevěděl o žádných problémech. „Co je to?“

„Elladan a Elrohir… Jsou blízko imladriských hranic.“ Krátce si skousla ret. „Byla by to nejméně vhodná doba, pokud by se rozhodli nás navštívit, vzhledem k Erestorovu pokročilému těhotenství.“

„Máš obavy z účinku, jaký by mohli mít na Erestora?“ Elrond pokýval hlavou. „Máš pravdu. Jestliže se rozhodnou k návštěvě, musíme je udržet stranou od Erestora.“ To by nemělo být příliš těžké, protože těhotný elf trávil nyní většinu času ve svých pokojích, kde spal v posteli nebo se houpal na židli.

Pak Arwen odhalila otci tu skutečně špatnou a možná znepokojující zprávu. „Glorfindel a Haldir právě vyrazili se silně vyzbrojenou hlídkou, protože byli spatřeni skřeti, jak se ženou za Elladanem a Elrohirem. Zdá se, že moji bratři narazili na pro ně příliš silnou skupinu, kterou nedokázali porazit sami.“

Elrondovy ruce, které byly skryty pod stolem, se zaťaly v pěsti. „Říkal jsem jim to!“

„Glorfindel jim přijde na pomoc,“ pronesla Arwen rychle.

Ale Elrond si tím tak jistý nebyl. „Modlím se k Valar, aby to stihl!“

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

„Ada! Pojď rychle!“ Arwen běžela dolů po schodech, když zaslechla rozruch v hlavní hale, ale Elrond byl v Erestorových pokojích a tak se dostala ke svým bratrům jako první. Její srdce se na okamžik zastavilo, když spatřila Elrohira, jak nese Elladana do síně. „Ach, ne!“

Elrohir, který odmítl nechat kohokoliv jiného nést jeho umírající dvojče, přestože byl sám zraněný, se nyní zhroutil na kolena a uložil svého bratra na podlahu přímo před sebou. Ochranitelsky se skláněl nad svým dvojčetem a řekl mu. „Drž se, Elladane. Adar ti pomůže.“

Arwen si vedle něj klekla a pokoušela se určit, jak vážné je Elladanovo zranění. Krev jí v žilách ztuhla, když zjistila, že její bratr utrpěl několik vážných ran. Skřetí šíp - nepochybně otrávený - probodl jeho krk odpředu dozadu. Elrohir nechal hrot šípu na místě, protože zřejmě nevěděl, co dělat, když stál před takovým vážným zraněním. „Ada!“ Arwen se rozplakala, čímž dala průchod své bolesti, když vedle ní poklekl Elrond. „Podívej se na ten šíp!“

Elrondovi se sevřelo hrdlo beznadějí. Elladan byl bledý a studený, na čele jeho syna lpěl stále ještě starý pot, ale Elladan se přestal potit už před nějakou dobou. „Pro smilování Valar…“ Jako zkušený léčitel rozeznal známky smrti nad svým prvorozeným a lámalo mu to srdce ve dví. „Ne, ne i ty.“ Kdy se nad ním konečně Valar slitují? Nestačilo snad, že mu vzali rodiče, jeho dvojče, Ereiniona a Celebrían?

„Adar? Pomoz mu!“ Elrohir horečně hleděl na svého otce. „Proč něco neděláš? On umírá! Ve jménu Valar, pomoz mu!“ Z jeho velkých očí se vyhrnuly slzy zoufalství a pevně si přivinul Elladana k hrudi, šípu už dál nevěnoval pozornost. „Nevzdávej se ho!“

„Tady není nic, co bych mohl udělat,“ zamumlal Elrond. ´Pronesl vůbec někdy dřív tak strašlivá slova?´ Zvedl ruce dlaněmi vzhůru a prosil Elrohira. „Dej mi ho. Možná mohu v této poslední chvíli zmírnit jeho bolest.“

„Nemůžeš ho nechat zemřít! To nemůžeš udělat!“ Elrohir s tváří pokrytou slzami hleděl na svého otce. „Prosím, zachraň ho!“

I Elrondovy oči se už před chvílí naplnily slzami, a ty teď stékaly po jeho tváři. „Udělal bych, kdybych mohl, ale ten šíp ho tráví už příliš dlouho.“ Elrond se přisunul blíž a přivinul jednu paži kolem Arwen, která vzlykala, a pokusil se přitáhnout blíž také Elrohira. „Nechejme ho zemřít uprostřed jeho rodiny.“

Ale Elrohir od nich Elladana majetnicky odtáhl. „Je to moje dvojče!“

„A můj bratr!“ prosebně pronesla Arwen. „Prosím, Elrohire…“

Přiškrcený vzlyk unikl Elrohirovi, který se nakonec zlomil. „Nemůžu ho ztratit!“

Elladanovy oči byly otevřené a slepě zíraly na strop. Dokonce ani Elrohir si nebyl jistý, jestli je jeho dvojče slyší. Ale kolébal nehybné tělo a konečně dovolil Arwen i Elrondovi, aby ho také objali. „Prosím, adar, pomoz mu.“

„Tady není nic, co bych mohl udělat!“ zoufale zakvílel Elrond. „Už je na cestě do Velkých síní Mandosu.“ Už chtěl začít proklínat Valar za to, že mu berou jeho prvorozeného, když si uvědomil přítomnost Erestora, kterému se nějak podařilo posadit se vedle něj. „Neměl bys být tady.“ Zvedl ruku a pohladil Erestorovu tvář. Být svědkem takového výjevu by mohlo vyvolat předčasný porod!

Elrohir si taky všiml Erestorovy přítomnosti, ale rozhodl se nevšímat si ho. Elladan ho potřeboval ze všeho nejvíc a tak pohupoval bratrovým tělem a stále víc si uvědomoval, že Elladanova kůže je stále chladnější. „Ne!“

„Dej mi ho,“ pronesl Erestor klidně. Sledoval vývoj celé této děsivé scény od počátku a přikázal Lindirovi, aby mu pomohl dolů po schodišti. Bělovlasý elf nejprve protestoval, znepokojený Erestorovým stavem, ale nakonec se podřídil.

„Nikdy!“ syčel Elrohir vztekle a majetnicky odtáhl své umírající dvojče od Erestora, když se pro něj těhotný elf napřáhl.

„Elrohire, dej mi ho. Mohu ho vyléčit.“ Učinil rozhodnutí, když scházel dolů. Když viděl bolest v jejich očích, věděl, že se od nich nemůže odvrátit a musí jim nabídnout pomoc. Záblesk vzpomínky na ztrátu dvojčat, když léčil Teluovo zranění, mu proběhl myslí, ale odsunul ji zpět. Může dát Elladanovi tolik ze své životní energie, kolik dokáže, ale celou tu dobu se bude ujišťovat, že jeho dcera má dost životní energie k přežití.

„Erestore! Já…“ Elrond nedůvěřivě hleděl na Erestora, ale těhotný elf byl příliš zaměřený na Elrohira, než aby si toho všiml.

„Mohu ho přivést zpět z Mandosu, jestli mě necháš.“ Tohle bude ta nejděsivější věc, kterou kdy udělá, ale musí věřit, že ví, jak ochránit svou dceru před tím, aby ji vyčerpal (jí ublížil). Dlužil Elrondovi, byl dlužen Půlelfovi za ztrátu jeho synů. Možná, když se mu podaří získat zpět Elladana, bude jeho dluh splacen - ne plně, ale splacen.

Elrohirovy oči prozrazovaly podezření, ale jeho touha po znovushledání se s bratrem převážila jakoukoliv nedůvěru, kterou cítil a tak přesunul Elladana do Erestorových paží.

„Erestore, nedělej to!“ Hrozný pocit předtuchy projel Elrondem, ale něco v Erestorových očích ho přimělo zůstat nepohnutý a tak mohl jen zírat, když konečky prstů druhého elfa začaly zářit životní energií. „Co?“ Oči mu divoce poskakovaly v důlcích, když pochopil, co se děje.

Erestorovy uslzené oči se na okamžik zaměřily na Elronda. „Vzal jsem ti dva syny. Dovol mi, abych ti teď jednoho syna vrátil.“

Elrondovo srdce se rozbušilo, když tato slova vyslechl, a najednou všechny ty chybějící kousky hádanky zapadly na místo. Jeho tajemný léčitel byl tak blízko a on si nikdy neuvědomil, že je to Erestor!

Erestor nyní láskyplně hladil Elladanovo čelo, zatímco prsty jeho druhé ruky se ovinuly kolem šípu. „Je mi líto, ale tohle bude bolet.“ Teď, když jeho léčivá energie byla v Elladanově těle, pomalu vytáhl šíp z jeho masa a odhodil ho daleko od sebe. Hrot přistál na zemi s kovovým cinknutím.

Elrohir v šoku zíral na Erestora, protože konečně pochopil, co těhotný elf udělal. Pohlédl na svého otce a uvažoval, co udělat.

Ale Elrond byl právě tak šokovaný jako jeho syn a dokázal jenom civět na Erestora.

Erestor nechal svou životní energii proudit do Elladanova těla a fëy. Bylo to jedině díky poutu, které už sdílel s Elrondem, že se mu podařilo dostat se k Elladanovi dříve, než vstoupil do Mandosových síní. Popadl Elladanovu fëu a táhl ji s sebou zpět na Ardu.

Ale to úsilí ho oslabovalo, protože od něj vyžadovalo příliš mnoho životní energie. A zatím jediné, co udělal, bylo, že táhl Elladanovu fëu s sebou; půlelfovo tělo stále ještě potřebuje zahojit. Tentokrát to udělá jinak. Odložil stranou životní energii, kterou potřebovala jeho dcera k přežití, a vlil zbytek - včetně své vlastní životní energie - do Elladanova těla. ‘Stejně bych nepřežil porod. Přinejmenším takto moje smrt poslouží dobrému účelu.’

„Erestrore, přestaň! Elronde, odtáhni ho pryč!“ Haldir vběhl do haly a děsivě ho zasáhla vzpomínka na podobnou situaci. „Nedovolím, aby se to stalo znovu!“ Všichni půlelfové byli očividně paralyzováni strachem a nadějí, tak když se Haldir dostal k Erestorovi, odtáhl těhotného elfa od Elladana, který se právě v tu chvíli zhluboka nadechl.

Tmavě šedé oči divoce zíraly na Erestora. Elladan byl naprosto neschopen pochopit, co se stalo, proto se natáhl po Elrohirovi a zjistil, že je jeho dvojče u něj.

Elrohir propukl v hysterické vzlykání, když viděl, že smrtelné zranění se tak rychle zhojilo. Přitáhl si Elladana do náruče a dal průchod svému utrpení, vzlykaje nešťastně.

Haldir ovinul ruce kolem Erestorova třesoucího se těla. Jeho ruka se instinktivně položila na nafouklé břicho a ulevilo se mu, když zjistil, že dítě kope. „Elronde, vzpamatuj se!“

Haldirův rozhodný tón vytrhl Elronda z kouzla a doslovně dolezl k Erestorovi, když viděl, že Elladan je naživu. „Já…“ Oněměle zíral do Erestorových očí, zděšený, když viděl, jak jeho vnitřní světlo uhasíná.

„Pamatuj… tvůj slib…“ zašeptal Erestor posledním dechem. „Zachraň… naši dceru…“ Jeho oči se zavřely, hlava spadla na Haldirovu hruď a rychle ztrácel vědomí.

Elrond se předklonil. „Naše dcera? NAŠE dcera!“ Poznání, kterého právě dosáhl, ho přemohlo, a on odmítavě kroutil hlavou. „Ne…“

Haldir si uvědomil, že musí jednat. „Elronde, tohle dítě se musí teď narodit. A ty musíš udělat vše, co je v tvých silách, abys udržel Erestora naživu! Tohle dítě potřebuje oba rodiče!“

„Ada?“ Arwen nevěděla, co si myslet o jeho slovech, ale poznala, že teď musí Elrond jednat. „Dojdu pro Camfaela, zatímco vy vezměte Erestora do Domu uzdravování. Lindir a já dohlédneme na Elladana a Elrohira.“

„Je Elladan…?“ Elrond se ohlédl přes rameno a z jeho ramen spadlo závaží, když uviděl, že Elladan si sedá a dezorientovaně se rozhlíží. Bylo očividné, že jeho prvorozený přežil. Arwen měla pravdu, nyní se potřebuje soustředit na Erestora. „Ano, najdi Camfaela! Elrohire, Lindire, postarejte se o Elladana.“ Podíval se do očí Haldirovi a potichu požádal: „Dovol mi nést ho.“

Haldir neochotně ustoupil a vložil ochablé Erestorovo tělo Elrondovi do náručí. Elrond zamířil do Domu uzdravování, rozzlobený sám na sebe, že si pravdu neuvědomil dříve. Měl tolik vodítek a nikdy si je nespojil. Vlastně to měl pochopit, když jeho dotek způsobil ten přenos energie. Kráčel chodbou a cítil za sebou Haldirovu přítomnost. Strážce byl vždy po Erestorově boku. ‘Erestor… Erestor nosí moje dítě… Moji dceru!’ Proběhla jím nejasná emoce. Zase bude otcem! Ale to také znamená… Ta dvojčata! Chlapci, o které Erestor přišel, byli jeho synové. Erestor počal, když se spojili po Bitvě Poslední aliance! Bojoval se slzami a přinutil se zaměřit se na Erestora a jeho slábnoucí dech. ‘Dvakrát mi zachránil život a teď je řada na mě, abych mu to vrátil - dvakrát. Erestor i naše dcera přežijí oba!’

Jakmile vstoupil do Domu uzdravování, začal volat rozkazy a jeho léčitelé spěchali, aby je vyplnili. Přenesl Erestora do místnosti, kde měl uložené svoje chirurgické nástroje, a uložil tělo tmavovlasého elfa na lůžko. „Kde je Camfael?“ Bude potřebovat dalšího léčitele, aby mu asistoval!

„Jsem tady, můj pane!“ Camfael, vyplašený stavem, v jakém byl Erestor, spěchal k Elrondovi a prováděl každý příkaz, který Půlelf pronesl.

„Mohu také pomoci,“ nabídl se Haldir, který se cítil zbytečný a ten pocit nenáviděl.

„Ne, ty odejdeš.“ Elrond ukázal Haldirovi ke dveřím. „Brzy se tato komnata bude hemžit léčiteli a ty bys překážel.“

Haldir s pochopením přikývl, ale než odešel, vyměnil si starostlivý pohled s Půlelfem. „Nenechte ho zemřít.“

„Udělám to nejlepší!“ sykl Elrond frustrovaně. „Opravdu si myslíš, že ho nechám zemřít, když teď vím, kdo je a že nosí mé dítě? Teď mě nech být!“

Haldir ustoupil do chodby, kde vrazil do Glorfindela, jehož silné paže ho náhle obklopily a pevně ho držely.

„Co se stalo?“ Glorfindel ztratil stopu dvojčat, jakmile vstoupili do Posledního domáckého domu, ale jeden ze sluhů mu řekl, že Elrond mířil sem.

„Erestor to udělal zase!“ Haldir věděl, že to není spravedlivé, když zaměřil svůj hněv na svého manžela, ale Glorfindel mu byl nejbližší. „Přišel o své syny, když zachraňoval Telua, a nyní přitáhl zpět Elladana! Co když kvůli tomu přijde o svou dceru? Co když on sám zemře? Proč jsem tam nebyl, když mě potřeboval, abych na něj dohlédl? Erestor byl vždycky impulzivní a teď, kvůli tomu těhotenství, se to ještě zhoršilo! Glordfindeli, ztratil vědomí, když zachránil Elladana!“

Glorfindel se pokoušel ho utěšit a hladil ho po zádech. Musí získat jasné informace. „Elladan žije?“ Když narazili na dvojčata, byl už Elladan zraněn a oni pomohli dvojčatům dostat se do Posledního domáckého domu tak rychle, jak se jen dalo.

„Ano, Elladan žije. Už seděl bez pomoci, když jsme Elrond a já odcházeli.“ Haldir setřásl Glorfindelovu ruku a křižoval pokoj, kde čekali, jako zvíře v kleci. „Erestor… on byl…“ Nedostávalo se mu slov, proto prosebně pohlédl na Glorfindela.

„Historie se opakuje,“ pronesl Glorfindel v děsivém pochopení. „A nyní bojují o život dítěte i o jeho život.“

„Ach, Glorfindeli, nemohou umřít.“ Haldir potřeboval Glorfindela nablízku, proto se vrátil do manželova objetí. „Tentokrát to byla moje chyba. Měl jsem si víc pospíšit, protože jsem věděl, co by mohl udělat!“

„To není tvoje chyba,“ uklidňoval ho Glorfindel. „To Erestor se rozhodl to udělat.“

„Ale já jsem mohl být schopen ho zastavit! Musel jsem ho od Elladana odtáhnout, protože ho stále ještě posiloval. Musí to být díky jeho poutu s Elrondem, že mohl Elladana tak rychle přivést zpět. Och, Glorfindeli, co když přijde o své dítě a přitom přežije?“

Glorfindel ztěžka polkl. „Co když bude žít dítě a on zemře?“

„Elrond se o ni postará. Teď už ví pravdu, když uviděl Erestora uzdravit Elladana.“ Haldir se tiskl ke Glorfindelovi a modlil se k Valar, aby dali Erestorovi sílu, kterou potřeboval k přežití. „Elrond ví, že bojuje o život vlastní dcery.“

„Ale ví Elrond i to, že je s ním Erestor spojený?“

„To si nemyslím,“ pronesl Haldir pomalu. „Ale já končím s tímhle utajováním. Bez ohledu na to, jaký bude výsledek, postarám se o to, aby Elrond znal o Erestorovi celou pravdu!“

 

hervenn-nín
meldir - přítel
mellon - přítel
mellon-nin - můj příteli
lirimaer - milý
melethwain-nin - můj nejmilovanější

 

 

Srdce v okovech - kapitola 30.

Srdce v okovech - kapitola 32.