/ 3
Autorka: Samayel
Překlad: Severka S. Rogueová
Beta-reader: Jezinka
Párování: Harry Potter/Draco Malfoy
Rating: slash, 18+
Harry si doopravdy nedokázal vzpomenout na chvíle, kdy by se cítil lépe než nyní. Na jednu stranu, veškeré hormony a sexuální energie, které za celý svůj život nashromáždil, nacházely nyní každodenní uvolnění, a na druhou stranu, měl milence, který byl zároveň jeho nejbližším přítelem a důvěrníkem. Za dva krátké týdny se Draco změnil z nedotknutelného a tajemného krasavce v důvěrníka a smyslného milence a Harry každou noc sklízel plody této změny… a občas i ráno! Nikdy si o sobě nemyslel, že je zadumaný nebo nespolečenský. Byly to vlastnosti, které se hodily lépe na popis mentality jiných. Nyní ale, při pohledu zpět, se mu jeho předchozí život zdál temný a prázdný. Možná to bylo nesnadné, definovat prázdnotu… dokud neměl člověk život plný. Tak či onak, změny v jeho pohledu byly stejně jasné jako změny v jeho životě.
Nálož domácích prací se ani v nejmenším nezmenšila a jelikož byl doma s Molly mnohem častěji než ostatní, radostně většinu práce vykonal. Vždy tomu tak bylo, protože byl tady, a protože se svou kouzelnou mocí dokázal vykonat mnohé úkoly mnohem snadněji jen mávnutím hůlky. Ve způsobu, jakým hodnotil svůj den byly drobné změny, vše jedině díky tomu, že věděl, že se probudí vedle Draca a večer bude vedle něj zase usínat. Tyhle dvě zdánlivě jednoduché věci způsobovaly, že vše, co se mezi těmito dvěma body přihodilo, bylo bezvýznamné. Až do této náhlé úlevy žil tak dlouho s nočními můrami, že je přijal jako součást svého života. Když se k této úlevě připojilo uspokojení z naplnění přátelství a sexu, byl život mnohem sladší než cokoliv, co kdy poznal.
Nebylo to, jako by se dříve nesnažil chovat lépe. Prostě se zdálo, že nyní to bylo mnohem snadnější. Zdálo se, že v něm už nebyla žádná zloba a jen málo nespokojenosti, ne-li žádná. Přirozeně věděl, že Smrtijedi jsou stále ještě na svobodě, ubližují nebo se jen skrývají před bystrozory, a že se situace příliš nezměnila, ale způsob, jak na to nahlížel, se rychle měnil. Zdálo se, že bystrozorské služby vykonávaly svou práci, nebyly zmínky o nových obětech LeStrangeovy bandy, Ron si zvykal na nový život a miloval svou práci a Draco byl zdravější a šťastnější, než ho Harry kdy viděl. Jak by si mohl kdokoliv stýskat, když se věci měly takhle?
Draco začal znovu pracovat a díky Mollyiným bohatým večeřím přibral dalších pět liber, všechny v těch správných partiích. Mohl být vždy štíhlý, ale ubohost a zanedbanost byly vystřídány svěžestí a činorodostí a tyto změny Harrymu perfektně vyhovovaly. Každým týdnem vypadal Draco lépe, podobal se mladému muži, se kterým Harry chodil do školy… kromě problému s chováním a sklonům k ubližování. Mollyina slova před několika měsíci byla věštecká, a ještě nyní zněla Harrymu v uších.
‘Toto je šance spatřit, jakým člověkem mohl být celou tu dobu… nechat ho být tím, kým by býval chtěl být.’
Draco udělal jen to, že se před Harryho očima změnil v důvěrníka, těžce pracujícího a slušného člověka a dokonalého a pozorného milence. Velice pozorného milence! Harry si neuvědomoval, že měl schopnost vykonávat tento druh věcí… až do minulého týdne. Jeho osobní fantazie nikdy neměly šanci se rozvinout tak daleko. Během pár týdnů ze snů o intimitě do ní spadl přímo po hlavě, a hned se rozhodl, že se mu to líbí. Nejúžasnější část byla bez debat ta skutečnost, že Draco čelil mnoha velmi oprávněným obavám, z důvodů, že byl s Harrym, a zatímco si Harry nedokázal představit podrobnosti oněch vnitřních bojů, Draco se snažil, a snažil se velice usilovně, aby jejich nově zrozenému vztahu dodal každý myslitelný střípek zdání normálnosti. Byla to báječná věc nač myslet, a Harry se snažil, aby nikdy nezapomněl, co všechno musel Draco překonat, aby mohl žít tímto způsobem.
V tu chvíli Draco s Molly věšeli na stromeček řetězy a z úcty k tradicím a kolektivní práci nepoužívali žádná kouzla. Harry se stále ještě zbavoval svých těžkých bot a zimního kabátu a pozoroval Draca, jak se na špičkách natahuje, aby dosáhl na horní větve a zavěsil řetězy na své straně. Křivka jeho šíje byla perfektní a ofina mu padala do očí. Zpozoroval, že na něj Harry zírá, a než se vrátil ke své práci, vyšetřil si vteřinku, aby na něj mrkl. Bylo to tak... tak normální. Bylo to všechno, čím jeho život nikdy nebyl a všechno, o čem nevěděl, že mu chybí, dokud to neměl.
„Tohle jsme doma nikdy nedělali.” Draco zněl neurčitě toužebně a zahloubaně.
„Ne? Dobrá, ale teď to doma děláme, že?”
Harryho šťastný úsměv a komentář trefily do černého a vyvolaly úsměv, stejně jako dlouho zasloužený polibek. Po večeři se pustili do práce na několika dalších věcech, místo aby odpočívali jako obvykle a za celý den neměli chviličku pro sebe. Molly konečně dosáhla své meze, zarudlá a unavená, a s hlubokým povzdechem se posadila.
„Pro Merlina. Nemyslela jsem si, že mě to tak vyčerpá. Byly doby, kdy jsem mohla dělat takovéto věci a přitom zvládnout dům plný dětí, a teď jsem úplně vyčerpaná.” Molly se zavřenýma očima upíjela svůj čaj a zhluboka dýchala.
Draco se svalil do křesla a hlasitě vydechl. „Merlindík! Už jsem se bál, že se nikdy neunavíte! Vyvádělo mě z míry pomyšlení, že byste mě tak převálcovala. Byl jsem rozhodnutý nepřestat, dokud se nezastavíte vy, ale už jsem si začínal říkat, jestli se nezhroutím první!”
Molly přijala to pošťuchování dobrosrdečně. „Je to prostě vzácné, když poslední dobou vidím doma všechny svoje děti. Štědrý večer máme pozítří, a pak je tu Silvestr, no a zas to pěknou chvíli potrvá, než je v tomhle domě uvidím zase všechny. Ne že bych vás dva neměla ráda, ale stýská se mi po mých chlapcích. A když už o nich mluvíme, kde vůbec je Artur?”
V ten okamžik zaslechli z Arturovy dílničky tlumenou ránu. Harry si vyměnil s Molly a Dracem významný pohled, vyrazil ke dveřím a otevřel je právě včas, aby spatřili, jak Artur vrávorá zpět směrem k domu. Jeho řídnoucí zrzavé vlasy byly zježené, jeho oči byly lehce skelné a jejich pohled se co chvíli rozostřoval. Levou ruku měl zčernalou, jakoby pokrytou sazemi, a když se Harry dotkl Arturova předloktí, aby mu pomohl do dveří, zapraskala mezi nimi statická elektřina, což Harryho poměrně překvapilo. Přivedl Artura do domu a usadil ho do jeho oblíbeného křesla, zmateného a rozpačitého. Draco se hnal, aby trpící hlavě Weasleyovic domácnosti přinesl něco k pití. Zato Molly se právě dopálila.
„Arture! Co si, mohu-li vědět, myslíš, že jsi v té tvé dílně dělal, když tu máme ještě tolik práce? Co?! Hrát si s těma tvýma mudlovskýma krámama v takovou dobu! Dobře ti tak! Pchh!”
Harry se odvážil položit tu logickou otázku, zatímco Draco podával zkroušenému muži čaj. „Co se stalo? Jste v pořádku?”
Artur několikrát zamrkal, pak se neurčitě usmál. „Oh. Fajn. Docela fajn. Vzpomínáš si na ty mudlovské ozdoby, o kterých jsi mi vloni říkal? Ty vánoční? Co potřebují elek… elektřinu, aby mohly pořádně svítit?”
Harry přikývl. „Jo. Ale v domě na to nemáte vedení.”
„Přišel jsem na kouzlo. Fungovalo docela dobře. Vytvořilo to hodně té elektrické věci. Jen musím přijít na způsob, jak ji dostat do toho zatraceného mrňavého kolíčku a udržet ji tam, ovšem.”
Ostatní nechápali, proč se Harry tak strašně chechtá, ale on si nemohl pomoci, aby se Artura nezastal.
„To byla úctyhodná snaha. Kdyby to fungovalo, určitě by se to Molly moc líbilo. Zkuste si promluvit s nějakými odborníky z Oddělení kouzelných prostředků. Mohli by vědět o způsobu, jak vyrobit baterii na všechnu tu elektřinu a zapojit ji pro vás. Pokud jste v pořádku, předpokládám, že to za ten pokus stálo.”
„Oh, jsem v pořádku. Jen jsem trochu v šoku.” Arturova narážka neunikla nikomu. Jen bylo příliš špatné, že na něj všichni s hrůzou zaraženě zírali.
„Dá se říct, že jsem vůbec nepřišel o svou jiskru.”
„To víš, ty troubo! Padej do postele! Umyj se, a ať už jsi pod duchnou. V tuhle dobu už nic takového nebude!”
Po cestě po schodech Molly stále ještě Artura nelítostně popichovala a konečně nechala Harryho a Draca samotné. Draco vzhlédl ze židle a s nelítostnou a přehnanou nevinností na něj zamával řasami.
„Harry? Vzpomínáš si, jak jsi mě snesl vzduchem po schodech… bez hůlky?”
Harry měl docela dobrou představu, kam s tím Draco mířil, ale neměl žádný důvod, aby mu kazil radost. Kromě toho, už věděl, že odpověď bude ano.
„Jasně. Myslím, že si vzpomínám. Proč se ptáš?” Jeho úsměv ale prozradil příliš. Draco moc dobře věděl, že Harry už pochopil, co se přiblížilo.
„No… byl to tak dlouhý den, a já jsem tááák unavený. Přepravil bys mě vzduchem zpět do našeho pokoje?”
Harry neřekl ani slovo. Jen se usmál, zvedl se, pozvedl ruce a nechal shromáždit svou magii. Draco se už usmíval od ucha k uchu, když začal levitovat vzduchem. Pomalu se zvedal, až se vznášel několik stop nad podlahou. Draco si uvolněně lebedil, zatímco jej kouzlo udržovalo ve vzduchu a pomalu ho před Harrym nadnášelo po schodech nahoru.
„Mmmm. Děkuji ti, Harry. To je mi život. Nechat se bez hůlky přenést do postele mým sexy přítelem. Mohlo by to být lepší jedině, kdyby…”
Dracův hlas se vytratil, když Harry kouzlem otevřel dveře do jejich pokoje a nakoukl dovnitř. Byl tak ohromený, že Draca téměř upustil překvapením, ale vzchopil se a nechal Draca chvíli kolébat vysoko nad zemí.
V jednu chvíli ten večer rozmístil Draco po pokoji svíčky a na postel rozestlal okvětní lístky růží. Cokoliv rušivého pro atmosféru, kterou chtěl vytvořit, bylo rychle odčarováno z dohledu a Harryho útulný pokoj byl proměněn v něco nejasně romantického. Ve vzduchu visela vůně vonných tyčinek, taková, co připomínala léto a noci v cizích zemích. Draco vypadal velice samolibě, na někoho, kdo spoléhal na magii, aby ho udržela ve vzduchu, ale měl důvěru v Harryho schopnosti, že pochopí a dopraví ho tam, kam očividně patřil.
Harry se skutečně začervenal. Přes poslední týden svou schopnost červenat se skoro ztratil. Tolik blízkosti s Dracem, a tolik smyslné činnosti jej konečně vyléčily z napolo trvalého červenání jeho tváří… až dosud. Tohle bylo trochu víc než očekával, a nebyl natolik pošetilý, aby mu unikl význam toho všeho. Jemně vnesl Draca do místnosti, pak kouzlo ukončil a nechal Draca snést do své náruče a silně toho samolibého spratka sevřel. Byl krásný, ale ten mazaný zlomyslný úsměv byl naprosto nesnesitelný.
Líbali se vášnivě a něžně, perfektně spokojení se stavem věcí přesně takovým jaký byl a Draco si jen vzdáleně uvědomoval, že Harry pomalu kráčí k posteli, i když spojení vůbec nepřerušil a polibek tak mezi nimi setrvával, dokud si oba neudělali pohodlí.
Něžná a nezvučná vyznání lásky se ovíjela kolem jejich uší jako obláčky aromatického kouře z tyčinek. Oblečení se ocitlo na zemi téměř samo od sebe. Čas ubíhal v teplém a chvějícím se oparu, sladce provoněný parafrází vzájemně se proplétajících hladkých snědých svalů a štíhlých bledých končetin.
Proběhl mezi nimi okamžik souznění. Něco ne nepodobného nevysloveným sdělením, vyměňovaných mezi Dulou a Charliem. Jeden pohled, a Harry prostě věděl, že má Dracovi přenechat vedení. Draco si tu chvilku vychutnal. Harry ho dokonale znal a pochopil, že pro Draca udělat to, co měl v úmyslu, mělo být podle jeho vlastních podmínek, jeho vlastním tempem. Harry si lehl pohodlně na záda. Draco se ho snažil zabavit několika dlouhými polibky, zatímco sahal pro malou nádobku s lubrikantem, kterou před dvěma týdny koupil v Příčné ulici. Jednou věcí bylo ji otevřít, druhou věcí bylo na sebe lubrikant sám nanést. Velmi silně mu to připomnělo realitu toho, k čemu se chystal. To, co právě dělal, bylo naprosto jiné, než vše, co udělal kdykoliv před tím. Očividně to částečně bylo proto, že seděl obkročmo Harrymu na kyčlích a měl vše naprosto pod kontrolou, ale také proto, že nikdy neměl ten přepych použít cokoliv, aby přístup do svého těla usnadnil. Pouze prsty by nepostačily, a Draco krátce sklonil hlavu a zrudl, když do sebe zasunul důkladně namazaný prst, trochu jím zahýbal a pak k němu pomalu přidal druhý.
Vůbec to nebylo hrozné. Pár prstů se vešlo docela dobře. Pak si připomněl tloušťku Harryho penisu a lehce se zachvěl obavami. Možná to při tom všem nebude nakonec až tak snadné. Prsty vyklouzly na svobodu a Draco si na ně štědře nanesl mastný gel, pak položil nádobku zpět na noční stolek. Jeho kluzká dlaň sáhla dozadu a tentokrát uchopila Harryho penis, tvrdý jako skála, a něžně látku vtírala do každého jeho místečka, zvláště okolo špičky.
Harry měl jednu ruku na Dracově kyčli, druhou svíral přikrývku. Prudce vtáhl do plic vzduch, když se prsty Dracovy volné ruky ovinuly okolo jeho penisu, vtíraly do něj gel a laskaly ho s teplou slizkostí, jakou ještě nikdy nepocítil. Bylo to mučivě příjemné, zvláště když se již dříve vzájemně ukájeli, ale nikdy s lubrikantem. Draco se trochu posunul, a tak k sobě znovu připoutal Harryho pozornost.
Draco se předklonil, hlavu si opřel o Harryho hrudník a lehce prohnul záda v naději, že tak usnadní první proniknutí. Držel bujný penis za sebou v příhodné poloze a před proniknutím se opatrně zapřel. Ona přítomnost, teplá a blízká, narážela lehce o místo, které až dosud poznalo jen násilí, což způsobilo, že byl velice nervózní a dost vystrašený. Byl rozhodnutý to dotáhnout až do konce, i když to bolelo, ale skutečnost byla mnohem více znervózňující, než jeho představy.
Harry Dracovy obavy vycítil, mohl je poznat z napětí jeho svalů a lehkém rozšíření zorniček. Něžně zašeptal.
„Draco, nemusíš…”
Draco ho přerušil s prstem na rtech.
„Pšššt.”
Jeho oči byly stále ještě doširoka rozevřené a Harry mohl cítit nervózní chvění, které proběhlo celým Dracovým tělem. Draco se dlouze nadechl, pomalu vydechl a odtáhl se nahoru a vzápětí se přitiskl zpět. O několik okamžiků později to palčivě zabolelo, jak se namáhané svaly vniknutí bránily, ale nebylo to nic oproti tomu, co kdysi vytrpěl. Nepohodlné možná, ale ne mučivé. Pak jej udeřilo vystřízlivující uvědomění. Tohle bylo jen prvních několik centimetrů.
‘Co jsem si to k sakru myslel? Možná, že to není MacNairův mulí klacek, ale i tak je až zkurveně příliš široký! Je obrovský! Do prdele! Sakra! Dýchej. Dýchej a uklidni se. To zvládneš. Je to tvoje noc. Harryho noc. Dýchej, pro zkurvenýho Merlina.’
Draco se opřel o Harryho hruď, dýchal pomalu a pravidelně a Harry hladil jeho vlasy a ramena dlaněmi, které hovořily něžným jazykem citů. On věděl. Věděl, že to nebylo snadné, ale nešel by proti Dracově přání. Bylo mu řečeno, aby byl zticha, zůstane tedy zticha. Draco cítil že se jeho tělo trochu uvolnilo, i když jen neznatelně a on se lehoučce zavrtěl a nechával zapracovat magii lubrikantu. Jeho vlastní penis byl splasklý z dřívější bolesti a byl zaklíněný mezi Harryho a jeho vlastním tělem.
Uběhla další dlouhá minuta a Draco se konečně cítil dost jistý, aby se pokusil o to, co mu doporučil Dula. Kolébal se, stále velice opatrně, nad Harryho hrudí dopředu a dozadu, nasedával na překrvený penis za sebou, ale netlačil na něj opravdu silně, aby do něj pronikl hlouběji. Mohl cítit ten rozdíl, jak ta věc, co v něm byla zaklíněná, klouzala lehce dovnitř a ven, ale stále se nejednalo o víc než tři či čtyři centimetry. Draco jemně funěl, překvapivě vyčerpaný úsilím, které vyvíjel. Nicméně tření o Harryho hrudník bylo příjemné a jeho vlastní penis začal reagovat na teplo a něžné tření kůže o kůži. Ani rozkoše Harryho něžných rukou nebyly na škodu. Cítil se ceněný a chtěný, i když se velice usilovně soustředil na něco velmi nesnadného a pomalý návrat jeho vlastního pocitu vzrušení dynamiku pěkně změnil.
Jemné houpání přinášelo plody, uvolňovalo napjaté svaly a dopravovalo lubrikant do míst, která to zoufale potřebovala. Nebyl si jistý, kolik času uběhlo, ale Draco si uvědomoval skutečnost, že Harry měl rozkoší otevřená ústa a dýchal přerývaně, jeho ruce se co chvíli proti Dracovi napjaly a to proto, že Draco do sebe už pravidelně vsouval a zase vysouval skoro polovinu Harryho penisu. Nebyl si jistý, kdy nebo jak se to přihodilo, ale už chvíli to bylo snesitelné, a jeho vlastní penis byl ztopořený, opřený o Harryho břicho a na jemné snědé kůži jeho milence zanechával malé kapky pre-ejakulátu.
Jeho tvář zrudla, celé tělo mu z vynaloženého úsilí pokrývala slabá vrstva lesklého potu a roznítilo se v něm hrozné horko. Draco tlačil silněji, dále, s každým novým zhoupnutím do sebe pojímal další centimetry, spouštěl se dolů a snažil se otevřít se, jak jen to bylo možné, aby do sebe dostal celé Harryho mužství. Obvod té věci způsoboval, že to bylo náročné, ale Draco se rychle vzrušil příliš na to, než aby si s tím dělal starosti.
Harry skřípal zuby, oči pevně sevřené, hlavu zvrácenou dozadu, napjatý úsilím o sebeovládání před poddáním se rozkoši. Draco pomalu sjížděl zpět, jeho tělo pohlcovalo víc a více Harryho bolestivé erekce do těsného tepla, jaké si Harry ani nedokázal představit. Pásy svalů se stahovaly okolo každého centimetru, který byl už v Dracovi. Měkké hedvábné teplo obklopovalo jeho penis. Žádné sevření nemohlo být tak pevné jako tohle, žádná ústa tak důkladná. Vyžadovalo to notnou dávku sebeovládání, jen aby zadržel neodkladné vyvrcholení a Harry vzhlédl, aby pozoroval Draca, jak se znovu spouští dolů, se zrudlou tváří lehce sevřenou do grimasy vynaloženým úsilím. Bylo to hotovo. Draco byl opřený o Harryho slabiny a Harry byl tak hluboko v Dracově těle, jak jen mohl být.
Draco vydechl úlevou a znovu poklesl na Harryho hrudník. Zvládl to. Bylo to uvnitř. Podle všeho byla ta nejhorší část za ním a mohl si začít užívat. V tu chvíli byl zcela zaujatý tolika věcmi, které neočekával. Tlak uvnitř byl podivný. Byl zvyklý na znásilnění a bolest, ale tohle bylo nové území. Cítil se strašně plný, a kdyby měl plný močový měchýř, bylo by to nesnesitelné. Tak, jak to bylo, přítomnost Harryho ztopořeného a pulsujícího penisu v něm způsobila, že jeho vlastní penis sebou zaškubal v očekávání vyvrcholení. Tenký pramínek pre-ejakulátu stékal po jeho houpajícím se penisu k Harryho pasu a Draco se narovnal s rozhodnutím, že zbytek noci bude báječný.
Dula ho varoval, že pro první noc tohle není jedna z nejpohodlnějších pozic, ale byla to jediná, u které si byl jistý, že ji emočně zvládne. Když byl nad Harrym, dosáhl zdání kontroly a cítil možnost volby svého jednání. Dula měl pravdu, že Draca bolela kolena a jeho stehna už byla namáhaná jak se co chvilku přizpůsobovala ve snaze zabránit, aby se na Harryho penis nenabodl příliš rychle. Celkem to bylo pracnější, než si představoval, ale už kvůli tomu, jak Harry pod ním vypadal, to všechno stálo za to. Ten muž úplně zářil vzrušením a Draco s naprostou jistotou věděl, že beztrestně vládl Harryho světu.
Draco zapletl prsty do Harryho rozčepýřených pramenů a zaměstnal ho polibkem, zatímco se narážel na jeho penis a ponechal tlak, co pociťoval uvnitř, posunovat a měnit. Nervy, které se předtím ozvaly jen jednou, se znovu probudily k životu, tentokrát protože byl kyčlemi spojený s tím, koho miloval, a protože byl příliš vzrušený, aby pociťoval stud nebo pochyby nad svým jednáním. Draco se kolébal tam a zpět, bral do sebe vše z Harryho, co se dalo vzít, perverzně si užíval tření v sobě a těšil se z malých explozí rozkoše, které mu přinášel Harryho pulzující penis, jak se znovu a znovu tiskl na uzlíček nervů, který na tuhle stimulaci čekal celý jeho život.
Jeho pohyby se nevědomě staly zběsilejšími v touze po naplnění, když jeho vlastní potřeba stoupala a netrvalo dlouho a klouzal tam a zpět rychle a pravidelně, téměř v transu blahem, které mu ta činnost přinášela. Jeho dech se změnil v trhané vzdechy. Oči doširoka rozevřené, trochu zmatený ohromující fyzickou rozkoší a jen trochu vylekaný a zmatený pocity, které se v něm zvedaly. Draco se odtrhl od Harryho rtů, podepřel se rukou o Harryho hrudník a horečně sevřel svůj vlastní odkapávající zoufalý penis. Harry položil svou ruku přes tu, co se nacházela na jeho hrudi a v ohromeném úžasu pozoroval, jak se Draco rozvášněně hladil až k vyvrcholení, zatímco se svíral a napínal okolo orgánu, který v něm byl hluboko zakořeněný a pak měkce zanaříkal, když začal vrcholit.
Harry pozoroval kapičky semene rozstřikující se po jeho břichu a hrudníku a skrápějící jejich spojené ruce, a konečně se přestal kontrolovat a výbušně silně se udělal, hluboko v těsném teple Dracova těla. Byl to nelítostný orgasmus, jelikož celý jeho rozcitlivělý penis byl sevřený do sametově měkkého těla, které se znovu a znovu divoce svíralo okolo jeho mužství a s krutou rozvážností, která byla téměř nelítostná, ždímalo z Harryho poslední kapičky.
Draco se na Harryho zhroutil, omámený a spokojený, vyčerpaný tak, že nedokázal víc než několikrát zašeptat svou oddanost, než začal lapat po dechu, zatímco znovu nabíral síly. Nemyslel si, že to bude takové. Že ho to tak nepozorovaně přemůže, nebo že to z něj udělá sluhu vlastních rozvášněných tužeb. Odsunout své strachy do pozadí za tu odměnu stálo. Nic… nikdy nepocítil nic podobného a nic nemohlo být lepší, než to, jak se teď cítil.
Harry sevřel Draca v náruči, zabořil obličej do jeho vlasů a stále ještě se chvěl, zatímco jeho penis vystříkl několik posledních nekontrolovatelných dávek semene do těla jeho milence. Nebylo možné být připravený na blízkost, kterou k Dracovi pociťoval. Nyní byli spolu neodlučitelně spojeni a to nejen ve fyzickém smyslu slova. S takovouto blízkostí byla spojena i pravda. Ať se mělo přihodit cokoliv, ať mělo nastat cokoliv, budou si vždy blíže, než by mohli být s kýmkoliv jiným. Byla to věc, o které mohou vědět jen milenci, důvěrnost při naprostém dělení se s druhým o sebe sama, a to je navždy poznamenalo.
Vyjící duch spílal krutosti útočiště, které se stalo jeho vězením. Zbitý jedním přívalem lásky za druhým, stín Voldemorta se chabě zachytával za ducha svého nedobrovolného hostitele, téměř zlákaný představou vzdát se do sladkého objetí smrti. Už neměl více síly, než moc zoufale se držet svého hostitele a trpěl s němým řevem, který žádný žijící tvor nemohl zaslechnout.
-----------------------------------------------------
Hubená troska toho, co bylo poslední týdny jejich hračkou, visela za kotníky v sešlém opuštěném bytě. Mísa pod hlavou mrtvého chlapce zachytávala krev, která mrzutě odkapávala z několika mistrně umístěných řezných ran. I tak zbitý, jak byl, pravděpodobně pocítil ten přesný okamžik, kdy z něj jeho život vyklouzl. Rodolphus mísu sebral a umístil ji doprostřed místnosti.
Rychlý tah skalpelem a Rodolphus smísil vlastní krev s krví své oběti. Zamumlané kouzlo a malá ranka na jeho zápěstí okamžitě zmizela. Nástroje jeho umění byly rozloženy okolo něj. Mořská sůl, železitá drť, stříbrný prášek, brousek a křída. U jeho nohou ležely i další, mnohem temnější nástroje. Bude to dlouhá pracovní noc, ale muselo to být vykonáno, jinak by se jejich záměr nemohl uskutečnit. Symboly vyleptané do podlahy byly staré. Starší než by většina dokázala pochopit, mnozí kouzelníci by je ani nedokázali rozeznat. Tento druh magie byl zdlouhavý a obtížný, mimo pozornost dnešního uspěchaného světa. I když nabízela o tolik více možností. Nabízela svobodu jejich Pánovi, ale ony symboly musely být perfektní a musely být připraveny do slunovratu.
Rodolphus pracoval dlouho do noci. Zítra bude tělo vystaveno a bude odeslána zpráva. Skutek bude vykonán a od toho, co přijde později, nebude úniku. Riziko byla nutná věc. Pokud chce někdo prorazit ke hvězdám, musí riskovat i pád až na dno. Naštěstí Rodolphus LeStrange nikdy neriskoval, aniž by si svou sázku řádně nepojistil.