Hodnocení uživatelů:  / 9
NejhoršíNejlepší 

Původní název: Lynne's AU Ending to The Marriage Stone
Autorka: lynned0101

Překlad: larkinh
Beta-reader:  angie77 a Nixerwil

Párování:  Harry Potter/Severus Snape, vedlejší páry SB/RL a HG/RW
Rating: slash, 15+

 

Přetrvávající nedostatek orientačních bodů nebo čehokoliv, podle čeho by se mohl zorientovat v prostoru a čase, udržoval Harryho v obavách. Neustále se rozhlížel a naslouchal, ale teď neměl už ani havrany, aby mu dělali společnost. Bylo by tak snadné se vzdát, prostě nechat temnotu, aby ho ovládla a přestat existovat. Ale pokaždé, když jeho zoufalství vzrostlo nebo hrozilo, že ho ovládne panika, Harryho nebelvírská povaha ho udržela v mezích. Kdyby se vzdal, znamenalo by to, že Voldemort vyhrál. A že by se něco hrozného stalo jeho přátelům a rodině. Severus - bylo tady tolik věcí, které ještě chtěl říci a udělat se svým manželem! Zdvojnásobil své úsilí a pracně pokračoval dál.

S obrovským překvapením si Harry uvědomil, že slyší hlasy. Přibližoval se k oněm zvukům a k tomu, co předtím znělo jako hlasy, ale ve strachu z léčky zpozorněl a několikrát ve velkých obavách ucouvl. Jenže něco v těch hlasech mu znělo téměř povědomě. Tohle musí prozkoumat! Pozorně naslouchal. Ne, tohle nejsou jeho havrani. To způsobilo, že znovu zostražitěl, protože oni byli jediný pozůstatek jeho starého světa, který s ním byl od chvíle, kdy přenesl svou mysl a duši do ley lines, do země. Pomalu postupoval ve směru hlasů a pokoušel se přitom nepřitáhnout na sebe pozornost a zároveň se dostat dostatečně blízko, aby rozuměl, co se povídá. Téměř v panice vycouval, když si uvědomil, že hlasy mluví hadím jazykem. Tohle by mohla být léčka - dokonce by to mohl být sám Voldemort, pokoušející se nalákat Harryho na místo, kde by neměl žádné zdroje nebo zbraně či obranu, aby s ním mohl bojovat. Po chvíli děsivé hrůzy byl Harry konečně schopen rozlišit některá z pronášených slov. Byl si jistý, že podobnou formulaci jako tato slyšel už předtím – tu neobvyklou volbu slov. Byly tu odkazy na hnízdění, krále a stíny - to musí být černí wyrmové!

Harry zauvažoval a nabyl přesvědčení, že wyrmové dorazili k bitvě u Studny zoufalství a také ji opustili PO zemi a ne POD zemí, ale očividně byl příliš zaměstnaný uzavíracím kamenem, než aby jejich příchod viděl. Teď, když o tom přemýšlel, uvědomil si, že poté, co s ním promluvili a zamířili pryč, zmizeli z dohledu velice rychle. Byli dost přátelští, když s nimi mluvil poprvé, tak se Harry rozhodl. Promluví si s nimi i nyní.

„Zdravím vás, draci ze Zimních zemí! Hovořili jsme spolu u Studny zoufalství, když byly stíny poslány zpět a pramen uzavřen. Slyšíte mě?“

V mžiku si Harry uvědomil, že má po boku dva impozantní černé wyrmy. Mohl vidět jejich obrysy, ačkoliv to vypadalo, že to jsou jen představy černých wyrmů a ne pevná těla stvoření, s nimiž se setkal v Zimních zemích. Jeden wyrm řekl tomu druhému: „To je mladý král - ten, který zahnal stíny!“ K Harrymu pronesl: „Nikdy dříve jsme se v Zemských tunelech nesetkali s někým z tvého hnízda, a přesto jsme dnes dvakrát v Tunelech pocítili masivní vlnu. Nikdy jsme předtím nic takového necítili, dokonce i naši starší byli šokovaní. První byla drtivá vlna temnoty a byla následována obdobně silnou vlnou světla. Přišli jsme do Tunelů, abychom zjistili, co se stalo.“

Harry pochopil, že nyní se dozvěděl, jak Voldemort rozšířil ono kouzlo, ať už použil jakékoliv, jež ponořilo každého do spánku. Jak zajímavé, že to, zdá se, neovlivnilo všechna magická stvoření, neboť wyrmové zasaženi nebyli.

„Usnuli jste, když prošla první vlna?“

„Ne, jen jsme cítili vlnu velice temné, černé magie.“

„Velice zlé hnízdo čarodějů se pokouší zabít většinu z nás, kteří žijeme na povrchu. Nevím, co byla ta první vlna, ale ublížila těm, kteří jsou z mého hnízda, proto jsem poslal tu druhou vlnu, abych zachránil ty, které zachránit mohu. Myslím, že jsem se vnořil příliš hluboko do země a nyní nemohu najít cestu zpět.“

Wyrmové se spolu potichu poradili a pak se obrátili k Harrymu a oslovili ho: „Pamatujeme si, že jsi nám prokázal službu, když jsi zahnal stíny do studny. Pomůžeme ti najít cestu domů.“

Poprvé od okamžiku, kdy vypudil svou magii v zoufalém pokusu zachránit ty, kdo byli cílem Voldemortova kouzla, pocítil Harry naději.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Severus se přiřítil ke krbu v zadní části ošetřovny a zaletaxoval do ředitelovy pracovny. Albus Brumbál procházel několika Zmijozelovými zápisníky, které Harry přeložil z hadího jazyka, ve snaze najít nějaké řešení jejich hrozné situace. Jeho rezignovaný postoj naznačoval, že pátrání po odpovědích se nedaří. Ostře pohlédl na tvář v topeništi.

„Albusi - mám Harryho Kámen srdce! Ten obsahuje jeho magický podpis a mohl by být právě tím, co potřebujeme, abychom mu pomohli najít cestu domů!“

Starý kouzelník se rychle nadechl a tváří mu přeběhlo něco jako naděje. „Ovšemže, můj chlapče! Jaký báječný nápad!“ Vrátil knihy do skříňky, spěšně ji zavřel a zabezpečil a o chvíli později už vstupoval Letaxem na ošetřovnu. Mezitím Severus vyzvedl madame Pomfreyovou a všichni tři se připojili k Siriu Blackovi u Harryho lůžka.

Severus nabídl Kámen srdce k prohlédnutí. „Tohle je ten nejsilnější Kámen srdce vytvořený studentem Bradavic, jaký jsem kdy viděl.“ Madame Pomfreyová velice ohleduplně rozepnula kabátek Harryho pyžama a rozevřela ho, aby odhalila holou hruď. „Severusi, doporučuji, abys držel Kámen srdce před jeho hrudí. Mohl by také rozpoznat tvůj magický podpis.“

S nervózním výrazem ve tváři podržel Severus Kámen srdce v dlani a jemně, ale pevně ho přitiskl k Harryho hrudi. Zavřel oči jakoby v modlitbě. Vzýval všechna božstva i čaroděje o pomoc a zároveň namířil plnou sílu své magie skrz svou ruku do Harryho. Strávili spolu ohromné množství času, tak by ho Harry snad mohl poznat i bez dokonaného pouta.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ukázalo se, že černí wyrmové jsou zajímaví společníci. Potěšilo je, že na ně Harry pohlíží jako na draky. Očividně si byli vědomi toho, že někteří kouzelníci je neuznávají jako druh létajících draků, a to bylo pro wyrmy bolavé místo. Přestože žili nad zemí, důvěrně znali zemskou magii. Vlastně jejich vlastní magie byla vyvolána ze země, což bylo výhodné vzhledem k jejich anatomii. Sami wyrmové však nebyli schopni zaměřit magii do země a byli naprosto ohromeni, že takový drobek jako Harry jenom sám vyprodukoval onu druhou vlnu.

A co bylo pro Harryho nejdůležitější, věděli všechno o ley lines. Jejich magie jim dovolovala po nich cestovat, když přetransformovali svá mohutná těla do pulsů energie, jež dokázaly vklouznout do sítě energetických polí napříč zemí a pohybovat se po obrovských vzdálenostech v takřka nulovém čase. Byl to opravdu pozoruhodný dar, pomyslel si Harry, na wyrmy převážně vyplýtvaný, protože se zdálo, že jsou velice spokojeni ve svých horách v Zimních zemích. Využil tuto příležitost k tomu, aby se dozvěděl víc o wyrmech a o ley lines.

„Jen velmi málo z našeho hnízda vstupuje rádo do Zemských tunelů. Máme rádi teplo slunce na naší kůži a ve stínu se necítíme dobře. Přesto to všichni wyrmové instinktivně umí. Se znalostí, jak vstupovat do Zemských tunelů, se rodíme.“

Harry se na ty Zemské tunely vyptával dál.

„Každý ze Zemských tunelů jde svou vlastní přímou cestou, ale na mnoha místech se kříží. Když jsi v Tunelech, můžeš cestovat podél jediného Tunelu nebo se pohybovat z jednoho do druhého. Tunely můžeš jít, kamkoliv chceš, pokud jsi na jejich zákonitosti navyklý.“

Harry si všiml, že on sám neměl vůbec pocit pohybu, zatímco mluvil s wyrmy, a byl proto překvapený, když mu potvrdili, že se celá trojice skutečně pohybuje. Také si nedokázal představit, jak může kdokoliv určit, kde jsou vzhledem k povrchu, když je pod zemí. „Všechno na povrchu země má svůj dopad na Tunely. Dokážeme odtud zcela jasně vidět naše hory jen podle tlaku, jaký na ně vyvíjejí. Podpisy některých magických stvoření na zemi také zanechávají svůj otisk. Právě teď pátráme po místě s koncentrovanou magií, což bude pravděpodobně tvoje hnízdo. Myslíme si, že nahoře něco vidíme, a domníváme se, že až budeme blíž, také to uvidíš.“

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Skupina, jež bděla u Harryho lůžka, se rozrostla o jednoho, když dorazila Hermiona Grangerová, která hledala profesora Snapea. Zatímco dříve organizovala snahu o záchranu a uvítala svoje rodiče v Bradavicích, byla nyní uprostřed prohlížení svých poznámek o dějinách kouzel, o což ji Snape požádal, a tak s ním chtěla prodiskutovat některé věci, které si zaznamenala. V náručí měla několik velkých knih a svitků pergamenu, které rychle odložila, aby se mohla postavit k ostatním. Když si prohlédla scénu, v níž stál profesor Snape v postoji prozrazujícím naprostou koncentraci, s dlaní na Harryho srdci a zlatým řetězem rozlitým po Harryho hrudi, odhadla, že používá nějakou upomínku - pravděpodobně Harryho pozoruhodný Kámen srdce - k tomu, aby jejímu kamarádovi pomohl najít cestu domů. Vzpomněla si na svůj rozhovor s Harrym, v němž jí přiznal, že dokáže cítit magii ostatních. Jestliže to dokázal a nyní se toulal zemí a hledal je, potom přítomnost tak mnoha kouzelníků a čarodějek, jež dobře znal a miloval, mohla pomoci zavést ho sem. Rozhodla se to ostatním říci.

„Harry mi jednou řekl, že dokáže vidět a rozpoznávat magii ostatních. Předpokládám, profesore Snape, že tu máte něco Harryho, co k němu může promlouvat jeho vlastním magickým podpisem. Ale váš dotyk může také pomoci. Jsem si jistá, že zná magickou signaturu každého z nás v této místnosti a jakmile se dostane blízko, bude vědět, že je doma. Bude vědět, že my všichni jsme tu pro něj.“

Nikdo na Hermionino prohlášení neodpověděl, ale zdálo se, že napětí v místnosti trochu pokleslo. Všichni chtěli tak zoufale věřit, že je Harry v pořádku a že najde svou cestu domů, a její vyjádření důvěry v tuto víru tišilo jejich nervy.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

V Harrym narůstala úzkost, když stále ještě nedokázal detekovat cokoliv z magie, k níž, jak ho černí wyrmové ujišťovali, mířili. Aby se rozptýlil před přílišným soustředěním na to, co nemohl vidět, udržoval konverzaci. „Očekávám, že moje hnízdo půjde do války proti hnízdu, jež poslalo tu temnou magickou vlnu. Možná už začala - nevím, jak jsem tady dlouho. Znají draci válku?“

„Ano, mladý králi, známe válku. Už ne po mnoho období, dávno předtím, než se kdokoliv ze současného hnízda vylíhl, ale víme o ní. Čas v Zemních tunelech je neobyčejný - neměl bys být překvapený, když, až se vrátíš z Tunelů, odhalíš, že nad zemí neuplynulo až tak mnoho času, jak si myslíš.“

„Myslíte, že by draci ve válce se špatným hnízdem stáli s mým hnízdem? Byl bych hluboce poctěn, kdybych vás měl jako spojence. Uvážili byste to?“

Zdálo se, že jsou draci potěšeni, že se jich na to zeptal, protože rychle odpověděli, jak budou poctěni, když budou moci tento návrh přednést starším.

Zatímco Harry zvažoval vyhlídky na spojenectví s černými wyrmy, jeden z nich zaměřil jeho pozornost k bodu, který mohl být neuvěřitelně daleko nebo přímo po ruce, ale Harry byl ohromen, když zjistil, že ho skutečně může vidět. „Tam, to je tvoje hnízdo. Nyní jsi doma, mladý králi. Vidím pulsy magie, jež je tvoje, a poznávám nejméně další dva z těch, kteří s tebou byli v Zimních zemích. Následuj je domů, zpět k tvé nadzemní podobě. Nikdy nebudeme daleko - když nás budeš potřebovat, promítni svoji zprávu do Zemských tunelů a my tě uslyšíme.“

Než se Harry vydal tím směrem, poděkoval svým průvodcům. „Bez vaší pomoci bych nikdy nenašel cestu domů. Děkuji vám za to, že jste mě zachránili! Prosím, rozvažte, jestli vy a ostatní wyrmové budete ochotni stát po mém boku jako spojenci proti hnízdu zla.“ S tím se Harry pohnul směrem k magii a byl stále vzrušenější, jak se přibližoval, protože rozeznával nejen svou magii, ale poblíž ní také Severusovu. Tohle nebyla léčka, byl to domov! Když se ještě víc přiblížil, uvědomil si, že on a Severus jsou obklopeni většinou členů jeho rodiny - byl si jistý, že také cítí, jak tam stojí Sirius, profesor Brumbál a Hermiona. Byl doma!

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Madam Pomfreyová zrovna kontrolovala rukavici na Harryho ruce, aby se ujistila, že nadále řádně filtruje jeho krev. Všimla si, že přibližně v poslední hodině vypadal Harry klidněji, přinejmenším hladina jeho adrenalinu zůstávala na přijatelné úrovni. Zrovna uvažovala o tom, že je to dobré znamení, když se ta úroveň najednou znovu prudce zvedla, také zaznamenala výraznou změnu v jeho dýchání a oběhu. Právě se chystala požádat ostatní, aby odstoupili stranou, zatímco by prověřila tyto symptomy, když zjistila, a téměř zároveň s ní i ostatní, že Harryho oči jsou otevřené. A ze všeho nejúžasnější a nejbáječnější bylo, že z nich na ně očividně hleděl on. Jeho pohled spočinul na Severusovi, jehož oči se otevřely při tomtéž neklidu, který upoutal pozornost madame Pomfreyové. Severus to okamžitě pochopil - Harry je zpět! Harry sám byl šokován hloubkou emocí, jež se tak zřetelně objevily na tváři jeho manžela a obzvlášť v jeho očích. Vzpomněl si na jejich plány, jak chtěli začít svůj vztah od začátku, a jeho vlastní srdce poskočilo v naději, že v tom je skutečný příslib, že k němu Severus něco cítí.

Pokud šlo o Severuse, ten věděl, že nikdy nezapomene na výraz Harryho tváře, když otevřel oči, a že ho bude navždy těšit, že první Harryho úsměv po jeho návratu byl pro něj a ne pro jeho zablešeného kmotra. Poprvé měl Severus pocit, že získal v Harryho životě místo, jež má určitý význam, a s úžasem si uvědomil, že mu záleží na tom, aby to tak bylo.

Harry byl vyčerpaný ze svého putování, nebo cokoliv to bylo. Neměl žádnou energii, aby už promluvil, ale podařilo se mu slabě se usmát na všechny kolem svého lůžka ještě předtím, než znovu zavřel oči, aby si odpočinul.

Madam Pomfreyová zuřivě projížděla svoje skeny a všem oznámila: „Díky Merlinovi, jeho mozkové vlny, magická signatura, všechno - je to zpátky! Ó, můj bože!“

Severus sklesl na Harryho a jeho hlava nyní spočívala na ruce, jež stále ještě přidržovala Kámen srdce na Harryho hrudi. Albus mu položil ruku na rameno a pevně stiskl: „Dobrá práce, Severusi, vskutku výborně provedeno! Pomohl jsi Harrymu najít cestu domů. Děkuji ti.“ Přesunul se k mírně šokované madame Pomfreyové a opakoval své díky za její vytrvalou péči. Zastavil se u neobvykle zaraženého Siria Blacka, jenom ho poklepal po rameni a navrhl, že by se o tuto nádhernou novinu měl podělit s Lupinem.

Nakonec se Albus dostal k Hermioně Grangerové. Na tváři se jí zřetelně zračila úleva nad zotavením jejího kamaráda, ale bylo také jasné, že si uvědomuje, že se musí stále ještě mnohé udělat. Přišla sem s knihami a pergameny - bitva teprve začala a ona byla na to, co přichází, připravená.

„Slečno Grangerová, emoce se tu vysoce vzdouvají a myslím, že někteří budou potřebovat čas na to, aby si odpočinuli a sebrali se. Rád bych se podíval, co to tady máte, a chtěl bych, abyste se vy podívala na některé knihy, jež pro nás Harry přeložil. Musíme naplánovat, co uděláme dál. Jedna noc beze spánku je pro vás nebo pro mě něco, s čím se dokážeme vypořádat, a jsem si jistý, že můžeme získat od madame Pomfreyové nějaký povzbuzující lektvar. Protože čas je podstatný, jak si, jak se zdá, uvědomujete.“

Vzrušující nová výzva bylo přesně to, co Hermiona potřebovala. Natáhla se, aby se dotkla Harryho tváře, pak stiskla rameno profesora Snapea s tichými slovy díků a potom byla připravena pokračovat v bitvě.

Zabydlování se - 79. kapitola

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat