Labyrintem slov...

archiv fanfic od roku 2008

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Autoři:  Samayel a Istar Halabába
Překlad:   Severka S. Rogueová
Beta:  Chryséis a Mandragora
Páry:  první je bez párování a druhá HP/DM
Varování:   Jezinka age +.
Shrnutí:   Někdo něco zásadního neví.

Poznámka Mandragory:   Tyto dvě povídky jsou věnované Jezince, za to, že tu je s námi.

 


„I ty?“

by Samayel

Přístupnost: PG
Varování: kletby, nadávky
Shrnutí: Ron neví, o čem je řeč... zase!
Originál: <http://www.thehexfiles.net/viewstory.php?sid=4609>
Poznámka překladatelky: Za betaread děkuji Chryséis a Mandragoře


Věštění. Otupělost a zoufalství. Sibyla Trelawneyová přednášela jednen ze svých obsáhlých kursů o slavných jasnovidcích v historii a jeho konec byl v nedohlednu. Polovina třídy byla nudou téměř v bezvědomí, druhá polovina měla dost zkušeností s pravidelným štípáním se, aby dokázala stavět na odiv předstíranou bdělost. Celá ta věc se nekonečně vlekla, ale nakonec hodina přece jen skončila a studenti se loudavě začali navracet k životu, balit své věci a šourat se ven.

Ron začal dávat průchod své frustraci. „K sakru, Harry. Jak ta bába dokáže vydržet takhle žvanit? Nenašel jsem v těch kecech žádný smysl. ‘Dejte si pozor na Březnové Idy’… co to kruci ty Idy vůbec jsou? Koho zajímá, co před stovkami let řekla nějaká zatuchlá stará bába mrtvému mudlovi?”

Draco Malfoy se na své cestě ze dveří zastavil, ve tváři, jako vždy, pevně usazený samolibý úšklebek. Pohlédl na Rona s pobaveným despektem a posměšně si odfrkl. „Ach, Weasley, jako vždy, nechápavý student. Obecně bych za mudly nedal zlámaný svrček, ale budovatelé říše si zaslouží více respektu. Ha! Vsadím se, že kdyby to záleželo na tobě, ještě pořád by ses drbal na hlavě a dumal, jestli máš nebo nemáš překročit Rubikon.”

Ron se zlobně zamračil. „Odprejskni, Malfoyi. Nikoho nezajímá, co…”

Hermiona ho, se zničujícím pohledem, popuzeně přerušila. „Rone… ať už se mi to jakkoliv příčí, musím přiznat, že Malfoy má pravdu. Nikdy nedáváš pozor, i když by ses mohl naučit něco podnětného nebo užitečného. Občas musíš dát císařovi co je císařovo.”

Malfoy se uchechtl nad tou ironií, že se pro jednou s Grangerovou na něčem shodli. To z Rona vyloudilo nespokojené zavrčení. „Pcha! Samé nesmysly! Nemůžu uvěřit, že souhlasíš s Malfoyem! Jako bys mi vrazila dýku do zad! A co je to dnes s vámi dvěma? Polovina věcí z toho co říkáte nedává žádný podělaný smysl.”

Harry sotva potlačil zachechtání, pak si znovu nasadil kamenný obličej. „Rone, chudáku. Mám obavy, že kostky jsou vrženy. Zvol svůj osud.”

Ron nakonec zrudl a vyštěkl. „I ty, Harry?!” Pak vyběhl ven a zmizel, zatímco se ostatní studenti v chodbě váleli smíchy, až popadali dech.

 

Název: Dear Ms Jezinka
Autor: Istar Halabába
Přístupnost: kdo chce
Varování: kletby, nadávky
Shrnutí: Draco neví, co se děje... zase!

Dear Ms Jezinka,
dovoluji si Vás požádat o pomoc v mé tíživé životní situaci a věřím, že mě neodmítnete a pomůžete mi jako mnoha dalším prosícím a trpícím přede mnou. Vsadil bych se, že Vám za Vaši pomoc ještě nikdo nenabídl to co já.

Pokud se pozastavujete nad tím, že se obracím právě na Vás, zajisté Vás Váš údiv opustí, jakmile se zmíním, že vím o tom, že Vy víte... Krátce řečeno: vím, že můj životní příběh (byť s jistým časovým zpožděním) průběžně pečlivě sledujete.
Tedy, vím, že o mně víte, chtě nechtě, vše. Nejen o mně, ale i o mém partnerovi. Ach... mém... Mám slzy v očích, jen na něho pomyslím. Jsme s Harrym již nějakou dobu manželé. Po tom, co jsme spolu prožili, jsme byli přesvědčeni, že nás dva nic nerozdělí. Naše duše, těla... celá. Promiňte. Avšak... Merlinžel... Ach... Víte, nemám teď slzy jen ve svých očích jedinečné barvy, již se roní na mých pobledlých lících... Ne, už jsem je setřel svými dlouhými, štíhlými, aristokratickými prsty. Promiňte, už se budu snažit být stručný s ohledem na Vás a Vaše city, jež ke mně chováte. Potřebuji totiž, a to velmi naléhavě, Vaši odbornou pomoc.

Harry mě přestal milovat! Nechápe mě. Jeho Láska ke mně je pryč. Chová se ke mně strašlivým způsobem. Kdybyste slyšela, jak mě oslovuje, jak se mi vysmívá... Dokonce mi řekl, že jsem... ach... Velice, velice tím trpím. Musíme se rozvést.
Navíc mě moc trápí, že to, jak se o mně vyjadřuje, má důvod ve skutečné změně mého vzhledu. Nevím, jak je to možné, ale má pověstně útlá postava se poněkud proměnila. Snad jsou důvodem Mollyiny chutné večeře, Dulovy vydatné speciality a mé sedavé zaměstnání...
Kdykoli mě Harry spatří, pronáší své posměšné poznámky. Cožpak zapomněl na mou citlivou vnímavost? Cožpak neví, jak mě tím zraňuje?! Ach... a všechno oblečení je mi těsné... v pase... Ach... Ach! Co to bylo? Něco se ve mně pohnulo!!! A zase! Ach!


Dear Ms Jezinka,
prosím Vás o prominutí. Před několika hodinami jsem Vám ve stavu silného rozrušení nedopatřením odeslal nedokončený e-mail (Ach ten mudlovský vynález! Ale zdálo se mi vhodnější použít ho namísto sovy).
Považujte ten e-mail prosím za bezpředmětný, protože... Ach, Ms Jezinka, mně a Harrymu se podařilo něco, co i v našem kouzelnickém světě není příliš obvyklé, pokud vím.
Harry a já jsme táááák šťastni a zůstaneme samozřejmě spolu.
Děkuji Vám za Váš čas a přeji Vám vše dobré.

Faithfully yours
D.
(raději, vzhledem k Vašemu veřejně známému vztahu ke mně nevypisuji celé své jméno i s příjmeními)

 

KONEC

Vyhledávání

Štítky