Hodnocení uživatelů:  / 4
NejhoršíNejlepší 

Autorka: Samayel
Překlad: Severka S. Rogueová
Beta-reader: Jezinka

Párování:  Harry Potter/Draco Malfoy
Rating:  slash, 18+

Byla to pravděpodobně ta nejtrapnější věc, kterou Harry kdy dělal, mýt Draca mýdlem, a důkladně, ale jemně, jej osušit ručníkem. Zdálo by se nemožné, že by se mohl bez přestávky červenat skoro půl hodiny, ale dokázal, že to skutečně možné je. Harryho duše se zmítala při nutnosti dotýkat se Dracovy jemné, horečkou žhnoucí pokožky a manipulovat jeho končetinami, aby ho mohl vykoupat a pořádně vydrhnout. Už se držel za ruce s dívkami, dostal pusu a párkrát se s nimi dokonce líbal, když byl ještě ve škole, ale nic z toho jej nepřipravilo na koupání nahého chlapce… zvláště když ten chlapec byl Draco Malfoy.

I přes jeho největší úsilí se některá z neošetřených menších poranění otevřela a začala krvácet, a Harry musel použít několik jednodušších kouzel která znal na zastavení krvácení, aby se voda ve vaně nezabarvila do červena. Voda byla zakalená špínou co se z Draca sloupala. Jednou už dokonce musel vanu vypustit a znovu zas naplnit! Bylo to odporné v každém smyslu, na který jen dokázal pomyslet. Alespoň, že už to měl téměř za sebou a nezbylo, než Draca levitovat z vany a udržet jej, než ho Harry osuší ručníkem.

Draco visel ve vzduchu necelou stopu od země, hlavu ve spánku sklonil k jedné straně. Harry se pořádně podíval na to, co se z mladého Malfoye stalo. Harry během šestého ročníku ještě stále rostl, stejně jako i následující rok. Nakonec se jeho výška ustálila na šesti stopách a jednom palci, dorostl tak téměř do výšky svého otce, nebo to alespoň slyšel říkat. Už od prvního ročníku byl Malfoy vyšší než Harry, nebo byli aspoň stejné výšky, ale za poslední dva roky Draco ani trochu nevyrostl a teď to vypadalo, že od školy zhubl více než nějakých 15 kilo.

Vzpomínka na to, jak brutálně kopal do Dracova těla se vrátila a Harry ji znovu odehnal a soustředil se na práci s ručníkem. Osušil Dracovo tělo tak rychle, jak jen to bylo možné. Jeho mysl se neodbytně potřebovala něčím zaměstnat, Harry ji opatrně odpoutal od vzpomínek a soustředil se na opatrné osušení Draca od hlavy k patě.

Pára v koupelně vytvářela příjemné ovzduší a Harry trochu relaxoval zatímco se ručníkem lehce dotýkal téměř bílé pokožky, aby ji otřel až do sucha a pečlivě se přitom vyhýbal mužskému orgánu, co před ním ležel. To mu ale nezabránilo, aby si nepovšiml, že jeho, i v měkkém stavu, je větší než Dracův, ale odmítl nad tím přemýšlet déle než několik vteřin. Několik minut dále pracoval a najednou se přihodilo něco neočekávaného a naprosto hrozného, co úplně zničilo jeho pocit nezúčastněné lhostejnosti.

Harry si náhle uvědomil, jak jeho penis nabývá v kalhotách na objemu, jak se zvolna plní krví a neustále se zvětšuje, dokud slabý pocit vzrušení nepřekonal jeho schopnost jej ignorovat.

„DO PRDELE!”

Co to k sakru dělám? Toto… toto přece nemůže být. Toješpatnétoješpatnétoješpatné! To je táááák špatné! Je to kluk! … je to Malfoy! … je v bezvědomí! Je celý podělaně zjizvený, … co je na mně, do prdele, špatného?!’

Harry Dracovo osušení zkrátil na minimum a snažil se zaplnit svou představivost těmi nejméně erotickými představami, na které jen přišel.

Mrtvá štěňátka! Nahý Snape! Filch v tangách! Hagrid, kterému leze z trenek půl zadku! Prosím, prosíííím, pane Bože, udělej, ať je to pryč!’

