Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 4
NejhoršíNejlepší 

Fandom:  Harry Potter
Autor:  Quill Lumos
Originál:  For Services Rendered   

Překladatel:  Alcea
Beta:  Georgia
Páry:  Harry Potter/Severus Snape

Varování:  18+, slash, násilí, vulgární výrazy, sexuální scény, nedobrovolný sex (znásilnění), alternativní vesmír.

 

Severus byl připraven zemřít. Tušil, že vlkodlaci okolo nich nebudou mít zájem o něj; byl starší, ošklivý, jednoduše nelákavá perspektiva. Zato Farid, Farid byl na druhou stranu tuze žádoucí kořist. Severus by za záchranu svého otroka položil život, ale také věděl, že v takto beznadějné situaci, by ani jeho smrt Farida neochránila.

Z ramen si sundal batoh a položil ho na zem vedle sebe. Pak svého chlapce jemně postrčil za sebe, protože potřeboval cítit jeho blízkost a připravil se s vytaženou hůlkou bojovat proti nadcházejícímu útoku. Zabije jich tolik kolik může, a pak obrátí hůlku na Farida; rychlá Avada kedavra a Farid nic neucítí. Nebude mít čas totéž udělat pro sebe a bude rozerván na kusy, ale snese tu hrůznou smrt, je-li to jediný způsob, jak by ochránil svého milovaného otroka.

Vlkodlaci přicházeli stále blíž, jak se prodírali křovím kolem nich. Svaly se jim vlnily pod znetvořenou kůží, vrčeli a slintali nad šancí na toto nečekané jídlo. Byli děsiví. Severus měl již od školy strach z vlkodlaků, protože málem umřel v zubech Remuse Lupina, což narafičil jako nehodu ničemný tyran Sirius Black. Proto byla ironie, že poté, co konečně našel někoho, koho měl po všech těch letech rád, zemře v drápech a zubech nestvůr, které ze všeho nejvíc nenáviděl.

Jeden z vlkodlaků s příšerným zavrčením odhrnul horní pysk a chystal se zaútočit, pak i ostatní vyskákali ze křoví, připraveni zabíjet, trhat a ničit. Severus se připravil na nevyhnutelnou agonii, která musela přijít.

Ale místo toho vlkodlaci narazili na jakousi bariéru, jako by se odrazili od skla. Zřejmě se nemohli dostat ke dvěma mužům, jež před nimi zdánlivě bezbranně stáli.

Severus byl překvapený! Ze všech stran, v okruhu asi deseti stop*, je obklopil nějaký druh štítu. Vlkodlaci se vrhali dopředu, a pak uviděl modré záblesky poté, co byli odraženi. Nyní, když věděl, že tam je, mohl ho spatřit, jak v měsíčním světle občas zazářil. Obklopovala je neproniknutelná bariéra, silná a neprolomitelná, skoro, jako by byli ve středu obrovské sněžné koule.

Přesto to vlkodlaci stále zkoušeli. Vrhali se na bariéru, zuřivě po ní drápali, vrčeli a kňučeli jako bití psi, ale přesto odhodláni dostat se ke kořisti na druhé straně. Severus se otočil k Faridovi, aby se podíval, jak jeho otrok reaguje, ale Farid jen nehybně stál - měl skloněnou hlavu, pevně zavřené oči, zaťaté pěsti, a jeho vlasy kolem něj vířily, jako by do nich foukal lehký vánek, jenže dnes v noci nebyl v lese vůbec žádný vítr. Vánek byl magický. Tento štít byl nějak vyvolán a vytvořen Faridem.

Chlapec nebyl mudla, jak si Severus s údivem uvědomil. Ve skutečnosti musel být nejmocnějším kouzelníkem, jenž kdy žil, protože to, co udělal se prostě nemohlo dít. Magický štít udržoval jen magií, ničím jiným! Tento chlapec, toto dítě, musel bez hůlky vyčarovat bariéru, která je chránila před vlkodlaky, a to bylo prostě nemožné!

Severus byl ohromený, nebyl s to se pohnout, nebyl s to reagovat, dokud Farid nezvedl hlavu a nepodíval se upřeně do očí svého pána. Měl zaťaté zuby a začal se třást krajním úsilím ze svého počínání.

„Prrosím, páne, nemůžu… bolí to… musím přestat… prrosím.“

Třes se zhoršoval a Severus poznal, že musí jednat rychle. Popadl batoh, otočil ho vzhůru nohama a našel koště schované na dně. Mávl hůlkou a rychle ho zvětšil, napřáhnul pravou ruku a jasně a zřetelně vyslovil: „Hop.“ Koště skočilo z lesní půdy přímo do Severusovy ruky a ten se na něj rychle obkročmo posadil. Vytáhl Farida k sobě a natočil předek koštěte k jasné letní obloze nad nimi. Pevně držel svého otroka a odkopl se od země právě ve chvíli, když se Faridův třes vymkl kontrole a zavřely se mu oči poté, co ztratil vědomí a bariéra se rozplynula. Ale to už byl s chlapcem mimo dosah nestvůr dole a vznášeli se vysoko v bezpečí, s měsícem a hvězdami nad nimi.



Letěli nejméně hodinu, než Severus spatřil světla vesnice pod nimi, a málem ho přemohl pocit úlevy. Farid nebyl moc těžký, ale byl stále v bezvědomí, takže byl pro Severuse zátěží, kterou musel vyrovnávat. Proto si Severus nesmírně oddechl, když mohl přistát na okraji vesnice. Zmenšil koště, vložil si ho do kapsy a nesl stále bezvědomého chlapce k hostinci, jehož si všiml poblíž.

Hostinec zblízka vypadal, že pohromadě drží snad jen zázrakem. Střecha na spadnutí, okna a dveře zohýbané a pokřivené. Byla to nejvíce rozpadlá budova, kterou Severus kdy viděl, zato byla také očividně kouzelnická, neboť taková mudlovská stavba by podlehla gravitaci již před lety. Odnesl Farida dovnitř, kde je čekalo dusno ze svíček a tlachání. Jakmile vstoupili, všichni utichli. Celé osazenstvo u baru na něj upřeně hledělo. Byla to zanedbaná sestava nevlídných čarodějnic. Dále tu byli vrásčité staré čarodějky a kouzelníci, v nejtemnějším koutě byl snad i jeden nebo dva upíři. Severus řekl jediné slovo, o němž doufal, že mu tito Kazaši porozumí: „Vlkodlaci.“



Farid pořád spal a Severus se domníval, že utrpěl vážné magické vyčerpání. Chlapec dýchal s námahou, jeho oční víčka kmitala, když se mu něco zdálo, tiše naříkal a chvěl se, ačkoli byla teplá noc. Severus si sedl k němu a konejšivě mu hladil čelo, aby zahnal sny. Občas tiše broukal písně, jež zpíval jako dítě. Narovnal se a celou noc přemýšlel o tom, co se stalo, a co to může znamenat, a co pro všechno na světě řekne Albusovi.

„Zdravím Albusi, tohle je Farid. On je jen maličkost, měl jsem pocit, že ho musím vzít z kazašských lesů. Náhodou je magicky nejmocnější dítě, které jsem kdy viděl, ostatně magicky nejmocnější než kdokoli jiný. Ó, a už jsem se zmínil, že je můj otrok?“ Severus se zachvěl a podíval se dolů, ve světle úsvitu si všiml, že chlapec je vzhůru, a že se zmateně dívá na Severuse.

„Páne, může ténto otrrok vám slóužit?“ zeptal se. Patrně si nebyl jistý, kde je, nebo co se stalo.

Severus jenom položil prst na Faridovy rty v gestu, o němž věděl, že mu Farid věří: „Ššt, miláčku,“ řekl, „už je ráno a jsme v bezpečí. Unikli jsme vlkodlakům díky tobě, ale myslím, že máš jednu drobnost, o níž jsi mi zapomněl říct, hmmm?“

Farid šarlatově zčervenal až po konečky svých prstů, načež se Severus zlehka usmál a něžně vtiskl polibek na Faridův nos.

Brzy nato se usadili, když se Severus opřel o polštáře a držel Farida v láskyplném objetí. Chlapec mluvil, zadrhával se o neznámá anglická slova, která říkal a vyprávěl vše svému pánovi.

„Můj strýc, on nenávidí magiji, hodně ji nenávidí, hodně nenávidí mě, hodně bít mě. Když pán upírr přišel a vzal mě, já myslel magije zlá. Ale brrzy jsem viděl mnoho lidí mít magiji, ale Faridova magije hodně silná. Pán upírr chce silnou magiji, aby ubližoval lidem a Farid nemohl dovolit, prroto ji skrryl, skrryl magiji a chtjel toto říct pánovi…“ Odmlčel se, nemohl dál pokračovat, Faridovi dalo dost práce odpovídat takovou dlouhou větou, ale nezdálo se, že je schopen dokončit příběh.

Proto ho Severus dokončil za něj: „Chtěl jsi mi to říct, a pak jsem tě znásilnil, ublížil jsem ti, Faride, a ty jsi netušil, co si počít, a když jsi mi odpustil, už nebyl čas kvůli příchodu vlkodlaků.“

Farid se díval na své ruce, které měl sepjaté v klíně a smutně přikývl.

„Áno, páne.“

„Faride,“ řekl Severus, „podívej se na mě.“ Otočil chlapce tak, aby byli tváří k sobě a položil ruku pod jeho bradu, kterou zvedl tak, aby se Faridova hlava naklonila nahoru. Pomalu se ty nádherné oči setkaly s jeho a Severus viděl, že jsou naplněné slzami.

„Jsem na tebe pyšný,“ řekl, „tak pyšný, že jsi přijal takové trestání, takové mučení, když jsi to musel snášet a přesto tě to nezlomilo. Nechal jsi je, aby ti ubližovali, a znásilňovali, i když si to mohl zastavit, ale máš pravdu, bylo to strašné riziko pro svět. Jsi velice mocný, Faride, jsi snad tím nejmocnějším kouzelníkem, kterého jsem kdy viděl, a mám radost z tvé magie a moci. Budu ti pomáhat, cvičit tě, pečovat o tebe a milovat tě. Jsem tvůj, Faride, stejně tolik jako ty jsi můj.“

Farid se naň však díval se zmatkem v očích, protože Severus pověděl příliš mnoho, a moc rychle a Farid nerozuměl. Proto ho Severus opět políbil a místo toho řekl:

„Hodný kluk Farid, Farid to udělal dobře,“ a Farid se vrhl do objetí svého pána a přitulil se k němu. Severus ucítil, jak se jeho narůstající erekce dotýká chlapcova stehna. Ale právě v tu chvíli se ozvalo zaklepání na dveře, které rychle otevřela jedna z těch čarodějnic z předchozí noci. Zahrnula pohledem scénu na posteli, na níž seděl nahý Farid na klíně svého pána, a s nelibostí našpulila rty.

„Váše snídaně, páne,“ řekla chladným tónem, zlostně se dívala na Severuse a položila těžce naložený podnos na stolek vedle postele.

„Děkuji vám,“ řekl, a postavil se, aby jí dal minci. Pohrdlivě se podívala na ruku, v níž svíral peníze, a její tvář se zkřivila nesouhlasným zamračením, pak je mávnutím ruky odmítla a odešla z pokoje tak rychle jak mohla.

Severus si povzdechl, uvědomil se, že by si měl zvyknout na takové chování, anebo se k Faridovi na veřejnosti chovat úplně jinak. Potíž byla ta, že chlapec vypadal moc mladě, což ze Severuse činilo spíše odporného prznitele dětí než brilantního zachránce, za něhož se považoval. Zvedl podnos a ke svému zděšení spatřil dvě misky kouřící ovesné kaše, kávu, měkké sladké rohlíky a marmeládu. Tiše si povzdechl, a v tu chvíli se Farid s chutí nacpával jídlem. Neměl rád ovesnou kaši, nikdy neměl. Těšil ho způsob, jaký měl jeho otrok požitek z té hrozné rozbředlé hmoty, ale sám v tom neviděl nic chutného. Zato Farid se zjevným obrovským potěšením hltal každé sousto, které si nabral, a ve chvilce misku vyjedl.

Farid škrábal lžičkou o dno misky, a když zjistil, že už nic nezbylo v očividně prázdné nádobě, vzhlédl a uviděl svého pána, jak se na něj dívá.

„Páne, ne hlad?“ zeptal se tázavě.

Severus se usmál: „Nemám rád ovesnou kaši, Faride,“ řekl a Farid se usmál s rozpustilým zeleným zábleskem v očích a škádlivě řekl:

„Farid pomoci pánovi sníst ovesnóu kaši?“

„Nemys…“ začal Severus, jenže Farid uchopil pánovu lžičku naloženou ovesnou kaší a vše z ní nechal skapat po své hrudi. Podnos znenadání zmizel, a Severus si uvědomil, že ho Farid musel kouzelně přemístit. Ale v tomto okamžiku nebyl opravdu ve stavu, aby to zjišťoval, protože se Farid opět položil a nanášel si krémovou směs na tělo. Severus nemohl jinak a jazykem následoval cestičky, které chlapec vytvořil na svém těle.

Později spolu leželi a uvědomovali si, že velice brzy budou muset vstát a čelit světu. Severus dnes vezme Farida do Anglie, něco málo nakoupí v Příčné ulici, a pak se vrátí do Bradavic. Naučí Farida, aby na veřejnosti nedával najevo svou náklonnost, přiměje ho nosit oděv, naučí ho lépe anglicky a připraví ho na zcela odlišný svět.

Farid se nestyděl kvůli tomu, čím byl, protože neznal nic jiného; byl něčí, byl majetek, jehož hlavním životním údělem bylo těšit a bavit svého pána. A v tom, Merline, byl dobrý. Severus cítil, že se už na ovesnou kaši bude dívat jinak poté, co ji slízal z Faridova hedvábného těla, lovil ji jazykem z Faridova pupíku a lízal ji z jeho análního otvoru. Kdo mohl tušit, že ta hrudkovitá hmota mohla sloužit jako dobrý lubrikant na sex, i když protékala pod jeho penisem? A když byl ponořený hluboko uvnitř svého otroka, sténal z toho čirým potěšením. Farid se na tom podílel tak, že slízal to, co zbylo v misce a sál ze svých prstů, zatímco si ho pomalu bral. Jeho otrok měl pravdu; pomyslel si, když si vzpomněl, jak se chlapec chvěl a prosil o uvolnění jen krátce předtím, než s křikem společně dosáhli orgasmu. Teď už měl ty vločky rád a bude je mít na snídani častěji, protože zjistil, jak jsou všestranné.

Rozhodnul se, že přesně tak jak slíbil, bude o chlapce pečovat a chránit ho, i s jeho zvláštní kombinací nevinnosti a zkaženosti, křehkosti a síly. Proto si lehl, láskyplně políbil Farida a něžně ho držel, jen o trochu déle, protože věděl, že toto místo budou muset opustit a už za pár minut čelit budoucnosti.


* Pozn. překl.: jedná se zhruba o tři metry.

 

Za poskytnuté služby - 7. kapitola

Za poskytnuté služby - 9. kapitola

 

Vyhledávání

Štítky

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat