Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Původní název: Heart in Chains
Autorka: Morgana
Mail:
 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Překlad:  Pyriel
Beta-reader:  Samy

Párování:  Haldir/Glorfindel, Haldir/Erestor, Erestor/Elrond, Orophin/Celeborn
Rating:  slash, 18+
Varování:  MPREG, strach, AU
Shrnutí:  Kdo je Erestor a co se mu během jeho dlouhého života přihodilo? Co způsobilo, že zachránil Elrondův život, když Nejvyšší král zahynul a zanechal Peredhela osamělého a zlomeného?

 

Haldir v Erestorových očích snadno rozpoznal pocit studu, když si odkládal šaty. Přes jeho rysy se rozšířila červeň a položil si obě ruce před břicho. „Už jsem tě viděl nahého i dřív, víš.“

Erestorův ruměnec se prohloubil. „Ale ne, když jsem byl osm měsíců těhotný,“ zamumlal Erestor ostýchavě.

Haldir naplnil vanu teplou vodou a teď přidával do koupele vonné oleje. Přistoupil k Erestorovi a nabídl mu ruku, které se Erestor chopil a dovolil mu, aby ho vedl k bazénku. Ujistil se, že pevně drží Erestorův pas předtím, než mu pomohl do vody. Nikdy by si neodpustil, kdyby Erestor uklouzl a potratil. Jakmile byl Erestor pohodlně usazený ve vaně, natáhl se Haldir pro růží navoněnou kostku mýdla a začal umývat havraní vlasy.

„Můžu to udělat sám,“ pronesl Erestor tenounkým hláskem, ale tajně měl radost z toho, že ho Haldir obskakuje.

„Těší mě, když to dělám.“ Haldir uchopil hrnek, který stál na okenní římse, a spláchl černé vlasy. „Máš tady uzly.“

„Když jsem se dneska ráno pokusil učesat si vlasy, dostal jsem křeč do ruky,“ vysvětlil Erestor váhavě. Užíval si Haldirovy jemné doteky, začínal se uvolňovat a jeho napjaté svaly změkly.

„Nechám tě na chvilku se máčet,“ oznámil mu Haldir, „mezitím zkontroluju aktivity svého manžela; musím se ujistit, že se chová dobře a nedostává se do problémů.“ Čekal na reakci a dočkal se.

„Manžel?“ Na Erestorově tváři se objevil široký úsměv. Když pohlédl do Haldirových očí, uviděl v nich jiskřičky pobavení. „Vy dva… udělali jste?“

„Ano, dovršili jsme náš sňatek,“ oznámil Haldir s lstivým úšklebkem. „Nyní je oficiálně mým manželem.“

„Takže gratulace je na místě,“ zašeptal Erestor. „Doufám, že vy dva budete vždycky šťastní.“

„Občas je v něm kousek neřáda, ale naštěstí ho mám takového rád,“ škádlivě řekl Haldir. „Budu hned zpátky.“

Úsměv na Erestorově tváři zůstal i po Haldirově odchodu. ‘Jsem šťastný, že jsi našel lásku, Haldire. Vždycky jsem ti říkal, že já pro tebe nejsem vhodný, a Glorfindel je skutečně vynikající volba. Opravdový válečník, který je tě hoden.’ Ale pak ho přepadla deprese, když si uvědomil, že nyní pro něj bude mít Haldir méně času. Byl smutný a cítil se osaměle, když ho ze zadumání vytrhlo dítě, které ho koplo - tvrdě. „Říkáš mi, abych přestal litovat sám sebe?“ Erestor se posmutněle usmál. „Zdá se, že jsi zdědila některé Elrondovy charakterové rysy.“

„Erestore? Jsem zpátky.“

Když pohlédl na Haldira, podivil se Erestor nespokojenému výrazu v oříškových očích. „Stalo se něco?“

„Zmizel. Už není v ložnici.“ Haldir pokrčil rameny. „Nemám tušení, co má tentokrát za lubem.“ Sebral velký a načechraný ručník, rozbalil ho a přehodil si ho přes ramena. „Pojďme tě dostat odtud dřív, než se proměníš v sušenou švestku, lirimaer.“

„Pořád ještě mi tak říkáš?“ Erestor chtěl varovat Haldira, že by se mohl celý zmáčet, když se velitel stráží naklonil blíž, ale zůstal zticha, protože by ho Haldir za tu poznámku škádlil.

Poté, co si vykasal rukávy, ponořil Haldir ruce do vody a pak je ovinul kolem Erestorova pasu. „Pokus se udržet svisle, já udělám zbytek. A nedělej si starosti, držím tě pevně.“

Dostat se z vany byl pro Erestora ten nejděsivější zážitek. Kdyby uklouzl, mohl by pád způsobit potrat. Zatínal prsty do Haldirovy paže, vložil do strážce svou důvěru a začal vstávat z vody. Byl téměř zpět na nohách, když ztratil rovnováhu. Jeho levá noha uklouzla a on polekaně zaječel.

„Držím tě,“ prohlásil pevně Haldir, když viděl na Erestorově tváři paniku a strach. Ustálil tmavovlasého elfa a ujistil se, že ho stále ještě pevně drží. Rychle ovinul ručník kolem Erestorových ramen. Tmavé čokoládové oči mu ukázaly, jak ho ztráta rovnováhy vyděsila, proto ho ještě chvíli pevně držel. „Už žádné další koupele, když budeš sám, slyšíš mě?“ Erestor do jeho hrudi přikývl a Haldir si s úlevou oddechl. „Tak kde teď je ten můj manžel, když ho potřebuju?“

„Volal jsi mě?“ Glorfindel s širokým úsměvem vstoupil do koupelny. „Doufám, že nemluvíš o manželovi, kterého jsi tajně odklidil, aniž bys mi to řekl. Velice bych litoval, že jsem přijal tvou nabídku, kdybys měl…“ Po kratičké přestávce na nadechnutí Glorfindel pokračoval v tlachání.

Haldir v úžasu naslouchal vodopádu slov. Od kdy byl Glorfindel tak mnohomluvný? Ale když zahlédl v Glorfindelových očích kratičký znepokojený výraz zaměřený na Erestora, pochopil, proč je Elda tak upovídaný. ‘Ví, že Erestor téměř uklouzl, a pokouší se ho rozptýlit.’ Miloval Glorfindela ještě víc za to, že to dělá.

Erestor, který se stále ještě ztěžka opíral o Haldira, jim dovolil, aby převzali nad situací velení. Kvůli uklouznutí se mu srdce šíleně rozbušilo a stále ještě se pokoušelo vrátit k původnímu rytmu. Kdyby byl upadl a potratil, nikdy by se nevzpamatoval, protože by věděl, že to byla jeho vina, že zemřela. Aby se přesvědčil, že je v pořádku, pohladil si břicho a okamžitě obdržel kopnutí. Jeho dcera byla v pořádku. Přinutil se věnovat pozornost tomu, co říká Glorfindel, pohlédl na Zabijáka balroga a najednou si uvědomil, že na něj zlatovlasý elf zírá. Vyjekl, když zjistil, že Haldir odstranil ručník a znovu ho nechal nahého. „Haldire!“

Když Glorfindel viděl Erestorovy rozpaky, rychle přehodil přes ramena tmavovlasého elfa ranní róbu. „Musíš mého manžela omluvit. Občas má chování skřeta - nijaké.“ V duchu si vyhuboval za to, že na Erestora tak zíral, ale nikdy předtím neviděl těhotného mužského elfa a nafouklé břicho ho ohromilo.

„Moje způsoby jsou lepší než tvoje,“ zabručel Haldir a doufal, že žertování by mohlo Erestora zase uklidnit. Rychlým pohledem a nakloněním hlavy požádal beze slova Glorfindela, aby koupelnu opustil, a jeho manžel vyhověl.

Erestor si ulehčeně oddechl, když ho teď Glorfindel opustil. „Proč mě tak obskakuje?“

„Má tě rád,“ upřímně mu řekl Haldir. „Když jsem byl pryč, vzal jsem ti šaty na dnešní večer a tohle.“ Haldir předvedl krásně tvarovanou lahvičku plnou oleje. „Tvoje pokožka je mimořádně křehká. Nikdy předtím jsem nic takového neviděl. Musí to být způsobeno těhotenstvím, měl by ses o sebe starat. Natři si tím kůži - tedy ta místa, kam můžeš dosáhnout, a o zbytek se postarám já.“

Erestor vyndal zátku a začal si vtírat do kůže olej vonící po růžích. Haldir byl vždycky pozorný a on se na strážce vděčně usmál. „V poslední době mě kůže svědila.“

„Tak ho použij velkoryse,“ radil Haldir, který se zabýval tříděním spodního prádla, bot, košile a šatů.

„Nedosáhnu si na záda a taky mě svědí,“ řekl Erestor mírně.

Haldir se chopil lahvičky, nechal olej skápnout na Erestorova záda a vmasíroval hustou substanci do kůže. „Budeš dnes večer vonět po růžích.“

Ruměnec se vrátil a Erestor se na Haldira plaše usmál. „Myslíš, že má Elrond vůni růží rád?“

„Jsem si jistý, že ano. Kdo by neměl rád jejich sytou, příjemnou vůni?“ Haldir skončil s Erestorovými zády, odložil olej a vzal další ručník, aby vysušil Erestorovy vlasy. Jakmile si byl jistý, že nebudou kapat na oděv, pomohl Erestorovi do spodního prádla a košile. „Pomůžu ti do róby, až když ti Glorfindel zaplete vlasy.“

„Já zapletené vlasy nenosím,“ připomněl Erestor váhavě. „Nejsem bojovník.“

„Ty ale jsi bojovník,“ prohlásil Haldir a pomáhal Erestorovi vstát. „Bojovník srdce.“ Usmál se a přemýšlel o karmínovém ruměnci na tváři svého přítele a nakonec to připsal změnám nálady. Přes jednu paži nesl šaty, zatímco druhou ovinul pevně kolem Erestorova pasu a vedl ho do ložnice, kde na ně čekal Glorfindel, vyzbrojený hřebeny a kartáči.

Erestor zasténal: „S čím jsem to souhlasil?“

Haldir napřímil hlavu, uvažoval o tomtéž. „Glorfindeli, je celý tvůj.“

Rozzářený úsměv na tváři zlatovlasého elfa přiměl Erestora očekávat to nejhorší, ale vyhověl a posadil se na postel. Glorfindel si klekl za něj na matraci a jemně projížděl kartáčem skrz temnou hřívu, která Erestorovi dosahovala k bokům.

„Máš ve vlasech žmolky a uzlíky,“ podotkl Glorfindel laskavě a soustředil se na úkol před sebou. Doufal, že by se Erestor mohl uklidnit a uvolnit, zatímco bude pracovat na jeho copech. Měl na mysli speciální účes a mithrilová spona bude držet copánky na místě. Zobrazovala zlatou květinu usazenou v centru mithrilových lístků.

Erestor ignoroval Glorfindela a vyptával se Haldira: „Setkal jsi se někdy s Lady Arwen?“

„Jednou, myslím,“ pronesl Haldir zamyšleně, usedaje na okenní parapet. „Je opravdu překrásná.“ Když zaslechl Glorfindelovo odfrknutí, dodal: „Pokud má někdo rád ženy.“

„Ale ty ne,“ vrátil mu Glorfindel škádlení. „Jestli tě nachytám, že se na ni koukáš určitým způsobem - „

Haldir ho přerušil, protože nebyl schopný odolat škádlení. „Tak co?“

Glorfindel se potichu uchechtl. „Stejně nemáš šanci. Dává přednost zlatovlasým elfům.“

Haldir povytáhl obočí. „Cože?“

„Když byla ještě elfátko, zbláznila se do mě,“ odhalil Glorfindel pobaveně.

Erestor se rozhodl zakročit, než se jim škádlení vymkne z rukou. „Jaká Arwen je?“ Pohlédl přes rameno na Glorfindela, který potichu zaklel, když mu copánek, na kterém pracoval, vyklouzl z prstů. Normálně by Erestor uskočil, ale Elda už mu dál nepřipadal jako někdo, kdo by se na něj zlobil.

Glorfindel začal úplně znovu. „Teď seď a nehýbej se nebo to bude trvat přes celou večeři.“ Připomněl si Erestorovu otázku a dodal. „Všechny tři děti se vyvedly po Elrondovi vzhledem i moudrostí. Arwen je něžná duše, hodně jako její otec. Má v sobě sílu a věrnost. Muž, který získá její srdce, bude opravdu velký šťastlivec.“

„A ona… trávila hodně času s Galadriel?“ Erestor zaslechl Haldirovo zasyknutí a pohlédl na svého ochránce.

Glorfindel to syknutí také zaslechl a to mu připomnělo, že ani Erestor, ani Haldir nemají Galadriel rádi. „Ano, zbožňuje svoje prarodiče.“

Erestor, který se stále obával setkání s Arwen, si říkal, že se musí uklidnit. Právě teď nebylo nic, co by mohl udělat, a starosti by ho jenom rozrušily. Rukou spočinul na svém břiše a jemně si hladil kůži. „Myslím, že se nemůže dočkat, až se narodí.“

„Opravdu už by ses měl rozhodnout pro jméno,“ řekl Haldir a sledoval Glorfindela, jak zaplétá Erestorovy vlasy. Líbilo se mu, co s havraní hřívou dělal. Červeň na Erestorově tváři jen přidala jeho příteli na kráse a Haldir očekával, že bude Erestor vypadat úchvatně, jakmile bude dokončen účes a oblékne si róbu. ‘Dnes večer by mohl kvůli tobě Elrond ztratit srdce.’

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Elrond cítil pýchu a klid, když doprovázel svou dceru k hlavní tabuli. Arwen dnes večer vypadala opravdu překrásně, oblečená v šatech z modrého hedvábí, se stříbrnými květy vetkanými do dlouhých vlasů. Chyběla mu a byl rád, že je zpátky. Dnes večer budou oslavovat její návrat. Konala se hostina a všichni byli uvolnění, upíjeli miruvor a pojídali speciální pochoutky, které kuchaři připravili.

Arwen se šťastně usmívala na elfy, kteří ji vítali zpět, a posadila se po otcově levici. Potěšilo ji, že Haldir a Glorfindel už jsou přítomni, a oba válečníci povstali, aby ji uvítali. Nyní, když seděla, znovu zaujali svá místa. „Glorfindeli,“ začala Arwen sladce, „Musím přiznat, že jsem vždycky doufala, že své srdce dáš na oplátku mně.“ Zbožňovala, když ho mohla škádlit svou dětskou zamilovaností, protože byl vždycky laskavý a chápavý k jejím citům. „Ale slibuji, že se už dál nebudu plížit do tvé postele.“

Glorfindel se pochechtával a když viděl, jak Haldir pozvedl obočí, rychle vysvětloval. „Byla ještě elfátkem, šestnáct let, když mi vlezla do postele. Oznámila mi, že je do mě zamilovaná.“

Haldir si udržoval důstojnost a naklonil hlavu k Arwen. „Blahopřeji vám, že jste vydržela jeho přítomnost. Občas umí být na obtíž.“

S radostí, že hrají spolu s ní, se na ně Arwen usmála ještě zářivěji. „A Glorfindeli, doufám, že se dnes večer budeš chovat špatně.“

Glorfindel se vřele zasmál, ale ztichl, když síní proběhl mumraj, který si vyžádal jeho pozornost. Rychle zjistil příčinu šeptání a usmál se, když uviděl, že Elrond vstal z křesla. Ve dveřích se zjevil Erestor, a přestože bylo jeho těhotenství jasně patrné, dodávalo mu také nadpozemskou nádheru, která byla podtržena jemnou róbou a složitým účesem.

Erestorův žaludek se sevřel, když zjistil, že na něj všichni zírají. Co by teď měl udělat? Rozhodl se zamířit k Elrondovu stolu, protože chtěl vědět, které místo mu bylo určeno, protože si potřeboval sednout. Postoupil k hlavnímu stolu a jeho oči se setkaly s Arweninýma. Glorfindel se zmínil, že se všechny tři děti podobají svému otci, a on byl vděčný za to, že nezdědila Celebríaniny rysy, které by mu připomínaly Galadriel. Zastavil se přímo před stolem a tiše oslovil Elronda. „Kde mám dnes večer sedět?“

Elrond byl nadšený, když uviděl Erestora, a dvakrát zamrkal, jak si pokoušel vyčistit hlavu od božského vidění před sebou. Róba seděla dokonale a dokonce mírně zakrývala nafouklé břicho. Erestor najednou pohlédl na Haldira a Glorfindela, a když od něj odvrátil hlavu, uviděl Elrond sponu, která držela na místě copánky. S jedním pozvednutým obočím pohlédl na Glorfindela. Viděl při několika příležitostech Eldu nosit tuto sponu a věděl, že to je rodinné dědictví. ‘Jak se zdá, Glorfindel vzal Erestora pod svá křídla.’

„Lorde Elronde?“ Erestor nyní znervózněl, když mu Elrond neodpovídal, a začal se ohlížet po volném sedadle. Jedno volné místo bylo vedle Elronda, ale pochyboval, že by bylo určené pro něj.

„Tady, po mém boku, samozřejmě,“ ovládl se nakonec Elrond a zhluboka se nadechl, aby se uklidnil.

Překvapený Erestor přešel k Elrondovi, který mu pomohl usednout. Když na sobě ucítil Arweniny oči, začal si pohrávat s ubrouskem a zatoužil, aby se dívala jinam.

Elrond, který vycítil Erestorovo napětí, si odkašlal. „Erestore? Mohu tě představit své dceři? Tohle je Arwen.“

Erestor se na ni ustrašeně podíval. Velké oči odhalovaly každý její pocit a na kratičký okamžik zadoufal, že byly jeho obavy zbytečné. Možná ho bude mít ráda. „Má paní, jsem poctěn, že vás poznávám.“

Arwen zauvažovala o Erestorově pokorném chování a vystrašeném výrazu a pocítila potřebu těhotného elfa uklidnit. „Tady nemusíme používat tituly, Erestore. Prosím, říkejte mi Arwen.“ Věnovala mu svůj nejúžasnější úsměv.

Erestor jí úsměv slabě vrátil, obával se doufat, že se jeho strach ukáže bezdůvodný. Neschopný slova doufal, že ho někdo z ostatních elfů zachrání ze zřejmých rozpaků. Ale Glorfindelova ruka zmizela pod stolem a Haldirovy oříškové oči se zvětšily, nepochybně díky nějaké činnosti, která se odehrávala pod stolem. Nemohl si pomoci a usmál se na ně. Nakonec to byla Arwen, která ho oslovila.

„Můj otec mi pověděl, že jste v osmém měsíci těhotenství? Musím přiznat, že jsem netušila, že by mohl muž otěhotnět.“

„Stává se to zřídka,“ odpověděl Erestor a doufal, že jeho hlas zní pevně. „Ale je to možné.“

Elrond se začínal cítit nadbytečný, když se teď Arwen zdála být zaujatá Erestorem, ale protože chtěl, aby se spřátelili, zůstával zticha a místo toho naslouchal a doufal, že se dozví víc o Erestorovi.

„Já doufám, že budu mít jednoho dne děti,“ řekla Arwen a posunula se blíž k Erestorovi. Kdyby mezi nimi neseděl Elrond, přisunula by se ještě těsněji. „Miluju děti a chci vám nabídnout svou pomoc, pokud byste potřeboval někoho, kdo by dohlédl na vaše dítě. Moc ráda bych vám pomáhala.“

Vyjevený Erestor mimoděk přikyvoval hlavou. Co jiného by mohl dělat než přijmout její nabídku? Arwen nebyla vůbec jako Galadriel, mnohem víc se podobala Elrondovi, za což byl vděčný. ‘Panikařil jsem pro nic. Arwen je laskavá a zdá se, že mě má ráda.’

Arwen se šťastně usmála a obrátila se na Glorfindela. „Prosím, zahraj mi dnes večer na lyru a, ada, připoj se k němu. Chybělo mi naslouchání vašim nádherným skladbám.“

Glorfindel si povzdechl, na oko našpulil trucovitě ústa, ale souhlasil. „Haldire? Hraješ na nějaký nástroj?“

Haldir zakroutil obočím. „Och, umím hrát na tvůj nástroj, herven-nín.“ Koneckonců, Arwen jim řekla, aby zlobili. To mohl zvládnout.

Glorfindel zasténal. „Aiya, co jsem udělal, že jsem skončil ženatý s tebou?“

„Přijal jsi mou nabídku,“ škádlil ho Haldir.

Elrond si odkašlal. „Odpověz řádně na Arweninu otázku, Haldire. Nevidím žádný důvod, proč bych měl trpět jenom já a Glorfindel, když moje dcera touží po zábavě.“

„Hraji na flétnu, můj Pane,“ prohlásil Haldir zlomyslně a jeho prsty napodobily hru na nástroj. „Má dokonalý tvar, dlouhý, silný…“

„Haldire!“ Elrond zrudl. „U našeho stolu je přítomná dáma.“

„Och, mě to nevadí, ada. Myslím, že jsou roztomilí!“ Arwenin úsměv se změnil do šelmovského úsměvu. „Ada, prosím, zahraj nám!“

Elrond si uvědomil, že se tomu nevyhne, a pokynul Glorfindelovi, Haldirovi a Lindirovi, aby se k němu připojili. Vstali ze svých sedadel a zamířili na malou plošinku, kterou Imladriští elfové vytvořili pro příležitostné koncerty. Přidalo se k nim několik dalších elfů a všichni se usadili a upravili si šaty, než si začali ladit své hudební nástroje.

Elrond bude hrát na svou krásně vyřezávanou harfu a Půlelf si všiml rozechvělého pohledu, který mu Erestor věnoval. Byl zvědavý.

„Tady, pij tohle. Zeptala jsem se otce, jestli můžeš pít miruvor, a on to schválil, dokud nevyprázdníš celou karafu.“ Arwen se nepozorovaně přesunula o sedadlo blíž k Erestorovi a když před něj položila křišťálovou číši, spočinula rukou na jeho paži. Můj otec má úchvatný hlas.“

Erestor se polekal, když ji měl tak blízko sebe, a usrkl miruvor doufaje, že uklidní jeho nervy.

Haldir je sledoval a to, co viděl, se mu líbilo. Arwen patrně Erestora 'adoptovala' a nyní, v Elrondově nepřítomnosti, nad ním převzala dohled. A co je důležitější, viděl pohled v Elrondových očích, když se Erestor přibližoval k jejich stolu. Ten pohled mu prozradil, že se Půlelf do Erestora zamiloval. S úsměvem od ucha k uchu uvažoval, jak dlouho bude Elrondovi trvat, než udělá svůj první krok.

Ale pak ho první tóny hudby donutily soustředit se na jeho part v tomto hudebním představení a Haldir zaměřil svůj pohled na Glorfindela, který hrál na svou lyru. Nastolil se svým manželem oční kontakt a hltal ho očima. ‘Já ho naučím, jak se chovat… ptát se mě, jestli hraju na nějaký nástroj. Možná bych mu to dnes v noci mohl předvést.’

Něžná a okouzlující hudba plynula Síní ohně a rozehřívala Erestora zevnitř. Jeho pohled se přesunul z Elrondovy tváře k těm hbitým a zkušeným prstům, které brnkaly na struny. Erestor se na Půlelfa zasněně usmíval a ani si nevšiml, že mu Arwen znovu naplnila sklenici. Usrkával obsah, teplo dál protékalo jeho tělem a dokonce snědl některé lahůdky, které kuchaři připravili jenom pro něj.

Hudba se vytratila, hudebníci přijali potlesk a pak se vrátili na svá místa. Mnozí elfové se nyní shromáždili kolem stupínku, aby si vyslechli příběhy, které teď přijdou, ale Elrond o ně neměl zájem. Jeho zajímal návrat k Erestorovi. „Arwen?“ Vytáhl obočí, když zjistil, že jeho místo je okupované. Nehodlal se ho kvůli ní vzdát.

Arwen trucovitě našpulila rty, když si uvědomila otcův zájem o Erestora, a vrátila se zpět na své vlastní sedadlo. Když viděla jiskry v Elrondových očích, kdykoliv pohlédl na Erestora, cítila se kvůli němu šťastná, což ji překvapilo. Vždycky si myslela, že bude otci zazlívat, pokud projeví zájem o případného druha, ale bylo nemožné nemít rád Erestora a ona byla rozhodnutá spřátelit se s ním.

Když teď Elrond získal svoje místo zpět, přijal Erestorovy komplimenty za svou vynikající hru. Zároveň zpozoroval, že jeho host upíjí miruvor, což pravděpodobně vysvětlovalo dosti rozvernou náladu obvykle plachého elfa. Miruvor mu nijak neublíží, pokud to Erestor nepřežene, a líbil se mu účinek, jaký na Erestora měl. Obrovské oči byly osvobozené ode všech starostí a obav a Erestor se dokonce nakláněl blíž a usmíval se na něj.

A bylo to právě v tuto chvíli, kdy kvůli Erestorovi ztratil své srdce.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

„Myslím… Měl bych si jít odpočinout… teď“ Erestor v průběhu večera vypil tři sklenice miruvoru a nyní cítil jeho účinky. Cítil závrať, horko a štěstí. Skutečnost, že si Elrond povídal jenom s ním, ho dělala ještě šťastnějším a přál si, aby večer nikdy neskončil. Nakonec se však jeho oči začaly plnit únavou a potřeboval zamířit zpět do svých pokojů. Ale nebyl si jistý, jestli ještě dokáže najít cestu, a zdálo se, že jeho nohy nespolupracují.

„Vezmu tě zpátky do tvých pokojů,“ nabídl najednou Elrond. Erestor se potřeboval uvolnit, pro jeden večer starosti hodit za hlavu a miruvor to očividně dokázal. Elrond vstal ze svého křesla a pomohl Erestorovi na nohy. Ačkoliv se o něj těhotný elf ztěžka opřel, odmítl Elrond Haldirovu nabídku pomoci. „Zvládnu to.“ Chtěl být na nějakou chvíli s Erestorem o samotě. Když vedl svého svěřence ven ze Síně ohně, cítil na sobě zkoumavé oči, ale rozhodl se je ignorovat.

Haldir, Arwen, Glorfindel a dokonce i Lindir si vyměnili spiklenecké pohledy. „Viděla jsem ten pohled,“ prohlásila Arwen, čímž odhalila, že o té přitažlivosti také ví. „Kdy to začalo?“

„Když Erestor vstoupil do Síně,“ zamumlal Glorfindel a dopřál si sladké, bílé víno. „Naše úsilí se vyplatilo, herven-nín.“

Arwen tázavě pozvedla obočí. „Vaše úsilí?“

„Zapletl jsem mu vlasy a půjčil svou sponu do vlasů… Haldir mu pomohl do róby. Erestor vypadal úžasně.“ Glorfindel znovu upil a také začal cítit jeho účinky. Rychle sklenici odložil a místo toho požádal o vodu.

Arwen si slastně povzdychla. „Erestor se mi líbí… A chci, aby byl můj otec šťastný.“

Glorfindel se uchechtl. „Další dohazovač?“

„Pokoušíte se dát ty dva dohromady?“ Arwen se usmívala a byla ráda, že se vrátila včas, aby byla svědkem toho, jak se její otec znovu zamiloval. Doufala, že se všechno podaří.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Elrond udržoval pevné sevření kolem Erestorova pasu a doprovázel ho zpět do jeho pokojů. Erestorova hlava se opírala - ne, kymácela - proti jeho rameni a Půlelf se usmíval, když cítil, jak uvolněný Erestor nyní je. Oči se mu rozšířily, když zaslechl, že Erestor vrní. ‘Vrní? Opravdu je to vrnění?’ Zvuk to byl mimořádně erotický a v jeho srdci probudil touhu. „Dostali jsme se k tvým pokojům, můj příteli.“ Elrond otevřel dveře a vedl Erestora dovnitř.

„Stů-ůj…“ zašeptal Erestor, stále ještě těžce pod vlivem silného miruvoru. „Zů-ůstaň…“

„Nemůžu, i když bych chtěl,“ zašeptal Elrond. „Vypil jsi příliš mnoho miruvoru a ve skutečnosti nevíš, co říkáš.“ Ach, jak se chtěl té touze poddat a držet Erestora celou noc. Ale nemohl. Ne, když byl Erestor v takovémto stavu.

Ale Erestor zoufale toužil udržet si Elronda blízko sebe, zadíval se mu do očí a zvedl své rty blíž k Půlelfovým. „P-prosím, zůstaň…“

Vyžádalo si to každý kousíček Elrondovy sebekázně, aby nepodnítil polibek. „Erestore, to z tebe mluví miruvor. Nech mě uložit tě do postele, abys mohl spát, a promluvíme si o tom zít-“ Nečekaně se Erestorovy rty přitiskly k těm jeho v dychtivém polibku. Elrond zavřel oči a modlil se k Valar, aby mu dali sílu, kterou potřeboval, aby udělal správnou věc. Dovolil, aby došlo k polibku, ale pak položil Erestora na lůžko.

„Chut-náš… slad-ce…“ Erestor se schoulil na posteli a jeho oči se naplnily sněním.

Elrond zakryl Erestora lehkou přikrývkou a usedl na okraj postele. Špičkami prstů si přejel přes rty, stále ještě cítil, jak se Erestorovy tiskly k jeho. Bylo to dobré - správné. A chtěl víc.

 

 

herven-nín – můj manželi
ada - tatínek

 

 

Srdce v okovech - kapitola 26.

Srdce v okovech - kapitola 28.

 

Vyhledávání

Štítky

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat