Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Původní název: Heart in Chains
Autorka: Morgana
Mail:
 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Překlad:  Pyriel
Beta-reader:  Samy

Párování:  Haldir/Glorfindel, Haldir/Erestor, Erestor/Elrond, Orophin/Celeborn
Rating:  slash, 18+
Varování:  MPREG, strach, AU
Shrnutí:  Kdo je Erestor a co se mu během jeho dlouhého života přihodilo? Co způsobilo, že zachránil Elrondův život, když Nejvyšší král zahynul a zanechal Peredhela osamělého a zlomeného?

 

Erestor zaklepání na dveře očekával a zhluboka se nadechl, jak se pokusil duševně připravit na nadcházející setkání s Glorfindelem. Od svého příjezdu Eldu sotva zahlédl a bylo pro něj uklidňující, že je ignorován, ale teď uvažoval, jestli to bude po dobu jeho pobytu tady pokračovat. „Můžete vstoupit , Glorfindeli,“ pronesl mírně, jedna jeho ruka spočinula na okenní římse, aby se podepřel. Stál přímo před oknem a teď se otočil ke dveřím, aby se setkal s Glorfindelem tváří v tvář.

Glorfindel váhavě vkročil dovnitř. Jeho pohled okamžitě vyhledal Erestora a nyní viděl tmavovlasého elfa v novém světle. Toto byl elf, který přitáhl Elronda zpět, když Ereinion zemřel, který dal Elrondovi novou energii, když Celebrían odplula do Amánu. Tento elf nosil Elrondova dvojčata a přišel o ně. ‘Udělám všechno, co mohu, abych zajistil, že toto dítě se narodí. Jen si přeju, abych to mohl prozradit Elrondovi.’

„Glorfindeli,“ řekl Erestor tiše a sklonil hlavu, aby ukázal respekt. Čekal, že se Glorfindel ukáže, ale neměl tušení, co mu chtěl zlatovlasý elf říci. Výraz v těch nebesky modrých očích stále ještě odhaloval šok a Erestor odhadoval, že rozhovor by mohl jít dvěma směry. „Počítám, že vám to Haldir prozradil?“

„Ano, odhalil mi vše, co věděl.“ Glorfindel se hluboce zamračil. „Proč máte pocit, že své spojení musíte před Elrondem tajit?“

Ta otázka Erestora přechodně zmátla, ale pak se pokusil odpovědět. „Elrond nikdy neměl na vybranou. Kdyby se ke mně za takových okolností připoutal, bylo by to nefér.“

‘A ty jsi na vybranou měl?’ pomyslel si Glorfindel. Podle toho, jak mu Haldir přednesl fakta, se domníval, že Erestor byl přinucen tím nejzákeřnějším způsobem. „A teď, když znovu čekáte jeho dítě, stále ještě to nechcete Elrondovi říct?“

Erestorovy prsty se zaťaly do okenního parapetu. „Nemůžu riskovat, že by mi mou dceru vzal.“ A přesně v tuto chvíli ho jeho děťátko znovu koplo. Mírně zalapal po dechu a zapotácel se.

Glorfindel znepokojeně zareagoval. „Erestore?“

„To jenom dítě, koplo mě. Před nedávnem to začala dělat. Zřejmě začíná být netrpělivá, aby se už narodila.“ Erestor se zase uklidnil a zeptal se: „Proč jste tady, Glorfindeli? Jaký je rozsudek?“

‘Haldir měl pravdu. Erestor očekává, že bude souzen.’ „Žádný rozsudek,“ prohlásil Glorfindel, pomalu se přibližoval k Erestorovi, ale pak si všiml, jak se Elf začal tisknout ke zdi. Zarazil svůj postup, když si uvědomil, že mu nahání strach.

„Tak proč jste zde? Abyste mi oznámil, že se to chystáte pověděl Elrondovi a zničit tak to malé štěstí, které jsem ve svém životě konečně našel? Líbí se mi život v Imladris. Nemusím si hlídat záda, pokud jde o Galadriel. Všichni tady jsou přátelští, dokonce laskaví, a myslí to se mnou dobře. Ale vy to zkazíte, že ano?“

Glorfindel konečně poprvé plně pochopil Erestorovy obavy. ‘Je naprosto přesvědčený, že Elrond bude reagovat vztekle, když se dozví pravdu. Potřebuje čas. Tlačit nyní na tuto záležitost by způsobilo jenom to, že by si dělal starosti a jeho zdraví by se zhoršilo. To je riziko, které nemůžu přijmout, když je téměř v osmém měsíci těhotenství.’ Cestou sem si připravoval malou řeč, aby Erestora uklidnil, ale nyní si uvědomil, že to nebude fungovat. Musí udělat něco jiného. Jeho mysl se uklidnila - teď, když se rozhodl - znovu přistoupil k Erestorovi. Předstíral, že nevidí počínající chvění, jež roztřáslo elfovo tělo, a když stál přímo před Erestorem, poklekl na jedno koleno.

Glorfindelův pohyb Erestora zcela omráčil a divil se, co to do Eldy vjelo. Nenadále Glorfindel uchopil jeho pravou ruku a pomalu si ji přitáhl k hrudi.

Glorfindel si olízl rty a promluvil tím nejslavnostnějším tónem. „Před mnoha stoletími jsem přísahal, že budu chránit Elronda a jeho rodinu. Před tisíciletími jsi se obětoval, připoutal jsi se k mému Pánovi a tím jsi zachránil jeho život. Nyní slibuji svou oddanost také tobě.“

Erestor se pokusil spolknout žmolek emocí, který se v jeho hrdle vytvořil, když vyslechl Glorfindelova slova. To ho překvapilo; nikdy nečekal, že by Elda udělal takovou věc, a nevěděl, jak zareagovat.

„Nosil jsi a ztratil dědice mého pána a mé srdce se nad tou ztrátou rmoutí, ale také se raduje nad touto novou nadějí, která ti byla dána. Haldir mi řekl - a ty jsi to právě potvrdil - že si jsi jistý, že čekáš dceru, a já svoji ochranu rozšířím také na ni. Od tohoto dne za tebe a tvou dceru položím život.“ Pomalu vstal z podlahy, při tom stále ještě držel Erestorovu vlhkou ruku, a pohlédl hluboko do obrovských čokoládových očí.

Opatrně vytasil svůj meč z pochvy a nabídl jeho jílec Erestorovi. „Přijmi můj meč a paži v bitvě a mé přátelství a oddanost v časech míru.“ Stále na Erestora hleděl a čekal, zda ho tmavovlasý elf přijme nebo odmítne. Byl si docela jistý, že by Erestor přijal, ale bylo očividné, že těhotného elfa šokoval a Erestor potřebuje čas na to, aby si své myšlenky utřídil.

„Já nechápu,“ zašeptal Erestor slabě.

„Prosím, přijmi,“ zašeptal Glorfindel a ještě jednou Erestorovi nabídl jílec svého spolehlivého meče. Své záměry uvedl, a proto se přinutil čekat na Erestorovu odpověď.

Erestor zamrkal a jeho oči se zaplnily slzami, které rychle zahnal zpět, protože se nechtěl rozplakat před Glorfindelem. „Myslel jsem si, že jsi mě přišel odsoudit nebo mi oznámit, že to jdeš říct Elrondovi. Tohle bych nikdy nečekal.“ Když Glorfindel zůstal potichu a stále čekal na jeho odpověď, položil svou ruku na jílec meče Zabijáka balroga. Byla pouze jediná věc, kterou mohl udělat, protože se zoufale toužil s Glorfindelem spřátelit. „Přijímám, ale cítím, že tě musím varovat, že nejsem takové oddanosti hoden. Elrond ke mně není připoutaný a časem si najde nového druha. Moje dcera je… nemanželská.“ Bastard - tak ji označila Galadriel.

Glorfindel vedl Erestorovu ruku, která stále ještě spočívala v té jeho, blíž ke svému srdci. „Můj meč a mé srdce jsou tvé tak dlouho, dokud budeš žít, Erestore.“ Když na Erestorově tváři zahlédl slabý úsměv, byl si jistý dost na to, aby pokračoval. „Vím, že to pravděpodobně nechceš slyšet, ale já si myslím, že bys měl být k Elrondovi upřímný. Je to laskavá duše a nikdy by ti neublížil ani tě nepotrestal. Rmoutil by se nad smrtí svých synů a pak by se začal těšit na narození své dcery.“

„Nemůžu tak riskovat,“ řekl Erestor pomalu, sám sebe nenáviděl za to, že musí Glorfindela zklamat. „Mám toho tolik, co můžu ztratit; svou svobodu, své štěstí, svou dceru.“ Stáhl ruku z jílce meče a pocítil úlevu, když Glorfindel uvolnil také jeho druhou ruku. Ochranně jimi spočinul na svém břiše. „Mým největším přáním je, aby tady byla moje dcera šťastná a abyste ji ty, Haldir a Elrond dobře vychovali.“

„Proč to říkáš takhle?“ Měl Erestor v plánu opustit Imladris? Glorfindel se zamračil; tmavovlasý elf mu přece právě řekl, jak je tu šťastný.

„Jak už teď víš, jsem léčitel a pročetl jsem si to málo zdokumentovaných případů mužského těhotenství. Ve všech případech zemřelo buď dítě nebo těhotný elf a já jsem požádal Elronda, aby se v případě komplikací rozhodl pro život dítěte. Je tu možnost, že ji nikdy neuvidím.“

„Prosím, tohle neříkej. Elrond se postará, abyste přežili vy oba.“

„Elrond je dobře vyškolený léčitel,“ pronesl Erestor a pomalu se od Glorfindela vzdaloval. Zamířil k jedné ze židlí, protože byl unavený a potřeboval si sednout. „Ale i jeho schopnosti mají svoje hranice.“

Glorfindelovo zachmuření se prohloubilo. „Haldir mi vyprávěl o tvých vrozených léčivých schopnostech. Je to škoda, že na tebe nefungují.“

„Většina mé léčivé energie je zaměřena na Elronda, a protože nyní je zdravý a vcelku v klidu, do jeho mysli plyne jen málo mojí energie. Což znamená, že mohu použít většinu svých sil na udržení svojí dcery.“

„Elrond by měl spojení dokončit a tak tě posílit,“ řekl Glorfindel rozhodně. Smutný úsměv, který mu Erestor věnoval, způsobil, že se mu srdce sevřelo lítostí.

„Nechci, aby se ke mně připoutal. Zaslouží si někoho lepšího, kdo ho bude více hoden.“

Glorfindel na Erestora nevěřícně zíral. Jak mohl mít elf o sobě tak nízké mínění? „To mi něco připomnělo. Haldir se zmínil, že jsi krátce pomáhal Elwing pečovat o Elrose a Elronda. Kolik je ti vlastně let a co tvoje rodina?“

„Dávno už vstoupili do Síní čekání - aspoň myslím,“ řekl Erestor zamyšleně a krátce zavřel oči. „Ztratil jsem kontakt se svou matkou, když jsme přišli o Finweho přízeň.“

„Finwe?“ Když už si Glorfindel myslel, že ho Erestor víc nemůže překvapit, tak tmavovlasý elf pronese něco takového!

„Má matka byla sestrou Indis a Finwe si mě oblíbil. Nicméně Fëanor mě okamžitě nesnášel a …“ Uvědomil si, že odhalil věci, které nevěděl dokonce ani Haldir, a rychle ztichl.

„Ty jsi tak starý? Znal jsi Fëanora?“ Glorfindel si musel sednout a tak se zhroutil na okenní římsu, která byla sotva tak velká, aby ho udržela. „Nemůžu tomu uvěřit.“

„Fëanor mě nenáviděl a stejně tak většina jeho synů. Maglorovi trvalo mnoho desetiletí, než mě dostal do bezpečí. Fëanor zatím zemřel a já pak měl žít pod Maglorovým dohledem. Potom pro mě zařídil, abych žil s Elwing a dvojčaty.“ Ačkoliv ho instinkt nabádal, aby přestal mluvit, nedokázal se přestat Glorfindelovi svěřovat. „Byl jsem tam šťastný. Možná tě to překvapí, ale Elrond byl opravdu tiché dítě. Byl to Elros, který je dostával do potíží.“ Milované vzpomínky se mu vrátily. „Elrond moc rád naslouchal zvuku vln uvnitř lastur a jeho oblíbenou hračkou byl vycpaný delfín ušitý z nejjemnější látky. Napadl s ním Elrosovu chobotnici…“ Erestor ztichl, když v Glorfindelových očích uviděl vyjevený pohled. „Ale nic z toho nesmíš Elrondovi říct, rozumíš?“

„Slíbil jsem ti svou věrnost a nepůjdu proti tvému přání, ale bolí mě, když vidím, jakou chybu ze strachu děláš.“ Glorfindel napřímil hlavu, jak se pokoušel vypořádat se vším, co se dozvěděl. „Překvapuje mě, že tě Elrond nepoznal, když jsi se o něj staral v době, kdy byl batole.“

„Nebyl jsem s Elwing tak dlouho. Přijel jsem krátce předtím, než zaútočili Maglor s Maedhrosem. Když jsem se dozvěděl, že do útoku byl zapletený Maglor, trvalo mi velice dlouho, než jsem ten fakt přijal. Ale vychoval Elronda dobře, za což jsem vděčný. Maglor měl vždycky laskavé srdce.“

„Stále nemůžu uvěřit, že tohle všechno chceš Elrondovi tajit. Znám ho velice dlouhou dobu a vím, že by tě uvítal s otevřenou náručí - dobrá, možná až po výbuchu vzteku - ale těch se bát nemusíš.“ Glorfindel si zhluboka povzdechl. „Prosím, věz, že se mnou můžeš vždycky počítat.“ Vstal ze svého místa, sklonil svou hlavu před Erestorem v hluboké úctě a pak zamířil ke dveřím. „Máš mou neskonalou vděčnost za to, že jsi zachránil Elronda z Mandosových síní.“ Když se podíval přes rameno, uviděl jeho oči zalité slzami, proto za sebou dveře rychle zavřel. Dostal víc, než na co byl připraven, když na Erestora vyvíjel nátlak, aby dal Haldirovi souhlas s tím, že mu to řekne.

Rychle zamířil do svých pokojů, protože se nemohl dočkat, až se znovu setká s Haldirem.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Haldir - jako Erestor - nebyl schopen jít spát, dokud se ta záležitost nevyřeší. Dal si koupel a pak vklouzl mezi pokrývky, kde čekal na Glorfindelův návrat. Doufejme, že jejich hovor se vydaří. Nějakou dobu zvažoval, že by měl Glorfindela následovat a dohlédnout na ně, ale opustil tu myšlenku, protože věděl, že tohle si musí vyřešit sami dva.

Když se dveře nečekaně otevřely, okamžitě vyhledal Glorfindelovy oči. Planuly divokými emocemi, ale jinak se zdál jeho milenec klidný. „Soudím, že sis s ním promluvil?“

Glorfindel přikývl, odložil meč, vyklouzl ze šatů a připojil se k Haldirovi v posteli. Pořád ještě se cítil dost ochranářsky, proto nyní tyto pocity zaměřil na Haldira, protože mu Erestor nedovolil zaměřit je na něj. Ovinul pevně svoje paže kolem pasu stříbrovlasého elfa a vedl Haldirovu hlavu na svou hruď, kde pak na ní spočinul bradou.

Haldir byl rozmrzelý, když byl přinucen zírat na Glorfindelovu hruď místo do jeho tváře, ale připustil to. „Jak to šlo?“ Glorfindelovo objetí zesílilo a nyní kolem něj zlatovlasý elf ovinul také svoje dlouhé nohy, téměř ho vtáhl do sebe. Tato reakce Haldira znepokojila.

„Ne tak, jak jsem doufal,“ řekl konečně Glorfindel a pohladil dlouhé, stříbrné vlasy. „Nabídl jsem mu svou oddanost, meč a přátelství. Přijal, ale když jsem mu radil, aby to řekl Elrondovi, odmítl.“

„Erestor potřebuje čas. Musí poznat, že je tu v bezpečí, a pomáhá, že ho má Elrond rád. Nepokoušej se tu záležitost urychlit, lásko.“

„Věřím tvému úsudku v této záležitosti.“ Glorfindel v tuto chvíli došel k dalšímu rozhodnutí a pomalu přetočil Haldira na záda. Poklekl nad jeho štíhlými boky, odhrnul z cesty několik stříbrných pramenů a rozněžněle se zadíval do oříškových očí. „Přál bych si završit náš sňatek.“

Haldir vyklenul dokonale formované obočí: „Teď?“ Mimoděk roztáhl své dlouhé, svalnaté nohy a umožnil Glorfindelovi, aby se mezi nimi usadil.

„Ano, teď. Potřebuji ujištění, že mě miluješ a že jsi můj. Že budeš můj, dokud jeden z nás nezemře.“ Glorfindel položil své ruce po stranách Haldirovy hlavy a prohlížel si oříškové oči. „A rád bych byl tím, kdo ti přinese potěšení.“

Haldir byl v pokušení škádlivě poznamenat něco jako 'A pořád ještě se nechceš vzdát?', ale slova nikdy neopustila jeho rty, když v těch azurových očích viděl potřebu. „Předpokládám, že víš, co dělat?“

„Ano, ale možná mě budeš místy muset vést.“ Glorfindel rozněžněle pohladil Haldirovu tvář a zanechal svému milenci na rtech špičku prstu, kterou Haldir okamžitě vsál do úst.

„Než budeme pokračovat dál,“ zašeptal Haldir, v přestávkách mezi slovy olizujíc špičku Glorfindelova prstu, „máš nějaký olej, který můžeme použít? Byl bych raději, kdybys mě nezanechal bolavého.“

„Olej?“ Glorfindel se natáhl k zásuvce nočního stolku a vyndal křišťálovou lahvičku. „Občas si ho vtírám do kůže, bude to stačit?“

„Výborně,“ zavrněl spokojeně Haldir. „Můžeš nyní pokračovat.“

Glorfindel se tomu příkazu usmál a odhodil stranou přikrývky, odhalujíc tak Haldira celého. „Líbí se mi vidět tě nahého.“ Stále ještě v pokleku nad Haldirovými boky projížděl prsty stříbrnou hřívu a vychutnával si pocit hedvábných pramenů, které jimi protékaly. „Doufám, že tě nezklamu.“

Haldir odpověděl tím, že se si vyžádal milencovy rty a jemně je líbal. Zvednutím boků způsobil, že Glorfindel sklouzl do pozice.

„Nono, ty jsi ale nedočkavý,“ zašeptal Glorfindel škádlivě. Ale nemusel ho popohánět. Použil špičku svého jazyka a zanechal mokrou cestičku od Haldirova hrdla přes hruď, kde sál vztyčenou bradavku, dokud proti němu Haldir znovu nepřirazil. Raději by tohle dělal později, ale potřeba zajistit, že je Haldir opravdu jeho manžel, ho přemohla. Jedna jeho část si uvědomovala, že je to kvůli tomu, že Erestor nemůže mít Elronda. Tak se teď musí ujistit, že on Haldira!

Kopí jeho milence se pohybovalo proti jeho břichu a Glorfindel ovinul své prsty kolem hladkého sloupu tvrdého masa a hladil ho. Netrvalo dlouho a Haldir přirazil do jeho ruky s divokou odevzdaností. Glorfindel se zase zamiloval, když viděl na Haldirově tváři nespoutaný chtíč a dychtivost, s jakou ho povýšený a krásný velitel stráží chtěl.

Haldir, který blaženě zavřel oči, je nyní otevřel a vzhlédl na tvář svého milovaného. „Vezmeš si mě hned nebo to máš v úmyslu protahovat a nechat mě trpět? Potřebuju tě teď.“

Glorfindel odstranil uzávěr lahvičky a pokryl svůj penis velkorysým množstvím oleje. „Jak to chceš udělat, meleth-nin?“

Haldir si přitáhl kolena k hrudi, aby to Glorfindelovi usnadnil, jak to půjde. „Vezmi si mě.“

Glorfindelova ústa se naplnila slinami, když se mu Haldir takto nabídl. Vkleče se přesunul do pozice u vstupu do milencova těla. Nikdy dřív nebyl s mužem, ale věděl, že musí být opatrný a postupovat pomalu, jestli nechce Haldira vnitřně poranit. „Dotýkej se sebe pro mě,“ zavrněl svůdně.

Haldir v rozkoši hodil hlavou dozadu, když cítil, jak se Glorfindel pomalu tlačí dovnitř. Na žádost svého milence se pomalu hladil, protože se nechtěl udělat příliš brzo.

Glorfindel si skousl ret, jak se pokoušel to udělat tak pomalu a jemně, jak dokázal, a když byl konečně zabořen v milencově těle, zhluboka a spokojeně si oddychl. Pohlédl na Haldira a zjistil, že čelo jeho milence je svraštěné soustředěním, tak se pomalu sklonil nad stříbrovlasého elfa, dokud nebyl tak blízko, že mohl oždibovat Haldirův krk.

„Och… „ Haldir se ještě hladil, pomalu a lenivě, ale když se do jeho hrdla zabořily ostré zuby, jeho úd mu vyklouzl z prstů. „Ano, víc… Víc!“

Glorfindelovi se ulevilo, že svého milence potěšil, poprvé přirazil a měl pocit, že by mu to mohlo přijít okamžitě, tak ztuhl, vychutnávaje si těsnost svého milence.

Ale Haldir byl v zápalu vytržení, jak se špička Glorfindelovy erekce otřela o jeho prostatu. „Oh!“ Zvedl svoje boky a kolébal jimi, jak se pokoušel přimět Glorfindela k pohybu.

Glorfindel pochopil žádost svého milence a horečně se zmocnil Haldirových rtů, napadal a zkoumal ta horká ústa. Když skryté žláze přidal další příraz, Haldir pod ním vydal přiškrcené zakňučení a strčil zpět. Jakmile Glorfindel vycítil, že znovu získal určitou kontrolu a už nebyl v nebezpečí, že se udělá hned, přirážel Glorfindel pozvolna do milencova těla a bořil se tvrdě a hluboko.

Haldirovy oči zářily touhou, uvolnil ruce, dosud svírající pokrývku, a přitáhl si Glorfindelův zadek, aby ho řídil ještě hlouběji.

Se rty stále spojenými a jazyky, které do sebe tepaly, bylo jejich milování divočejší a nespoutanější. Glorfindel naprosto ovládl svého milence a ujistil se, že si to Haldir užívá stejně tak moc jako on. Na jeho stehně ulpěl horký krém, který mu ukázal, že jeho velitel stráží našel vydání. „Aiya! Haldire… Jak?“ Pomyslel si, že by mohl zemřít slastí, když se kolem něj sevřely Haldirovy silné vnitřní svaly. Vyklenul záda, hlavou hodil vzad a vydal majetnické zavrčení. „Ai!“ Našel uvolnění a zhroutil se na Haldirovo tělo.

Haldir kolem něj instinktivně ovinul paže a hladil dlouhá, vlhká záda. Držel ho volně a čekal, až si Glorfindel projde svým orgasmem.

Glorfindel se nikdy dřív necítil tak vyrovnaný a předl jako velká kočka, když zvedl oči a pohlédl na svého nového druha. „Děkuji ti, že jsi mě tohle nechal prožít.“

„Bylo mi potěšením,“ Haldir políbil zlatou loknu a udržoval s Glorfindelem oční kontakt. „Nyní se vytáhni - pomalu. Nespěchej.“

Glorfindel se postavil na všechny čtyři a pomalu se vytáhl z těla svého milence. „Neporanil jsem tě?“ zeptal se, poněkud opožděně.

„Ne, postupoval jsi pomalu a dával sis pozor, abys mi neublížil.“ Haldir je přesunoval tak dlouho, dokud oba neleželi na boku, k sobě tváří v tvář. „Nyní jsme oficiálně manželé, herven-nín, a já se modlím, abys nikdy nelitoval, že jsi mě přijal jako svého druha.“

„Herven-nín… můj manželi…“ Glorfindelovy oči zářily štěstím - a ještě víc pýchou - a opřel si hlavu o Haldirovo rameno. „Rád bych spočíval ve tvé náruči po zbytek noci.“

„A já bych tě rád držel,“ řekl Haldir škádlivě. Zpečetili svůj sňatek polibkem, pak se přitiskli jeden k druhému a přáli si, aby tento okamžik trval navěky.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

„Erestore? Už jste vzhůru?“ Lindir jemně zaklepal na dveře Erestorových pokojů a netrpělivě vyčkával. „Erestore? Erestore!“

Erestor se vylekaně probudil. Minulou noc mu trvalo hodiny, než usnul, protože Glorfindelovo neobvyklé chování ho stále udržovalo bdícího. Ačkoliv se mu ulevilo, že se ta záležitost vyřešila, pořád si nepřestal dělat starosti, co se Glorfindela týkalo. Elda byl Elrondovi věrný a naprosto oddaný a to způsobovalo, že měl obavy. Jak dlouho bude Glorfindel schopen udržet jeho tajemství?

„Erestore? Mohl byste mi prosím odpovědět? Jestli to neuděláte, přivedu Lorda Elronda!“ Lindir byl stále znepokojenější, že mu Erestor neodpovídá. Právě se chtěl otočit a jít raději do Elrondových komnat, když jeho uši zaslechly Erestorův tichý, zřetelně ospalý hlas.

„Nechoďte… Jsem vzhůru. Nemusíte přivést Lorda Elronda…“ Erestor usilovně funěl, než se mu podařilo odstrkováním se dostat na nohy. Vypadalo to, jako by jeho břicho každým uplynulým dnem narůstalo. Překonal vzdálenost ke dveřím, otevřel je a podivil se, proč na něj Lindir tak zírá. „Není něco v pořádku?“

„Pořád máte na sobě včerejší šaty. Vy jste v té róbě spal? Přinesl jsem vám noční košili…“ Lindir, zmatený tím, proč by měl Erestor spát ve svých šatech, prošel kolem něj a pozoroval těhotného elfa, který rozhodně vypadal pomačkaně. „Nespal jste dobře?“

Erestor si uhladil několik zacuchaných pramenů vlasů. „Máte pravdu. Minulou noc ke mně spánek nepřišel snadno.“

„Chtěl byste se ještě vrátit do postele?“ Lindir se cítil provinile za to, že Erestora probudil, když tak očividně potřeboval spánek.

„Ne, teď jsem už vzhůru.“ Erestor se posadil na židli, ale trhnul sebou, když mu pravou nohu zkroutila křeč. „Jak vám mohu pomoci, Lindire?“

Lindir se zamračil. „Co máte na mysli?“

„Proč jste tady?“ Erestor krátce zavřel oči. Křeče se posouvaly nahoru k jeho kříži.

„Jsem tady, protože je čas, abyste vstal a nasnídal se. Později, pokud byste chtěl, vás mohu doprovodit do knihovny nebo vám budu dělat společnost, jestli byste raději zůstal zde.“

Erestorovy oči změkly. „Lindire, umím se o sebe postarat sám. Nemusíte se mi věnovat, přestože vám to řekl Lord Elrond. Jsem si jistý, že máte důležitější úkoly nežli pečovat o mě.“

Lindir rozhodně zakroutil hlavou. „Je mi ctí, že na vás mohu dohlížet.“

Erestor si uvědomil, že bojuje předem prohranou bitvu, a kapituloval. „Tak se tedy podrobím.“

„Výborně!“ vykřikl spokojeně Lindir. „Potřebujete pomoc v koupelně nebo…?“

„Myslím, že to ještě zvládnu, děkuji vám,“ zašeptal Erestor mírně v rozpacích.

„Nějaké zvláštní přání na snídani? Kuchařka vás chce rozmazlovat.“

„Něco snadno stravitelného, prosím.“ Erestor se postavil na nohy a zamířil do koupelny chápaje, že Lindir se zase postará o jeho časový rozvrh.

„Oznámím to kuchařce a zatímco vy se budete koupat, já pro vás připravím čisté šaty.“ Lindir se zaměstnal menším uklízením a sledoval Erestora, aby se ujistil, že se těhotný elf obejde bez jeho pomoci. Jakmile si tím byl jistý, dal instrukce sloužícímu, aby přinesl z kuchyně snídani pro Erestora. Pak se usadil a trpělivě čekal, až se Erestor vrátí z koupelny.  

 

 

meleth-nin – můj milovaný
herven-nín – můj manželi

 

 

Srdce v okovech - kapitola 24.

Srdce v okovech - kapitola 26.

 

Vyhledávání

Štítky

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat