Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Původní název: Heart in Chains
Autorka: Morgana
Mail:
 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Překlad:  Pyriel
Beta-reader:  Samy

Párování:  Haldir/Glorfindel, Haldir/Erestor, Erestor/Elrond, Orophin/Celeborn
Rating:  slash, 18+
Varování:  MPREG, strach, AU
Shrnutí:  Kdo je Erestor a co se mu během jeho dlouhého života přihodilo? Co způsobilo, že zachránil Elrondův život, když Nejvyšší král zahynul a zanechal Peredhela osamělého a zlomeného?

 

Erestor tiše seděl poblíž ohniště a sledoval tančící plameny. Žádný další živel se mu nezdál tak živý jako plameny. Zdálo se, že oheň má svůj vlastní život - a vůli.

„Poslala mě Lady Galadriel,“ oznámil jeden z Galadrieliných osobních strážců, aby ohlásil svoji přítomnost. Už si odkašlal v naději, že přitáhne Erestorovu pozornost, ale ten ho ignoroval.

Erestor ze sebe setřásl zadumání a unaveně se postavil na nohy. „Jsem připravený.“ Pokusil se duševně připravit na bolest, která bude brzy následovat, ale selhal. Byl napjatý, poněkud v obavách a v podstatě to udělat nechtěl. Ale uvědomoval si, že nemá na výběr. „Budu tě následovat.“ Přitáhl si kolem sebe černý plášť a zíral na strážce.

Strážce se zamračil, když uviděl velké, čokoládové oči v moři modři. Nanesla modrou barvu na Erestorovo čelo jeho Paní? Jednou už to předtím viděl; přesněji - při svatbě Galadriel a Celeborna. Tehdy to bylo čelo Pána Zlatého lesa, které bylo zamodřeno. Věděl, že to má určitý ceremoniální, možná dokonce duchovní význam, ale bylo to tajemství, které mu zůstalo skryto. A teď to nesl také Erestor.

Erestor zatlačil svou nervozitu do odlehlého koutu své mysli. Utěšoval se myšlenkou, že přinejmenším teď už ví, co má očekávat. Když si ho Elrond vzal poprvé, byl to pro něj šokující zážitek.

Než Erestor následoval strážce, skryl svou tvář ve stínu kápě. Vycítil něčí přítomnost a vzhlédl k talanu, jen aby uviděl Galadriel, která tam stála s tváří prostou výrazu. Pohled na ni způsobil, že mu po zádech přeběhlo chvění, proto rychle odvrátil oči.

„Tady pobývá lord Elrond,“ oznámil strážce. „Zabavili jsme lorda Glorfindela a zajistili tak, že dnes večer nebudete rušeni.“

Glorfindel z Gondolinu. Takže znovuzrozený Přemožitel balroga sem Elronda doprovázel. Erestor se s ním předtím jednou krátce setkal, ale jeho blankytné oči tehdy vyzařovaly laskavost. Pokývl, aby potvrdil, že slyšel a pochopil, pak otevřel dveře a tiše vstoupil dovnitř.

Dveře se za ním zavřely a on se zhluboka nadechl, když zjistil, že Elrond spí na loži. Galadriel mu pravděpodobně dala uspávací prostředek, aby nebyl plně při vědomí, až si ho bude brát. Na krátký okamžik si položil otázku, zda vůbec Elrond někdy přemýšlel o noci, ve které se spojili. Myslel na to jako na sen nebo byl Elrond přesvědčený, že se to opravdu stalo? ´Dokonce i pokud věřil, že se to stalo, nikdy se nepokusil mě najít.´

Uvolnil dech, který mimoděk zadržel, a přistoupil k posteli. Jediným pohybem ruky uvolnil opasek a nechal sklouznout plášť i šaty ze svého těla na zem. Díval se na Elronda a uvažoval, proč ho tehdy poprvé tak šeredně poranil. Bude se historie opakovat? Skončí znovu roztržený a krvácející? ´Je nesmyslné, abych si kladl tyhle otázky. Raději bych to měl hned udělat. Pak se mohu vrátit do svého pokoje a počkat tam na Haldira.´

Poklekl vedle postele. Pohyb způsobil, že se Elrond pohnul a napůl otevřel oči. Jejich zamlžený výraz mu prozradil, že ho Galadriel skutečně omámila. „Nakonec bude všechno v pořádku.“ Třebaže mu Elrond v minulosti způsobil bolest, nemohl si pomoci, aby ho teď neutěšoval. Před mnoha milénii slíbil Elwing, že se o dvojčata postará. Kvůli smrtelnosti ztratil Elrose, ale aspoň Elrond stále ještě žije.

„Celebrían?“

Elrondův hlas zněl zmateně a Erestor ho okamžitě konejšil. „Ne, nejsem Celebrían.“ Stále ještě klečel a čekal, jak zareaguje Elrond.

A Půlelf vskutku jednal. „Ereinione?“

Elrond se nečekaně posadil a popadl ho se silou, kterou Erestor nečekal. Okamžitě se vzdal, protože věděl, že boj by bolest jen zvětšil. Přinutil se zůstat bez hnutí, když ho Elrond položil na záda a kolenem ho nutil roztáhnout nohy. Pevně zavřel oči a připravil se na agresivní bolest a doufal, že Elrond bude rychle hotový.

„Postrádal jsem tě, Ereinione. Myslel jsem, žes mě opustil. Děkuji ti, že jsi mě přišel navštívit ve snu.“

´Sen?´ Takže Elrond si myslí, že tohle je sen? Erestor se zachvěl, když cítil Elrondovy prsty, které zkoumaly jeho tělo. Náhle se zaměřily na jeho bradavky a škádlily je, dokud neztvrdly. Nad nečekanými pocity zalapal po dechu a když si s nimi začal pohrávat vlhký jazyk, mimoděk vyklenul záda.

„Tak nedočkavý. Vždycky jsi byl dychtivý, melme,“ vrněl Elrond s touhou, která vyžadovala odezvu. „Jsi můj. Už nikdy mě znovu neopustíš.“

Erestorovy oči se polekaně otevřely, když cítil, jak se hlava Elrondovy erekce postavila proti jeho otvoru. „Ne, prosím…“ Nechtěl škemrat, ale vzpomínky na bolest, natržení a krvácení ho přinutily ztuhnout. Jestli si ho Elrond vezme nyní, určitě ho poraní.

„Co je špatně, Ereinione? Nikdy dřív jsi mě nezastavil.“

Erestor zadržel dech, když se Elrond pokusil vyhledat jeho pohled, a rychle oči zavřel, aby tak zabránil Půlelfovi vyvolat si je z paměti. Galadriel by zuřila, kdyby nesehrál svoji úlohu. ´Ale ta bolest… Pamatuju si ji příliš zřetelně!´

Najednou se nad ním Elrond pohnul, přesunul ho do požadované polohy a Erestor zjistil, že leží napříč na posteli. Jeho nohy byly nyní pevně umístěny na zemi a Elrond vklouzl rukama pod jeho zadnici a mírně ho nadzvedl.

Erestor se cítil naprosto odkrytý a zranitelný a otevřel oči, jenom aby našel Elronda klečícího na podlaze. Půlelf se náhle naklonil blíž a vlhká špička jeho jazyka škádlila Erestorův otvor. Elrondův jazyk tančil kolem jeho vstupu a najednou se ponořil dovnitř a přiměl ho vykřiknout nad pocitem, který byl kupodivu příjemný. Další věc, která ho naprosto ohromila, byla skutečnost, že je vzrušený. Jeho tvrdý úd pyšně stál a Erestor si pomyslel, že omdlí, když se kolem něj ovinuly Elrondovy prsty a pevně ho hladily. Jeho prsty drápaly po prostěradle a nenáviděl sám sebe za to, že je tak slabý a bezmocný. Ale ještě víc se nenáviděl za to, že si to užívá.

Pak se Elrondův talentovaný jazyk ponořil hluboko do jeho vstupu a přiměl ho mírně zakňourat. Byl blízko vyvrcholení a uvažoval, jestli ho Elrond nechá se udělat. Omámeně na Elronda zíral a pokoušel se vyčíst v bouřkových očích jeho záměr, když se Peredhel zarazil.

„Omlouvám se,“ upřímně zašeptal Elrond. „Myslel jsem si, že ses pro mě připravil, jak jsi to dělal vždycky, když jsme se milovali. Zdá se mi, že nevidím žádný olej, ale budu opatrný, slibuju.“

Elrondova slova mírně uklidnila Erestora, který najednou pochopil, proč ho tehdy poprvé Půlelf tak poranil. ´Myslel si, že jsem se sám připravil. Nikdy mi nechtěl ublížit.´

Další čas na uvažování o tomto odhalení ale nedostal, protože ho Elrond zatlačil doprostřed postele. Elrond na lůžko poklekl, uchopil jeho boky a vsunul pod ně polštář. Erestor usilovně polykal, protože věděl, co bude následovat. ´Pro smilování Valar, prosím, ať je rychle hotový!´ Zíral na strop, kousal si spodní ret a drápal po podušce.

Najednou se Elrondovy prsty ovinuly kolem jeho kopí a pokračovaly v pumpování. Brzy tiše sténal v zápalu blížícího se orgasmu. Tohle setkání vůbec nebylo takové, jak očekával!

Když do něj Elrond konečně vstoupil, Erestor ochabl a pokusil se uvolnit, protože věděl, že tahle by to mohlo méně bolet. Ale stále ještě cítil Elronda uvnitř jako obrovského a jeho penis mu způsobil hluboko uvnitř palčivý pocit. Alespoň do něj Elrond vnikal pomalu a bolest nebyla tak zlá, jako když to bylo poprvé.

„Meleth-nin? Proč jsi tak napjatý? Nelíbí se ti to? Vím, že dáváš přednost tomu, abych si tě vzal tvrdě, ale myslel jsem si…“

„Tvrdě?“ Erestor se zajíkl, když se do něj v tu chvíli Elrond zabořil celý. Obával se dokonce se jenom nadechnout, ale musí něco říct! „Nechci, aby sis mě vzal tvrdě. Prosím, buď jemný.“

„Jak si přeješ, melamin.“

Erestor se snažil, jak se dalo, zůstat nehybný a uvolnit napnuté svaly, ale neúspěšně. To se nicméně změnilo, když se k němu najednou Elrond naklonil blíž a nějak se mu podařilo zmocnit se jeho rtů a zaplést jejich jazyky do smyslného tance.

Elrond poprvé přirazil a Erestor do jeho úst zanaříkal. Palčivý pocit se zhoršil a z očí mu začaly stékat slzy.

„Melme? Cítím tvoji úzkost. Co dělám špatně?“ Elrond byl v rozpacích. Ereinion takhle nikdy dřív nereagoval, když se milovali!

„Nepřestávej… Pokračuj!“ sykl Erestor, který toužil, aby měl tuhle těžkou zkoušku za sebou. Jeho úd ochabl a po tváři mu stékaly slzy.

„Ne…“ Elrond neměl tušení, v čem je chyba, ale ačkoliv jeho potřeba nalézt uvolnění byla ohromná, chtěl také potěšit svého milence. „Nenechám tě pozadu.“

Erestor byl zaražený, když pocítil, jak se Elrondovy rty uzamkly s jeho. Vášeň, kterou do polibku Elrond vložil, ho překvapila, a shledal, že na ni odpovídá a vrací Půlelfovi polibek. Hbité prsty ho znovu přivedly k tvrdosti a když přišel další úder, byl sladěný s jeho erekcí.

Erestorovi téměř vypadly oči z důlků, když pocítil blížící se orgasmus, který se v něm zrodil, a zabořil jednu ruku do Elrondovy tmavé hřívy. V příštích okamžicích se jeho svět zúžil na jejich milování a instinktivně vyšel vstříc dalšímu Elrondovu úderu tím, že vyklenul záda. Brzy nastolili rytmus a Erestor se pohyboval s Elrondem, zdvihal své boky, aby se s ním v půli cesty setkal. Ještě pár pevných přírazů do jeho šachty ho zatlačilo směrem k extázi. Neschopný zabrzdit se zakousl do Elrondova spodního rtu, když dosáhl orgasmu.

Elrond se vzdal božskému pocitu, když se Erestorovo vnitřní svalstvo sevřelo kolem jeho pulsujícího údu. Protože jeho milenec sál jeho krvácející ret, dal si pozor, aby nepohnul hlavou, ale podařilo se mu zvládnout ještě poslední úder, který i jeho katapultoval k orgasmu. Zabořený hluboko uvnitř svého milence uvolnil své semeno.

Erestor konečně uvolnil krvácející ret a nevěřícně zíral na Elronda. Půlelf ho přivedl k orgasmu, nenechal ho pozadu, přesně, jak slíbil. Ale proč? ´Myslí si, že jsi Ereinion.´ dodala racionální část jeho mozku, která ještě fungovala. ´Miloval Ereiniona.´

„Zůstaň se mnou, meleth-nin. Nenechávej mě znovu samotného,“ prosil úpěnlivě Elrond. „Potřebuji tě tady se mnou, dokonce i když jsi jenom sen.“ Aby se pojistil, že nebude zase opuštěný, ovinul své ruce i nohy kolem elfa pod ním. Jeho nasycený úd opustil tělo toho druhého a on si nyní nad ním hověl.

Erestor si nebyl jistý, co si má o Elrondově žádosti myslet, proto jednoduše zůstal bez hnutí. Tato taktika mu této noci dobře posloužila. Uvolnil ze svých sevřených rukou látku, po které drápal, a položil své ruce na Elrondovo pozadí, což bylo jediné místo, kam mohl snadno dosáhnout. Jeho propojení s Elrondem mu prozradilo, že Půlelf upadl do tvrdého spánku, a on sebral své poslední síly a nechal je proudit do Půlelfovy mysli i těla, přičemž pomalu ztratil vědomí.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

O hodinu později se Erestor konečně probral a zjistil, že Elrond pořád ještě odpočívá na něm. Peredhel se na něm stočil a podvědomě hladil jeho rameno. Drobné, něžné gesto, které ho dojalo. ´Ach, mohl bych tě milovat,´ ihned si uvědomil.

Elrond zamumlal něco nesrozumitelného, což přinutilo Erestora jednat, protože pochopil, že by se Půlelf mohl brzy probudit. Krátce se proti svému osudu vzbouřil. Proč by tady nemohl zůstat a odhalit se mu? Možná by ho Půlelf do svého života přijal?

´Galadriel by to nikdy nedovolila.´

Erestor se vykroutil zpod Elronda a odkulil se od něj. Zkusmo se posadil. Ačkoliv se cítil rozbolavělý, bolest, kterou cítil napoprvé, se nedostavila. Elrond byl pečlivý a nenatrhnul ho, za což mu byl vděčný.

Když Erestor viděl, jak se Elrond chvěje, instinktivně ho zakryl teplou přikrývkou. Elrondovi to zabere nějaký čas, než se zotaví ze ztráty své manželky, ale je silný a svůj žal překoná. Jenom doufal, že už s ním nikdy nebude muset být znovu intimní. Ačkoliv si jejich milování užil, pořád se bál otěhotnění. Co když počal? Elrond dosáhl uvolnění uvnitř jeho těla, takže je možné, že otěhotněl. Ale jenom čas ukáže, jestli zase čeká dítě - nebo děti.

Erestor se pomalu postavil na nohy, pak sebral své šaty a vklouzl do nich. Přehodil si plášť přes ramena a opatrně přešel ke dveřím. Ohlédl se přes rameno a přál si, aby ho Elrond miloval tak, jako miloval Ereiniona.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Jakmile se Erestor vrátil do svého pokoje, odešel do koupelny, aby se očistil. Poté, co vklouzl do noční košile, přešel ke své posteli, kde se stočil na boku. Stále cítil bolest a přál si, aby tu byl Haldir a ulehčil nákladu, který byl přinucen nést. Ale nebyl si jistý, jestli s ním vůbec bude Haldir ještě chtít mít něco společného, až zjistí, že dovolil Elrondovi, aby si ho vzal do postele - zase.

Ruka mu mimoděk spočinula na břiše. ´Otěhotněl jsem? A pokud ano, také o toto maličké přijdu?´ Galadriel mu už řekla, že se o jeho 'bastardy' nezajímá, ale co Elrond? Neměl by Půlelf vědět, že zplodil a ztratil dvojčata? ´Ale opravdu ho chci zatížit takovou vědomostí? Zemřela a není nic, co by s tím mohl udělat. Prozradit mu to by nebylo fér.´

„Erestore? Lirimaer?“ Haldir, který spěchal zpátky ke svému milenci, byl vylekán, když uviděl řeč Erestorova těla. Odkradl se z tábora a musí se do hodiny vrátit, ale musel se ujistit, že je Erestor v pořádku a v bezpečí.

„Haldire?“ Erestorovy oči se otevřely a odhalily šok. Zíral do oříškových očí přibližujícího se velitele stráží, pak byl ale přemožen hanbou a rychle odvrátil pohled.

Haldirovo srdce se sevřelo bolestí, když zjistil, že se Erestor vyhýbá jeho pohledu. „Ach, ne… Neříkej mi, že ti znovu ublížila.“ Posadil se na bok postele a čekal, až s ním Erestor vytvoří oční kontakt. Když se konečně čokoládové oči střetly s jeho, přečetl si v nich pravdu. „Přinutila tě, abys s ním ulehl.“

„Nenutila mě,“ zašeptal Erestor zlomeným hlasem a uvažoval, zda ztratil Haldirovu lásku. „Byl to jediný způsob.“ Když viděl Haldirův skeptický výraz, vysvětlil: „Když trpí Elrond, trpím i já. Když truchlí on, truchlím i já. Když začne blednout, začnu blednout i já. Opětovné potvrzení toho pouta byl jediný způsob, jak zabránit tomu, aby se jeho zármutek zhoršil a stáhl mě s sebou. Když zesílí, budu silnější i já.“

Haldir konečně porozuměl. „Nemusel bys už dál snášet tu bolest.“

„Měl jsem na vybranou mezi pokračováním toho polovičního života nebo tím, že se Elrondovi podrobím a posílím ho. Když jsem to udělal, posílil jsem sebe. Vydržím bolest a ponížení, když si mě bere, protože mě to nakonec udělá silnějším.“ Erestor, proti všemu očekávání, doufal, že Haldir pochopil, proč Elronda nechal, aby se ho zmocnil. „Ale…“

„Ale co?“ Haldir zvedl obočí.

„Možná 'to' budu muset v budoucnu udělat znovu. Nevím, jestli tohle jediné stačilo, aby to dostatečně Elronda posílilo.“

Haldir zaskřípal zuby, když tohle slyšel, protože si připomněl stav, v jakém Erestora Elrond zanechal před milénii. „Nech mě, ať tě prohlédnu.“

„Tentokrát byl jemný,“ procedil Erestor skrz sevřené zuby. „Nezpůsobil mi krvácení.“

„Potřebuju se sám přesvědčit,“ prohlásil Haldir zarytě. „Vsadím se, že snižuješ význam toho, co se stalo, zatímco jsi zraněný.“

Erestor věděl, že je lepší se kvůli tomu s Haldirem nedohadovat. „Tak se přesvědč sám.“ Připomněl si, že stříbrovlasému elfovi bezpodmínečně věří, a dovolil mu prozkoumat dolní část jeho těla.

Haldir si oddechl, když na Erestorových stehnech nenašel žádnou ulpělou krev. „Erestore, přál bych si, abych mohl zůstat, ale musím se vrátit do tábora.“

„Tak tedy jdi,“ zašeptal Erestor s pochopením. „Galadriel se může pokusit držet tě stranou ode mě, ale já tě chovám ve svém srdci.“

Dojatý Erestorovými slovy se Haldir naklonil blíž a otřel se o pohmožděné rty tmavovlasého elfa. „Elrond by k tobě měl být raději něžný. Bude se zodpovídat mně, jestli nebude, a je mi jedno, jestli s tím Galadriel souhlasí či nikoliv. Slíbil jsem, že tě budu chránit.“

Erestor zvedl pravou ruku a pohladil Haldirovu tvář. „Vím, že na mě vždycky budeš dávat pozor.“

Haldir litoval, že musí odejít, ale když naposledy vtiskl polibek na Erestorovo čelo, přinutil se vstát a rázně opustil místnost. Využije každou příležitost, která se naskytne, aby se za ním tajně vykradl zpět.

Erestor, který stále ještě cítil otisk Haldirových rtů na svém čele, se schoulil hlouběji pod přikrývky a rychle upadl do spánku.

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Druhý den ráno navštívila Galadriel Elronda, protože byla nedočkavá zjistit, jestli se jeho stav zlepšil. Její stráž jí nahlásila, že Erestor šel k Elrondovi a vrátil se v dost pomačkaném stavu, což ji vedlo k domněnce, že dodržel svou část ujednání.

„Dobré ráno,“ klidně pronesla a pečlivě skrývala svou zvědavost. Jak Elronda studovala, zjistila, že její zeť vypadá také pomačkaně. Neustále se nervózně dotýkal svého spodního rtu, který z nějakého nejasného důvodu krvácel. Ale vypadal lépe, než když ho minulý večer opustila.

„Dobré ráno,“ pronesl Elrond pomalu a mrkal očima.

„Vypadáš ustaraně. Je něco špatně?“ Galadriel se posadila vedle okna, odkud ho mohla bez potíží pozorovat.

„Hodně je špatně,“ roztržitě zašeptal Elrond. Měl by se jí svěřit? Mohl by? Znal ji po tisíciletí a stala se mu drahá. Do jisté míry pohlížel na Celeborna a Galadriel jako na rodiče, které nikdy nepoznal. Elwing a Ëarendil pro něj byli pouze nejasná vzpomínka.

„Tak proč mi to nepovíš?“ navrhla opatrně Galadriel. „Možná ti mohu pomoci?“

„Pochybuji,“ povzdychl si nešťastně Elrond. Pohlédl na ni z místa, kde na posteli seděl. „Jsem v rozpacích nad tím, co se stalo minulou noc.“

Galadriel zvedla jedno obočí a předstírala nevědomost. „Co si tedy myslíš, že se stalo?“

„Já… měl jsem hosta.“ Elrond se zamračil, potřásl hlavou, ale nepodařilo se mu vyčistit ji od pavučin. „Tohle už se stalo dřív… před třemi tisíciletími.“

Galadriel věděla, že musí postupovat opatrně. „Co se stalo? Doufám, že víš, že mi můžeš svěřit všechno, co tě trápí. Nikdy tvoji důvěru nezradím. Jsi mi velice drahý, Elronde.“ Tak drahý, že obětovala Erestora, aby ho udržela na živu.

„Někdo se se mnou minulou noc miloval…“ Elrond znovu zamrkal. „Nejprve jsem si myslel, že to byla moje žena, ale tmavé vlasy a mužská postava mě přiměly věřit, že se ke mně vrátil Ereinion, tak jsem to pustil z mysli jako sen.“

„Ale?“ V Galadriel rostly obavy. Lektvar měl přimět Elronda uvěřit, že to byl Ereinion, jeho dávno ztracený milenec, ale zdálo se, že droga nebyla dost silná.

„Nebyl to on. Znám přesně způsob, jakým se jeho tělo pohybuje pode mnou. Tohle byl cizinec a ještě…“

„Ano?“ Galadriel pečlivě skrývala svůj neklid. Co Erestor udělal? Našel způsob, jak by mohl na oplátku manipulovat s ní?

„Byl ze mě vyděšený. Nejdřív jsem si to neuvědomil, ale on se nechvěl vášní, nýbrž proto, že se mě bál. On…“ Elrond namáhal svou paměť. „Prosil mě, abych mu neublížil a byl k němu raději jemný.“

„Měl jsi jen velice živý sen,“ řekla Galadriel a doufala, že Elronda přesvědčí, že to byl pouhý sen.

„Nikoliv, ne sen. A ani před třemi tisíciletími to nebyl sen.“

„A co tě vede k takovému závěru?“

„Byla tam krev,“ prohlásil Elrond a když se střetl s jejím pohledem, zauvažoval nad výrazem těch modrých očí. „Ať už se se mnou miloval kdokoliv, byl nezkušený a já ho roztrhl… ošklivě. Stále ještě cítím vinu za to, co jsem mu udělal. Kdybych jen věděl, kdo to byl.“

„Pravděpodobně někdo, kdo se dozvěděl o tvém zármutku pro Nejvyššího krále a chtěl toho využít. A minulá noc byla nepochybně sen. U tvých dveří jsou stráže a ty by nás varovaly, kdyby se tu objevil nějaký vetřelec.“ Galadriel vstala ze židle a přikročila k němu. Rukou spočinula na jeho rameni a zopakovala: „Byl to sen, Elronde, a nic víc.“

Z nějakého důvodu Elronda instinkty varovaly, aby nic nenamítal, tak přikývl a předstíral, že jí uvěřil. „Ano, pravděpodobně to byl jen sen.“

„Zkus dneska odpočívat,“ radila mu Galadriel na své cestě ke dveřím. „Když se snese noc, přinesu ti další dávku uspávacího prostředku, ale tentokrát ho udělám slabší.“

Elrond ji sledoval, jak opouští pokoj, a uvědomoval si, že před ním něco tají. Znal ji dost dlouho, takže v ní mohl číst jako v otevřené knize. Teď, když se mu nabídl tento problém, zapomněl momentálně na Celebrían. ´Zajímalo by mě tajemství, které skrývá.´

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

Erestor se zachumlal do teplé přikrývky a dovolil Orophinovi, aby ho obskakoval. Když se k němu stříbrovlasý elf připojil krátce po slunce východu, zdál se být v šoku, když uviděl, jak je bledý a vychrtlý. Orophin ho neviděl týdny, protože byl neustále na hlídce.

„Erestore, musíš jíst,“ Orophin se natáhl pro Erestorovy hubené prsty a ovinul je kolem misky s polévkou, kterou přinesl z kuchyně. „Ty se o sebe nestaráš.“

Erestor mu věnoval dlouhý, láskyplný pohled. „Pročpak jsi tady, Orophine? Ty sám jsi vysílený. Právě jsi se vrátil z vyčerpávající hlídky a měl bys raději spát.“

„Bojím se o tebe,“ přiznal tiše Orophin. Odkašlal si a nervózně se zavrtěl. „Slyšel jsem, že Elrond Půlelf je tady.“

Erestor neochotně usrkával polévku, protože věděl, že Orophin neodejde, dokud něco nesní. „To jsi slyšel správně.“

„Zase se to stalo?“ zeptal se stříbrovlasý strážce a nečekaně zkoumal Erestorovy čokoládové oči. „Zase ti ublížil? To proto jsi… takový?“

Erestor si s povzdechem uvědomil, že musí být ke strážci upřímný. „Orophine, víš, že jsem s Elrondem spojený. Proč se mě ptáš na věci, na které už znáš odpověď?“

„Zranil tě“ vykřikl Orophin rozhořčeně.

S dalším povzdechem Erestor zakroutil hlavou. „Nezranil mě. Šel jsem k němu dobrovolně.“ ´A dnes večer mu zase dovolím se mnou ulehnout.´ Jeho spojení s Elrondem mu prozradilo, že ho Půlelf ještě potřebuje. Doufejme, že to bude naposledy, kdy se bude muset Peredhelovi podrobit.

Orophin zakroutil hlavou: „To není fér.“

Erestor souhlasil. „Máš pravdu; není to fér.“

„Co když…“ Orophin se obával dokončit větu, protože nechtěl Erestora vystrašit, jestli o tom ještě neuvažoval.

„Co když zase otěhotním?“ dokončil Erestor místo něj.

Orophin ustaraně přikývl. „Viděl jsem, jak jsi se stáhl do sebe, když jsi je ztratil.“

„Nevím, jestli bych přežil, kdybych ztratil další. Modlím se k Elbereth, abych znovu neotěhotněl.“ Ale dole v břiše se cítil nevyrovnaný ze strachu, že už je v jiném stavu.

 


melme - lásko
meleth-nin - má lásko
melamin - má lásko
lirimaer - milý

 

 

Srdce v okovech - kapitola 14.

Srdce v okovech - kapitola 16.

Vyhledávání

Štítky