Když Harry sušil Dracovi rozkrok, byl docela schválně roztěkaný a necitlivý. Snažil se nedívat se na to, co dělá, ale když pak odtáhl ručník, srdce se mu na okamžik zastavilo, když spatřil dlouhou rudou šmouhu, která se táhla Dracovi mezi nohama.

Harryho pomalu zachvacovala panika. Ve své době viděl moře krve a dokonce nesčetněkrát způsobil prolití krve Smrtijeda, ale nikdy… nikdy TAM! Draco krvácel… z… byl… někdo musel…

Harry znal oběti Smrtijedů až příliš dobře. Jeho duše si to konečně plně uvědomila, a on jen na poslední chviličku stihl doběhnout k umyvadlu, aby tam přišel o svou večeři. Stál u pultu a stále ještě se třásl, i když už měl žaludek zase pod kontrolou.

Molly to určitě ví. Provedla na něm diagnostická kouzla, tak jak by mohla nevědět? Kdyby mu před týdnem kdokoliv řekl, že bude koupat Draca Malfoye a namísto kleteb na něj použije hojící kouzla, vysmál by se mu, jako naprosto choromyslnému.

Za uplynulý rok provedl Harry mnoho věcí, které by se daly označit jako pochybné. Zabíjel s horkou hlavou i chladnokrevně a některé ze svých obětí zabíjel pomalu a nechával za sebou stopy jako varování těm, co měli na těle Voldemortovo znamení. Lidé, které zabil byli vrazi nebo, přinejmenším, svévolní spojenci vrahů, a to pro něj nebyl rozdíl. Ti, co se ministerstvu vzdali, byli v bezpečí a jen hrstka zrádců, která se skrývala ve stínech mudlovského světa z něj měla obavy.

Belatrix Lestrangeová byla jednou z nich, skrývala se v opuštěném bytě s několika dalšími uprchlými zabijáky. Byla to Belatrix, kdo zabil Siriuse, a po celou dobu se Harrymu vysmívala a byla to Belatrix, kdo zabil Ginny na nástupišti 9 a 3/4. Když ji Harry našel, tak to skóre vyrovnal a tehdy se mu již nevysmívala. Než s ní byl hotov, prosila ho, že chce zemřít a on jí nakonec vyhověl.

Nezanechal po sobě žádné stopy černé magie protože žádnou nepoužil. Použil nůž. Stejný nůž, kterým rozčtvrtil Voldemorta, i když Belatrix si tuhle perverzní poctu ani nezasloužila. Trvalo to déle než měl původně v úmyslu, ale přivázal její vykuchané tělo na trám jejími vlastními střevy. Než uběhl týden, další půltucet zrádců se ministerstvu vzdal. Přes všechno, co Harry kdy udělal, nikdy neublížil nevinnému, nikdy nikoho neznásilnil a nikdy nikoho nemučil déle než několik minut, než ho zabil. Ať už tohle udělal Dracovi kdokoliv, zasloužil smrt, protože i když Draco nebyl nevinný, ten člověk byl stále ještě na svobodě, někde venku a nikdo, takhle prosáklý zlem, nepřestane takové věci dělat jen proto, že zrovna nebude mít po ruce oběť, která si takové jednání zaslouží.

Až se Draco konečně probere, bude Harry muset do toho kyselého jablka kousnout a vyptat se ho na jeho minulost. Draco o svém okradení lhal, Harry si tím byl teď naprosto jistý. V jádru věci byli Smrtijedi, a Harry zajistí, aby už nikdy tímto způsobem žádnému dalšímu člověku neublížili.

Harry poklidil koupelnu a řídil Dracovo levitující tělo za sebou zpět do ložnice. Tentokrát Draca do postele uložil jemně a přikryl jej několika dekami a přikrývkami, aby ho udržely v teple. Molly to přikázala, že? Bylo nutné se k němu chovat laskavě, zatím. Pocit nevolnosti ho neopouštěl, ať už si namlouval jak chtěl, že se o sympatie s Malfoyem nejedná. Molly konečně přišla a vysvobodila Harryho od jeho vířících myšlenek, které byly všechny mimořádně znepokojující. Poppy Pomfreyová vstoupila hned za ní a Harry pocítil určitou sympatii k výrazu odporu, který se jí objevil na tváři.

„Pche! Když jsi se mnou mluvila, neřekla jsi, že se jedná o Malfoyovic kluka, Molly. Nenamáhala bych se s přemístěním tak pozdě večer, kdybych to bývala věděla. Jestli mu chceš poskytnout azyl, je to tvoje věc a pomohu ti, ale jen proto, že to vyžaduje léčitelská přísaha.”

Molly odpověděla: „Poppy, neřekla jsem ti jeho jméno, protože jsem chtěla, abys opravdu přišla. Použij ohledávací diagnostické kouzlo a sama uvidíš, proč jsem tě zavolala. Abys věděla, cením si tvého času stejně jako mého vlastního… a nikdy bych tě zbytečně nezdržovala, drahoušku.”

Harry se usadil na židli a pozoroval, jak se Poppy Pomfreyová soustředí při vyslovování svých kouzel. Ta žena viděla za všechna ta léta různá mnohočetná zranění, jak za války, tak za svého působení v Bradavicích jako školní léčitelka. Bylo to poprvé, kdy ji Harry uviděl zblednout. Molly se otočila, aby Harryho zahnala než to s Poppy začne probírat, ale Harry ji hned přerušil pohledem do očí.

„Vím… co se mu stalo. Aspoň tolik, co taky víte. Není třeba mě vyhánět. Dělejte co máte a mě si nevšímejte.”

Molly našpulila rty, nejistá co má dělat dál, když se rozhodla, obrátit se znovu k Poppy.

„Vidíš tedy, čím se zabývám. A to potom, co jsem vypotřebovala své zásoby lektvarů a použila základní ozdravovací kouzla co znám. Některé jeho neduhy nevyléčím bez pomoci. Ten chlapec byl velice zraněný, Poppy, a nikdo by neměl utrpět takové věci jako on. Věřím, že to chápeš.”

Poppy chvilku zápolila s hůlkou, zarudlá a ponížená. Pokládala Arturovu prosbu za nadnesenou a předpokládala, že mají váženého hosta, který potřebuje pomoci. Neočekávala, že uvidí Draca Malfoye, mladíka, který zradil celou školu, ale nebyla z kamene a zatím se nestalo, že by odmítla pacienta.

„Tak dobře, Molly. Přinesla jsem pár věcí, podle toho, co jsi mi řekla a mohu dnes večer použít pár kouzel. Zítra ti po sově pošlu zbytek toho, co budeš potřebovat. Ten kluk má štěstí, že sem byl přijat, do domu lidí, na jejichž terorizování se podílel. Máš štědrou duši, Molly. Bylo by nepatřičné, abych toho pro něj udělala méně.”

Molly se usmála a uvolnila se. „Děkuji ti, Poppy. Věděla jsem, že s tebou mohu počítat, drahoušku. Vlastní děti bych nikdy nikomu jinému nesvěřila. Pokud se nám podaří ho znovu postavit na nohy, jsem si jistá že bude brzy chtít odejít, ale nepustím ho, dokud na tom nebude tak dobře, aby se o sebe dokázal sám postarat.”

Poppy přikývla a začala rozbalovat svou tašku, podávat Molly lektvary a vysvětlovat jejich přesné užití. Když byly masti a lektvary roztříděny, Madam Pomfreyová použila celou řadu složitých, speciálních léčivých kouzel a zaklínání, která Harry ani Molly nikdy neslyšeli. Trvalo drahnou chvíli, než je dokončila. Když přísná lékouzelnice skončila, strčila si hůlku do kapsy a obrátila se zpět k nim.

„Myslím, že jste udělali dobře, že jste mě zavolali. Docela dobře jste se o něj postarali, ale, podle mě, některé z jeho neduhů byly zanedbané příliš dlouhou dobu. Může to potrvat docela dlouho, než se z toho dočista vylíže a lektvary, co vám tu nechám mu pomohou, aby se zase nevrátily. Obávám se, že by měl zůstat nejméně týden, možná několik… pokud jste ochotni na sebe takový závazek vzít na tak dlouhou dobu.”

„Zabere to tolik času, kolik bude potřeba,” řekla Molly.

Poppy zachmuřeně pokývala hlavou a sbalila svou tašku.

„Buď opatrná, Molly. Nenakládej si na sebe víc, než můžeš zvládnut. Harry, doufám, že Molly trochu s tou prací pomůžeš, alespoň teď, ze začátku. Po několik dní teď bude pan Malfoy potřebovat pořádnou dávku péče od vás od obou. Buďte opatrní, jsem si jistá, že se zase brzy uvidíme. Jestli budete potřebovat s něčím poradit, můžete mi kdykoliv poslat sovu nebo zavolat Letaxem. Dobrou noc vespolek.”

Poppy se rozloučila a zatímco mířila do přízemí ke krbu. Molly se obrátila k Harrymu.

„Takže to víš.”

Harry povzdechl. „Jo. Měl… když jsem ho sušil, tak krvácel. Zbytek jsem si domyslel sám. Znám Smrtijedy, jen jsem nemyslel, že by to udělali i jemu.”

„Nikdy jsem neviděla nic podobného, ani během dvou válek, a jsem tomu ráda. Udělal dobře, že sem přišel. Mám v úmyslu dohlédnout na to, aby se vyléčil. Pomůžeš mi, Harry?”

Mollyin hlas byl velice výmluvný. Tentokrát to nebyl příkaz, byla to prosba. Harry nebyl hrdý na tvrdá slova, která dnes mezi nimi padla a tak to hned vzdal.

„Ano. Nevěřím mu a nemám ho rád, ale pomůžu vám. Víte, že vám a Arturovi vždycky pomůžu, Molly. O tom vůbec nepochybujte.”

Molly se vřele usmála, dojata Harryho upřímností a přitáhla si ho k sobě, aby mu mohla dát pusu.

„Jsi hodný hoch, Harry. Vždycky jsem v tebe věřila a věřím i teď. Děkuji ti, drahoušku. Jen dělej, jak nejlépe umíš… to je všechno, co po tobě mohu chtít. V noci bude spát po lektvarech co jsem mu dala a uvidíme, co budeme moci udělat zítra. Byl to podivný den. Běž do postele, jestli chceš a uvidíme se zítra ráno u snídaně.”

I přes trudomyslnost, která Harryho občas zachvátila, Molly a Artur Weasleyovi mu vždy dokázali dát pocit, že je vítaný a v bezpečí. Harry se nedokázal přinutit, aby jejich projevů vlídnosti litoval, i když jej dostala až do pokoje sousedícího s pokojem Draca Malfoye. Harry souhlasně přikývl a popřál Molly dobrou noc, pak vešel do svého pokoje, svléknul se a připravil se ke spánku.

Bezpochyby to byl zvláštní den. Harry si odkládal rozhodnutí o tom, jaký má na Draca názor na později i přesto, že mu ten hlupák už jednou zalhal. Nebyl obětí nějakého obyčejného zlodějíčka a měl vědět, že ze všech lidí by zrovna Harrymu měl říci naprostou pravdu. Až se Draco probere, vyslechne ho v soukromí, a pokud bude Draco rozumný, jeho pobyt v Doupěti nebude možná zas až takové peklo.

Když se v posteli uvelebil a začal pomalu usínat, příhoda v koupelně se mu znovu odehrála před očima. Harry ji připsal na účet skutečnosti, že je v devatenácti ještě panic. Ne že by to byla tak docela jeho chyba… konec konců… musel zabíjet Pány Zla, jeho první láska byla chladnokrevně zavražděna a on sám, co odešel z Bradavic, vedl válku proti zlu. Jak se má jeden starat o randění, když vede takovýhle život?

Bylo to k sakru skličující, mít erekci když pečoval o Draca, ale nepochybně to byl průvodní jev jeho dlouhého osamocení. Tím to bylo! Byla to jen jedna z těch náhodných událostí, které se mu občas přihodily… a bylo to tou nejčistější náhodou, že se to stalo zrovna v tu chvíli. A to bylo prostě všechno. Harry si tu utěšující představu udržoval a spánek mu pomalu vymazal svět, plný zápletek a překážek, který jej druhý den očekával, a zaměnil jej za manéž podvědomých strachů, které pustošily jeho spící mysl.

 3. kapitola - Osud horší než smrt, neboli… ‘Cože to mám udělat?’

5. kapitola - Sbohem, bolesti… dobrý den, strachu

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat