Labyrintem slov...

V listopadu se dny rychle zkrátily a teploty poklesly. Vikingové se stále střídali ve službě v osobní armádě Harryho Pottera. Protože jejich farmy teď byly pokryté sněhem, mohlo tu být neustále kolem stovky mužů. Příchod skotské zimy je nijak nezneklidňoval, protože byla mnohem mírnější, než na jakou byli zvyklí. Nevadil jim ani průvan ve stanech. Domácí skřítkové však byli připraveni kdykoliv posloužit kouzelníkům, kteří žili v nezačarovaných látkových a studených "domech" přímo jim před nosem. Trvali na tom, že musí na jejich stany seslat ohřívací kouzla, něco, co většina rozložitých Vikingů odmítala. Nakonec musel u Alrika Branda zakročit Albus Brumbál, aby se vyřešila tato patová situace. Vikingové pak prostě nechávali své stany otevřené, aby vyvětrali přebytečné teplo a dovnitř se dostal čerstvý vzduch. Skřítkové si toho buď nevšimli, nebo to nekomentovali.

Přítomnost Alrika Branda byla pro Harryho neočekávanou pomocí. Jeho žena totiž téměř každý víkend pobývala v Bradavicích a oznámila svému bratrovi, že chce umožnit svým dcerám, aby příští léto strávily letní měsíce v Zimních zemích. Argumentovala čerstvým vzduchem a příležitostí poznat své bratrance a sestřenice. Severus si svůj postřeh, že bydlení v Zimních zemích nyní získalo punc prestižnosti, nechal pro sebe. Diana mu popsala, jak přeměnila dům svého manžela v usedlosti Brandových tak, aby vyhovoval rodinnému životu. Svěřila se mu i s tím, že jí Alrik pověděl, že Harry pro ně dva pořídil usedlost v lesích, a nabídla jim svou pomoc se zařizováním.

K jejímu velkému překvapení Severus ten nápad uvítal a domluvil jí s Harrym na další den schůzku.

"Severus mi řekl, že jste nám nabídla pomoc se zařizováním našeho domu," zahájil Harry rozhovor, když se usadili v jejich pokojích s šálkem čaje v ruce. Chtěl se ujistit, že svou švagrovou do ničeho nenutí. "Jsme vám za tu nabídku velmi vděční. Nechceme, aby lidé věděli, že tam máme nějaký dům, natož aby znali jeho polohu. Severus mě upozornil na to, že když si někoho na tu práci najmeme, tak se můžeme rovnou rozloučit se soukromím."

Diana byla ráda, že Harry její nabídku přijal. Prohlásila, že může využít svou vlastní práci na Brandově usedlosti jako krytí pro předělání jejich domu. Už s nějakými velmi spolehlivými firmami spolupracovala. Pošle je tam tedy v rámci vlastní zakázky. Také může použít Brandovu usedlost jako základnu pro dovoz materiálu a vybavení a udržet tak polohu Harryho domu v tajnosti.

Pokud si ale myslela, že bude mít hlavní slovo při přestavbě, byla zklamaná. Harry i Severus měli velmi konkrétní představy. Oba byli spokojeni s rozložením budov na pozemcích, a kromě vybudování lektvarové laboratoře nebylo potřeba nic významně měnit. Výzvou však byla stavba nového skleníku a na Harryho návrh i malého vyhřívaného bazénu. 

- - - - -

Hermiona informovala Harryho i Rona o svém rozhovoru s madame Bunsvilovou a trvala na tom, aby všichni tři hledali známky toho, že Harry získal něco z intuice cikánů.

"Byla opravdu stará a velice zajímavá," řekla svým přátelům Hermiona. "Mluvila o panu Malfoyovi jako o mladém panu Malfoyovi, takže ho očividně znala ještě jako dítě. Myslela si, že moje teorie dává smysl. Taky mi řekla, že když posuzovala něčí magii, častokrát si všimla, že části jejich magie jsou odjinud. Jako třeba když někdo pocházel ze Skotska a našla u něj kousky asijské magie."

Ron se zachechtal. "Vřelý souhlas od někoho, kdo zní jako Trelawneyová - to není zrovna něco, čím by ses mohla chlubit, ne?"

Hermiona pokrčila rameny - také už ji to napadlo. "To je pravda, Rone, ale ukázalo mi to, že jsem si vyvodila správné závěry. Madame Bunsvilová vypadá jako někdo, kdo se drží hodně stranou, takže nějaké veřejné prohlášení stejně nepřipadá v úvahu."

Už předtím váhala, jestli se jim má svěřit s tím, co jí madame Bunsvilová řekla o Szalayově magii, ale nakonec se rozhodla, že to udělá. "Podle jejích slov také okamžitě poznala, že ten muž, který zaútočil na profesora Snapea, pocházel ze střední Evropy. V té oblasti někoho znala a byla schopná toho muže identifikovat. Ale řekla, že v jeho magii byly také stopy po britské nebo skotské magii, a to ji mátlo. Jak jsme tak spolu mluvily, napadlo ji, že ty stopy by mohly pocházet od tebe, Harry, když jsi toho muže odhodil proti zdi."

Zdálo se, že Harryho to trápí, ale Ron tím byl nadšený a šťouchnul do Harryho loktem.

"Teda kámo! To musela být ukázka silné magie, když jí kousek zůstal v tom chlápkovi!" Vzrušeně se předklonil a zeptal se: "Není to přesně to, co jsi očekávala, Miono?"

"Nejsem si úplně jistá. Zabývala jsem se jen případy, kde někdo násilným způsobem zemřel a jeho magie se následně rozptýlila. Harry je bezpochyby speciální případ. Sám jsi říkal," omluvně se na Harryho usmála, "že jsi vyslal proud divoké bezhůlkové magie."

Harry přikývl, ale starosti ho neopouštěly.

Hermiona pokračovala: "Předpokládám, že by to mohlo souhlasit s mojí původní teorií. Většina lidí prostě jen tímhle způsobem vyšle magii tehdy, když jsou zabiti, ale vzhledem k tomu, že tady se jedná zrovna o tebe a jsi i mocný kouzelník, by u tebe mohlo dojít k uvolnění magie. Ale jak jsi řekl, Rone, všechno, co mám, je svědectví madame Bunsvilové. Pro podporu své teorie teď potřebuju hledat Szalayovu magii v někom jiném. Musí to být zřejmé a podpořené očitými svědky. Například, že Harry bude mít schopnosti pocházející z absorbování jeho magie. Musíme mít všichni tři oči na stopkách."

Harry ztěžka polkl a zeptal se: "A co přesně hledáme?"

Hermiona nahlédla do pergamenu, zastrčeného do jedné ze svých knih. "Madame Bunsvilová řekla, že bychom měli hledat schopnost jasnozření či předvídání."

Harry s Ronem si vyměnili pohled a málem vybuchli smíchy, když oba ve stejnou dobu pochybovačně zdvihli obočí. Hermiona se na ně přísně podívala, a tak se raději utišili.

"Harry, budeš například vědět, že něco je pravda nebo skutečnost, aniž bys byl schopen říct, proč to víš. Neznamená to, že způsobíš, aby se něco stalo, věci se jenom najednou samy od sebe objeví v tvé mysli. Může se jednat o úplně cokoliv, takže jde hlavně o to, že budeš něco vědět jistě nebo budeš mít nějaký jiný zvláštní pocit."

Harry si však ničeho takového během následujících týdnů nevšiml. 

- - - - -

Poté, co Harry požádal havrany, aby za ním chodili před obědem a ne během vyučování, ptákům se ta myšlenka zalíbila a teď ho v tuto dobu navštěvovali pravidelně. Harry si zvykl se vždycky před obědem  zastavit v Severusově kabinetu, kde společně čekali na jejich příchod. V těch výjimečných případech, kdy se neobjevili, se spolu vydali pomalou procházkou do Velké síně na jídlo. Mladíka uklidňovala Severusova přítomnost, když mu havrani šeptali své zprávy, a zvykl si ihned nahlas přeříkávat všechno, co slyšel, nebo popisovat to, co viděl. Takhle mu jeho manžel mohl pomoci ověřit si detaily, které by jinak přehlédl, nebo si později na vše znovu vzpomenout.

Mimo Bradavice neběželo všechno tak, jak by mělo. Jen dvakrát jim Harryho vidění pomohlo zabránit útoku. K jeho vzteku viděl věci tehdy, když se odehrávaly, nebo těsně po tom, co se udály. Události sice vypadaly chaoticky a zmateně, ale byly nesmírně násilné a děsivé. Nedal se v nich najít žádný vzor. Oběťmi byli mudlové i kouzelníci, útoky se odehrávaly ve dne i v noci, některé byly namířeny vůči jednotlivcům, jiné proti celým vesnicím a městům. Harry viděl padat mosty, explodovat stanice metra, bortit se budovy a potápět lodi. Viděl lidi vypadávat z oken. Všechno to připomínalo obrovskou noční můru. Severus měl vždy připravené v nočním stolku lahvičky s Bezesným spánkem a vždy se ujistil se, že Harry jednu před spaním vypije.

Vize teď často doprovázelo šeptání havranů, sdělujících mu útržky sdělení, které nemusely být patrné z toho, co viděl. Harry teď začal s oběma ptáky víc mluvit. Pokládal jim různé otázky a snažil se z nich vytáhnout víc informací. Většinou neměli co dodat, ale někdy se dozvěděl něco zajímavého. Byl to pomalý a vyčerpávající postup, ačkoliv s postupem času se zdálo, že havrani pochopili, co tento kouzelník chce vědět, a sami mu to už sdělovali.

Harry také očekával, že se mu brzy ozvou mudlové kvůli aktualizaci nahrávky. Neuměl si představit, že by tváří v tvář tomu násilí nebyli pobouření. Nepřekvapilo ho proto, když byl požádán o spolupráci. Protože královská rodina v tomto ročním období nesídlila v Balmoralu, znamenalo to, že navštíví Buckinghamský palác v Londýně.

Bylo nutné naplánovat dopravu, protože se nejednalo o obyčejnou cestu letaxem do Balmoralu. Harry a Severus dostali přenášedlo, které je v předvečer onoho dne vzalo přímo do kanceláře ministra. Odtud se spolu s půltuctem bystrozorů a několika výše postavenými zaměstnanci Odboru pro styk s veřejností odletaxovali do kanceláře mudlovského premiéra. Zaměstnanci Ministerstva kouzel se svými mudlovskými protějšky odjeli na setkání v premiérově limuzíně, na niž předtím bystrozoři seslali speciální ochranná kouzla. Harry, Severus a dva jiní bystrozorové se před hlavní vchod do paláce dostali pomocí přenášedla.

Harry se vřele přivítal s motáckými princi. Mezitím pracovníci Ministerstva kouzel i mudlovské vlády dali dohromady vhodnou zprávu, kterou by uklidnili rostoucí napětí a neklid mezi mudly. Všichni tři mladí muži si ji několikrát prošli, než začali s nahráváním.

Severus se postavil stranou, aby nepřekážel mudlovským přístrojům, jež doslova vytvořily před mladíky zeď, ale odmítal spustit Harryho z očí. Zdálo se, že je tady v bezpečí, minimálně před mudly. Okamžitě si všimnul mužů, kteří tu očividně plnili ochrannou funkci. Někteří měli velké kovové zbraně, jiní muži s podobnými zbraněmi se skrývali v různých zákoutích. Všichni byli obaleni dráty, jejichž jeden konec měli v uších a druhý se ztrácel v jejich oblečení. Tradiční kouzelnické způsoby obrany, kouzla a zaříkadla, by mohly narušit fungování mudlovských přístrojů, takže se od nich upustilo. Severus nebyl nadšený, že se musí spoléhat pouze na schopnosti bystrozorů. Sám proto ostražitě dohlížel na natáčení a nepustil z ruky hůlku.

Bohužel se nijak zvlášť nezajímal o to, co se děje v mudlovském světě. Věděl pouze o těch incidentech, o nichž jim řekli havrani. Byl proto překvapen tím, co se muselo dít, když poslouchal vzkaz Harryho a princů. Pochyboval, že jejich výzvy k ostražitosti a kontrole budou mít požadovaný efekt, jestliže mudlové zažívali opravdu takové útoky a zmatek.

Harry byl na tom podobně, možná toho věděl dokonce méně, protože byl pořád ještě student. Teprve při čtení zprávy zjistil, co Ministerstvo kouzel podniklo proti těmto útokům. Myšlenky se mu honily hlavou a chtělo se mu ze zoufalství křičet. Umístit stráže ke vchodu do metra PO tom, co se dovnitř přenesli kouzelníci a zničili ho, nemělo moc smysl. Zatímco četl slova útěchy a ujištění, uvnitř cítil znepokojení. Dělají toho kouzelníci dost? Možná nevěděl zrovna nejlíp, jak by magie mohla pomoci, ale měl pocit, že to, co dělají, nestačí.

Nahrávání se vleklo, protože natáčeli několik různých zpráv, které se měly vysílat během následujících několika týdnů. Začínala doba dovolených, a to znamenalo zvýšené cestování a nakupování. Mnoho mudlů se bude vyskytovat na místech podobných těm, na která bylo v nedávné době zaútočeno. Harry četl zprávu o tom, že někteří kouzelníci se připojí k mudlovské policii a že kouzelníci umisťují ochrany na některé strategické stavby v Londýně a jeho okolí.

Jakmile bylo po všem, Severus šel okamžitě za Harrym. Cítil se nervózně z toho, že celé toto místo bylo špatně zabezpečené. Krátce se pozdravil s princi, vzal Harryho za ruku a zašeptal mu: "Mám divné tušení – tohle místo prostě nevypadá moc bezpečně. Nejlepší bude, když zaktivujeme naše přenášedlo a vrátíme se okamžitě do Bradavic."

Starší z princů ukázal na dveře za nimi. "Poslední dobou tu bylo několik vašich lidí a umísťovali na naše pokoje nějaká ochranná kouzla. Teď zůstáváme tady, protože nám řekli, že je to tu bezpečnější. Pokud chcete, vezmeme vás tam a můžeme si na chvíli promluvit."

"Nebude vám vadit, když vezmeme s sebou madame Bonesovou?" zeptal se Harry Potter. "Nedostanu se k informacím, co se děje, když jsem ve škole. Ve zprávě bylo pár věcí, které mi dělají starosti, a rád bych se o nich dozvěděl víc."

Severus se podíval na ministryni kouzel, stojící vedle mudlovského premiéra, a poznamenal: "Možná budeme muset zahrnout i její mudlovský protějšek. Souhlasíte se tím?" Otázku směřoval na prince. Ačkoliv si vůbec nebyl jistý protokolem kolem mudlovské královské rodiny a politiků, z toho mála, co vypozoroval při jednání s princovými prarodiči, odvodil, že nějaká pravidla budou existovat.

Po chvíli tichého vyjednávání se k nim připojili ministryně, premiér a bystrozor Entwhistle. Prošli prázdnou chodbou a vstoupili do místnosti, kterou zvenčí chránilo několik po zuby ozbrojených vojáků. Krátkou, mnohem světlejší a přívětivěji působící chodbou se dostali do skromného obývacího pokoje.

Severus okamžitě zhodnotil kouzelné ochrany, které při vstupu ucítil. Nedosahovaly úrovně kouzel v Bradavicích, na Ministerstvu kouzel nebo na Malfoy Manor, ale i tak byly dost impozantní. Trochu se uvolnil a po vzoru ostatních se posadil.

Oči všech přítomných se upřely na Harryho.

"Madame Bonesová, doufám, že jsem nepřekročil žádné hranice," začal nejistě, "protože vy v této situaci reprezentujete kouzelnické společenství, ne já. Jste si jistá, že pro ochranu mudlů proti útokům děláme opravdu maximum? Jsem si vědom toho, že Voldemortovi stoupenci útočí i na kouzelníky a že musíte chránit i je. Ale mudlové jsou tak zranitelní! Existují nějaká ochranná kouzla nebo zaklínadla nebo něco jiného, co bychom mohli použít – třeba na podzemní stanice, obchody nebo školy?"

Ministryně se neurazila, spíše naopak. Jednak se jí líbilo, že Harry respektoval její postavení a to, že toto je její zodpovědnost, a pak také to, že si dělal takové starosti o mudly. To nebylo mezi jejími spolupracovníky a kolegy příliš běžné. Zhluboka se nadechla, když se na ni všichni podívali, a souhlasně přikývla.

"Pane Pottere, oceňuji váš postoj. Jak jste si již bezpochyby všiml, magie narušuje chod většiny mudlovských strojů. Musíme být proto při jejím užívání velice opatrní. Například u těch podzemních stanic jsme museli dát pozor, abychom nevyřadili z provozu vlaky. A na různých veřejných místech se ukázalo, že mudlové nemohou používat mnoho přístrojů, pokud na ně umístíme standardní ochranná zaklínadla. Testovali jsme některá speciální a experimentální kouzla. Jen některá z nich jsou schopna ochrany a zároveň nezasahují do chodu mudlovských zařízení. Tento týden jsme vyslali týmy, aby umístily tato kouzla na vchody do podzemních stanic, velkých obchodů a několika dalších budov."

Premiér, který se nechtěl nechat zahanbit, rychle dodal: "Jsme rádi, že si uvědomujete naši potřebu vaší pomoci, pane Pottere. Paní Bonesová a její kolegové neúnavně spolupracují s naší policií a bezpečnostními organizacemi. Musím uznat, že jsme byli všichni dost překvapeni rušivým vlivem magie na naši elektroniku. Ale tým paní Bonesové, zdá se, našel řešení."

Severus slyšel od svých kolegů o rozladěných mudlorozených studentech, když zjistili, že jejich mudlovská zařízení ve škole nefungují. Protože ve Zmijozelu nebyl prakticky nikdo mudlorozený, kromě stížností ostatních profesorů neznal detaily. Ušklíbl se, když zjistil, že posedlost jejich přístroji není omezena pouze na ty rozmazlené spratky.

Harry přikývl a pousmál se. "Rád slyším, že vám můžeme pomoct, pane. Madame Bonesová, byl jsem jen překvapen rozsahem útoků v mudlovském světě. Uvědomuji si, že ti samí lidé způsobují chaos i v našem světě, ale nebyl jsem si samozřejmě vědom všech těch omezení. Musíme jim ale pomoci."

Severus se opět ušklíbl - promluvil skutečný Nebelvír.

Náhle v místnosti zablikala světla. Za normálních okolností by to určitě nevyvolalo takovou reakci, jaká nastala nyní, ale vzhledem k předmětu diskuse se každý začal obávat nejhoršího. Bystrozor Entwhistle se vrhnul ke dveřím, aby zjistil, jestli se venku něco neděje. Důvěřoval ministryni, že si pamatuje dost ze své kariéry bystrozorky, aby byla schopna poskytnout adekvátní ochranu přítomným, pokud by to bylo nutné. Ostatní zůstali tiše stát či sedět a čekali, co se bude dít dál.

Lampy znovu zablikaly a zhasly. Vzápětí se rozsvítila nouzová světla na baterie. Přestože to vždy znamenalo nepříjemnosti, výpadky ve vedení neznamenaly automaticky ohrožení. Jenže pak uslyšeli explozi a hned nato se rozezněly sirény.

Severus okamžitě zkontroloval ochrany. "Ochranná kouzla jsou neporušená. Zdá se, že tady jsme v bezpečí." Přesto se postavil blíž k Harrymu a položil ruku na jeho paži. Z kapsy vytáhl zátku od máslového ležáku, kterou bylo možné aktivovat jako přenášedlo do Bradavic, a čekal na zprávy.

O pár minut později se vrátil Entwhistle. Informoval je o explozích v různých částech Londýna a o mudlovských hasičských autech, která vyjela na postižená místa. "Jedna z explozí byla dole na promenádě. Právě teď zjišťujeme, proč v paláci vypadla elektřina. Nemyslíme si, že by palác nebo pozemky kolem byly poškozené, ale to se ověřuje."

Madame Bonesová mávla hůlkou a objevil se před ní pergamen. Vzala ho do ruky a začala číst, ignorujíc přitom mudlovského premiéra, který vyvalil oči na tento běžný způsob komunikace.

"Hmmm. Naši lidé odhalili sedm útoků, čtyři v mudlovském a tři v kouzelnickém světě, všechny v Londýně, a všechny se odehrály během posledních dvou minut." Potichu pročítala informace o kouzelnických cílech, které by ostatní v místnosti nemuseli znát a které naštěstí nebyly nijak důležité. Když se dostala k mudlovským cílům útoků, opět promluvila: "Zdá se, že se jim povedlo poničit Royal Festival Hall a most Hungerford. Také způsobili nějaké škody v blízkosti Paláce a pevnosti Jejího Veličenstva, i když tam většímu poškození zabránila ochranná kouzla. A ještě zaútočili na promenádě - zdá se, že vážně poničili oblouk Admirality."

Ministryně zdvihla oči od pergamenu a rozhlédla se po místnosti. "Nevíme, jestli je to všechno nebo jestli zaútočí ještě někde jinde. Tady jsme v bezpečí - ochrany dobře chrání budovu a odpuzují kouzla. Navrhuji, abychom pár minut počkali. Všechny útoky vykazují podobný vzorec - nejprve zuřivě zaútočí na několika místech současně, pak následují jeden či dva další útoky a pak se odmlčí. Nezdá se, že by byli nějak dobře koordinováni, s výjimkou toho prvního kola."

Harry přikývl a podíval se na Severuse. Nebyl si jistý, jestli myslí na to samé co on. V poslední době nebyli havrani příliš konkrétní, především co se týče rozsahu a dopadu útoků. Pravděpodobně se nejednalo o připravované akce, ale rychlé a spontánní. To ale znamenalo, že ho havrani nemohli varovat.

Oba princové byli tiše a spíš než vystrašeně působili znepokojeně. Premiér však nebyl na magii tak zvyklý jako oni, a tak přestože se snažil tvářit se znepokojeně nad právě proběhlými útoky, strach byl na něm velice dobře patrný.

Entwhistle a ministryně si toho oba všimli. Poté, co madame Bonesová nepatrně přikývla, mladý bystrozor oslovil svého 'zaměstnavatele'. "Pane premiére, asi by bylo nejlepší, kdybyste odsud odešel zpět do své kanceláře, zatímco je venku klid. Doprovodím vás tam. Pokud nepovažujete za moudré odjet limuzínou, můžeme vás tam dostat kouzelnými způsoby cestování. Nyní bychom měli jít."

Premiér měl silné nutkání co nejrychleji odejít, ale potlačil ho, protože nechtěl vypadat jako někdo, kdo utíká. Formálně se tedy se všemi rozloučil a teprve pak následoval svého asistenta.

Madame Bonesová se podívala na čtyři zbývající muže v místnosti. "Pánové, tohle není místo pro civilisty. V budově je již tucet bystrozorů, aby chránili mudly i palác před útočníky. Zaměstnanci našeho ministerstva, pokud nebyli schopni pomoci s obranou, se již přemístili zpět na ministerstvo nebo do svých domovů. Byli bychom vám vděční, kdybyste okamžitě odešli, abychom nemuseli někoho odvolat k vaší osobní ochraně."

Promluvil starší z princů. "My zde bydlíme, paní ministryně, a kromě toho jste sama řekla, že tu jsou silná ochranná zaklínadla. Možná bychom to tu měli prostě přečkat."

Severus znovu rychle prověřil ochrany. "Vypadá to, že ochranná zaklínadla jsou právě teď pod útokem. Ano, jsou velice silná, ale jsou nová a nejsou na tomto místě ještě zakořeněná, jak by správně měla být. Domnívám se, že bystrozoři budou schopni odrazit útočníky dlouho předtím, než by došlo k jejich prolomení, ale bude bezpečnější, když odsud odejdete. Jak řekla paní ministryně, dovolte bystrozorům dělat jejich práci, aniž by se současně museli obávat o vaše bezpečí."

Harry se okamžitě zeptal: "Jsou tu ještě další členové vaší rodiny?". Hned další otázku směřoval na madame Bonesovou. "Jsou všichni v bezpečí?"

Mladší princ mu odpověděl: "Nikdo další tu není, jen my dva. Moji prarodiče jsou v Austrálii a otec je v Řecku, na oficiálních návštěvách."

Ministryně si uvědomila možnost, že by se princové mohli začít považovat za cíl útoků, a tomu chtěla zabránit. "S největší pravděpodobností lidé, kteří na budovou útočí, nemají vůbec žádné ponětí, kdo tu je. Budova je velká, mají tu stráže, považují ji tedy za něco důležitého, ale mohli by se domnívat, že se jedná o muzeum nebo rozsáhlý komplex vládních budov. Docela určitě netuší, že tu sídlí královna s rodinou nebo že většina členů vaší rodiny je v zahraničí. Jedná se jen o nahodilý útok, a my nechceme, aby se stal něčím víc. Prosím, poslechněte mne a odejděte."

Náhle se ozvalo hlasité praskání. Všichni tři mladí muži vyskočili na nohy. Severus v něm poznal zvukový projev při překonávání ochran. Sice to neznamenalo, že došlo k jejich rozlomení, ale jednalo se o jednoznačný důkaz, že se o to někdo pokouší. Hodně brzy by tu mohlo začít být nebezpečno.

"Rychle, nemáme čas."

Naléhavost v jeho hlase byla podpořena rychlostí, s jakou ministryně vyběhla z místnosti, aby se zapojila do boje. Severus natáhl ruku s přenášedlem a vysvětlil princům, jak funguje. "Můžeme vás vzít s sebou do Bradavic. Vrátíte se, jakmile tu bude bezpečno. Zavřete oči, a až bude po všem, tak vám řekneme. Dotkněte se přenášedla, Harry a já vás navíc budeme držet za paži, abychom se ujistili, že budete v pořádku. Aktivuji ho, až napočítám do tří."

Asi deset vteřin poté, co zmizeli z místnosti, se ozvala řada ještě hlasitějších praskavých zvuků, doprovázejících prolomení ochranných kouzel. Na místě prolomení byli samozřejmě bystrozoři, takže se Smrtijedi nedostali do paláce. Když totiž viděli, kolik lidí proti nim stojí, přemístili se pryč.

Mise dokončena. 

- - - - -

Pozn. autorky: Omlouvám se za dlouhou odmlku. Tuto kapitolu bylo pro mne velice těžké napsat. Neustále se zdálo, že žije svým vlastním životem. Několikrát jsem ji přepisovala a musela jsem opustit několik nápadů (aspoň prozatím), které jsem tu původně chtěla mít, ale které byly nemilosrdně vytlačeny zbylým dějem.

Teprve nyní jsem si všimla, že ff dělá odkazům divné věci, pokud použijete přímý odkaz na jiné stránky. Už jsem se zmínila o tom, že Kila9Nishika vytvořila krásný obrázek na počest Kamene manželství. Takže tu adresu zkusím napsat slovy a uvidíme, co se stane: kila9nashika at devianart dot com.

Slibuji, že v příští kapitole bude víc ze vztahu Harry-Severus.

Pozn. překladatelky: Royal Festival Hall je koncertní a taneční sál na Belvedere Rd., London. Most Hungerford přes řeku Temži se nachází mezi Waterloo Bridge a Westminster Bridge. Někdy se mu také říká Charing Cross Bridge a dvě lávky pro pěší, které podél něj vedou, se také označují jako Golden Jubillee Bridges. Autorka v textu zmínila Golden Jubillee Bridge, čímž pravděpodobně měla na mysli celý most. Palác a pevnost Jejího Veličenstva je oficiální název pro Tower of London alias White Tower. Autorka použila poslední název. Oblouk Admirality - Admiralty Arch - nachází se u Trafalgar Square a od Buckighamského paláce k němu vede ulice zvaná Mall.

Vyvrcholení - 133. kapitola - část druhá

Návštěvníci - 134. kapitola - část první