Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Původní název: Heart in Chains
Autorka: Morgana
Mail:
 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Překlad:  Pyriel
Beta-reader:  Samy

Párování:  Haldir/Glorfindel, Haldir/Erestor, Erestor/Elrond, Orophin/Celeborn
Rating:  slash, 18+
Varování:  MPREG, strach, AU
Shrnutí:  Kdo je Erestor a co se mu během jeho dlouhého života přihodilo? Co způsobilo, že zachránil Elrondův život, když Nejvyšší král zahynul a zanechal Peredhela osamělého a zlomeného?

 

Erestor civěl na strop. Před chvílí se probudil a teď se mu hlava plnila obrazy, které mu ukazovaly, co se stalo na hostině. Pil miruvor a pak… pak ho Elrond doprovodil zpět do jeho pokojů. Udělal ze sebe velkého blázna, když se vrhl na Půlelfa a políbil ho. Pro smilování Valar, opravdu Elrondovi řekl, že chutná sladce?

Zasténal, obrátil se na bok a schoulil se do embryonální polohy. Co to udělal? A co je důležitější, jak bude Elrond reagovat na to, že ho políbil? Stane se vůči němu Elrond rezervovanější nebo se mu ho podaří přesvědčit, že to způsobil miruvor a jeho emocionální nerovnováha? Uvěří mu to Elrond? A odpustí mu, že byl tak drzý? ‘Proč jsem to udělal?’ Ale odpověď byla dost jednoduchá. Zoufale toužil udržet si Elronda nablízku a nechtěl ho už nikdy nechat odejít. Elrond mu věnoval minulou noc tolik pozornosti a jemu se to líbilo.

Cítil se ve svých šatech stále nepohodlněji, proto se pomalu vytáhl do sedu. Měl na sobě róbu z minulé noci a Glorfindelova spona stále ještě držela jeho účes na místě. Utrápeně si třel můstek nosu. Jak se bude dneska moci podívat Elrondovi do tváře? Neměl by mu poslat vzkaz, že se necítí dobře? Ne, to by nefungovalo, protože Elrond - léčitel - by ho chtěl prohlédnout. Neměl na vybranou. Musí Půlelfovi čelit, ale nejprve se musí rozhodnout pro strategii. Má předstírat, že na ten polibek zapomněl? Nebo s tím má ihned začít, ale obvinit miruvor? Pití jistě posílilo jeho odvahu natolik, aby Elronda políbil. Půlelf to určitě ví. Přinejmenším jeho dcera se nad ním slitovala a pro změnu ho nekopala!

„Erestore? Smím vstoupit?“

Erestor zanaříkal, když zaslechl Lindirův veselý hlas. „Nechte mě být, prosím.“

„To nemůžu. Lord Elrond mi přikázal, abych vás zkontroloval.“

Erestor si sklíčeně povzdechl. „Tak vstupte, když musíte!“ Erestor se netěšil na to, že bude zvědavý elf dorážet a vyptávat se.

Lindir vstoupil a na Erestora se usmál. Skutečnost, že Elrond dnes vypadal ještě pomačkaněji než obvykle, když jedl snídani, ho vedla k domněnce, že se mezi nimi odehrálo něco příjemného. Krátce pocítil bodnutí viny. Koneckonců, Celebrían odplula do Valinoru teprve před osmi měsíci, ale stejně jako Arwen, dával na první místo štěstí svého Pána a Celebrían dala Elrondovi svobodu, aby znovu miloval. „Zjišťuji, že se dnes ráno necítíte dobře?“ Lindir vytáhl židli a posadil se naproti Erestorovi. „Způsobil vám miruvor bolení hlavy?“

„Ne, to ne.“ ‘To ten polibek.’ Erestor se cítil v rozpacích za to, že dal průchod svým pocitům. Kdyby jen nebylo toho zatraceného miruvoru!

„Smím tedy říci jednomu ze sloužících, aby v tom případě přinesl snídani?“

Erestor jednou kývl. „A pomohl byste mi z těchto šatů? Musím také Glorfindelovi vrátit sponu do vlasů.“ Špičkami prstů přejel mithrilový šperk.

„Aha, myslel jsem si, že už jsem ji viděl předtím,“ řekl Lindir. „Sluší vám.“ Vstal ze židle, zavolal ven na sloužícího, aby přinesl Erestorovu snídani, a pak se vrátil ke svému svěřenci. „Čemu dáte přednost? Kalhotám? Košili? Róbě?“

„Róbu,“ odpověděl Erestor. Kalhoty by způsobily, že by jeho naběhlé břicho ještě víc vyčnívalo.

Lindir prozkoumal Erestorův šatník a vybral purpurový šat, ušitý z nejlehčího hedvábí, s lemováním v barvě země. „Myslím, že tahle bude vhodná?“

Erestor se zamračil. „Nikdy dřív jsem ji neviděl.“

„Zatímco jste byl na hostině, krejčí dokončil další kousek vaší garderoby. Doufám, že vás barva a střih potěší.“

Erestor se opravdu spokojeně usmál. „Musím poděkovat Elrondovi za jeho štědrost.“

Lindir se vřele usmál. „Od vašeho příjezdu se Lord Elrond mnohem víc usmívá. Byl dost tichý a smutný, protože jeho manželka odplula do Amánu, ale vypadá to, že jste to změnil.“

Erestor odvrátil oči. „Nemám sebemenší úmysl převzít jakkoliv místo Lady Celebrían.“

„To nemůžete, dokonce i kdybyste chtěl,“ řekl Lindir zamyšleně. „Byla jedinečná a rodinou nesmírně milovaná,“ odmlčel se, když zahlédl sklíčený výraz na Erestorově tváři, „ale můžete být společníkem Lorda Elronda. Jste svá vlastní osobnost a oblíbil si vaši společnost. Rád vidím našeho Pána šťastného a dokonce si myslím, že se těší na to, až bude sledovat, jak vaše dítě tady v Imladris vyrůstá.“

„To je víc, než v co jsem kdy doufal,“ zašeptal Erestor a v krku se mu utvořila hrouda emocí.

Lindir se nad tím komentářem zamračil, ale pak dorazil sloužící s Erestorovou snídaní a Lindir pomohl Erestorovi ke stolu, kde se tmavovlasý elf usadil. „Ach, než zapomenu; Lady Arwen se zajímala, jestli jste ochotný strávit dopoledne s ní místo v knihovně? Mluvila cosi o vytvoření dětského pokoje.“

Pravda byla, že Arwen vrazila do pokojů svého otce, když byl Půlelf uprostřed snídaně. Žádala ho o dovolení změnit jedno z vnitřních apartmá v Erestorův byt a zařídit jeden ze sousedních pokojů jako dětský pokoj. Elrond souhlasil a dal jí volnou ruku. Když to vyslechla, s úsměvem odešla. Lindir věnoval Elrondovi vědoucí úsměv; uvědomil si, že Půlelf řekl ano, protože pak bude zaměstnaná a tak zůstane Erestorovi a Elrondovi mnohem víc času, který budou moci strávit spolu.

„Lindire?“

„Erestorův hlas ho přinutil vytrhnout se ze zadumání a soustředit se na Erestora. Potěšeně zaznamenal, že tmavovlasý elf snědl téměř všechno na podnose. „Vaše chuť k jídlu se zlepšila.“

„Vykrmujete mě,“ zamumlal Erestor a uvědomil si, že by během těch posledních měsíců těhotenství mohl rychle přibrat na váze, pokud budou pokračovat v tom, že ho nutí takhle jíst.

„Takže… mohu oznámit Lady Arwen, že se cítíte dost dobře na to, abyste ji přijal?“

„Ona přijde do mých pokojů?“ Erestor si nebyl jistý, co si má o Arwen myslet. Minulý večer ji chtěl mít rád, ale pořád si ještě nebyl jistý, jestli nemá tajný úkol, který jí dala Galadriel.

Lindir pozvedl obočí a trpělivě čekal na Erestora, až se rozhodne.

„Ano, můžete jí říct, že si s ní promluvím.“ Erestor odstrčil podnos a podařilo se mu postavit. Zvedl purpurový oděv a prohlásil: „Potřebuji pomoc při převlékání.“

Lindir se usmál; jen před pár dny byl Erestor příliš ustrašený, než aby přednesl takovou žádost. „Pomohu vám.“

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

„Erestore?“ Arwen vstoupila do pokojů tmavovlasého elfa a zkoumala jeho rysy, aby získala vodítko k tomu, o čem přemýšlel. Když viděla, jak bojuje, aby se postavil jí na uvítanou, rychle pospíšila k němu a řekla mu: „Prosím, zůstaň sedět, můj příteli!“

Erestor si povzdechl a usedl zpět. „Děkuji vám, má Paní.“

„Jmenuji se Arwen.“ Posadila se na pohovku vedle něj. „Řekl ti Lindir o mých plánech na dětský pokoj?“

„Ano, řekl.“ Erestor si olízl rty a cítil se trochu stísněně, když teď byla tak blízko. Stále ještě nemohl vyloučit, že ji sem Galadriel poslala záměrně. „Opravdu si myslíte, že je dětský pokoj nezbytný? Stejně tak by postačilo do mých pokojů umístit kolébku.“

Arweniny oči odhalily nelibost. „A co šaty pro dítě? Hračky? Je tu tolik věcí, které musíme uvážit.“ Svůdně se usmála. „Mohli bychom vybrat motiv pro dětský pokoj, aby byl dokončený předtím, než se děťátko narodí.“ Slabě se začervenala. „Možná sis všiml, že se na to narození těším.“

„Všiml jsem si,“ zašeptal roztržitě Erestor. „Ale proč?“

„Vždycky jsem v této domácnosti byla za dítě,“ vysvětlila Arwen trpělivě. „A teď už dál nebudu ta nejmladší. A… musím přiznat, že bych si s ní ráda hrála a seděla u ní, když si budeš potřebovat odpočinout. Já… jednoho dne chci být matkou a tohle by mi pomohlo se připravit. Doufám, že mě necháš.“

Erestor usilovně polykal. Mohlo by to být tak, že nemá žádné skryté motivy a jen se pokouší být milá a pomoci? Pohlédl na ni, zkoumal její rysy a usilovně se snažil najít jakoukoliv podobnost s Celebrían nebo Galadriel. Arwen zdědila po otci vzhled i povahu. Možná by stálo za to riskovat a dovolit jí to. „A kam byste umístila ten dětský pokoj?“ Rozhlédl se po ložnici a divil se, jestli neplánuje přidat sem další stěnu, aby tento pokoj oddělila od dětského.

„Ne tady,“ usmála se Arwen, když si uvědomila jeho nedorozumění. „Našla jsem rozkošný byt umístěný v severním křídle.“

Severní křídlo? Erestor se zamračil. Nebyly tam pokoje Elronda a jeho dětí? „Jste si jistá, že nemůžete použít raději tyto pokoje?“

Arwen si odkašlala. „Tohle jsou pokoje pro hosty, Erestore. Nemůžeš tu bydlet a vychovávat tu dítě. Potřebuješ mít svůj vlastní byt.“

„Och, tak to bych měl vaši velkorysou nabídku přijmout,“ mumlal Erestor a divil se, proč je tak odhodlaná to pro něj dělat.

„Mohu ti ukázat pokoje, které jsem vybrala?“ Arwen vstala z pohovky a upravila si své burgundské šaty, ozdobené krajkou a zlatou výšivkou.

Dokonce i Erestor musel připustit, že vypadá báječně. „Přidám se k vám.“ Pomalu vstal z pohovky a položil si jednu ruku pod své břicho. Na okamžik zapomněl na její přítomnost a řekl si pro sebe: „Nevidím dokonce ani svoje nohy.“

„Jaký je to pocit?“ zeptala se Arwen, když zaslechla jeho komentář. „Jaké to je? Být těhotný?“

Erestor se na ni slabě usmál. „Když nepočítám váhu navíc? Změny nálady? Nevolnosti následované potravinovými chutěmi? Ty děsné křeče a neschopnost udělat cokoliv bez pomoci?“

Vykulila oči a smála se. „Ano, navzdory tomu všemu.“

„Co všechny tyto věci vynahrazuje je to, že ji mohu cítit. Cítím její přítomnost ve své mysli. Také její kopání je silné a neustále mě ujišťuje, že se jí dobře daří.“

„Jsi přesvědčený, že to bude holčička?“ Arwen byla potěšená. „Vždycky jsem chtěla sestru a -“ Šokovaně se zarazila, když viděla, jak sebou trhnul a odvrátil se od ní. „Nemyslela jsem to jako urážku,“ rychle pronesla a položila mu ruku na rameno. „Pohlížela bych na ni jako na sestru, kterou jsem nikdy neměla, ale vždycky jsem mladší sestřičku chtěla.“

Erestor si rozhodně setřel slzy, které mu tekly z očí, protože nechtěl, aby ho Arwen viděla plakat. Ale když ji slyšel říkat tamto… „Děkuji vám, pomůže mi, když vím, že ji přijmete a budete ji milovat.“

Arwen se nad jeho slovy zamračila a uvědomila si, že nepochopila něco důležitého, ale protože nevěděla, co ho rozrušilo, rozhodla se pro rozptýlení. „Možná už máš nějaké nápady na dětský pokoj?“ uchopila ho za paži a vedla ke dveřím.

„Ne, nikdy mě nenapadlo, že bych nějaký měl.“ Erestor zamrkal. „Kam mě to vedete?“ Najednou zjistil, že stojí na chodbě.

„Samozřejmě do tvého nového bytu. Lindir už plánuje, že do tvých nových pokojů přestěhuje tvůj majetek, zatímco budeš dnes odpoledne pracovat s mým otcem. Až se vrátíš ze své procházky, najdeš svou ložnici připravenou, a zítra se pustíme do dětského pokoje.“

Erestor dovolil, aby ho táhla s sebou chodbami, a byl zvědavý, jak bude Elrond reagovat, až se dozví, že jeho nové pokoje jsou situované v rodinném křídle.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Glorfindel sledoval spícího Haldira a naklonil se blíž, aby políbil pohmožděné rty. Minulou noc mu Haldir dokázal, že je velice nadaný, pokud jde o hraní na flétnu, a ta vzpomínka přinesla na jeho tvář rozpustilý úšklebek. „Dobré ráno, má lásko,“ zašeptal, pak se slitoval nad pohmožděnými rty, přesunul se a políbil stříbrný pramen vlasů. „Věřím že jsi spal dobře? Moje postel je pohodlná. Zejména když jsem v ní já.“

Haldir nad takovou domýšlivostí zakroutil hlavou. „Byla by méně pohodlná, kdybych se rozhodl raději vyhledat svou vlastní postel.“

„Ach, ale ty teď musíš zůstat se mnou, když jsme se vzali, melme.“ Glorfindel se postavil na všechny čtyři a přelezl nad svého manžela. Poklesl a zakryl tělo velitele stráží. „A teď vážně, přestěhuješ se do mých pokojů?“

„Chtěl bys to?“ Haldir zvedl pravou ruku a konečkem prstu objel obrys Glorfindelových rtů. „Nebojíš se, že skončíme tím, že si půjdeme po krku?“

„Ne, meleth-nin, myslím, že si najdeme příjemnější způsob, jak se pobavit.“ Zatímco oždiboval Haldirův spodní ret, srovnal jejich erekce a začal přirážet proti němu.

Haldir vyklenul obočí a když to Glorfindel viděl, vysvětlil. „Nechci tě zanechat bolavého, protože se musíme přidat k dnešní hlídce.“

„Vyčerpáváš mě, Zabijáku balroga,“ zamumlal Haldir, zavřel oči a oddával se pocitům rozkoše. Pohybovali se v souladu, a když Glorfindel olízl jeho ušní lalůček, dosáhl Haldir uvolnění.

Glorfindel, který cítil vystříknout teplou, mokrou tekutinu na své břicho, také dosáhl orgasmu. Pošetile se usmíval, slízl krůpěj potu z Haldirova obočí a užíval si slanou chuť. „Měli bychom se umýt a připojit se ke stráži.“

Haldir zanaříkal: „ Bude to únavný den.“

„V tom bys mohl mít pravdu. Budeme kontrolovat jižní hranici a tam je vždycky nějaká skřetí aktivita, kterou musíme sledovat. Jestli se s nimi srazíme…“

„Tak je budeme muset zabít,“ dokončil za něj Haldir. „V tom případě ze mě slez. Potřebuji se vykoupat a obléct.“ Glorfindel se od něj odtáhl a Haldir se posadil. Jakmile se postavil na nohy, vyrazil do koupelny. Když v zrcadle uviděl svůj odraz, zabručel na svého manžela, který se k němu přidal. „Mohl jsi udělat tu značku tak, aby byla skrytá pod límcem!“

Glorfindel se na něj 'nevinně' usmál. „Chci, aby všichni věděli, že jsi můj.“

„To se dá zařídit,“ zavrčel Haldir a popadl Glorfindela. Nejdříve vsál kůži na jeho hrdle a pak ho hravě kousl, čímž na oplátku nechal značku na něm. „Nebudu jediný označkovaný, kdo dneska bude patrolovat na hranicích,“ uchechtl se pobaveně a pustil Eldu ze svého sevření.

Nyní to byl zase Glorfindel, který zíral na svůj odraz. Vykulil oči a vrhl na stříbrovlasého elfa zničující pohled, přičemž pronesl: „ Opravdu, moc originální. Myslel jsem, že bys to zvládl lépe.“

Ale Haldir viděl v Glorfindelových očích jiskřičky. „Umím to udělat lépe,“ vrčel Haldir. „Jsem velitel stráží Galadhrim. Ty jsi možná mohl zničit balroga, ale já bych nakonec mohl zničit tebe.“

Tetelení nedočkavého očekávání projelo dolů Glorfindelovou páteří. „Já se ti nevzdám, herven-nín. Budeš mě muset přinutit.“ Doufal, že Haldir tuto výzvu přijme. Pomyšlení na to, jak Haldir přebírá kontrolu, ho vzrušilo.

„Ach, tak takhle ty mě chceš?“ Haldirovy oči plály veselím a touhou. „O to se můžu postarat, můj drahý manželi. Já tě přinutím,“ vrněl a přitiskl se na Glorfindela.

„Dávej pozor, ještě se musíme umýt.“

Haldir se zasmál, odložil šaty a vstoupil do bazénku. „Připojíš se ke mně?“

Glorfindel téměř slintal při pohledu na svalnaté a přece hbité tělo svého manžela. „Och, jak bych ti vůbec mohl vzdorovat?“ A během okamžiku se k němu přidal.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

„Tohle jsou pokoje, které jste vybrala pro mne?“ Erestor si myslel, že jeho hostinské pokoje jsou rozlehlé, ale tento byt se skládal z obrovské hlavní ložnice, pracovny, přepychové koupelny a zahrady, kde jemně šplouchal přes kameny vodopád. Pro vychovávání dítěte to bylo dokonalé!

„Ano,“ Arwen sledovala Erestora, který si prohlížel už zařízenou ložnici. „Využijeme místnost, která byla zamýšlena jako pracovna, pro dětský pokoj.“

„To by se mi líbilo.“ Pokoje byly naplněny teplými slunečními paprsky a oknem vstupoval mírný větřík.

„Jestli se ti ten nápad líbí, mohli bychom zdi tady pomalovat,“ prohlásila Arwen, když vstupovala do budoucího dětského pokojíku. „Možná něco konejšivého?“

Elrond zaslechl jejich hlasy a šel teď k nim, ale zůstal skrytý trochu déle, protože chtěl Erestora studovat. Stále uvažoval o tom polibku a své dychtivé reakci na něj.

„Moře…“ zašeptal Erestor roztržitě. „Vlny… racci, lastury a delfíni.“

Elrond v ložnici se zamračil. Tak tohle bylo podivné přání. Očekával, že Erestor požádá o lesní výjevy, ptáky, možná další zvířata, ale nikdy moře.

„Delfíni?“ Arwen tato zvířata nikdy neviděla. „Proč moře?“

„Žil jsem krátce v přístavech Sirionu,“ odvětil Erestor a znovu si oživil šťastné chvíle s Elwing a dvojčaty. „Měl jsem to tam rád.“

Když viděl na Erestorově tváři opravdu šťastný úsměv, zauvažoval Elrond, jak starý vlastně Erestor je. Mohl snad těhotný elf znát jeho rodiče? Pokud ano, proč se o tom nikdy nezmínil? Každým dnem se pro něj Erestor stával stále větší hádankou.

„Myslím, že to můžeme zařídit,“ ujistila ho Arwen. „Je tu několik umělců, kteří moře viděli a byli by schopní nakreslit nějaké poutavé výjevy.“ Zvedla ruku a spočinula jí na jeho paži. „Řekla bych, že se vám tyto pokoje líbí?“

„Líbí.“ Erestor přikývl hlavou. „Ale jste si jistá, že nebude nikomu vadit, když mě sem přestěhujete? Tohle je rodinné křídlo a já… já nejsem rodina.“

Elrond vzal tuto poznámku jako narážku, aby se zamíchal do rozhovoru. „Vítám myšlenku přestěhovat tě do těchto pokojů.“ Původně byly zamýšleny pro Elladana, ale dvojčata dala přednost tomu sdílet společný byt, a tak zůstaly trvale prázdné. „Jsem si jistý, že ty a tvoje dcera tu budete šťastní.“

Arwen souhlasně pokyvovala, když slyšela slova svého otce, ale Erestor viditelně zbledl. Elrond si uvědomil, že těhotného elfa překvapil, když si myslel, že je s Arwen sám. „Zaslechl jsem váš rozhovor a rozhodl se k vám připojit.“

Erestor se mírně třásl, když teď nečekaně stál Elrondovi tváří v tvář. Vrátila se mu představa, jak líbá Elronda, a zsinalost uvolnila cestu karmínové červeni. Rychle odvrátil oči, když si uvědomil, že na Peredhela zírá. ‘Elbereth, pomoz mi, co budu dělat?’

„Jsem na cestě do své pracovny. Nechceš se ke mně připojit, Erestore? Můžeme se spolu těšit z poledního jídla a pak půjdeme na procházku.“ Chtěl mít Erestora pro sebe.

„Ano, to je dobrý nápad,“ souhlasila Arwen. „Já mezitím začnu s výzdobou dětského pokoje.“

Erestor si povzdechl a pak vykročil k Elrondovi. Když ucítil, jak Půlelfova ruka spočinula na jeho paži, překvapilo ho to, ale z dotyku se neodtáhl. „Arwen? Děkuji vám.“

Arwen se na něj zářivě usmála. Sledovala je, jak odcházejí, pak se obrátila ke zdi a nechala svou představivost divoce se rozeběhnout mezi delfíny, vlnami a racky. Byla odhodlána zvládnout tento úkol co nejlépe.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Erestor počkal, dokud se nedostali do soukromí Elrondovy pracovny, než se vyjádřil k 'tomu'. Jeho žaludek byl napjatý, v krku měl sucho a obrátil sám sebe skrz naskrz, aby našel odvahu k rozhovoru. „Elronde? Já…“ Erestor si olízl rty, díval se stranou a žmoulal látku svého rukávu. Stál před oknem a říkal si, jak tady může být tak krásné počasí, když on sám se cítí tak sklesle.

Elrond přišel blíž a zastavil se přímo před těhotným elfem. Erestorova tvář pro něj byla jako otevřená kniha; věděl naprosto přesně, s čím druhý elf zápolí. „Ano?“

„O… m-minu-lé n-noci… o… t-tom po… po-libku.“ Erestor si mačkal ruce a mírně se od Elronda odvrátil. „T-to byl… m-miru-vor,“ nervózně vykoktal.

Elrondovo srdce se rozbušilo, když viděl emocionální nepokoj, v jakém se Erestor ocitl. Chtěl se natáhnout a ovinout kolem nervózního elfa své paže, ale držel se zpátky. Tohle nebyl čas na něco takového… zatím.

„Vím… příliš j-jsem si …do-volil… N-nikdy bych to neudě-lal… normálně.“ Erestor usilovně polykal a přál si, aby Elrond něco řekl. ‘Křič na mě, nazvi mě hlupákem, je mi jedno, co řekneš, ale něco řekni!’ Napětí se stávalo nesnesitelným a on se konečně odvážil pohlédnout do bouřkových očí Půlelfa. Byl překvapený, když na Elrondově tváři uviděl úsměv a v šedých očích vřelý výraz. Zdálo se, že se na něj Elrond vůbec nezlobí. Ale proč?

Elrond pečlivě zvažoval odpověď, než oslovil Erestora, který se očividně cítil vystrašený. „Chtěl jsi mě políbit nebo to byl jenom miruvor?“

Erestor stále kroutil rukama a pokusil se podívat jinam, ale Elrond nečekaně přidržel jeho bradu svou rukou a přinutil ho udržet oční kontakt.

„Takže, chtěl jsi mě políbit? A prosím, odpověz pravdivě. Nebudu se na tebe zlobit, ať už řekneš cokoliv.“ Elrond doufal, že mu Erestor věří natolik, aby byl upřímný.

Erestor se cítil uvnitř rozervaný. Co by měl říct?

„Pravdu, Erestore. Prosím.“ Elrond se na Erestora prosebně zadíval a doufal, že těhotného elfa přesvědčí, aby mu dal svou důvěru.

Erestor přestal proti Elrondovi bojovat, protože mu chyběla síla, aby udržel předstírání. „Ano, chtěl jsem.“ Protože ho Elrond stále držel na místě, takže mu znemožnil se odvrátit, zavřel místo toho oči. Nechtěl prostě v očích Půlelfa vidět pohrdání, až mu bude odpovídat.

„To je dobře, protože mě se líbilo být tebou políben.“ Elrond pečlivě Erestora sledoval a vřele se usmál, když se obrovské, tmavé oči otevřely a tázavě se na něj zahleděly.

„Líbilo?“ Nedůvěra zaznívala v Erestorově hlasu.

„Líbilo.“ Aby svá slova potvrdil, pohladil něžně Erestorovu tvář. „Tak se kvůli tomu polibku nerozrušuj. Není k tomu žádný důvod.“

Erestor nervózně polkl. Elrondovi se polibek líbil? Měl velké problémy to přijmout.

Elrond si uvědomil, že Erestorův citový neklid zůstal, proto se domníval, že změna předmětu hovoru je nezbytná, aby se těhotný elf zase uklidnil. Zavedl Erestora ke svému psacímu stolu a pomohl mu posadit se. „Dokončil jsi včera sepisování těchto položek?“

Erestor, vržený zpět do reality, zakroutil hlavou. „Bylo jich příliš mnoho.“

„Chceš na nich pokračovat, zatímco já se budu prokousávat svou dnešní korespondencí?“

„Ovšem.“ Jeho kůže stále brněla, ještě se v něm odrážel pocit Elrondových prstů, které hladily jeho pleť. ‘Líbilo se mu, když jsem ho políbil.’ Cítil úlevu a trochu závrať. Proto se zaměřil na svůj úkol, odhodlaný sepsat tyto položky svým nejlepším rukopisem.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Pokračovali v práci déle než obvykle, a když vcházeli do zahrady, Arien už zapadala. Erestor byl ohromený, když se k němu natáhla Elrondova ruka. Rezervovaně dovolil, aby Elrond držel jeho ruku, a divil se, proč to Půlelf dělá.

„Ada! Ada!“

Arweniny vzrušené výkřiky k nim snadno dolehly a elfka brzy stála před nimi, stále ještě trochu supíc z běhu. „Ada, Elladan a Elrohir jsou tady! Přijeli s Haldirem a Glorfindelem! Zřejmě se právě vraceli, když se setkali s hlídkou.“

Byla to jenom jeho představivost nebo Elrondovy oči opravdu mírně potemněly? Erestor si nebyl jistý, ale cítil, jak se vedle něj Elrond napjal.

„To je opravdu dobrá zpráva,“ prohlásil Elrond klidně.

„Šli do svých pokojů, aby se osvěžili, ale připojí se k nám na večeři,“ vyprávěla Arwen rozčileně.

„Zmínili se, jak dlouho zůstanou?“ zamyšleně se Elrond zadíval na svou dceru.

„Ne, nezmínili.“ Arwenino nadšení se najednou vypařilo. „Vypadali… rozzuřeně, ada.“

„Ještě nepřijali odjezd své matky,“ povzdechl si Elrond. „Potřebují víc času, aby se vyrovnali se ztrátou.“

„Protože obviňují sami sebe,“ řekla Arwen melancholicky. Když si uvědomila, že na ni Erestor tázavě hledí, vysvětlila. „Byli na cestě, aby se setkali s naší matkou, když zaútočila skupina skřetů, a tak se obviňují za to, že přišli příliš pozdě, aby jí pomohli.“

Erestor nevěděl, co na to říci, tak raději zůstal zticha. Doufal, že by večeře mohla proběhnout hladce, ale nějak o tom pochyboval.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Erestor se cítil nemístně, když seděl po Elrondově pravici. Arwen se přesunula z Půlelfovy levice a seděla teď vedle Erestora. Měl by se cítit v bezpečí, jak byl mezi nimi zaklíněný, ale necítil. Obával se reakce dvojčat, až ho uvidí sedět vedle jejich otce. K jakému závěru by mohli dospět?

Elrond vycítil Erestorovův neklid a konejšivě spočinul rukou na těhotném elfovi, aby se pokusil ujistit ho, že všechno bude v pořádku.

Poblíž dveří došlo k nečekanému rozruchu a Erestor se napjal, aby uviděl, o co jde. Okamžitě byl potrestán bolestivou křečí v kříži. „Au…“ Zašklebil se nad bolestí.

Elrond se ihned starostlivě zeptal: „Copak?“

„Křeč… moje záda…“ lapal po dechu Erestor. Podařilo se mu zvednout hlavu a pohledem zachytil dvě postavy, oblečené v tmavých barvách, se stejnými rysy. ‘Dvojčata.’ Najednou byl vyrušen ze svých představ, když ucítil, jak Elrondova ruka masíruje jeho kříž, aby zmenšila křeč. Když se dvojčata přiblížila, po celém těle mu naskočila husí kůže.

To ty oči. Byly naplněné mocným, smrtícím vztekem, a byly zaměřené na něj.

 


meleth-nin – můj milovaný
melme –lásko
hervenn-nín – můj manželi

 

 

Srdce v okovech - kapitola 27.

Srdce v okovech - kapitola 29.

 

Vyhledávání

Štítky

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat