Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 8
NejhoršíNejlepší 

Původní název: The Marriage Stone
Autorka: Josephine Darcy
Překlad: Pyriel
Beta-reader:  Georgia, Mandragora a Jezinka

Párování:  Harry Potter/Severus Snape, vedlejší páry SB/RL a HG/RW
Rating:  slash, 18+

Harry se do Tajemné komnaty nevrátil od oné noci, kdy zachránil Ginny Weasleyovou před vzpomínkou Toma Raddlea. Chtělo to trochu manévrování, než se dostal skrz staré drolící se průchody. A když se konečně nalézal v centrální komoře, jediné, co dokázal, bylo zírat na rozkládající se zdechlinu baziliška, který ho před čtyřmi lety téměř připravil o život - kdyby nebylo Fawkese.

Komnata byla naprosto tichá, kromě zvuku vody kapající v dálce. A podle prachu mohl vidět, že nic nebylo porušeno. Nikdo sem nevstoupil od doby, kdy tu byl naposledy - zjištění, které ho značně uklidnilo. Samozřejmě věděl, že Komnata, ačkoliv hluboko v základech Bradavic, pořád ještě byla uvnitř ochranných kouzel hradu. Přesto bylo hezké vědět, že Temný pán tady od svého vzkříšení nebyl - pravděpodobně tu ve skutečnosti nebyl od doby, kdy byl sám studentem v Bradavicích před téměř padesáti lety. A teď, když byl bazilišek mrtvý, byla Komnata úplně prázdná.

Přesto byl trochu nervózní, když kráčel k obrovské soše Salazara Zmijozela, která se tyčila nad kostrou netvora, jenž v ní kdysi žil. Vybavil si naprosto zřetelně pohled na obrovského plaza, jak se vynořuje z otevřených úst. Vyžádalo si to spoustu kuráže, aby nasedl na své koště a vletěl přímo do těch úst, aniž by tušil, co najde na druhé straně.

Nikoliv druhého baziliška - byl si téměř na sto procent jistý, že v komnatě žádný další není. Pokud věděl, dokonce i baziliškové potřebovali dalšího svého druhu k rozmnožování. A navzdory neslavnému mazlíčkovi Salazara Zmijozela nebyli baziliškové v Anglii zdomácnělí.

Uvnitř byla tma, proto Harry vytáhl svou hůlku a zamumlal Lumos. Za tunelem v ústech našel kulatou komoru s jedinými dveřmi, zdobenými složitými řezbami hadů. Věděl, že kdyby na dveře zatlačil, zjistil by, že jsou zamknuté nezlomným kouzlem. Byla jediná cesta skrz - a v tuto chvíli byli na tváři země pouze jediní dva lidé, kteří měli schopnost dveře otevřít.

Harry se zadíval na hady a soustřeďoval se na rozmluvu s nimi. Pak jednoduše pronesl: „Otevři se“. Slova vyšla jako měkký sykot v hadím jazyce. O chvíli později hadi na dveřích ožili, kroutili se a otáčeli, až posunuli zámkový mechanismus. Dveře se tiše zhouply a otevřely se.

S bušícím srdcem prošel Harry dveřmi do místnosti za nimi. Věděl, že je druhá osoba za tisíc let, která vstoupila do osobní knihovny Salazara Zmijozela - skutečné Tajemné komnaty.

Nebyl to velký pokoj - ale působivý byl dost. Před tisíci lety bývaly knihy daleko drahocennější než dnes. Stěny byly pokryty od podlahy ke stropu policemi. A Harry mohl cítit ochranná kouzla, která udržovala po věky knihy nedotčené.

Knihy, které zůstaly - jasně bylo vidět, že jich mnoho chybí. Tady i tam svazky zmizely, prázdná místa ukazovala, kde kdysi musely ležet. Před padesáti lety mladý Tom Raddle prošel do tohoto pokoje a pil ze studnice vědomostí, kterou tu našel. Před půlstoletím našel všechna temná tajemství, která potřeboval, aby se stal největším černým mágem na světě. Harry často přemýšlel, odkud tyto znalosti pocházejí - určitě se častokrát vplížil do zakázané části bradavické knihovny. Ale Tom Raddle slíbil svým Smrtijedům moc, kterou nemohli najít nikde jinde. Toto musel být zdroj - místo, které odstartovalo jeho vlastní temnou cestu. A zde, v této Komnatě, Harry pochopil, že našel svou odpověď.

Před padesáti lety se Tom Raddle zmocnil nejtemnějších, nejděsivějších tajemství, jež Salazar Zmijozel vlastnil. Vzal tyto knihy a ukryl je někam, kam měl přístup i poté, co absolvoval Bradavice. Tyto vědomosti mu umožnily přetvořit se do stvoření, které je dnes známé jako Lord Voldemort. A stále ještě se učil. Harry mohl ty knihy nyní vidět ve své mysli - knihy ze snu, který ho tak rozrušil. Černé knihy psané podivným písmem - mnoho zvláštních svazků. Deníky, domníval se - poznámky Salazara Zmijozela o černé magii, napsané jeho vlastní rukou. Bylo jich deset, štíhlé knihy, ale plné tak děsivých sil. A když ztratil Odinovo oko, po kterém tolik toužil, obrátil Tom Raddle svou pozornost ještě jednou ke knihám, které během své minulé hrůzovlády ukryl, a znovu je začal studovat.

Ale Harry se nemohl přinutit uvěřit, že temnota je to jediné, co tato komnata může nabídnout. Stále ještě tu byly stovky knih - Raddle si z nich vzal jenom malý zlomek. Což znamená, že knihy, které tu zanechal, jsou buď obyčejné nebo bezcenné. Zmijozel se možná obrátil k temnotě - ale kdysi býval nejlepším přítelem Godrica Nebelvíra, Roweny z Havraspáru a Helgy z Mrzimoru. Nemohl po sobě zanechat jako odkaz pouze temnotu.

Harry byl přitahován ke vzdálenější straně místnosti, kde uviděl polici asi ve výši hrudi s velkou, prázdnou sekcí. Dotkl se police, běžel prsty přes silnou vrstvu prachu, kterou tam našel. Ty knihy spočívaly zde. Deset dílů - Knihy zla. Osobní deníky Salazara Zmijozela. V policích nad i pod prázdným místem chybělo mnoho dalších knih. Tato stěna byla pořádně probraná.

Obrátil se a hleděl na protější stěnu. Ze všech polic tu chybělo nejméně knih - což znamenalo, že informací, které obsahovaly, si Raddle nijak necenil. A tady - přímo naproti prázdné polici mohl vidět útlé svazky pokryté tisíciletou vrstvou prachu.

S bušícím srdcem přešel přes místnost, dotkl se prvního dílu a uctivě ho vytáhl z police. Tak jako knihy temnoty z jeho snu, i tato byla pokryta podivnými zkroucenými tvary, ačkoliv desky byly hnědé místo černé. Písmo způsobilo, že se mu hlava zamotala, ale pak se začalo skládat do důvěrně známých vzorců. Hadí jazyk - kniha byla napsaná v hadím jazyce!

Nahlédl dovnitř - 'Poznámky Salazara Zmijozela, díl první'. Pojednání o magii Světla. Bylo jich tam celkem deset - deset svazků, které Raddle pominul jako nedůležité. Těchto deset Knih Světla by mohlo udržet v šachu temnotu, kterou si vybral Raddle.

Trvalo mu jenom okamžik, než vytáhl všech deset knih a zabalil je do neviditelného pláště. Pak se naposledy rozhlédl a opustil komnatu. Znovu ji za sebou zamkl zasyčeným příkazem. Měl to, pro co sem přišel - mohl se jenom modlit, aby to bylo dost, aby dokázal zachránit ty, které miluje, před temnotou, o níž věděl, že přichází.

- - -

Když se Severus Snape vrátil do svých pokojů, poplašilo ho, když zjistil, že tu Harry už delší dobu není. Rychlá kontrola pokojů mu odhalila, že knihovna je stále ve stavu zmatku - ačkoliv Harry, jak je vidět, začal sbírat knihy, které v hněvu shodil. Ale kam to tedy šel?

Věděl, že chlapec byl rozzlobený - i když si nebyl jistý proč. Po pravdě, nedokázal odhalit chlapcovu motivaci pro polovinu věcí, které dělal. Když mu předtím začal povídat o Sonaře Sinistrové, předpokládal Severus nejprve, že mu to chlapec buď říká proto, že se s ní plánuje sblížit, nebo ho dokonce z nejasného důvodu žádá o dovolení, aby to mohl udělat. Jeho reakce pobouření a odporu byla jak překvapivá, tak vítaná, protože si nebyl tak docela jistý, že dokáže zůstat stát stranou a nic nedělat, zatímco ho bude jeho manžel podvádět. Nebyl si jistý, proč byl Harry tak rozzuřený, ale jedna věc byla zřejmá - náklonnost Sinistrové byla nežádoucí. A zatímco netušil, co udělat, aby uklidnil svého manžela, věděl naprosto přesně, co se Sinistrovou.

Přihnal se k jejímu pokoji a bušil na její dveře do té doby, než ho nechala vstoupit do svého bytu. Vypadala překvapeně, že ho vidí, protože se obvykle její společnosti vyhýbal navzdory jejich společné minulosti ve Zmijozelu.

„Severusi?“ zeptala se nervózně a přitáhla si svůj župan cudně kolem své štíhlé postavy - divil se, že se vůbec obtěžuje takovým předstíráním. Koneckonců byl sotva dost mladý na to, aby lákal někoho jako ona.

„Drž se dál od Harryho,“ přikázal, čímž řízl přímo do jádra problému.

Její oči se při tom zúžily. „Nemyslím si, že můj vztah s…“

„Dobře poslouchej, Sonaro,“ zavrčel Severus. „Tvoje pozornosti vůči němu jsou nevítané. Jakmile zjistil, o co ti jde, velice ho to rozrušilo. Varuji tě jenom jednou. Jestli se k němu zase přiblížíš, bude to poslední mládenec, ke kterému ses kdy přiblížila. Všichni další budou zděšeně křičet při pouhé myšlence na to, že by se tě dotkli poté, co požiješ lektvar, který se nešťastnou náhodou dostane do tvého jídla. Ručím ti za to, že nebude existovat žádná léčba ani kouzlo krásy, které by odstranilo škody, jež na tvém vzhledu tento lektvar napáchá. Vyjádřil jsem se jasně?“

Byla nyní bledá a zírala na něj s nelíčeným strachem. Nebyla to nijak malá hrozba, která přišla od mistra lektvarů, a ona to věděla. „Dokonale,“ ujistila ho napjatě.

Spokojeně přikývl a vykročil ke dveřím.

Ale samozřejmě pořád ještě byla Zmijozelka a nemohla si pomoci, aby se vzdor hrozbě nepokusila ze situace něco vyzískat. „Netušila jsem, že pro tebe tak moc znamená,“ poznamenala.

Severus poznal zahrnutou otázku - a s tou otázkou tu bylo samozřejmě nebezpečí, že by možná odhalila nějakou slabinu, kterou předtím neznala. „Sonaro,“ varovně zavrčel. „Vůbec na něj nemysli.“ Při odchodu za sebou třískl dveřmi.

Ale kde byl Harry teď? Večerka už dávno minula a on věděl, že Harry už popřál dobrou noc Ronovi a Hermioně. Proč šel zase ven a zanechal knihovnu v takovém stavu? Začal sám sbírat knihy a doufal, že najde klíč k tomu, proč je pryč. Možná se Lupin a Black vrátili z jejich poslední pochůzky pro ředitele? Předpokládal, že bylo možné, aby ho kontaktovali pomocí Letaxu.

Stejně tak možné bylo, že šel nahoru do nebelvírské věže. Neměl tušení, proč na něj byl Harry tak rozzlobený, ale možná prostě odešel na noc pryč. Nemohl si pomoci, aby neuvažoval, cože to řekl, co chlapce tak rozhodilo.

Uvědomoval si, že mudlové mají na mnohé jiné názory než čarodějové, ale vzhledem k okolnostem jejich sňatku nechápal, proč by měla pro chlapce být představa nevěry tak odporná? Ne že by si chtěl stěžovat. Kromě hanby a skandálu, který taková věc mohla způsobit, kdyby byl nedbalý na veřejnosti - a Merlin ví, že nebelvírští byli vždycky bezstarostní - se Severusovi nelíbila představa, že by se měl o Harryho s kýmkoliv dělit.

Bylo téměř o dvě hodiny později, než zaslechl, že se dveře bytu otvírají a Harry vešel do místnosti s koštětem v ruce. Z nějakého podivného důvodu byl špinavý, jako by šplhal po skalách. Poblíž famfrpálového hřiště je hodně bláta, ale přece by tak pozdě v noci nebyl venku?

„Kde jsi byl?“ dožadoval se, když Harry vstoupil.

Chlapec vypadal o dost klidněji, než když ho Severus viděl naposledy, ale stejně nadskočil, když Severus zaječel.

„Venku,“ odpověděl, ne snad drze, ale s jistou dávkou odměřenosti, která se Severusovi nelíbila. Na špičce jazyka už měl, že odebírá body Nebelvíru, ale slíbil si, že to v jejich bytě nikdy neudělá.

„To vidím,“ uvedl skřípaje zuby. Zlobně zíral na chlapce, aby ho přinutil vysvětlit mu, kam šel. Ale Harry na něj jen mlčky zíral na oplátku.

Po chvíli se chlapec nepohodlně zavrtěl a odvrátil pohled. „Jdu spát,“ zahudral a zamířil ke dveřím do ložnice.

Severus zatoužil popadnout ho a odpověď z něj vytřást, ale věděl, že to by nikam nevedlo.

„Profesorka Sinistrová tě už znovu obtěžovat nebude,“ řekl raději místo toho.

To Harryho zastavilo a on se otočil, přes tvář mu přeběhl výraz nejistoty.

Severus se zamračil. „To je to, co jsi chtěl, nebo ne?“

Harry přikývl. „Takže k ní v sobotu nemusím chodit?“ jeho hlas zněl nesmírně mladě a Severus se nenáviděl za majetnický pocit, který ho ovládl.

„Nikdy jsi nemusel,“ odvětil.

„Fajn,“ odpověděl. „Děkuji vám.“

Severus jenom přikývl: „Rádo se stalo.“ A pak ve znechuceném tichu sledoval, jak Harry zmizel za dveřmi do ložnice.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Poznámka autorky: Nebojte se, Harry si nenechá ty knihy pro sebe dlouho. Ale faktem je, že je stejně jediný, kdo je může číst. A ano, knihy napsané v hadím jazyce jsou ještě další klišé ve fandomu. Ale je to dobré klišé!

Proč by Voldemort tyto knihy ignoroval? Jednoduše řečeno - není v nich nic, co by ho zajímalo. Voldemort má na mysli jediný cíl (ačkoliv prozatím se to nedozvíte) a nic kromě tohoto cíle ho nezajímá.

Děkuji vám všem, kdo jste ověřovali fakta o hodinách astronomie. Teď, když jste to zmínili, vybavuji si, že si v 1. díle Harry kupoval teleskop a měl noční vyučování - ačkoliv nevím, jestli kdy byla Sinistrová jako učitelka zmíněna jménem (možná je víc než jeden učitel astronomie?). Na většině webů je uváděna jako učitelka astronomie (Vectorová zřejmě učí arithmancii). Možná učí jen astronomii pro pokročilé? Buď jak buď, je to dost malý detail a nemám v úmyslu si s tím dělat příliš velké starosti. Doufám, že vám to příliš nevadí. Teď, když se s ní Snape vypořádal, už stejně Harryho obtěžovat znovu nebude.

K následujícímu - v další kapitole udělám větší skok v čase. Je to ve skutečnosti jedna z mých oblíbených částí tohoto příběhu. Jedná se o Vánoce. Vrátí se Remus a Sirius (což je podle mého názoru vždycky dobré), ale převážně to bude o Harryho vědomém úsilí zahrnout Severuse do svého života. Konečně si uvědomil, že je ženatý - že tento muž je nyní jeho rodina - a možná, že si s ním zatím neví rady, ale přinejmenším se snaží.

BTW - těm z vás, kteří se ptali - ano, moje jméno je pocta Jane Austenové. Je jednou z mých oblíbených spisovatelek.

 Sinistrová - 20. kapitola

Rodina - 22. kapitola

Komentáře   

0 # Odp.: Hadi - 21. kapitolasisi 2019-04-12 16:48
Možná je tam laboratoř, možná i krb, kterým se dá cestovat, nebo kniha přání, která splní všechna přání, nebo krásné krápníky, nebo termální prameny, pak by tam mohly být aragonity, dala by se tam postavit parní lázeň pro zkřehlé hráče famfrpálu v zimní sezóně, nebo pro všechny promrzlé studenty a profesory, s menším oddělením pro promrzlé domácí skřítky čistící hradní komíny za ukrutné skotské zimy, nebo já už nevím, třeba plavecký bazén s tobogánem, nebo Muzem tajemství.
Jsem ráda, že Harry bude zkoumat staré hadí knihy a učit se bojovat se zlem, aby ochránil nevinné lidi a tvory. Má k tomu jedinečnou příležitost. V Bradavicích a později na Snape manoru, nebo v sídle Potterových, jestli je otevře.
Díky za kapitolu, za krásný překlad, za denní sny.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
0 # Odp.: Hadi - 21. kapitolasisi 2019-04-12 16:47
Výborná práce, Harry!
S Tajemnou komnatou by se dalo dělat věcí, co všechno obsahuje nejhlubší jeskyně pod Bradavickým jezerem ještě nebylo dost detailně prozkoumáno. kromě svlečků baziliška, možná i zbytky jeho potravy, která tam spadla kdovíodkud, když je to tak tajemné, že je ze všeho jen pověst.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

Vyhledávání

Štítky

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat