Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 

Autorka: Samayel
Překlad: Severka S. Rogueová
Beta-reader: Jezinka

Párování:  Harry Potter/Draco Malfoy
Rating:  slash, 18+

Molly odvedla Harryho do předsíně a zavřela dveře pokoje, kde ležel Draco. Pohlédla na Harryho s vážným výrazem, překvapivě působivým u malé, zanedbané padesátileté hospodyně. Harry Potter tiše čekal, až začne mluvit sama. Odhodlaná Molly Weasleyová byla síla, se kterou nebylo záhodno si zahrávat, nikdy!

„Použila jsem na něj diagnostická kouzla, Harry. Kromě toho, co se mu stalo dnes… přímo před NAŠÍM domem, jeví ten chlapec všechny známky hladovění a mučení, které trvalo možná celé měsíce. Budu schopná vyléčit jenom některé jeho méně vážné neduhy. Pokud to bude jen trochu možné, hodlám zjistit, jestli jej přijmou u svatého Munga, až mu bude trochu lépe.

Harry ji přerušil. „Řekl, že ho od svatého Munga vyhodili. Zjevně tam Smrtijedy neberou... pravděpodobně proto, že mají pokoje plné jejich obětí... bylo by to, jak kdyby si říkali o problémy. Jeho spolužáci a některá místa kouzelnického světa se k němu také otočila zády. Proto přišel sem. Myslím, že už mu nezůstala jiná možnost, kde by mohl ještě zkoušet škemrat.“

Harry se nezmínil o Dracově tvrzení, že mu lidé odmítali pomoci částečně ze ‘strachu z hněvu Harryho Pottera’. Molly zamračeně svraštila obočí a přemýšlela o jiné možnosti.

„Řekni Arturovi, ať promluví Letaxem s Poppy Pomfreyovou a zjistí, jestli se tu může aspoň stavit na konzultaci. Pokud nemůže, napíšu seznam všeho, co budu potřebovat, abych to zvládla sama a pošlu jí ho po sově, ale byla bych mnohem raději, kdyby ho viděla na vlastní oči. Mám tu léky jen na některá povrchní poranění a na jeho plíce. Přinejmenším budu potřebovat Jizvomiz a nějaký nový Doušek bezesného spánku a taky pár kouzel, jsem si jistá, že je pro mě vyhledá, až si spolu promluvíme.“

Harry přikývl na souhlas, i když bylo patrné, že je rozmrzelý z toho, že je Draco vůbec v domě a otočil se, aby jejímu manželovi vyřídil vzkaz. Molly promluvila znovu a Harry se obrátil nazpátek a pozorně poslouchal.

„Harry, myslím to smrtelně vážně, když říkám, že mladého Malfoye někdo týral… před tebou! Zranění, která utrpěl… všechno co mohu říci, že ten tvůj záchvat vzteku venku nebyl zhola ničím ve srovnání s tím, co má za sebou. Není zde, aby platil za své zločiny, je tu, aby se zotavil. Doufám, že se k němu podle toho budeš chovat. Pod touto střechou mu neublížíš a já očekávám, že mi pomůžeš dostat ho znovu na nohy, rozumíš?”

Harry se ušklíbl, pak znovu přikývl na souhlas a v duchu sprostě klel. Malfoy nebyl v domě ještě ani deset minut a jeho domov, jinak plný pohody, se mu právě rozpadl. Ten malej sráč dokázal Harrymu zkazit den i když byl v bezvědomí! Harry rezignovaně zamířil po schodech dolů, aby Arturovi vyřídil Mollyinu prosbu.

Molly Weasley vstoupila do místnosti, kde čekal Draco a prohledávala vak s léky a bylinkami. Vybrala několik lektvarů, které bude potřebovat, několik bylin, které bude moci později použít do lektvarů a několik dalších věcí, o nichž předpokládala, že by se také mohly hodit. Pak vzala hůlku a pustila se do práce.

Pracovat s omezeným počtem léčitelských kouzel která znala, trvalo o dost déle než předpokládala, a některá z nich musela zopakovat několikrát, protože Dracův stav byl natolik vážný, že odolával běžným, řádově nižším kouzlům. Dokázala alespoň vymýtit infekce, ale kdyby mělo další léčení probíhat přirozeně, zabralo by to skutečně hodně času. Zmírnila také otok na jeho čerstvě vykloubeném rameni, znovu srovnala jeho přeražená žebra… tentokrát důkladně a správně, a zhojila některá z jeho vážnějších, napolo zahojených zranění, která mu ubírala síly. Zápal plic byl nepochybně důsledkem toho, že byl napůl mrtvý a navíc se potloukal venku v oblečení, které by k zahřátí sotva stačilo na jaře.

Pohlavní choroby byly latentní, ale neměla na ně lék, k tomu bude potřebovat Poppyinu pomoc. Co ale Draco právě teď potřeboval nejvíce bylo slušné jídlo, pořádná horká koupel a několik nocí klidného spánku. Vzhledem k tomu, že byl Draco dlouhodobě vyhladovělý, Molly usoudila, že bude nejlépe začít s něčím jednoduchým, kus chleba a hustý masový vývar, možná. Tyhle věci Molly dobře znala a dokázala je rychle zařídit.

Prozatím byla její práce skončena a cítila se velice unavená. Bývaly doby, kdy mívala nadbytek energie, ale čas dělá své a tyto dny již byly minulostí. Jestliže má být Draco vykoupán a pořádně uložen, bude potřebovat Harryho pomoc, aby pro něj mezitím mohla připravit něco k jídlu. Věděla, že se to Harrymu nebude líbit, ale v tu chvíli to, co se Harrymu bude nebo nebude líbit, bylo nejmenší z jejích starostí.

Harry rychle vyřídil Arturovi vzkaz a zatímco pan Weasley hovořil s Poppy Pomfreyovou, Harry se hnal do kuchyně, aby zhltl zbytek svého jídla. Než bude muset znovu čelit situaci v patře, potřeboval přemýšlet… v klidu… jen na pár minut.

’Tak někdo tomu zmetkovi dal, co si zasloužil dřív než jsem se k němu dostal já. A bylo to na hovno! Pořád tu je…a žije… a pořád mě sere! Nemůžu uvěřit, že musím pomáhat s péčí o toho hajzla. Bůh ví, jak Molly miluju, ale je příliš hodná, než aby to pro ni bylo dobré. Já jen vím, že se tu jedná o víc, než že by Draco potřeboval místo k přespání na několik nocí. Něco se děje a on neřekne, oč jde. Je tu ještě něco jiného… já to cítím! Do prdele! Teď odtud nemohu odejít dokud on nebude pryč… Nemohu ji s ním nechat v domě v noci samotnou. Nechci pomyslet, čeho by byl schopný, jakmile by se dostal k hůlce. Možná bych mohl využít nějakých známostí a pokusit se dostat ho ke svatému Mungovi i přes jejich pravidla. Cokoliv, jen abych ho, k sakru, dostal odtud.

Harry rychle dopil posledních pár loků čaje, aby spláchl večeři a znovu zamířil ke schodům do patra. Molly odpočívala na židli vedle postele a probírala se bylinkami na stolku.

Harry se rozhodl, že prozatím zachová klid. Nikdy neměl matku, ne tak, jako ji měli jiní, a mamka Weasleyová byla nejblíž tomu, co kdy mohl mít. Dařilo se mu udržovat nebezpečí a svůj život mimo tento dům tak, aby neohrožoval domov lidí, které miloval. Nyní na posteli vedle Molly tikala potencionální časovaná bomba a to jej děsilo více, než si chtěl sám před sebou přiznat.

Kdyby se potvrdila jeho domněnka, že Dracova přítomnost by mohla být Molly nebo Arturovi jakkoliv nebezpečná, věděl, že nejspíš bude muset Draca zabít, nebo ho aspoň dostat z domu násilím. Bude lepší, když se na něj Weasleyovi rozzlobí a on se bude muset odstěhovat, než aby byli jeho dva nejmilovanější přátelé kvůli němu zabiti… zase. Pokud to znamenalo, že bude Draca pozorovat jako ostříž a vykonávat Mollyiny příkazy, co se týká jeho léčení, zatímco bude shromažďovat informace, tak budiž.

„Je všechno v pořádku? Potřebujete ode mě nějakou pomoc?” zeptal se Harry nevinně, i když trochu strnule.

Molly povzdechla úlevou. „Ano. Půjdu mu nachystat horkou koupel. Merlin ví, kde se toulal a některá z jeho zranění se nebudou dobře hojit, dokud budou zanesena nečistotami. Až bude mít vanu napuštěnou, půjdu mu dolů připravit vývar s nějakými bylinkami, které mu dodají trochu síly a postaví ho zas na nohy. Ráda bych, abys mu stáhl ty špinavé hadry, pak ho přenes do koupelny a usaď ho ve vaně. Potřebuje pořádně vydrbat, mýdlem, ale jemně, dokud rány nejsou uzavřené.”

V tom okamžiku Harry odhodil svou masku nevinnosti. „COŽE? Vy chcete, abych… abych…”

„Vykoupej ho. Pořádně… a hlavně opatrně! Ne abys ho jen namočil a ošolíchal žínkou. Než bude zpět v posteli, chci ho mít čisťoučkého a zahřátého.

Harryho nevíra dosáhla nové dimenze. „To nemůžete myslet vážně. Proč já? Nemůže to počkat, až přijde k vědomí a bude to moci udělat sám? Chci říci. K sakru-“

„HARRY! Nemám ve zvyku něco vysvětlovat! Potřebuji si promluvit s Arturem a zjistit, kdy bude mít Poppy čas to se mnou probrat. Musím připravit tu koupel, začít vařit jídlo, aby měl co jíst až se probere a najít pro něj nějaké oblečení.

Molly měla ve tváři upjatý výraz nespokojenosti a Harry se najednou zastyděl. Jedině Molly ho dokázala zahanbit a teď to udělala zase. Nechtěl ji takhle vyprovokovat… ale vážně, koupat Draca Malfoye jako nějaké podělané mimino? Bude muset… muset dotýkat se … fůůůj! Harry sledoval Smrtijedy až do jejich doupat, pátral po viteálech mezi nastraženými kouzelnými pastmi a čelil slintajícím obludám… ale sahat na nahého Draca Malfoye… tak TOHLE bylo děsivé!!!

Harry si hluboce povzdechl a podvolil se. „Omlouvám se. Jen jsem… nikdy jsem… dobrá…”

Molly rozevřela doširoka oči, když jí to došlo. „Oh! Dobrá… Harry… lidi jsou jenom lidi, ať už je to kdokoliv. Zapomněla jsem, že jsi nikdy o nikoho nepečoval. Po tom, co jsem vychovala mé děti, některé záležitosti jsou pro mě prostě samozřejmé. Jsou to věci, které prostě ignoruješ, když pracuješ na tom, co se má udělat. To zvládneš. Půjdu napustit vanu, tak buď tak hodný a udělej co musíš a pak ho tam za pár minut přines. Dobře?

„Ano. Udělám to, mamko.”

Molly se odbatolila a Harry zaslechl zvuk tekoucí vody, kterou se pomalu plnila vana, zatímco on zíral na zubožené tělo, natažené na Percyho posteli. Harry se k němu nervózně přibližoval a žaludek se mu zvedal, když pomyslel na to, co měl udělat.

Vzchop se, Pottere! Čelil jsi baziliškovi, když ti bylo podělaných dvanáct let. Vyhrál jsi turnaj tří kouzelnických škol. Vykuchal jsi Temného pána jako vánočního kapra a ani ses nezapotil. Nemáš důvod, bát se tohodle. No ne?

Harry začal s tkaničkami na ošmajdaných teniskách, které měl Draco na nohou. To se dalo zvládnout dost lehce, ale chatrné ponožky, plné děr, pod nimi, byly naprosto odporné. Harry zadržel dech, když tu obludnost Dracovi z nohou stahoval. Smrděly hůř než Ronovy! Pak mu opatrně stáhl vetchý svetr a košili, co měl pod ním. Chvíli neobratně zápasil s jeho bezvládnými pažemi, než z něj konečně oboje svlékl a odhodil na podlahu, na hromadu špinavého oblečení.

Ukázalo se, že Draco smrděl úplně celý. Když mu Harry stáhl košili, zaútočily na jeho nos jak Dracovy nemyté nohy, tak palčivý, nakyslý zápach starého potu. I přes své opovržení, které k němu choval, Harry šokovaně zíral na Dracův příšerně vyzáblý hrudník a na jeho ruce jako hůlky.

Dracovo tělo hyzdily četné jizvy a nezahojená zranění, menší i vážnější. Křehký hrudník měl holý, až na řídké chomáčky světlých chlupů v podpaží, a jeho kdysi hladká a bílá kůže byla zbrázděna jako válečné pole četnými stopami kouzelných i nekouzelných zranění. Harry již dílo Smrtijedů viděl a vše naznačovalo, že se jednalo o jejich práci.

Draco měl na těle spáleniny rozžhaveným železem, staré jizvy po bičování a známky po řezání ne starší než měsíc. Nic z toho nebylo pořádně magicky léčeno, ale Harry znal Smrtijedské zvyky natolik, že věděl, že Draco by už dávno nežil, kdyby na něm nebyla příležitostně použita ozdravující kouzla.

Molly si Dracovo mučení nevymyslela. Bylo to dílo člověka, nebo několika lidí, se znalostmi, jak způsobit utrpení na hranici přežití. Harryho napadlo, že, Dracova žádost o poskytnutí azylu byla důvodná. Temná a rozzuřená část Harryho duše se obrnila proti nutkání projevit soucit. Draco si zahrával s ohněm… když se spálil, byla to jeho chyba. Měl štěstí, že na něj Harry nenarazil první. Harry lidi nikdy nemučil celé dny, nebo týdny, nebo měsíce, ale když chtěl mít někoho mrtvého, tak zemřel, a Harry se ujistil, že před svým odchodem trpěl.

Harryho pozornost si okamžitě získaly dvě zcela očividné věci. Jednou z nich byly vybledlé jizvy po staré kletbě, které křižovaly Dracův hrudník. Způsobil je Harry, v šestém ročníku, kletbou, kterou našel ve Snapeově staré učebnici lektvarů. Jediné slovo a málem Draca na místě zabil. Jak často si od té doby říkal, že kdyby býval tu práci dokončil, tak mohl zachránit životy. Byl by Brumbál teď tady pro něj, jeho vůdce a učitel, jeho důvěryhodný přítel? Albus byl nyní jen obraz. Vzpomínka uzavřená do rámu, visící ve škole, která bude znovu otevřená až letos. Mohlo to být jinak… kdyby býval tehdy Draca zabil.

Další věc, které si Harry povšiml, byly nejasné zbytky Znamení zla na Dracově hubené paži. Na bledém těle bylo vypáleno znamení Smrtijedů, lebka a had. Kdysi se tento vychrtlý, zubožený chlapec ochotně nabídl a přijal znamení, které ho připoutalo k Voldemortovi jako jeho sluhu. Lidé, kteří toto znamení měli, byli vrazi, mučitelé, násilníci a zuřiví fanatici. A v celém kouzelnickém světě lidé před tímto znamením prchali ve strachu o život. Nevinní lidé… slušní lidé s rodinami a dětmi a svým normálním životem. Tolik z nich trpělo v rukou těch, co měli toto znamení vypáleno, ale Harry tomu udělal přítrž. Nyní žil kouzelnický svět celkem v míru, kromě těch s vypáleným znamením. Ti utíkali ve strachu, tak jak měli, utíkali před spravedlností, jíž měli splatit své zločiny, skrývali se jako zbabělci a tyrani, jakými vždy byli.

„Harry! Koupel je připravená. Jdu do kuchyně a pak pro něj půjdu najít nějaké slušné oblečení. Až budeš připravený, můžeš ho sem přinést.”

Mollyin hlas vytrhl Harryho z jeho roztrpčeného snění. Zdálo se, že to nejhorší mu zůstalo nakonec. Ještě měl Dracovi svléknout kalhoty a žaludek se mu stáhl odporem před tou představou. Harry žil v Bradavicích ve společné ložnici téměř šest let, ale nahota mu vždycky trochu vadila. Celý jeho život s ním Dursleyovi jednali jako s nějakou zrůdou, čímž ho nijak nepřipravili na jakoukoliv intimitu, a představa, že by měl svléknout člověka, který je v bezvědomí ho prostě znepokojovala.

Harry se ošíval a uhnul pohledem, když rozepínal poklopec Dracových obnošených džínsů, pak je uchopil za záložky na nohavicích a stáhl mu je. Ukázalo se, že Draco na sobě nemá žádné spodní prádlo a že jeho úkol tím byl hotov. Harry si prohlížel další zranění. Draco Malfoy sebou ve spánku navozeném uspávacím lektvarem škubal a jeho tvář se křivila strachem. Ze rtů mu plynula nesouvislá slova, ale Harry nedokázal zachytit nic jiného, než ‘Ne’ a ‘Prosím’.

Malfoy byl nahý a Harry od něj nedokázal odtrhnout pohled. Vystouplá žebra, vpadlé oči a zbitý téměř k nepoznání, Harryho nepřítel z dětství před ním ležel nahý a bezbranný. Uhnízděno v chomáči tmavě plavých chlupů, pod kyčelními kostmi, které v důsledku dlouhodobého hladovění ostře vystupovaly, se krčilo Dracovo mužství. Jeho genitálie se zimou stáhly do těla a budil tak dojem téměř úplné bezpohlavnosti.

Harry si představil nějakou komickou situaci, kdy by se jednalo o poněkud viditelnější důkaz mužnosti a najednou si nečekaně uvědomil, že je Draco napolo zmrzlý, vyděšený i ve spánku a navíc zmrzačený. V duši mu vzklíčilo semínko viny, že jeho předcházející útok byl naprosto nedůvodný a krutý. Okamžitě tu myšlenku zahnal. Rychle zamumlaný Mobilicorpus a s Dracem v závěsu mířil ke koupelně.

‘Draco Malfoy sem přišel. Draco Malfoy se sem nastěhoval. Jdu koupat Draca Malfoye. Může se ten den ještě zhoršit? Možná, že bych to měl vzdát a sám se vykuchat rezavým hřebíkem, než vesmír vezme mou poslední otázku jako výzvu.’ 

 2. kapitola - Harryho vztek, Mollyina naděje

4. kapitola - Sledování erekcí… eh… direkcí