Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 6
NejhoršíNejlepší 

Fandom:  Harry Potter
Autor:  Quill Lumos
Originál:  For Services Rendered   

Překladatel:  Alcea
Beta:  Georgia
Páry:  Harry Potter/Severus Snape

Varování:  18+, slash, násilí, vulgární výrazy, sexuální scény, nedobrovolný sex (znásilnění), alternativní vesmír.

 

Severus zůstal s klanem další dva dny. To bylo déle, než plánoval, a bude lepší, když odejde před víkendem. Bylo to téměř, jako by mít Farida za svého otroka, ho učinilo čestným členem této skupiny. A Severus to v duchu za čest nepovažoval. Čím delší dobu strávil s klanem, tím víc ho odpuzovaly některé jeho zvyky, hlavně způsob, jakým jednal se svými otroky.

A přesto, navzdory svému zjevnému odporu, Severus věděl, že jakmile se vrátí do Bradavic, Farid ho už nebude moci všude následovat, nahý a po ruce; nebude moci do něj strčit svůj penis nebo se udělat do jeho úst a být kouřen až do vyvrcholení, kdykoli se mu zachtělo. Začínal být očarován potěšením z vlastnictví, a opájen mocí nad jinou lidskou bytostí - povolnou, dobře vycvičenou a jak vidno ochotnou, lidskou bytostí. Ať chtěl nebo ne, hlásit se k této své temnější stránce, Severus nyní poznal, že takovou má.

Včera ráno Jusuf trval na tom, že Severusovi ukáže, jak dostat to nejlepší ze svého otroka, a tak mu pyšně předvedl, jak byla jejich zvířata dobře vycvičená. Toto ráno bylo takové, na které Severus bude dlouho vzpomínat s hrůzou, lítostí a s odporem k sobě.

Vzal ho na okružní prohlídku „psinců“, kde drželi otroky, a to byla podívaná, která, i po letech, bude vryta v jeho duši. Místo bylo ponuré, postavené ze šedých kamenů, a bylo tu velice chladno. Jednu místnost lemovaly klece, které, ačkoli nyní prázdné, byly zřejmě v minulosti často používány. V současné době, když si upíři chovali své vlastní mudly, už je skoro nevyhledávali ve zdejších vesnicích; nemuseli „krotit otroky“, protože je cvičili od narození, aby sloužili svým náročným pánům.

Farid byl jedním z posledních svobodných lidí, kteří kdy byli chyceni. Severusovi byla pyšně ukázaná klec, v níž dříve Farid strávil mnoho času. A jak mu Jusuf pověděl, byl zkrocený bičem. Klec byla prázdná a temná. Železné mříže, které byly dokonce i na podlaze, zajišťovaly, že po opláchnutí hadicí byly klece čisté, poněvadž v nich otroci trávili celé týdny. Ven byli vyvedeni jen kvůli sexu nebo bití. U Farida, jak Jusuf s libostí vzpomínal, trvalo několik měsíců zlomit jeho ducha, ale nakonec se jim to podařilo a hleďme, jakým dobrým otrokem je teď.

Farid je doprovázel, protože musel, ale jeho hrůza z tohoto Bohem zapomenutého místa, byla Severusovi patrná v každém rysu jeho těla; oči měl pevně upřené přímo na podlahu, a ani neházel prchavé pohledy na svět, které si Severus zvykl vídat od svého zvídavého chlapce. Při pomyšlení na dny a týdny, jež hoch trávil zde, vystrašený a sám, zamrazilo Severuse až do nitra duše.

Místnost, jež přiléhala k psinci, byla zřejmě používána k trestům. Bylo v ní plno polic, které byly napěchované biči, plácačkami, kolíky a řetězy. Jusuf nejprve vůči Faridovi použil řadu signálů, jež doporučil Severusovi, aby se naučil. Pak nechal Farida provést několik naučených pozic: úplné poddání, poloklek, sed v kleku. Pořád dál to pokračovalo, každá póza byla navržena tak, aby vystavila různé části Faridova těla pro potěšení jeho pána. Chlapec každou předvedl bezchybně, stále dokola, když vůdčí upír předváděl Severusovi jeho schopnosti.

Potom Jusuf přešel k jedné lavici a mluvil rychle kazašsky k Faridovi, který okamžitě padl na kolena, připlazil se k lavici a vylezl na spodní stupátko. Očividně tuto věc znal velmi dobře, když se dostal na střední část, natáhl ruce nahoru tak, až jeho náramky byly souběžně s tyčí na zadní straně konstrukce; pro Farida to bylo značně nepohodlné: jeho paže a záda byly naučeně natažené a jeho zadek vystavený.

Jusuf se pak sklonil a Faridova zápěstí připevnil k horní tyči a jeho kotníky k řemenům zasazeným v lavici, na níž klečel, hrubě roztáhl jeho nohy a natáhl Faridovo tělo tak pevně jako luk. Jakmile byl otrok přivázán, přejel rukou po pevném malém zadku, stiskl ho, a tiše šeptl příkaz, načež se Faridův penis nalil krví a stál ztopořený, silný a plný, přitisknutý k lavici.

„Co chcete dělat?“ dožadoval se Severus, když jeho otrok čekal přivázaný a připravený na vše, co bude následovat.

„Předvedu ti, jak si udržet poslušného otroka,“ řekl Jusuf chladně. Stočil své ledově modré oči na Severuse, a pak řekl: „Máš ho už čtyři dny, a jeho zadek není červený; nejsou na něm žádné známky jakéhokoli druhu. Pokud ho nebiješ a nezanecháváš na něm stopy, pak nebude vědět, že patří silnému pánovi a bude se pokoušet vzpírat.“

Pak se na Severuse uculil: „Ale nechám tě zvolit bič, jen musí být silný.“ Severus neměl žádnou iluzi o tom, že vůdčí upír uplatňoval svou autoritu; on dal Farida Severusovi, ale chtěl, aby Severus věděl, že má stejně tak autoritu nad ním. Jediný důvod, proč ho nepřeměnili hned první den, co se dostal mezi ně, pomyslel si, byl ten, že upíři dali své slovo Brumbálovi, a Jusufovi se zamlouvalo o sobě smýšlet jako o čestném muži. Pak mu Severus pomohl, když byl v agonii poté, co ho venku zastihl úsvit. Stalo se to jen na pár vteřin, ale to stačilo na to, aby se mu udělaly hrozivé puchýře, a Severus utišil jeho bolest. Tak proto, za poskytnuté služby, byl Severusovi vděčný.

Jenže Jusuf se právě chystal způsobit bolest něčemu, co mu patřilo, a Severuse to hluboce rmoutilo. Avšak, přežil tak dlouho mezi Voldemortovými přisluhovači, protože dokázal umně skrývat svůj odpor, a nehodlal riskovat svoji a Faridovu bezpečnost, pokud by se neshodl s alfa upírem, který horlivě prosazoval svou autoritu. Takže na svou tvář nasadil masku zdvořilého zájmu a rozvážně pomalu promluvil k upírovi, když přikročil k obzvlášť nechutně vyhlížející sbírce.

„A který nástroj byste nám doporučil, Jusufe?“ otázal se Severus, když přejel rukou s dlouhými prsty po nahromaděných mučících nástrojích.

Jusuf se usmál: „Doporučuji tamten bič na konci. Je snadno ovladatelný, a způsobuje stopu, která pěkně šíleně bolí.“ A znovu zaklonil hlavu a smál se nad svou vtipností.

Pak šel k výběru análních kolíků, jež byly lákavě vystaveny poblíž. Když vybral jeden tlustý červený, potřel ho lubrikantem a, bez jakékoli další přípravy, ho pevně zasunul do otvoru kňourajícího chlapce, a říkal mu, jak to udělat: „Tohle ho otevře pro tvé pozdější potěšení. Není nutná žádná příprava, hmm?“

Severus si vzal předmět, jenž Jusuf doporučil a přinesl jej k upírovi, který mu ukazoval, jak s ním nejprve zacházet.

Jusuf se usmál o něco víc: „S tímto zvířetem je skvělá zábava, když je bičováno; snaží se nevykřiknout, takže je to výzva ho k tomu přimět. A pak vždy vyje a prosí mě, abych přestal předtím, než skončím.“

S těmito slovy zvedl ruku, v níž třímal bič a švihl jím dolů na svázaného chlapce s takovou silou, že vzduch rozčísl hvízdavý zvuk, a veliký rudý šrám rozkvetl na Faridově pozadí. Přesně podle Jusufova tvrzení, Farid nevydal ani hlásku, a trvalo další tři údery, než třebas jen zasténal. Upír si to teď užíval, a Farida švihal silněji a silněji a rychleji a rychleji, a Severuse rozrušilo, když ucítil, že se jeho penis také zvětšoval rychleji, když se sténání změnilo na kňourání a kňourání přešlo v prosby. Asi po dvaceti úderech Farid už jen plakal a prosil.

Nebyl s to se svíjet, a ani pohnout svým zadkem, když byl téměř stažený z kůže brutálním bičováním, které bylo užíváno k jeho krutému bití. Konečně po dvaceti pěti úderech, když otrok křičel o milost, Jusuf přestal a znovu se usmál na Severuse, a ukázal na zrádnou tvrdost v Severusových kalhotách: „Vidím, že si to užíváš. Pokud si ho hned vezmeš, jeho úplně žhavý zadek ti přinese potěšení, anglický kouzelníku, protože mít dobře zbičovaného a chvějícího se otroka nabodnutého na svém penisu je slast nesrovnatelná s čímkoli jiným.“ A se zjevným potěšením olízl zakrvácený bič, než ho bezstarostně odhodil na podlahu. Předklonil se, aby vložil nádobku lubrikantu do Severusovy ruky předtím, než se otočil a rychle vyšel z místnosti.

Severus si pak říkal, že to, co udělal dál bylo proto, aby splnil Jusufovy požadavky. Ale pravda byla ta, že byl neuvěřitelně vzrušený; Faridův zadek byl červený a krvácel, zatímco on slabě plakal a sténal, když mu jeho erekce po celou dobu způsobovala muka. Severus jen chtěl být okamžitě v něm; rychle vytáhl kolík a hodil ho stranou, rozhodnutý ho nahradit svým vlastním bolestně vzrušeným penisem. Rozepnul si kalhoty, namazal si penis a přiložil ronící penis na Faridův vstup. Už nebyl s to se ovládat, a jedním přírazem se zabořil hluboko do otroka, jenž se opravdu chvěl stejně, jak Jusuf slíbil. Když Severus do něj vstoupil, opět křičel, a když do něj Severus tvrdě přirážel, dál vykřikoval a prosil o milost.

Jeho pozadí a stehna byly červené a horké. Severus se nedokázal zadržet, dotkl se jich a přejel prsty po vystouplých šrámech, fascinován vzory, které Jusuf vytvořil.

Cítil rychle narůstající tlak ve svém penisu a brzy sám křičel potěšením. Krev se mu nahrnula do hlavy a měl pocit, že by mohla vybuchnout. S posledním výkřikem se udělal, a otřásal se, ponořený hluboko uvnitř svého otroka. Když po té vší námaze hlasitě oddechoval, předklonil se a šeptl Faridovi: „Udělej se můj otroku. Udělej se pro pána. Hned.“ A tak jak byl Farid dobře vycvičený, opět se udělal na příkaz svého pána.

Když ho Severus rozvázal, Faridovy nohy se tolik třásly, že nebyl s to se postavit, natož chodit, proto ho Severus vzal do svých silných paží a nesl vzlykajícího a chvějícího se chlapce do své komnaty. Po cestě potkával členy klanu, kteří se na něj usmívali a plácali ho po zádech, když mu gratulovali k dosažení takové povolnosti v jeho otrokovi. Farid si přitiskl hlavu ke krku svého pána, načež byla jeho košile skrápěna jeho slzami.

Severus nevěděl, jak se má cítit. Když jemně umýval svého otroka ve velké vaně, uklidňoval jeho vzlykání a osušil jeho slzy jedním z měkkých načechraných ručníků, které byly vždy k dispozici. Když obědval, Farid klečel u jeho nohou, protože jeho zadek dost bolel i na nejměkčím polštáři. Poněvadž se stále chvěl šokem, Severus ho laskavě krmil ze své ruky. Pocit vlastnictví, jež v něm bylo živeno, sílil víc než kdy dřív, když na něj Farid vzhlédl velkýma, zmatenýma očima, zatímco slíbával poslední slzy. Pak odnesl chlapce do postele a opatrně ho položil na břicho. Vytáhl hojivou mast, kterou zhotovil z kostivalu a ovoněl růžemi, a vtíral ji do šrámů s něžnou péčí a tišil Faridova vyjeknutí bolesti.

Pak si vlezl na postel vedle Farida a oblečený se přimknul k nahému chlapci. Dával si pozor, aby se jeho bolavého zadku nedotkla deka, i když byla z hedvábí, a uklidňoval a tišil svého otroka. Jeho mysl uháněla jako o závod: jak špatné bylo najít takové potěšení v bolesti druhého; jak byl pyšný na Farida, že strpěl takový trest; jak ho těšilo, že chlapec byl stále s to se natočit k němu, kde hledal pohodlí tak roztomile příjemným způsobem, ačkoli mu tak ublížil. Severus tušil, že kdyby vbrzku neodešel, byl by ztracen, poněvadž začínal být čím dál více vtažen do tohoto světa, dokonce i když ho odpuzoval. O pár dní víc a Severus by nechtěl vůbec odejít; být zde o trochu déle a byl by ovládal bič s tou samou krutostí jako Jusuf.

Severus si náhle uvědomil, že klan kouzelníky nepřinucoval k přeměnění. Po troškách je nechal nasát svou kulturou, dokud jim znásilňování, mučení a otroctví připadalo normální a mohli si to tak ospravedlnit a užívat. Koneckonců sám se na tom podílel, a ne jednou. Poté, co viděl radost, když Faridovi poskytl svobodu se moci sám najíst, mu ji vzal. Poté, co mu dovolil se najíst jako sobě rovnému, mu připomněl jeho nerovnost. A poté, co si slíbil, že by mu znovu nikdy neublížil, stál opodál a díval se, jak byl krutě bičován, a pak si ho s velkým potěšením bral tak tvrdě jak dokázal.

Bylo příliš lákavé zůstat na tomto místě. Jen o pár kroků víc a Severus by byl ztracen v temnotě, a pak by Farid, jeho milý, poddajný chlapec, byl také ztracen. Proto, když se Faridovo trhavé dýchání utišilo do klidného spánku, slíbil sobě a svému otrokovi, že se zítra vypraví domů.

 

Za poskytnuté služby - 4. kapitola

Za poskytnuté služby - 6. kapitola 

 

Komentáře   

+1 # Odp.: Za poskytnuté služby - 5. kapitolasisi 2019-11-24 22:22
Musí honem pryč, nesmí zůstat s vlky výti. Mají nějaké rychlo-přenašed lo, nebo půjdou pěšky krásnými lesy?
Děkuji za překlad.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

Vyhledávání

Štítky