Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 

Původní název: Lynne's AU Ending to The Marriage Stone
Autorka: lynned0101

Překlad: larkinh
Beta-reader:  nebetováno
Párování:  Harry Potter/Severus Snape, vedlejší páry SB/RL a HG/RW
Rating: slash, 15+

 

 

Severuse napadlo hned několik kouzelníků, kteří by mohli pomoci Larsovi rozjet výrobu plaket a vytvořit pro něj i jiné formy. Jednalo se o lidi, které zaměstnal při přestavbě Snape Manoru. Odpovědi ho překvapily. Ne každý byl ochotný pracovat v Zimních zemích, ale jeden mladík, který právě dokončil učňovství, jeho nabídku akceptoval.

Harryho objednávka byla dost velká na to, aby umožnila rozběhnutí nové slévárny. Když se vrátili do Bradavic, díky společnému úsilí Hermiony a ředitele měli seznam s pěti sty jmény, a po jeho závěrečné revizi se jejich počet vyšplhal na téměř šest set. Krátce po jeho dokončení Harry obdržel první zkušební plaketu ke schválení.

Harry jí byl nadšen. Zachycovala všechny detaily z kresby mnohem lépe, než očekával, a ocel byla krásně vyleštěná. Strčil ji do své brašny a odešel do Velké síně na oběd.

"Tak, co si myslíte?" zeptal se svých přátel a položil plaketu doprostřed stolu.

Seamus se pro ni natáhl jako první. "Oj, Harry, ta je ale těžká!" Otočil ji, aby se podíval, jestli je něco vyryto i na druhé straně, a když nic nenašel, podíval se znovu na její přední stranu. "Je fakt krásná – kde jsi sehnal ten obrázek?"

Hermiona si plaketu vzala jako druhá a studovala rytinu. "Je skvělá, Harry," pochválila ho a předala ji dál.

"To je obrázek té holky z Mrzimoru. Se Severusem jsme si od ní koupili práva a nechali plaketu vyrobit v Zimních zemích. Taky se mi moc líbí."

"Bude něco vyryté i na druhé straně?" zeptal se Seamus.

"Jo, předpokládám, že by tam něco asi být mělo," souhlasil Harry a rozhlédl se, jestli nemá někdo nějaký návrh.

"Myslím, že datum bitvy a Dorotino jméno jako autorky obrázku," ozval se Neville.

"A tvoje poděkování," přidala se Hermiona.

Ron přestal s jejím obdivováním. "A taky místo, kde byla vyrobená. Nedělá se to tak?"

Harry věděl, že to byly dobré nápady. Rozhodl se proto místo vypracovávání domácího úkolu do přeměňování sepsat první návrh textu, který chtěl mít na plaketě vyrytý. Dokončil ho akorát včas, než se musel před večeří stavit v jejich bytě ve sklepení.

“Lvi jsou spokojení s tvým nápadem?” zeptal se Severus. Během oběda si totiž všiml, že jim Harry ukazuje návrh plakety.

“Jo, jsou. Udělalo to na ně dojem. A také navrhli, že bychom měli nechat něco vyrýt na druhou stranu. Myslím, že je poslechnu.” Ukázal Severusovi pergamen s textem. “Nemají taky nějaké logo, podle kterého se pozná, kdo tu plaketu vyrobil?”

Severus k němu vzhlédl. “Měli by mít, ale je možné, že je to zatím nenapadlo. Řeknu jim o tom. Neumím si představit, že by na něco takového tvůj kmotr vůbec pomyslel.”

“Ještě jedna otázka - tenhle vzorek mi pak vrátí?” zeptal se Harry. “Dorota Ennisová se bitvy neúčastnila, takže plaketu nedostane, ale chtěl bych jí dát tohle.”

Severusovi nezbylo než přikývnout. Harry ho svou laskavostí znovu překvapil. 

-----

Závěrečné měsíce školního roku byly náročné, protože kvůli bitvě a dalším věcem ztratili všichni spoustu času. Nikdo však nebyl pod takovým stresem jako Harry. Naštěstí Hermiona stále organizovala studijní skupinu jako obvykle, ale to znamenalo, že kromě běžných domácích úkolů opakovali i látku z celého roku.

V porovnání s Harrym na tom nebyl Severus tak zle. Když nemohl vyučovat, suploval za něj jiný profesor, přestože si nechal studenty posledního ročníku, aby jim pomohl připravit se na OVCE, takže v tomto ohledu měl práci navíc. Stále ale neměl tak hekticky nabitý program.

O prázdninách chtěl otevřít Snape Manor, protože předpokládal, že tam s Harrym budou bydlet, až jim oběma skončí povinnosti v Bradavicích. Ředitel jim sice navrhl, aby celý další školní rok nebo aspoň jeho část zůstali na hradě, ale kdo ví, jak to bude. Proto se ujistil, že dům nebude pouze zbaven všelijakých prokletí a připraven k obývání, ale že bude i zařízen nábytkem, který jim bude vyhovovat.

Jedno odpoledne se tam přemístil, aby dům prošel a zjistil, co je stále potřeba udělat, a byl překvapen, kolik z původního zařízení je stále na svém místě. Přestože jeho otec byl pomstychtivý a nepříjemný, což negativně ovlivnilo jeho vzpomínky na Manor, jeho matka měla vroucí povahu, ač s ní její manžel špatně zacházel. Když si teď dům důkladněji prohlížel, byl přesně takový, jak si ho pamatoval ze šťastnějších okamžiků svého dětství. Rozhodl se proto, že vymění pouze nábytek a povlečení v jejich budoucí ložnici a příbory a talíře v jídelně. Zbytek může klidně počkat.

Všechny starobylé rodiny pořídily své stříbrné nádobí prostřednictvím obchodního úseku Gringottovy banky. Byla to tradice, již Severus hodlal dodržovat. Přeplácaný barokní styl jeho matky ho nikdy nezaujal, ale kdyby nechal na veškeré stříbrné nádobí vyrazit monogram, který pro Harryho navrhli skřeti… Domluvil si proto s nimi schůzku.

Byl překvapen, když skřeta z obchodní divize doprovázel i ředitel banky. Vyměnili si obvyklé pozdravy a pak už netrvalo dlouho, aby si uvědomil, že tohle není pouze obchodní schůzka.

“Současné rodinné stříbro je ve stylu, který se mi nelíbí. Rád bych ho nahradil něčím jiným,” začal. “Také se domnívám, že lord Potter a já budeme potřebovat servis pro mnohem větší počet lidí.”

“Samozřejmě, lorde Snape,” souhlasil s ním obchodní zástupce. Vytáhl vzorkovník a obrázek monogramu. “Předpokládám, že tím nahradíme Váš současný servis a že si budete přát, aby na každém kousku byl vyrytý Váš společný monogram?”

Severus si vybral z nabídky styl, který se mu líbil, a odsouhlasil vyrytí monogramu.Než předal staré příbory zpět Gringottovým, aby je upravili podle jeho požadavků, zarazil se. Jeho sestře by se mohly líbit a on by jí je rád daroval.

Jakmile byla objednávka potvrzena, ředitel banky, starý, ale elegantně oblečený skřet jménem Rankood, promluvil.

“Lorde Snape, byl jsem potěšen, že jste nás kontaktoval kvůli Vašemu novému stříbrnému nádobí, a rozhodl jsem se, že se této schůzky zúčastním, abych si s Vámi mohl promluvit. Jak jsem pochopil, s lordem Potterem jste uzavřeli zakázku v Zimních zemích a znepokojilo mne, že už možná nejste spokojeni s našimi službami.”

Severus si uvědomoval, že skřeti se svým až extrémním zaměřením na obchody se o jejich objednávce plaket dozvědí. Nepředpokládal však, že je to až tak moc znepokojí. Potlačil sarkastickou odpověď, která se mu tlačila na jazyk (u skřetů by to nikdy nedělalo dobrotu), a poskytl jim vysvětlení.

“Rankoode, dovolte mi to vysvětlit. Lord Potter se obával, že kdyby nabídl účastníkům závěrečné bitvy svou vlastní odměnu, Ministerstvo kouzel by to mohlo považovat za konkurenci či projev soupeření s jejich Merlinovým řádem. A protože má výjimečný vztah k Zimním zemím, rozhodl se podpořit jejich hospodářství výrobou ocelových plaket. Nechtěl použít žádný drahý kov, jak by to bylo v případě, kdyby o jejich výrobu požádal Gringottovu banku, a tudíž se nebude jednat o nic, co by mohlo soutěžit v prestiži nebo dokonce nahradit Merlinův řád udělovaný ministerstvem. Vaši banku jsem si vždy najímal pro osobní potřeby, například jen před pár měsíci jsem s Vámi uzavřel zakázku na zlomení všech prokletí na Snape Manor a na vytvoření medailonu se společným monogramem, který jsem daroval svému manželovi.”

Rankood přikývl. “Přesně to jsme předpokládali, ale museli jsme se ujistit. Věřím, že se můžeme těšit na další obchody v budoucnosti.”

Severus souhlasně přikývl a tím byla jejich schůzka ukončená. Nepřekvapilo ho, když se o pár dní později dozvěděl, že Gringottova banka zamýšlí v Zimních zemích otevřít svou pobočku.

-----

Hotové plakety byly dodány pár týdnů před koncem školního roku. Byly uložené v několika velkých bednách, které Severus uskladnil v prázdné učebně v podzemí. Na Harryho padla sklíčenost, když si uvědomil, kolik jich je a kolik času mu zabere napsat věnování a odeslat je.

“Magie, pane Pottere,” zapředl Severus s úšklebkem, když viděl jeho rozrušení. “Podívej, můžeme očarovat pero, aby kopírovalo tvoje věnování, když ho budeš psát. Všechny dopisy tak budou napsány tvou rukou, ty jen potom sám doplníš jméno adresáta a podepíšeš se. To je práce maximálně na několik hodin. Kromě toho si jsem jistý, že tvůj přítelDobby bude nadšený, když ho pověříš doručením plaket lidem tady na hradě a odesláním zbytku přes soví poštu.”

Harrymu nevadilo poslat většině obecněji formulované přání kromě několika lidí, takže se rozhodl vynechat dnešní studijní skupinu (beztak se měli věnovat obraně proti černé magii a nemyslel si, že zrovna s tímhle předmětem by měl nějaké problémy) a rozeslat plakety. Dobby byl nadšením bez sebe, že od Harryho Pottera dostal svou vlastní plaketu a že ho Harry požádal o pomoc. Druhého dne brzy ráno ležely zabalené plakety v bradavických ložnicích na polštářích svých příjemců, aby si je mohli otevřít hned po probuzení. Dobby také naverboval (nebo možná zastrašil) další skřítky, aby s ním seděli v sovinci a odesílali zbylé balíčky po sovách, jakmile se tam nějaká ukázala. Dokonce i lidé bydlící na druhém konci světa dostali svůj dárek během několika dní.

Nakonec Harry musel řešit pouze problém s několika plaketami. Poslal dárek a poděkování všem lidem a kouzelným bytostem s výjimkou jediné skupiny. Jak je má, u všech čertů, doručit černým wyrmům? Ani netušil, jestli takový dárek ocení. V žádném případě je však nehodlal opomenout. Přenesl svou mysl do ley lines a s potěšením zjistil, že přesně podle jejich slibu tam stojí jeden wyrm na stráži. Obrovské stvoření se před ním zhmotnilo ihned poté, co do ley lines vstoupil.

“Promiňte,” oslovil wyrma Harry, “mám malý problém a možná mi s ním dokážete pomoci.”

Wyrm uctivě sklonil hlavu. Nemyslel si, že by mohl Harrymu Potterovi pomoci, ale mohl by jeho otázku nebo požadavek přednést starším. “Udělám, co bude v mých silách, mladý králi.”

“V mém hnízdě je zvykem každému, kdo někomu nějakým způsobem pomůže, poděkovat předáním malého dárku. Všem jsem již předal malou pamětní plaketu s obrázkem z bitvy. Rád bych ji také věnoval černým wyrmům, kteří mi v boji pomohli. Cení se tento způsob poděkování i ve vašem hnízdě?”

“Neudělali jsme nic, za co bys nám musel děkovat, mladý králi,” protestoval wyrm. “Vyhnal jsi z naší země ďábelské požírače duší. To my ti dlužíme poděkování.”

Harry dostal pocit, že jeho “děkovací” problém je větší, než si myslel, ale nevzdával se.

“Vaše pomoc v bitvě byla rozhodující pro výsledek a bez ní bychom nemohli vyhrát. Rád bych dal najevo svou vděčnost černým wyrmům stejně, jako jsem ji vyjádřil i všem ostatním. Pokud by vás moje poděkování nějak urazilo nebo byste ho vnímali vysloveně negativně, znovu si to promyslím, ale opravdu bych rád přivítal všechny černé wyrmy, kteří pomáhali s obranou mého hnízda, na louce před hradem zítra v poledne, abych jim mohl dárek předat.”

“Jak si přeješ, mladý králi, budeme poctěni,” odpověděl wyrm.

“Kolik wyrmů se zapojilo do boje? Je mi líto, ale neznám vaše jména.”

“My wyrmové nemáme jména, nepotřebujeme je. Ale v boji ti pomáhalo osmnáct wyrmů. Přivedu je, abych vyplnil tvé přání.”

“Vzpomínám si, že jeden z wyrmů jednou zmínil, že máte starší. Pokud by také chtěli přijít, byl bych velice poctěn.”

Černý wyrm přikývl a zmizel.

Druhý den byla sobota. Panovalo slunečné počasí, i když vzduch byl stále chladný, a protože nebylo vyučování, téměř všichni stáli v poledne před hradem. Náhle se ze země před nimi vynořila ohromná černá stvoření. Obyvatelé hradu už o wyrmech věděli a navíc se jim dostalo poučení o jejich velikosti, ale přesto několik mladších studentů zděšením vykřiklo. Před nimi bylo osmnáct wyrmů se zářivě se lesknoucí kůží, které obklopovali další wyrmové, z nichž někteří měli kůži pokrytou skvrnami. Harry předpokládal, že to jsou jejich starší.

Vyčaroval Sonorusa oslovil je.

“Přátelé, draci ze Zimních zemí, děkuji vám, že jste dnes navštívili Bradavice, mé hnízdo. Svým přátelům jsem již oznámil, co vám chci říct, takže není třeba, abych jim svou řeč překládal. Nicméně jsem chtěl, aby tu byli se mnou, abychom vám mohli náležitě vyjádřit naše díky za vaši neocenitelnou pomoc při porážce Temné armády.”

Harry začal tleskat a ostatní se k němu okamžitě přidali. Černí wyrmové byli takovými ovacemi zmateni, takže když potlesk ustal, Harry jim to vysvětlil.

“V našem hnízdě je potlesk způsobem ocenění nebo vyjádření radosti z dobře udělané práce.”

Severus přistoupil k Harrymu a položil mu ruku na paži. “Mohu jim také něco říct?”

Harry přikývl a všiml si, že Severus na sebe bezhůlkově seslal kouzlo Sonorus.

“Jako manžel pana Pottera bych vám rád poděkoval za to, že jste jako první rozpoznali jedinečné postavení pana Pottera v celém kouzelnickém světě. Když jste nám pomáhali zahnat mozkomory zpět do Studny zoufalství, pan Potter předvedl magii, která naznačovala, že se chystá něco výjimečného a nesmírně mocného, ale nechápali jsme, co by to mohlo být. Byli jste to vy, kdo pana Pottera uctili poklonou. Prokázali jste tak jako úplně první respekt králi kouzelnického světa. Chci se připojit ke svému manželovi a poděkovat vám a přeji si, aby všichni věděli o vaší mimořádné roli, když začal kráčet po své životní stezce.”

Severusova slova se setkala s mohutným šeptáním mezi studenty a některými profesory, zatímco je Harry překládal do hadího jazyka. Když skončil, pokračoval ve svém projevu.

“Nechal jsem vyrobit malé pamětní plakety, které jsem jako vyjádření mých díků předal všem účastníkům Bitvy o Bradavice, a nyní bych je chtěl předat i svým dračím přátelům.”

Potom vzrůstem malý Harry přistoupil ke každému obrovskému wyrmovi a předal mu malý balíček. Jakmile všech osmnáct wyrmů drželo ve svých tlamách dárek, jeden ze starších, jehož kůže byla šedá a posetá četnými skvrnami a jenž se pohyboval pomaleji než všichni ostatní, vystoupil kupředu. Podle reakce ostatních černých wyrmů Harry usoudil, že se jedná o věkem nejstaršího ze starších, a uklonil se mu.

Starší promluvil: “Mé hnízdo je vyznamenané tím, že jsme se setkali s mladým králem, který naší vlasti velice pomohl. Považujeme za výsadu, že jsme mu mohli pomoci v boji. Naši dračí válečníci budou opatrovat dar, který jim král předal, a budou ho uchovávat na čestném místě.”

Wyrmové počkali, dokud Harry nepřeložil jeho slova svým přátelům, a potom se králi poklonili a zmizeli v zemi.

-----

Oficiální předávání Merlinova řádu naplánovalo Ministerstvo kouzel na dobu, kdy se začne oteplovat, což znamenalo, že pak už Harry se Severusem nebudou moci nadále odkládat veřejné prohlášení, proč se rozhodli odmítnout Merlinův řád a jak Harry vidí své další působení jako král kouzelnického světa. Albus zredigoval první návrh prohlášení do textu, který by bylo možné skutečně vytisknout, a předal jim ho ke konečnému schválení.

“Ministryně včera mluvila s ředitelem o předávání Merlinova řádu. Ceremonie je naplánována na příští sobotu, takže bychom měli oznámit náš postoj,” vysvětlil Severus Harrymu předtím, než mladík odešel na pravidelné úterní sezení jejich studijní skupinky. “Mám tady návrh textu, který jsme s Albusem napsali. Až se vrátíš, můžeme si ho projít.”

“Vlastně na dnešek je v plánu opakování starodávných run, na které nechodím, takže jsem si chtěl opakovat vlastní učivo. Mohli bychom se na to podívat teď? Můžu tam dorazit později.”

Severus uklidil nádobí z kuchyňského stolu. Když se posadili, přistrčil pergamen před svého manžela. Harrymu se text líbil, protože věděl, že nemá šanci pochopit všechny politické kličky a nuance,a byl rád, že o to se postarali Severus a Albus. Po několika minutách a změně pár slovíček měl pocit, že jejich vyhlášení je dokonalé.

“Takže, jak to oznámíme světu?” zeptal se.

“Ministryně navrhla formu otevřeného dopisu a ředitel s ní souhlasí. Už o tom spolu diskutovali a Albus věří, že madame Bonesová tě v tvém rozhodnutí podpoří. Tím, že jsme ji do toho zasvětili, jsme ji zároveň učinili součástí celého rozhodování.” 

Severus si povzdechl. Nejraději by s tím šel rovnou do Denního věštce jako předtím, ale ředitel byl silně proti tomu. Severus ho jen zdráhavě poslechl.

“Když nic jiného, tak to znevýhodňuje ty, kteří by nás za naše rozhodnutí chtěli pranýřovat. Přepíšeme to a podepíšeme se. Ředitel má zítra ráno na ministerstvu domluvenou schůzku, takže dopis může madame Bonesové doručit. Jakmile ho ministryně obdrží, můžeme poslat kopie do novin.”

To se Harrymu zdálo rozumné. Severus si přivolal bleskobrk, aby mu nadiktoval dopis, který později podepíší, zatímco mladík odešel studovat.

-----

DENNÍ VĚŠTEC - středeční vydání

HARRY POTTER ODMÍTL MERLINŮV ŘÁD!

Denní věštec obdržel kopii dopisu doručeného dnes ministryni Amélii Bonesové, v němž Harry Potter a jeho manžel Severus Snape odmítli přijmout Merlinův řád, jenž jim měl být slavnostně udělen tuto sobotu!

Znění dopisu:

žená paní ministryně Bonesová,

oba se cítíme poctěni úmyslem Ministerstva kouzel, udělit nám Merlinůřád prvního stupně. Obdržení řádu je samozřejměvelice prestižní událost. Bohužel jsme se po velmi důkladném zvažování rozhodli řád nepřijmout.

Harryho Pottera ustanovila králem kouzelnického světa samotná magie, protože bylo potřeba někoho, kdo se té role ujme a bude schopný úspěšněuskutečnit konkrétní úkol. Merlin mu umožnil získat přístup k magii Severuse Snapea, protože věděl, že to je k úspěšnému splnění úkolu nezbytné. Poražením Toma Raddlea jsme tento úkol splnili. Nic víc, nic míň. Domníváme se, že přijmout poctu za něco, co nám uložila samotná magie, není vhodné. Vděčnost celého kouzelnického světa považujeme na dostatečné vyznamenání.

Oba jsme pyšní, že jsme členy britského kouzelnického společenství. Naše rodiny byly jeho součástí více nežtisíc let. Z titulu hlav obou rodůVás ujišťujeme, že i nadále zůstaneme jeho pyšnými členy a aktivními občany.

Magie ustanovila Harryho Pottera králem celého kouzelnického světa. Ačkoliv i nadále hodláme žít v Británii, musíme respektovat postavení Harryho Pottera, které je zcela oddělené od jeho statusu britského občana.

Děkujeme Vám ještějednou za prokázanou poctu. Ačkoliv sami Merlinůřád nepřijmeme, zúčastníme se slavnostního předávání ostatním kouzelníkům a čarodějkám, kteří statečněa neochvějněstáli po našem boku v Bitvěo Bradavice.

S úctou,

Harry Potter
Severus Snape

Níže přetiskujeme i odpověď ministryně Bonesové:

žení pánové Pottere a Snape,

s lítostí jsem se dozvěděla,že nepřijmete Merlinůřád prvního stupně, ale plněchápu Vaše důvody. Přestože jsem osobnězklamaná, že nebudu mít příležitost Vám oficiálněvyjádřit poděkování Ministerstva kouzel za Váš vpravděhrdinský skutek, využiji příležitost, jižmi dává odpověď na Váš dopis, abych Vám alespoňpoděkovala jako soukromá osoba.

Britští kouzelníci a čarodějky jsou neobyčejněpyšní, že jeden z jejich středu byl zvolen naším králem a že jste svůj úkol s velkou úspěšností splnil. Samozřejměsi uvědomuji, že jste to byl Vy, kdo byl jmenován naším králem, nikoliv Ministerstvo kouzel, ani kouzelnická populace, která Vám vzdává díky. Je pro nás velkou poctou, že zůstanete aktivními členy britského kouzelnického společenství, a chápeme, že pokud budete okolnostmi povolán hovořit či jednat z titulu našeho krále, budete tak činit sám za sebe a britské Ministerstvo kouzel si nebude moci činit nároky rozhodovat, jak svou povinnost naplníte.

Těším se na setkání s Vámi na slavnostním předávání Merlinova řádu.

S úctou,

Amélie Bonesová
Ministryn
ě kouzel

-----

Poté, co ministryně povolila zveřejnění své odpovědi na dopis pánů Pottera a Snapea, urychleně svolala schůzi, na které se rozhodlo o pořadí při předávání řádů. Nikdo z těch, kteří si Merlinův řád ne zcela zasloužili, neodmítl jeho převzetí, a madame Bonesová neoblomně trvala na tom, že jim bude předán až úplně nakonec a že první budou vyznamenáni ti, kteří stáli po boku Harryho Pottera v boji proti Temným silám.

Králova vděčnost - 144. kapitola - část druhá

Začátky kralování - 145. kapitola - část první

Komentáře   

0 # Odp.: Králova vděčnost - 144. kapitola - část třetíKarin 2019-04-06 21:57
Moc pěkná kapitolka dík za ni. :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
+1 # :) DíkyLH 2019-02-14 10:59
Díky moc za další kousek této super povídky.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
+1 # Odp.: Králova vděčnost - 144. kapitola - část třetíberuska 2019-01-30 21:55
Děkuji za preklad.
Pekna klidna cast kapitoly, velmi se tesim na dalsi. Jsem ráda, ze odmitnuti Řadu se obeslo bez nejakych skopicin (i kdyz jak tenkrat nejaky poradce poslal Harrymu 'hulacka' bylo spis vtipne nez dramaticke), ale nikdy clovek nevi co politici vymysli ;-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
+1 # ParádaKarin 2019-01-26 22:29
Poklidná kapitolka dík za překlad.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
+1 # Odp.: Králova vděčnost - 144. kapitola - část třetísisi 2019-01-22 23:02
No tak jo, plakety byly rozdány, wyrmové byli uctěni a odměněni též, Harry a Sev odmítli vyznamenání od ministerstva a na prázdniny pojedou do Snape Manor. Očekávám, že Harrry splní svůj slib, a přemaluje sídlo na červeno, takže bude zdaleka působit velmi pohádkově a malebně. Koneckonců stojí na kopci a bude jej vidět do daleka, pokud máte to štěstí a jste kouzelník, nebo čarodějka, nebo i moták. Jinak je jistě nezakreslitelné a očím mudlůneviditeln é.
Děkuji za překlad, tohle je jedna z mála epických kapitol. V poslední době byly moc dramatické, ale tato je spíš obchodní. A skřeti nemají konflikt s Potter - Snapeovými, takže je to dobré!!! :lol:
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
+1 # ====weras 2019-01-22 13:08
Tak nějak si představuji,že by život po velké bitvě mohl pokračovat.Ale spíš bych uvítala,kdyby se víc psalo o Snape Manoru,který Severus začal předělávat a něco o jeho rodině. Ale nejvíc bych přivítala víc o nich dvou,jejich vztah ještě pořád není úplný,jak pokračují. O jejich soukromí naprosto žádná zmínka.Ale jinak fajn. Byla jsem překvapená,že tato kapitola je teprve třetí část 144 kapitoly. Zbytek asi bude práce na celý rok. Ale i tak velký dík za to,že překládáš!!!!!
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

Vyhledávání

Štítky