Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Dvanáct dní v čase vánočním

Den první: “Tři bratři a vánoční strom“

 

„Na první noc vánoční po celém lese
klení z místa, kde vánoční strom stojí, se nese.“

 

„Ne! Ne! Víc doprava! Říkal jsem doprava, ne doleva! Ano, ještě kousek! Ano! Ne! Víc dolů! Víc dolů - ano! To je dokonalé místo!“

Rúmil si povzdechl. Haldir jeho a Orophina už nejmíň hodinu dirigoval. Nejmladší ze tří bratrů jako první na začátku příprav prohlásil, že ví nejlépe, jak ozdobit vánoční strom, takže dohlížel na své bratry, štěkal rozkazy a touto dobou už jejich trpělivost visela na vlásku.

„Ještě jedno 'víc dolů' a, u Elbereth, já ho utopím v punči!“ zasyčel Orophin skrz zaťaté zuby a Rúmil se zahihňal.

„To bych moc rád viděl - vlastně bych ti i zaplatil, abys to udělal!“

Orophin obrátil oči v sloup a připevnil červenou ozdobu na větev jedle.

Obrovský, stoletý strom rostl uprostřed Roklinského tržiště a každý rok měla jiná říše tu čest jej ozdobit. Loni to byli temnohvozdští elfové pod vedením prince Legolase a výsledkem byla noční můra v růžové, stříbrné a záplavě svící, což podnítilo Gimliho, který byl čestným hostem, aby nabídl Legolasovi bezplatné zavěšení uprostřed ozdobné girlandy. To vedlo ke krátké, prudké hádce, která skončila dvěma růžovými pentlemi na Gimliho vousu.

Gimli usoudil, že urazit elfy není žádná legrace.

Haldir, jako obvykle, slíbil Paní Galadriel, že bude reprezentovat Lothlórien ve vší důstojnosti, a tak úlohu zdobení stromu svěřil svým bratrům, hlavně proto, že žádný jiný bojovník v Lothlórienu nebyl ochoten snášet celé dva dny Haldirovo sekýrování. Tak se stalo, že Rúmil a Orophin seděli na stromě a zavěšovali hvězdy a ozdoby tady a támhle, zatímco Haldir, pohodlně zabalený v teplé pokrývce, seděl v křesle, udával směr a občas usrkl ze sklenky teplého, kořeněného miruvoru.

„Neusínejte tam nahoře,“ řekl Haldir, „ještě máme spoustu práce, na neužitečné klábosení bude dost času později.“

Orophin se otočil, trochu se zakymácel a přitisknul se ke stromu, který se pod jeho vahou nebezpečně zatřásl.

„Haldire, můj drahý, roztomilý bratře,“ spustil a zúžil oči, „smrtelníci mají ve zvyku dávat na špičku vánočního stromu elfa - nenuť mě začínat s touhle tradicí i tady v Roklince!“

Haldir, který znal Orophina příliš dobře na to, aby ho provokoval, když byl mrzutý, rychle odložil sklenici.

„Jen jsem tě chtěl povzbudit, drahý bratře,“ řekl a věnoval dvěma nevrlým elfům na stromě svůj nejsladší úsměv.

Orophin něco zabručel a vrátil se ke své práci a Rúmil se zazubil.

„A zaplatil bych i víc, abych viděl tohle, Orophine!“

„Já to slyšel!“ zvolal Haldir, založil si ruce na hrudi a nazlobeně se na bratry podíval.

„Blahopřeji ti k tvému dobrému sluchu!“ vtipkoval Rúmil, rychle nabral trochu sněhu, který pokrýval větve jedle a udělal z něj kouli.

„Tady je tvá odměna!“

S tím hodil kouli s tou samou přesností, s jakou střílel šípy, a Haldir, který zrovna otevřel pusu, aby naštvaně odpověděl, to schytal přímo do obličeje a teď plival a kašlal sníh.

„Ai! Ai! Trefa do černého!“ radoval se Rúmil a vítězoslavně zvedl ruce nad hlavu, což byl samozřejmě velice hloupý nápad, protože sletěl jako kámen a přistál v závěji, v níž zmizel. O chviličku později se vynořil, a frkal a plival sníh nalevo i napravo.
Haldir kolem něj nadšeně křepčil a zpíval tradiční lothlórienskou koledu “Rúmil, sněžný elf“.
„Ha! To máš za to! Žádný zlý skutek nezůstane nepotrestán!“ vykřikoval a Orophin, který scénu sledoval, jen zavrtěl hlavou.

Někdy by bylo hezké být jedináček.

* * *

„První den je za námi,
ale slibujeme,
že se jen jednou vyspíte
a přečtete si o dni číslo dvě...“

 

 

Den druhý: “Cukroví a krávy“

 

Vyhledávání

Štítky

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat